Copyright © 1998-2025 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2025 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Som zvedavy, ako to nacenia. Ak sa budu drzat svojej marze ako pri grafikach a AI, tak neviem ci zamutia vodu pri CPU. Ludia stale vyhadzuju peniaze skor za Intel nez nieco nove rovnako drahe.
Tak nějak, NV nemá důvod vydávat nic levnýho.
Podívejte se na rozdíly mezi N1X a GB100.
Pokud jich najdete více než 10, tak možná, opravu jen možná, vydají i něco, co nebude přpálen strašně ale jen tak "normálně" (V rámci cenového rozsahu nV).
Jednoduše nemají důvod to dávat levně, když mohou za hodně draho.
No sak prave, ked to vydaju draho, tak aky je potom ciel? Ze predaju par kusov draho? Chcu vstupit do trhu cpu tym, ze ich cpu budu drahsie ako konkurencia pri rovnakom vykone?
Ako, mozu to testovat, nemusia zrovna vyrobit miliardu drahych cpu.. Staci par tisic..
Ciel? Povedal by som, ze su minimalne 2:
1. v pripade ULP varianty vytlacit AMD z portable gaming devices trhu (Steamdeck a pod.)
2. v pripade standardnej varianty vytlacit Intel z gaming laptop trhu
3. + bonusovy - docielit u vyvojarov vacsiu portaciu hier na ARM
Pokud většina her vychází z Windows / x86-64 platformy, nemusí se pro malý segment vyplácet převod na jinou architekturu CPU. Dnes i velké herní konzole jednou na Windows / x86-64 a zjevně se jim to vyplácí. Emulace HW nikdy tak efektivní jako nativní běh není a ULP na to ani nemusí mít potřebnou výkonovou rezervu.
Nicméně Apple, Qualcomm a v minulosti nVidia mají hardwarovou akceleraci emulace x86, takže výkon je skoro plný a ve hrách tě bude brzdit iGPU.
Qualcolm a Apple ano, Nvidia nikdy nic. Denver byl čistý ARM V8. I podpora v Snapdragon X‑serie je slabší než má Apple.
Pleteš si to. Denver velká jádra měla podporu emulace, malá byly obyčejné Cortexy, výsledný SoC slepen z obou typů. A Qualcomm jsem osobně měřil, má to stejně rychlé jako Apple.
Takto jsem to našel ve více zdrojích.
Přesněji Denver má zjednodušené dekodéry a část dekódování provádí dynamicky SW cestou. To je rozdíl proti Apple a Qualcolmm Snapdragon X, které mají nad rámec ARM instrukce přímo pomáhající emulaci.
Denver (velká jádra) umí hlavně strong memory model. Moderní CPU mají ještě speciální výsledky v SIMD operacích, ale ty v době Denveru nikdo neřešil.
Alias Total Store Ordering (TSO) je nutnost pro multithreadové aplikace. Takže to tam bylo spíš kvůli primárnímu nasazení, než jako specialita pro emulaci. Apple to má volitelně a ještě to umí Fujitsu, ale u těch bych se divil, kdyby ne. Na AMD a Intel tedy x86 jde o samozřejmost.
ARM ISA to nevyžaduje, takže nativní aplikace si řeší synchronizaci samy.
Aha. To vysvětlení je trošku jiné. Cloud a "malé" aplikace to nepotřebují. Proto to ani procesory Ampere nemají. Ale pro HPC potřba je a taky A64FX a Nvidia Denver to umí.
A64FX to má spíš z toho důvodu, že ARM PC v té době nebyly a programátoři, kteří odladili kód na x86 PC, by se pak divili. Ono i pro ARM PC radši Microsoft Visual Studio má defaultně režim kompilace, který proloží kód ruční synchronizací. Takže stačí kód překompilovat a rozdíly memory modelu neřešit. A nVidia Denver měl umět emulovat x86, jenže to Intel zatrhl. Koneckonců tehdy byl Intel na koni a zakázal i softwarovou emulaci ve Windows RT.
Dokazi emulovat, pokud x86 kod nema vektorove aplikace. Alespon tak to bylo u M1. Takze, nektere aplikace to nedokazalo/nedokaze emulovat VUBEC. A to nemluvim o AVX512, ale obycejnem AVX. Co se pamatuji, tak se programy s AVX musely pro to, aby byly vubec schopne nejak bezet na Rosette, upravit.
