Architektura 64bitových procesorů AMD se točí kolem HyperTransportu a integrovaného řadiče pamětí do procesoru. A právě tím se od sebe jednotlivé procesory této architektury liší. Nejpřehledněji to snad podá tabulka:

Athlon 64 FX

Jak je z výše zmíněné tabulky vidět, jsou rozdíly mezi Opteronem a Athlonem 64 FX velmi malé a ve skutečnosti jsou (zatím) FXka jen mírně upravené Opterony. Zatímco Opteron má celkem tři HyperTransport kanály, najdete v Athlonu 64 FX pouze jeden, i když ty zbývající dva má také, ale ty nejsou používány. Navíc Athlon 64 FX získal podporu DDR400, což je pro procesory určené do pracovních stanic vhodné, ale už do serverových nikoli, proto je Opteron nepodporuje (u serverů je požadavek na co největší stabilitu).

U podporovaných pamětí Athlonem 64 FX je však jedna zrada a to v podobě podpory pouze Registered pamětí. To znamená, že veškeré paměti použitelné s Athlonem 64 FX musí být s ECC. A zkuste najít Registered DDR400 paměti s ECC, budete hledat asi dlouho, protože nejde o zboží, které by bylo běžně k dostání. Proč tedy AMD nezvolilo raději podporu Unbuffered DDR400 bez ECC? To proto, že změna paměťového řadiče z Opteronu (Athlon 64 FX má stejné jádro, jak jsem již naznačil výše) je drobet problematická a FXko by nyní nemohlo být uvedeno na trh.

AMD však do budoucna počítá s uvedením procesoru, který by podporoval i paměti bez ECC. To se očekává od Athlonů 64 FX, které budou mít 939 pinů namísto současných 940. A ty se objeví až začátkem příštího roku, letos se tedy musíme u FXek spokojit pouze s ECC pamětmi.

Také HyperTransport kanály u Athlonů FX jsou dosti zajímavé, jelikož je sice oficiálně jeden, ale protože má Athlon 64 prakticky stejné jádro jako Opterony a k tomu má i stejné balení, jsou tu v něm ve skutečnosti přítomny tři takové kanály. HyperTransport je u AMD procesorů využíván jednak na propojení procesorů mezi sebou a také na připojení AGP a jižního můstku, který obhospodařuje např. PCI sběrnici, IDE a USB řadiče atp. Z toho je celkem patrné, že FXko oficiálně víceprocesorovou práci neumožňuje, ale na druhou stranu, alespoň teoreticky by mohlo. Uvidíme, zda-li se někomu povede Athlon 64 FX rozchodit i ve víceprocesorové konfiguraci.

Mezi Opterony a Athlony FX je další podobnost a to v označování jednotlivých modelů. AMD nyní uvádí Athlon 64 FX-51, který běží na 2,2 GHz. Označení modelu pomocí číslice 51 je podobné jako u Opteronů například 146, ale protože AMD nyní nemusí udávat, pro kolikaprocesorové systémy je tento Athlon FX určen, stačí mu pouze dvě číslice. A ty neříkají nic o výkonu ve vztahu k ostatním procesorům, pouze slouží k porovnání dvou Athlonů FX. Jediné co budeme vědět je, že například FX-53 bude rychlejší než FX-51.

Když už jsem tedy zabloudil k modelům, tak zatím jediný oficiálně představený model je FX-51, běžící na 2,2 GHz s napětím 1,5 V. L1 cache má velikost 128 kB (64 kB na data a 64 kB na instrukce) a L2 cache má plný 1 MB. Jádro je velké 193 mm² a je tvořeno 105,9 miliony tranzistorů. Cena byla stanovena na 733 dolarů při 1000kusových objednávkách.

Athlon 64

Athlon 64 se od Opteronu i od Athlonu 64 FX liší tím, že má pouze jednokanálový paměťový řadič, který však pro změnu podporuje i neECC paměti. Také HyperTransport kanál je zde definitivně pouze jeden, takže o nějakých multiprocesorových konfiguracích nemůže být ani řeč. Podle specifikací může mít Athlon 64 L2 cache velikou 256, 512, nebo 1 024 kB a nyní uváděný model 3200+ ji má tu nejvyšší možnou.

A nyní se dostáváme k další zajímavosti, protože zatímco FXka implementují modelová čísla vycházející ze stejné logiky jako Opterony, obyčejné Athlony 64 budou mít u sebe označení ve formě performance ratingu (PR), podobně jako Athlony XP. AMD však pro určování toho, jaký rating bude mít daný procesor, upravila sadu testů, takže ve výsledku bude Athlon 64 3200+ o něco rychlejší než Athlon XP 3200+.

Zatím jediný nabízený model 3200+ běží na 2 GHz za cenu 417 dolarů, ale do konce roku bude ještě představen model 3400+ a jeho cena se očekává někde kolem 600 dolarů.