Čas od času se díváme na statistiky německého trhu podle prodejů největšího tamního maloobchodníka, společnosti Mindfactory. Ne všechny trhy ale reagovaly na nástup procesorů Ryzen tak svižně, jako ten německý. Příkladem by mohlo být Japonsko, které drželo jistou setrvačnost. Situace se ale změnila vydáním Ryzenů 3000:

V roce 2018 se podíl AMD na japonském maloobchodním trhu (retail, prodeje samostatných procesorů) držel až do září na zhruba 20 %. Přestože v té době uplynulo již 1,5 roku od vydání první Ryzenu, tamní zákazníci se chovali poměrně konzervativně a dále preferovali procesory společnosti Intel. Dá se tak říct, že růst podílu AMD, který začal říjnem, nebyl ani tak důsledkem úspěchu Ryzenu jako spíš nedostatečné dostupnosti procesorů Intel. Graf, který je sestaven na základě statistik všech významných japonských maloobchodních prodejců, je zpracován do června, kdy AMD dosáhla 46,7% podílu a Intel stále držel většinu.

Poslední sloupec zachycuje výsledky za celý měsíc, ale reálně jsou počítány po týdnech. Díky tomu je možné říct, že již v posledním červnovém týdnu překonala v Japonsku AMD Intel s 50,9% podílem. To podstatné ale nastalo až po vydání Ryzenu 3000: Ve druhém červencovém týdnu stoupl podíl prodeje procesorů AMD na 68,6 %, což už nelze vysvětlit nedostupností procesorů Intelu - ta se v této době nijak nezměnila.

Zdá se, že počet jader, navýšení IPC i taktovací frekvence a/nebo předstihnutí Intelu ve výrobním procesu dokázalo Japonce přesvědčit, že na produktu AMD přecijen něco je.

 Pro lepší srovnání a úplnost můžeme připomenout, že téměř 70% podíl AMD byl na Německém retail trhu již v červnu, před vydáním Ryzenu 3000, kdy se v Japonsku AMD teprve blížila 50 %.