Tak to je mnohem realističtější pohled. Protože x86-64 má vektorové operace o dost silnější.
Ne, šlo jen o patenty. Tehdy ještě Apple nemohl emulovat AVX1. Qualcomm Snapdragon X Elite přišel už později, AVX1 bylo už volné. Zbývá AVX2, aby byla emulace x86 kompletní. AVX-512 totiž Intel v consumer nenabízí.
Apple emuluje vektorové instrukce, v té době byly volné všechny verze SSE. Navíc Apple Silicon stejně má jen 128bit vektory, takže víc než SSE stejně nemá smysl.
Licence je jedna věc, já se bavím o srovnání jednotek. AMD je má násobně širší.
I kdyby Apple měl víc jak 128bit, tak je nemůže v emulaci x86 kvůli licencím použít. Navíc AMD má vektory širší i než Intel v consumer segmentu.
Pro SW emulaci snad licenci nepotřebuješ. A žádné dekodéry x86 přece žádný ARM nemá. Licence se vztahuje na HW.
Nikdo nechce soud s Intelem. Tehdy na tom pohořel i Windows RT (kdo by si kupoval Windows zařízení, na kterém nejedou Windows aplikace).
Taky aplikace v době přechodu architektur nevyžadují nejnovější instrukce, mají i codepath pro starší procesory. Takže Rosseta 1 nepodporovala AltiVec2 v PowerPC G5. Jen instrukce G4ky.
To jsou další důvody emulaci nebrat. U Apple zrovna to moc smysl nedává, když šlo o jejich stroj. U emulace konkurenční platformy to chápu. Navíc se mi zdá, že při emulaci ARM na x86 taková omezení nejsou. Kdyby nové vektorové instrukce neměly význam, tak by v procesorach nebyly... vliv na výkon tedy evidentně mají. Pokud je emulace nezvánde, výkon se nativnímu běhu ani neblíží.
Tak široké vektory v x86 jsou i z důvodu úzkého dekodéru instrukcí. Intel a AMD dekódují AVX-512 instrukce za jeden cykl, takže v SIMD operacích dokáže "emulovat" 8 instrukcí/cykl ARMu (jedna instrukce nese 2x tolik "práce"). Pro zajímavost, VIA/Zhaoxin dekóduje AVX-512 instrukce za dva cykly (dobrý, že podporuje nové aplikace, ale výkon nezvedne).
(jedna instrukce nese 2x tolik "práce")??? Kdyby to byla pravda, x86 by byly jasně výkonnější ve vektorech a možná i FPU, ale pak by asi zaostávaly v základních ALU, které jsou nejjednodušší. A tak to není.
VIA/Zhaoxin dekóduje AVX-512 instrukce za dva cykly.... Poněkud si pleteš v dekódování mikroinstukcí a vykonávání na jednotkách.
Takže je zbytečné ty bláboly číst.
Tak si to přečti ještě jednou. To ty tu mluvíš o mikroinstrukcích 😁
A počítej se mnou:
- 4 instrukce za cykl, každá nesoucí 2x tolik práce
- 8 instrukcí za cykl, každá nesoucí 1x tolik práce
Proč myslíš, že x86 a ARM mají podobný výkon. Přitom Qualcomm Snapdragon X Elite, stejně jako Apple Silicon, má taky jen 128bit vektory. Intel 256bit a AMD 512bit, ale v noteboocích "double-pump".
Tím ale vyvracíš sám sebe. Stále tvrdíš, jak má ARM navrch, protože má 2x výkonnější dekodéry a pak z tebe vyleze, že to vlastně nevadí, protože x86 má silnější 2x instrukce.
Ale vadí. x86 je totiž nastejno jen v (širokých) vektorových operacích. Pak ještě maticových, pro které má mimochodem Apple Silicon custom instrukce (tvářící se jako koprocesor, aby obešel licenci na ARM ISA).
Asi ti jedna věc nedochází. A sice že komplexní x86 instrukce může obsahovat najednou jak výpočetní nebo logickou operaci tak oparaci paměťovou. Takže i jednodušší instukce pro ALU by na RISC platformě znamenala nutnost dekodovat dvě instrukce, RISC jsou totiž jen Load/Store architektury, tedy výpočetní instrukce může odkazovat jen na obsah registru a už ne nikam dál. Taky proto program pro RISC byl vždy delší než pro čistý CISC.
