> Je proto minimálně zvláštní, že ve chvíli kdy se projektem Xlibre začala zabývat linuxová online média, zablokovali Weigeltovi lidé spojení s RedHatem jeho účet na freedesktop.org, smazali jeho repozitáře a tickety

100% souhlas. Jako, muzeme si tukat do cela nad konspiracnimi teoriemi toho cloveka, ale kdyz pak skupina lidi provede takovouhle "digitalni vrazdu" osobnosti, pak je to jen voda na mlyn vsech konspiracnich teorii.

> zamítli všechny jeho změny v kódu

Kdyby jen zamitli, podle toho co psal Michael na Phoronixu, oni je revertli - coz znamena ze predtim je akceptovali. Pokud je to pravda, tak jsou na miste otazky - pokud byli jeho kod opravdu spatny, kdo a proc ho akceptoval, a pokud nebyl tak spatny, tak o cem jsou ty reverty ? asi ne o kodu.

Co se tyce Waylandu, ja nemam nejake "nabozenske" vyhrady, ale realita je takova, ze spoustu let pote co ho prohlasili za stabilni (verze 1.0 vysla tusim v 2012) v nem chybela spousta "drobnosti" ktere meli pomerne zasadni dopad na pouzitelnost (pro me osobne tam chybel copy-paste pomoci middle-clicku). Takze dalsich ~10 let se dodelavali tyhle featury, a teprve az posledni dva-tri roky je to v stavu ze to dokaze nahradit Xka pro 99.9999% lidi.

Která distribuce Linuxu vydává dvakrát do roka stabilní verze?

Hlavní komponent systému vyvíjený exotem - what could go wrong?

Problém na linuxu není jen nebo hlavně roztříštěnost, ale nedodělanost. Málokterý projekt je dotažen do zcela funkčního stavu. Obvykle to autory přestane jednoho dne bavit a protože za nimi nestojí žádný zaměstnavatel, kterého by to poškodilo, tak to prostě zůstane nedodělané.
V linuxu teda máme tisíce možná i milióny projektů, rozhodně milióny řádků kódu, ale opravdu dokonale funkčních je jen pár. A přitom se řada projektů opakovaně duplikuje, respektive jsou si ty nedodělky podobné jako vejce vejci.

Proto mi vyhovuje víc Windows, kde sice do kódu nevidím, ale mně by to ani k ničemu nebylo, za to vím přesně, co mohu čekat. A ty Windows poměrně fungují slušně, ikdyž ned nima nemám svobodnou ruku sám a to mi nevadí.
Z linuxu používám Debian, teď je myslím stabilní aktuální verze 12.9 a výhoda této distribuce je rozhodně v tom, že zásadně nedělají hurá akce, že někdo něco vymyslí nového, oni by to okamžitě implementovali a pak se zjistilo, že je to vlastně blbé. Tohle nechává Debian vyzkoušet ostatní a implementuje jen už prověřené projekty. Za mě OK.

OSS vs ALSA je spatny priklad. A jeste horsi je to michat spolu s PulseAudio, Jack a Pipewire.

OSS a ALSA jsou low level subsystemy zvukovek (v podstate ovladace). OSS bylo puvodne jediny zpusob jak z Linuxu vyloudit zvuk, ale mel hrst nedostatku (ten nejzajimavejsi pro beznyho uzivatele bylo asi hodne komplikovana prace s vicero zvukovkami). Kdyz vyslo OSS4, ktery nebylo "free", tak se OSS opustilo ve prospech ALSA ovladacu. Tady proste nevyhovoval ten fakt, ze (nove) OSS nemohlo byt v Linuxovem jadre built-in.

PulseAudio, Jack, Pipewire: Trochu problem s pouzivanim zvukovky "low level" je fakt, ze ne kazda zvukovka ma vicekanalovy HW mixer (dneska skoro zadna. Nebo aspon z myho pohledu posledni zvukovka (z tech co jsem kdy mel a mam), ktera sla rozumne pouzit bez zvukoveho serveru, byl SB Live!).
Bez zvukoveho serveru by tedy prvni aplikace obsadila zvukovku a pro vsechny dalsi aplikace by byla nedostupna dokud ji ta prvni aplikace neopusti. Proto zvukovy server (mimo jine), v podstate ho ma kazdy soucasny OS.
Jenze Jack je/byl pro ciste profesionalni audio, kde hlavnim tahakem je/bylo real-time a low latency. Ovladani pro beznyho cloveka, co si chce jen pustit treba Youtube, je/bylo ale dost ... nepouzitelny (v podstate se musi pokazde nadratovat patch panel, ktery audio kanal odkud ma vest kam). Prakticky kazdy DAW podporuje temer vyhradne Jack (t.j. bez nej si toho clovek moc nezaDAWuje), v profi prostredi jde o de facto standard.
Pulseaudio je zase ok pro beznyho uzivatele, ovsem pokud nechce nic vicestope nahravat a/nebo nema BT audio (sluchatka, repracek).
No a Pipewire vlastne nahrazuje (nebo se o to alespon pokousi) oba tyhle zvukovy servery (takze se jedna a tataz zvukovka da mnohem snaz pouzit jak pro prehravani beznyho audia, tak i pro DAW) + ma mnohem lepsi podporu BT.

Takze v obou pripadech jde imho ciste o prirozeny vyvoj (v tom prvnim dokonce o nutny krok), zadne tristeni.

