Nebudeme chodit dlouho kolem horké kaše, rovnou si řekneme parametry nForce Professional 2200 a 2050:

• HyperTransport: 16×16 na 1 GHz
• PCI Express: 20 linek, flexibilní s jakýmkoliv zapojením do maximálně čtyř slotů
• Podpora SLI: Ano
• Podpora UDA: Ano
• SerialATA: 4 porty standardu SerialATA II se signálovou rychlostí 3 Gb/s (a datovou 300 MB/s)
• UltraATA: 2 UtraATA/133 kanály (4 zařízení), ale pouze na 2200
• RAID: 0, 1 0+1 s možností jednoho pole na SerialATA i UltraATA discích
• Gigabit Ethernet: Ano s „TCP/IP Hardware Offload“
• nVidia ActiveArmor: Ano
• USB: 2.0, 10 portů, pouze na 2200
• PCI: 32bit, 33 MHz, pouze na 2200
• Audio: 7.1, pouze na 2200
• LPC: Pouze na 2200

Ano, jak vidíte, nForce Professional 2050 je oproti 2200 hodně ořezaná, chybí UltraATA, USB, PCI, audio a LPC. K čemu by tedy takový chip byl, vždyť mu chybí opravdu základní věci? Odpověď je velice prostá, s verzí 2050 se počítá pouze jako s přídavným k 2200. Pokud totiž možnosti nForce Professional 2200 nebudou stačit, můžete přidat jeden až tři nForce Professional 2050. Samozřejmě to není možné vždy, pro každý chip potřebujete volný HyperTransport kanál, což znamená, že každý může být připojen k jednomu procesoru.

V případě jednoprocesorové stanice, či serveru, si tedy nemůžete moc vyskakovat a můžete použít pouze jeden chip 2200, jak znázorňuje obrázek:

Jakmile však použijete dva Opterony, máte šanci připojit mimo 2200 ještě i další 2050, čímž se vám zvýší počet SerialATA portů na 8, celý systém nabídne dvě gigabitové síťovky a celkem bude k dispozici 40 PCI Express linek:

Při čtyř a osmiprocesorové konfiguraci je možné připojit jeden 2200 a až tři 2050, čímž se dostáváme k maximální konfiguraci 80 PCI Express linek, 16 SerialATA portů a čtyř gigabitových síťovek. Jak tedy vidíme, teprve nyní se začínají ukazovat výhody použití HyperTransportu u Opteronů a že přístup AMD je opravdu velice flexibilní. Stačí mít pouze chipset, který je schopen nabízených možností využít.

Sice jsem vám už to nejdůležitější již prozradil, ale ještě je třeba dodat několik podstatných informací. Pokud jde o PCI Express linky, tak každý chip podporuje 20 linek a ty mohou být přiřazeny dle libovůle výrobce základní desky celkem čtyřem PCI Express konektorům. Teoreticky by tedy deska se čtyřmi nForce Professional chipy mohla mít celkem 16 PCI Express konektorů. Variabilita je myslím dostatečná, i když je třeba upozornit, že v jednom slotu nelze míchat dohromady linky z různých chipů, takže nelze vytvořit pět PCI Express ×16 slotů za pomocí čtyř nForce Professional, kde by každý opravdu měl fyzicky těch 16 linek, ale mohou být pouze čtyři takové sloty a zbývajících 16 linek (z každého chipu 4) musí být rozděleno nejméně do čtyřech slotů (samozřejmě některé mohou zůstat nevyužité).

Jistě vás možná napadlo, že by šlo takto udělat i SLI. Ano, nVidia uvádí, že je opravdu možné vybudovat SLI řešení s pomocí nForce Professional 2200 a 2050, kdy oba PCI Express ×16 sloty mají opravdu 16 linek a nikoliv pouze 8, jako v případě nForce4 SLI. Schema takového řešení vypadá následovně:

Jak je však vidět, k takovémuto řešení je ale zapotřebí dvou Opteronů, jeden procesor nestačí. Proto je celkem pochopitelné, že vlevo a vpravo můžete vidět loga od grafických karet Quadro, tedy určených pro profesionální použití. Těžko si nějaký hráč koupí dvouopteronovou pracovní stanici, i když by použití GeForce 6600 a 6800 karet bylo také možné.

U PCI Express linek jsem varoval, že nelze do jednoho konektoru míchat linky z více chipů. To však neplatí pro RAID, takže je možné vytvořit diskové pole, které bude mít disky připojené k různým chipům. To je jistě chvályhodné, ale pokud si uvědomíme, že RAID je v tomto případě pouze pseudohardwarový (tj. BIOS podporuje RAID, ale vlastní zapsání na více disků musí řešit ovladač v operačním systému), tak je i celkem pochopitelné, že něco takového je možné. Pro servery požadující nepřetržitý běh systému s nulovými výpadky to není zrovna ideální, ale pokud se jedná například o pracovní stanici, pak toto řešení může být zajímavé.

Pokud jde o vlastnosti, pak vám dlužím ještě jedno vysvětlení a sice UDA. Nejprve názorné schéma:

UDA je zkratka pro Unified Driver Architecture a má to vyjadřovat fakt, že ovladače a produkty budou naprosto kompatibilní. To znamená, je možné si vzít starý ovladač a k tomu nový chipset a naopak nový ovladač a starý chipset. Vždy bude systém funkční, možná jen v případě nového chipsetu a starého ovladače nevyužijete všechny možnosti, které daný chipset dokáže nabídnout. Tolik tedy teorie a PR nVidie, až časem se ukáže, jak to bude opravdu v praxi, jestli to tak opravdu půjde řešit.

Představení nForce Professional 2200 a 2050 neproběhlo jen tak ve vzduchoprázdnu, nVidia rovnou ukázala i základní desky od firem Iwill a Tyan.

Jak si můžete všimnout, obě desky nabízejí podporu PCI-X slotů. nForce Professional tento typ sběrnice sama o sobě nepodporuje, ale je možné použít například AMD HyperTransport - PCI-X 2.0 tunel. Také si všimněte, že u desky Iwill je logo pojednávající o „nForce4 Pro“ a nikoliv o nForce 4 Professional 2200. nVidia v době uvedení nForce na trh skutečně měla v plánu nazvat právě uváděný chipset jako nForce4 Pro, ale zjevně došlo ke změně názvu tak, aby bylo toto řešení pro servery a pracovní stanice více odděleno od klasických nForce4.