Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Napadlo mě, možná se blbě ptám, co kdyby se to neplnilo celý vodou, ale jen pár kapkama(aby to mohlo vzlínat)? Jinak tuší někdo co v tom je za kapalinu?
To bude asi specijélni kapalina pro hitpajpy ;-D
No moc se nesměj. Musí to být kapalina, která se začne odpařovat při nějakých přesných teplotách ( +60°C až +70°C ), ale ne moc vysoko, aby mohla kondenzovat a zpětně vzlínat až k procesoru a za druhé musí být za tekutého stavu velmi dobře vzlínavá. Jak se říká "vsadím boty", že výrobci mají speciálně výzkumné oddělení jen na kapalinu...
Vidím to jako dost pravděpodobné. Otázkou je, co se stane, když dojde k takovému přehřátí, že je veškerá kapalina všude vypařená. Přestane heatpipa fungovat, stejně jako když se rozřízne?
A já bych se vsadil, že jde o obyčejnou vodu (skoro). A ten fígl spočívá v podtlaku. Na horách jak je všeobecně známo, je bod varu nižší. Takže stačí příslušně snížit tlak..
Pokud je tomu skutečně tak, pak tam té vody bylo opravdu jen tolik, aby stěží vyplnila tu zrnitou vrstvu (ta byla na omak vlhká, ale ne tolik, aby viditelně namočila prst), neboť provrtáním by se nevypařila, ale spíš by zkapalněla. Vyvstává otázka, zda je to dostatek ;).
Už mně párkrát napadlo, zkusit heatpipe amatérsky (ale nikdy jsem se k tomu nedokopal). Nešlo by: Nalit vodu (destilku) - trochu, zaplnit tak 5-10% trubky. Nechat ji většinu vyvařit. Pak za stálého mírného varu zkusit zaletovat díru na horním konci. Při dokončování utesnění vršku přestat vařit. Tak by se snad docílilo stavu, kdy uvnitř bude skoro jen voda a pára (většina vzduchu vyhnaná při varu vody a párou ven)
To už by imho bylo snadnější do vrchu heatpipy dát ventil a odsávat či připouštět vzduch a tím regulovat tlak. Mělo by to tu výhodu, že by se to dalo ladit ;).
Obávám se, že nedalo. Podle mně tam nesmí být vzduch. Pouze ta kapalina a její páry. Vzduch způsobí to, že nad místem ohřevu (procesor) se ohřeje i ten vzduch a nasytí se párou kapaliny... Protože se neúčastní toho oběhu (nekapalní) bude bránit přestupu tepla. Dokud tam bude jen pracovní látka, bude se i v celém objemu heatpipe držet teploty blízko aktuálního rosného bodu té kapaliny. S teplotou heatpipe se bude měnit i tlak v heatpipe, ale v celém objemu bude stav blízký rosnému bodu. Vzduch uvniř to celé rozhodí.
Ventil tam být může a může se jím odsát vzduch nebo vypustit vzduch s párou. Ale bude pak dost těsný?
Odsátí je fajn, ale kdo z amatérů má dostatečně dobrou odsávačku - proto navrhuji var kapaliny, amatérsky snazší.
Tak tak, vzduch tam nesmí být. V amatérských podmínkách bych zkombinoval vodní vývěvu a var. Ventily by tam tedy byly dva, jedním by se odsál vzduch, druhým by se dávkovala pracovní kapalina (nebo jeden trojcestný ventil s trochou šikovnosti samozřejmě). Po pár pokusech by se vědělo kolik 0,x ml je optimální množství.
Neživíš ty se výrobou heatpipe? ;)
Tema principu funkce heatpipe jsem drive hodne studoval, protoze jsem si chtel udelat tiche pasivni pc - nakonec z toho seslo, nebo to bylo moc narocne a udelal jsem si vodni chlazeni.
V heatpipe muze byt i voda, ale pod velky podtlakem. Vim ze napriklad opravari lednicek jsou schopni vam to udelat. (vyrobit podtlak a zapajet)
Heatpipe nemusi byt uvnitr vroubkovana, pokud bude zdroj tepla dole a kapalina zkondenzuje dolu diky gravitaci.
Teplota varu kapaliny v heatpipe by mela byt okolo 35 stupnu a da se to zmerit pokud budete ohrivat pomalu zakladnu chladice a merit na ni postupne teplotu. Tam kde se teplota zacne ustalovat je prave bod varu kapaliny uvnitr.
Plyn zkondenzuje prakticky vzdy, protoze schladit ho pod bod varu prece neni takovy problem... Otazka je jen jake mnozsvi a jak rychle je mozne schladit.
Doufam ze je to dostatecny popis :)
Ale kdeže, jen mám technické vzdělání a již odmalička jsem rád přicházel na to jak věci fungují. :)
Zajímavé. V běžném životě se to asi nestane nebo jen v málo případech. Tato situace nastane jen v okamžiku, kdy rozdíl venkovní teploty a vnitřní neumožní dostatečně odvádět teplo a tedy nedojde ke kondenzaci...
Umím si představit PC umístěné v nějakém uzavřeném prostoru s nedostatečnou cirkulací a přívodem vzduchu, např. v nějaké těsné uzamčené skříňce. PC by běželo 24/7 a teplo by nemělo dostatek času pro výměnu.
HeatPipe by pak měla přestat fungovat, neboť by došlo k přerušení cirkulace (vypařování-kondenzace). Je tu ovšem spousta faktorů např. tlak. Se vzrůstající teplotou se zvyšuje objem plynu a vzrůstá tlak. U dané kapaliny-plynu se posune rosný bod k vyšším hodnotám a tím dojde ke zvyšování pracovního rozsahu celého chladiče. Dále pak jistě záleží na tom, kolik kapaliny v HeatPipe je a v jakém množství se při dané teplotě odpařuje... Prostě spousta neznámých.
