O čem se až dosud mluvilo jen okrajově, se nyní zdá být definitivně potvrzeno. Pokles prodejů, který Atomy provází od jara 2010 a který jen akceleroval s uvedením konkurenční Fusion o rok později, pokračuje dál. Ani čtvrtý kvartál, který bývá vlivem předvánočních prodejů nejsilnější, na klesajícím trendu nic nezměnil a naopak vytvořil rekordní propad o $102 milionů.

Intel dokonce během poslední finanční konference Atom jako takový nezmínil ani slovem a je tedy otázkou, jak budou dlouhodobé plány vypadat.

Intel Atom - vývoj prodejů (Q4 / 2011)

Celá situace zřejmě bude výrazně komplexnější, než se na první pohled může jevit, a tak si alespoň ve stručnosti zkusme zrekapitulovat, co mohlo velice úspěšný rozjezd v letech 2008 a 2009 zabrzdit.

Atomy přišly na trh v ideálním okamžiku - po vyhlášení celosvětové ekonomické krize, která nahrála levnějším platformám - netbookům. Právě ty se staly cílem nového Atomu. Pro potřeby řady lidí zcela dostačovaly (typicky brouzdání po internetu, e-mail, základní použití kancelářských aplikací a přehrávání běžného videa), takže vytvořily nový segment trhu, navíc vysoce žádaný. Netbooky kupovaly v podstatě tři hlavní skupiny zákazníků:

• uživatelé, kteří žádají maximální mobilitu (nízké rozměry, nízká hmotnost, vysoká výdrž baterie)
• uživatelé, kteří jsou ovlivněni módním trendem (koupili by si klidně jiné zařízení, ale netbook byl in)
• uživatelé, kteří chtějí ušetřit (výkon je pro jejich potřeby dostačující, takže připlácení za notebook nemá smysl)

Zřejmě první rána přišla s příchodem (respektive rozšířením) tabletů. Proti x86 architektuře Atomu se postavila RISC architektura ARM, což je samo o sobě zajímavým historickým momentem. Tablety sice nejsou přímou konkurencí netbooků (cílí do vyšší cenové hladiny), přesto přetáhly některé zákazníky na svojí stranu - jednak šlo o uživatele, pro něž byla mobilita prioritní (bez ohledu na cenu) a za druhé i otroky módních trendů.

Mnohé tablety nabízejí co do mobility i výdrže baterie více než levné netbooky.

Události roku 2010 vedly k mírným poklesům prodejů, ale stále nešlo o nic významného. Výraznější problém přineslo uvedení konkurenční Fusion, konkrétně platformy Brazos s APU Zacate. Procesor Bobcat nabídl díky out of order architektuře živější odezvy a také výkonnější grafické jádro, které krom podpory HD videa nabídlo i výkon dostačující nenáročným hrám. Tím začala AMD ukusovat ze třetí (a zřejmě největší) části Atomového koláče.

AMD jistě měla na celkovém vývoji situace svůj podíl, ale domníváme se, že jsou tu ještě dva zásadní faktory, které nelze opomíjet. U počítačů je běžné, že uživatel upgraduje v okamžiku, kdy mu již nestačí výkon, nebo sestavu považuje za morálně zastaralou. Právě tady vyplouvá na povrch další problém, který si Intel - zřejmě nechtěně - sám vytvořil. Atomy a netbooky totiž odprezentoval jako nástroj k brouzdání po internetu, čtení pošty a přehrávání videa. Tedy produkt pro nenáročné spotřebitele, který si neklade nijak velké ambice. Uživatel, kterému takový produkt vyhovuje, není nijak motivovaný k upgradu - nový netbook mu nabídne prakticky totéž, co už má a co mu stačí. Z toho nepřímo vyplývá výrazně delší cyklus upgradu, než na jaký je Intel zvyklý u ostatních produktů.

AMD Zacate: první přímá konkurence pro Atom

Druhou komplikací, na které nemá konkurence zásadní vliv, je zpoždění platformy Cedar Trail. Nové jádro doplněné o výkonnější GPU od PowerVR mělo šanci situaci zlepšit, kdyby se na trh dostalo včas. Inovovaná platforma, která by zmenšila výkonnostní a technologický rozdíl oproti konkurenci, ale loni nepřišla a nemohla využít síly předvánočních prodejů. Nepříliš pozitivní reklamu jí navíc udělaly ovladače, které schopnosti 3D jádra omezily na úroveň DirectX 9, jako tomu je u dosavadních modelů.

Intel Smartphone - referenční design

Těžko říct, jak v současnosti vypadají dlouhodobé plány. Intel by rád dostal Atomy Medfield do telefonů, zmiňovali jsme i snahy prosadit se na poli NAS. Tyto plány se ale nezdají být zdaleka tak ambiciózní jako původní ovládnutí trhu s netbooky, a tak se naskýtá otázka, do jaké míry jde o cílevědomý vývoj a do jaké o běh setrvačností. Vše totiž zanechává dojem, že trh s Atomy nepřinesl takové marže, na jaké je společnost u většiny svých produktů zvyklá, takže postupně ztrácí zájem o tento segment.

Intel se nyní snaží prorazit spíše na poli lukrativnějších Ultrabooků postavených na architektuře Sandy Bridge a Ivy Bridge, kde má ve srovnání s AMD náskok (17W verze Trinity se podle původních plánů nezačne vyrábět dříve než v březnu a podle nepotvrzených zpráv se na trhu může objevit teprve koncem jara). Samozřejmě to neznamená konec Atomů jako takových, ale minimálně dočasně se dostávají na druhou kolej. Zda se Intelu podaří zopakovat úspěch z roku 2009, bude záviset čistě na přijetí následujících generací: 32nm Saltwellu, 22nm Silvermontu a 14nm Airmontu.