Copyright © 1998-2025 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2025 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Ano, tyto krasozvasty o rapidnim narustu cehokolif, ctu us aspon 20 let.Zatim roste pouze narust agfal dat, kery vyzaduje loading bezneho webu, kierej je plnej sracek a skodlivyho sw, takze se neda bez ns, vubec pripustit.
Vubec z www se stala skladka sracek, ale hodnotny tex, ba co vubec text, aby jeden pohledal, holt, je to sracka pro masy. jeste ze ctu jenom texty a sracka ponechavam srackam, jako deep it, co ze to?
wedit: preklepce neoparvuju, se proberte, a zacnete konecne neco co se blizi diit,nebo s blizote lzidnes
radši ty překlepy oprav, protože to nedává smysl ani při snaze o rozluštění
nadava na web plnej sracek, ale sam ho srackama plni :)
Před 20 lety měly běžné disky pro PC kapacitu zhruba 1-3 GB, ty opravdu velké tak 6 GB.
Takže kapacita narostla o tři řády.
Zbytek komentáře jsem nepřeluštil.
Tak jsem zmaten. Na cdr.cz je clanek od Flídra o stejne veci, ale ta uroven se blizi nule. Tenhle clanek je strucnejsi, ale nejsou tu takove zvasty.
Takze diit a cdr uz se uplne oddeluje a jsou to dve nezavisle redakce? A pokud ne, jak se divate na duplikaci prace? Aspon jde videt, ze kdyz dva delaji totez, neni to totez :)
> Za dotažením objevu do reálně použitelného laboratorního vzorku
"realne pouzitelnych" laboratornich vzorku vseho mozneho je vsude gajillion. A jsou docela irelevantni. Podstatna otazka je, jestli to nekdo bude umet vyrabet masove a s rozumnou cenou. 99.99% laboratornich hracek prave na tomhle skonci.
Masově vyráběné elektronové mikroskopy, pracující s chlazením pod 5 K? Ale jistě, jak si račte přát, ozvalo se ze sluchátka. Na CzC je naskladní 1. dubna, zatím v rozměrech 3,5" a 2,5". Disky mSATA jsou ještě ve vývoji...
Zase je důlečité vidět, že dostat se k těm zázrakům, kterými jsou počítače nadupané a nad kterými kde kdo zívne jako "nudááá", není cesta lehká.
Kdybyste před 50 lety někomu řekli, že snad všechny knihy světa nacpete do týhle cihličky (3,5" HDD) a vydělat na ní zabere pár dní práce, tak by vám určitě nikdo nevěřil, protože na uložení takových dat by bylo potřeba nesmírně mnoho techniky (a energie).
"řádkovací tunelový mikroskop chlazený tekutým dusíkem a pracující ve vakuu. Aktuálně prezentovaný demonstrátor pracuje s teplotami pod 5 K"
Jediné co mi je záhadou je jak se tekutým dusíkem chladí pod 5K? Řekl bych, že to je řádově větší objev než nějaké dva bity ve dvou atomech.
Apropo on i výraz "a pracující ve vakuu" není nejšťastnější, předpokládám, že mikroskop pracuje normálně v laboratoři a vakuum je pouze v jeho vakuové komoře kde je samotný vzorek. Je to tak nějak běžné u všech elektronových mikroskopů, protože atomy plynu by jaksi kolidovali s elektrony, kterými se na vzorek čučí a obraz by byl co , by byl rozmazaný.
pátrat po tom nebudu (jestli to není náhodou Helium), ale i tak je to podobná otázka, jak se může 30° vedrem chladit tvůj mrazák doma na -18°...
Si děláte srandu ?
Doporučuji dostudovat základy fyziky nebudete za hlupáka.
Ten váš mrazák využívá Třetí větu termodynamiky, přesněji Carnotuv chlacící cyklus a jelikož tento vyžaduje chladící medium v plynném skupenství a dusík je již při 77K kapaný je nesmysl, aby se cokoliv pomocí tohoto fyzikálního principu ochladilo pomocí dusíku pod 77K .
Chlazeni pod 5K tedy přesněji do 4.2K vyžaduje nasazení Giffordůva - McMahonůva chladicího stroje a použití helia s kterým se lze dostat na 4,2K. Toto je mezní hranice chladících strojů využívajících plynový expanzí cyklus, protože není žádný plyn , který by zkapalňoval při nižší teplotě než helium.
Pro nižší teploty do 0,8K se používá odpařování kapalného helia pomocí vývěvy.