Že by téma na domácí laboratorní test? Možná by stačilo dát PC do peřiňáku a řádně zadusit peřinami :-)
K WIFTem popisované situaci dojde jen pokud bude i chladnější konec heatpipe zahřátý na(d) pracovní teplotu a tedy nebude mít kapalina kde kondenzovat. Lze to nasimulovat lehkým 'ochlazováním' hliníkového žebroví letlampou. 0:) Ale nepřehnat to, aby pracovní kapalina nezačala kondenzovat u CPU a tedy ho naopak ohřívat. :)
K těm výše zmíněným výzkumným oddělením na pracovní kapaliny v heatpipes. Většinou je náplní obyčejná voda (pracovní teploty 20-150(~200)°C). Občas s přídavkem nějaké látky snižující povrchové napětí a zvyšující smáčivost, tedy usnadňující elevaci.
Konečně test, který obsahuje všechno, co jste kdy chtěli vědět o heatpajpách, ale báli jste se zeptat / vrtat / řezat. :-)
Škoda, že jste základnu "nezaledovali" či jinak nezchladili, než jste začali vrtat (zdroj tepla -> odpar). Kapalinu byste tak totiž dozajista našli a my bychom věděli kolik jí tak bývá :)
Jinak díky za test, příjemné počtení.
Hele WIFTe, neches prece jen jeste odlozit ten "odchod" z aktivniho "novinarskeho sveta"? Plodis cim dal vic zajimavejsi clanky :-). Pekne oddychove pocteni no a ty dvojsmysly... :-D
Realita je taková, že skutečně odkládám, ale ne o moc ;). Přefiklou Vanessu jsem původně plánoval jako takovou hezkou tečku (aspoň z mého pohledu) za mým psaním, ale ještě ode mě pár věcí vyjde (např. je již v podstatě hotové osmistránkové preview jednoho NASu (vzniklo ještě před zahájením prací na Vanesse), jen se to musí nějak časově rozložit, kdy to vyjde, protože těch větších věcí máme teď ve frontě nějak víc).
Jsem pro upravu z "odchodu z aktivni novinarskeho sveta" do "mene aktivniho novinarskeho sveta" :) Uplne seknout se psanim by byla skoda.
Taky se přidávám, byla by to věčná škoda.
Díky za super články. Prosíme další!!!!
:-)
Pekne, chvalim
"V tom rachotu samozřejmě nebyla šance zaregistrovat případné zasyčení úniku vypařené kapaliny."
Heatpipes jsou podtlakové trubice. Musely by se secsakramentsky hodně zahřát, aby z nich něco unikalo se syčením.
PS: Děkuji WIFTe za pěknou geek pitvu. :)
To jo :) ale v té větě je řeč o úniku odpařené kapaliny. Ona nemá šanci unikat, natož se syčením. Po provrtání se vyrovnají tlaky, pracovní kapalina jen zkondenzuje (ta její část co byla v plynné fázi) a v unikání kamkoliv ji ještě navíc brání vnikajivší vzduch.
Tak jasně, jestli tam byl podtlak, tak to unikat nebude, tak to bude vnikat. Člověk by neřekl, co dvě písmenka navíc v abecedě bezprostředně sousedící dokážou nadělat za paseku ;).
To že heatpipe funguje myslím potvrzuje hromada chladičů na to netřeba "rozebírat budíky", ale kdo si chce hrát :0)
Nicméně pár postřehů:
1. Pochybuji že v trubce bude atmosférický tlak tipnul bych spíše podtlak (ten se dal nasimulovat našroubováním zátky a odsátím vzduch stříkačkou či něčím podobným).
2. Pochybuji že uvnitř bude kromě té kapaliny obyčejný vzduch, už jen kvůli korozi té mědi.
3. Myslím že by to fungovalo i s vodou (než by to zkorodovalo) za správného tlaku (docela malý asi 1/10-1/6 atmosférického).
Faktem je, že poté, co jsem trubku vyplnil cínem, už to asi neotestuju ;)
Stačí to ahřát na 300 stupňů a cín vylejt :0) I když asi zůstane povlak na mědi.
Přesně z toho povlaku mám strach. Jinak ono půjde blbě vylít i ten stávající cín, tedy ohřát to na(d) 300 stupňů. Ono to šlo blbě, už když jsem to tam dával. Musel bych použít výkonnější hořák ;). (už na instalaci cínu do trubky jsem spotřeboval jedno naplnění ručního hořáku a jako na potvoru když jsem plnil podruhé, zlomil jsem nástavec na plniči plynu a teď ho víc uniká než ho teče do hořáku ;).
Zkusil bych to na sporáku, tam bude mít hořák dostatečný výkon :).
Ten trik s vodou naplnenou heatpipe nemohl fungovat.. bylo to de facto vodni chlazeni s vypnutou pumpou, takze to odstranilo z procesoru tolik tepla, kolik se do te vody veslo a pak konec.. Kdyby se tam dala kapalina s teplotou varu kolem 50ti stupnu (voda + lih?) a nechala se kapat a odparit, fungovalo by to lip :).
Lih, tedy ethanol, ma teplotu varu za normalniho tlaku (1 Atmosfera) 78,3 stupnu. To co popisujete delaji silenci s tekutym dusikem a k tomu neni potreba (je na skodu) to zebrovani.
Zajimava voda. Necepovali takovou v Redmondu u jedne nejmenovane firmy na zachodcich? :D
„Windows 7 Pramen“ bylo tzv. lehké 7stupňové pivo, které dostali kdysi od MS novináři jako dárek u příležitosti uvedení Windows 7. Jeden pivovar jim udělal limitovanou edici ;).
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.