Tak nevím, ale u mne byl desktop s Xorg vždy (ve všem) rychlejší, než "deb*lní" wayland s těma všema "vychytávkama". Proč proboha chtít něco "nového", když je to na "novém" (i5-10600, 32GB RAM, 1TB PCIe3 SSD) hardwaru "horší"?

Na jednu stranu je unifikace výhodná z pohledu optimalizace zdrojů, na druhou stranu konkurence motivuje neusnout na vavřínech.
Typos je mi sympatický tím anti DEI a ten korporátní vliv na open source je dobrý jenom v limitované podobě, jinak to pak dopadá vnucováním korporátní kultury a pak se z projektů vyhazujou lidé, kteří aktivně nevyvěšují duhové vlajky na svůj profil(trochu přeháním, ale jedná se např. Godot, openSuse). Dalším problémem přílišného korporátního vlivu je přenášení zkostnatělosti v pohledu na budoucí vývoj - koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Na jednu stranu by měl být OS svobodnou soutěží řešení, na straně druhé bych nerad, aby se to dostalo do stavu, v jakém je svět tiskáren.
To, že je někdo anti-cokoli neznamená, že nemůže mít pravdu, podle mě je takové škatulkování celkem podpásové a zcela narušuje podstatu - prostě není smířen se změnou technologického paradigmatu úplně stejně jako odboráři s plnou automatizací provozu.

X.Org se používá třeba u víceuživatelských serverů, ke kterým se uživatelé připojují přes vzdálenou plochu (remote desktop session). Používá se to u profesionálních (komerčně podporovaných) řešení. Pro Wayland se na tom zvolna pracuje, ale stabilní řešení nasaditelné v podnikovém prostředí zatím neexistuje a ještě nějakou dobu existovat nebude. (Zdůrazňuji, že hovořím o víceuživatelských serverech, kde každý uživatel má svůj X-server.) Odhady jsou, že X.Org se v této roli bude používat až do roku 2030. Takže X.Org bude muset být udržovaný ještě asi pět let.

ALSA - ja bych zde dodal, ze ALSA nezanikla, zaniklo zastarale OSS - nebot bylo ze starych Unixu a dokonce nebylo tak uplne opnesource ;-)

ALSA je jediny zvykovy system v linuixu !!! a vsechny moduly jsou ALSA - ac ALSA podporuje vse, vcetne soucasneho pristupu vice programu ke zvukovce a kupe skvelych modulu - je to preci jen kernel space zalezitost kde pak nernel modul vola nejaky urespace modul ... a tak zacaly vznikat user-space systemy jako JACK a jine - ktere komunikovaly pres sit a lokalni pipe ... dokonce i gnome mel sveho casu svuj zvukovy daemon ;-)

Tedy PuilseAudio a jeho klon Pipewire stoji nad ALSA a resi prave problemy konfigurovatelnosti, maji kernelopvy modul, ktery zamaskuje vsechny zvukovky a vse se pak da resit uvnitr - vcetne modulu pro efekty ;-)

Kdysy to bylo tak, ze se udelal symlink pro defualt zvukovku, pro vstup i vystup a pak se muselo sve adresovat na dane zarizeni, nebo pro ALSA user space a adresou zvukovky v ALSA ... btw alsa satle emuluje i OSS i kdyz uzu je asi nikdo nepouziva ... nove subsystemy pro alsa jsou tak skvele, ze clovek muze naraz pouzivat pipewire, pulseudio i alsa outup v programu - a pipewire vse zaridi za vas ;-) pulse audio to delo tez ... a pavucontrol znal asi kazdy

Vyhoda techo systemu jsou ta, ze jsme mel treba modul na nose cenceling etc. a ta pak fungovala vsude - vsimnete si ve windows tohle vubec neexituje, bud si to resi sam program, nebo driver pro zarizeni - v Linuxu to vyresim modulem pro efekty a muzu rict na ktera zarizeni to palikuje, ale pak to funguje vsude - nebot to resi system a neni to vubec zavisle na HW . nebot kazde zarizeni ma tez zarizeni - monitor - hlavne vstupy, vystupy to nepotrebuji - i kdyz vlastne taky ;-) pro nahravani z toho, co vam jde do beden - takze monitor ma hlasitist na max, ale do beden jej muzete mit zeslabene - a nahravka bude OK na max ;-) a ne zeslabena ... Linux je co se tyce zvuky asi nejlepsi OS ever, mnohem lesi nez MacOS a Windows zvuk neumi vubec ;-) ten zvuk mrsi a DAC etc. musi pouzit ASIO driver, kterym kompletne obejde zvykovy zmrsenec M$, ktery jako zklad roztahne hudbu a pak ji oseka - a neb kdyz vm windows rekne, ze mp3 zni hrozne, nebo ze jeho integrovana zvukovka je hrozna - pritom ma digitalni vystup casto min 24/192 nebo i lepsi ;-) ... ale nesmi na to sahat windows - a neb jak i celkem nic moz zvykovky ala Creative uspely - ASIO v ovladaci, pritrom M-Audio mely mnohem lepsi A/D prevodniky i chip - ale na digitalni vystup jsoy dnes OK asi vsechny paradoxne nejlepsiz beznych jsou VIA ... a z HIFI XMOS ale i ESS ... ja mam skoro vsude XMOS - ty jsou profi