Další snižování teploty je již docel problém jediný způsob je izotermické magnetizace a adiabatické demagnetizace paramagnetických atomů solí prvků vzácných zemin. Tam se za pomoci siranu gadolinitého podařilo dosáhnout 0.001K.
Sečteno a podtrženo chlazení na 5K kapalným dusíkem je fyzikální hovadina a vaše přirovnání také hloupé.
Wow, se musím smát, takže je to Helium, jak jsem si myslel, máš pravdu, na to jsem zapomněl, na to chladírenské médium uvnitř ledničky - zde Helium. Myslel jsem to tak, že sekundárně to může být ochlazovaný dusíkem. Přesto rychle obtékaný pasiv dusíkem ho ochladí na míň než 77°K, to byla pointa (vystrčená ruka z vlaku).
Tak ten druhý odstavec mě vykostil. :-) To je snad samo sebou a průměrný ynteligent nepřepočítavající rozměry na fotbalová hřiště a hmotnost na slony to předpokládám pochopí.
toto je len demo pre sponzorov vyskumu. ved si predsa treba nejak obhajit minute miliony na drahe hracky :)
Jenže to někdo vymyslet musí. Od toho je základní výzkum. Bez hledání se nic nenajde, to už tak ve světě chodí. Mikroprocesor vám z božské náruče do klína nespadne, musíte se k němu dohrabat přes dílčí objevy a bambilion slepých uliček (o kterých se pochopitelně neučí, protože to je o tom pověstném "upadnutí do zapomnění"). Takže my dnes žijeme z výzkumu předhozího(ích) století a bylo by dobré budoucím generacím také něco zanechat a posunovat tu káru dál.
Docela mě mrzí, jak jsou všichni k tomu výzkumu negativní. Li-Ion baterku taky pán vymyslel už někdy v 60-70 letech a komerčně se prosadila až o 20-30 let později. Ale nebejt těchhle lidí, tak nemáme kde si ten článek přečíst a kam napsat ten komentář ;-)
Bohuzel mnohe clanky nedosahuji ani "kvalit" tech, co jsou zverejneny na seznamu...
Ja jsem si myslel, ze pujdou kupredu s tim ctenim hodnoty spinu castice. Ty castice se nekam posadi a muze se to uloziste cist i na svetelnou vzdalenost, protoze vzdy zaroven vyrobi kopii a mezi temi dvojicemi castic bude vzdy entanglement, tedy to nebude jen k cteni, ale muze to byt aktualizovano na tu svetelnou vzdalenost nebo treba na jeden metr a uploadovat do zarizeni, treba do sluchatek, cteni, videa , to je jedno. Tak jako vyvyjeji ty kvantove mechanismy na computing. Je to uzasne sledovat, nevim jestli si vetsina umi predstavit skutecne dusledky, pokud se jim to podari. Zatim uz maji neco na urovni tranzistoru:
https://www.youtube.com/watch?v=wZzHnZzm_58
v 13:45 predstavuje tu krabicku, jakousi prvni primitivni "quantum computing" jednotku, tak jako kdysi predstavili tranzistor.
Kvantovy entanglement se ctenim i zapisem RUSI. Jeho pouziti pro prenos informace je velmi nepravdepodobne, i kdyz by to bylo strasne fajn protoze by to umoznilo nadsvetelnou komunikaci (a prakticky vyvratilo teorii relativity nebo kauzalitu). Kvantove pocitace jsou fajn i z jinych duvodu - desifruji bezne sifry stejne rychle s klicem i bez klice. Proto je pomerne pravdepodobne, ze pokud se je nekomu povede postavit (ve velikosti alespon 256 qbitu), bud ho tajne sluzby zavrou nebo stravi zbytek zivota obklopen luxusem v tropickem letovisku.
Pro přenos informace použít lze, jinak by ty kvantový počítače nefungovaly. A aktuálně mají myslím 1024 - 2048 qubitů.
Však taky zatím žádné skutečně kvantové počítače nemáme. Ty výtvory od D-Wave jsou jen klasické počítače využívající kvantových jevů.
Moje chápání je ale spíše okrajové a v zásadě jen opakuji hodnocení profesora, který vyučuje kvantový computing, takže jestli někdo ví více, ocením doplnění/vysvětlení :)
No proto taky odpovídám tak šalamounsky, to je asi jasný každýmu, že přímo do spinu neuložíš nic. Prdel je, že ani ti tvůrci D-Wave a nikdo vlastně ani pořádně neví, jaktože to funguje... Kdyby to věděli (princip/důvod quantum nonlocality), už bysme tu dávno měli teleportaci, že.
nehrál jsi příliš Mass Effect? ;)
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.