To se týká běžných, nevýpočetních, instrukcí. Proto taky má dvojnásobně široký dekodér, aby emulace x86 neznamenala snížení výkonu.
Možná by jsi byl dobrý politik, umíš se točit v kruzích docela dlouho a vlastně nic nové neříct.
Tak hlavně že jsem tě vyvedl z některých omylů.
Dulezita je jedna vec. Nektere x86 programy proste ani Rosetta 2 neprezvyka. Vubec. Nebavime se o tom, ze by to jelo, ale pomalu. Nejede to vubec....
A je jedno, jestli je to kvuli nejake licenci, nebo patentu, nebo necem jinem. Proste ta kompatibilita neni 100% ani vzdalene.
U Apple byli alespon developeri tlaceni, aby to nejak poresili na sve strane, pokud chteli na Apple i nadale existovat. Ale na Win takovy silny tlak neni. Proste nebudou prepisovat program, ale vyjmenuji do pozadavku na pocitac dane instrukce a je to. Tak to je i u ciste x86, nektere programy vyzaduji treba AVX a pokud nejsou, tak odmitnou bezet. Nemaji vetev bez AVX, protoze to nedava smysl. Bez AVX proste kod neprovede vypocty za vymezeny cas a tim padem je program ZCELA nefunkcni.
Jak píšu výše, Rosetta 2 je z roku 2020. Takže časem nebude umět víc a víc aplikací. A je to kvůli licencím a patentům. Později vydaný Qualcomm Snapdragon X Elite totiž emuluje novější instrukce.
Ano, na macOS vývojáři převedli aplikace na ARM, takže omezení Rosetta 2 není problém. A ano, na Windows vývojáři můžou říct, že aplikace vyžaduje AVX1. Proto taky Qualcomm Snapdragon X Elite umí emulovat AVX1. A další generace Windows on ARM počítačů budou umět i další instrukce, na které vyprší patenty. Ono teda zbývá už jen AVX2, protože AVX-512 Intel v consumer segmentu nenabízí.
No, takze AVX2 nejde a AVX512 take ne. Intel ma/mel AVX512 i v consumer segmentu. A ted ma nejake to nove, zbastlene AVX.
Takze plna kompatibilita neni a jeste dlouho nebude... A narozdil od Maca, Win developery nic moc nezene, aby se zabyvali i ARM portem. Je to 2x tolik testovani, 2x tolik podpory uzivatelu.... A prinos? Mozna za par let, pokud WoA budou mit alespon 15-20% podil ve Win masinach.
Ani Intel neumí AVX-512, proboha! A AVX2 už Qualcomm Snapdragon X Elite umí:
https://diit.cz/clanek/prvni-vysledky-cpu-nvidia-n1x-jej-stavi-nad-snapd...
Starší info s více detaily:
"the virtual CPU used by x64 emulated applications through Prism will now have support for additional extensions to the x86 instruction set architecture. These extensions include AVX and AVX2, as well as BMI, FMA, F16C, and others"
https://blogs.windows.com/windows-insider/2024/11/06/announcing-windows-...
A ještě detail k tomu (dobrý, že podporuje nové aplikace, ale výkon nezvedne). AMD to tak u ZEN4 dělalo taky a nejde jen o to, ty instrukce "umět". Kromě toho že ty vektory mají být 2x širší, je zde ještě takový detail v podobě samotných silnějších instrukcí a to už na výkon vliv mělo i když menší. Proto to taky udělali.
AMD technika double-pump je až za dekodérem instrukcí. Takže výkon není limitován úzkým dekodérem instrukcí.
Nemluvim o nejnovejsich instrukcich, ale o prastare AVX z roku 2011.
V té době nových, resp nevypršelých. On i ten Apple Silicon je už docela starý. Porovnávej s dobou, kdy vyšel 😉
Ke konci roku 2020. To uz bylo i AVX1 pomerne vousate.
V odpovědi pod https://diit.cz/clanek/prvni-vysledky-cpu-nvidia-n1x-jej-stavi-nad-snapd... píšu, že Windows on ARM už umí všechny instrukce, co jsou v consumer Intelu, včetně AVX 1 a 2. Na Macu je to jedno, tam už jsou všechny aplikace nativní (a ty legacy fungují i bez AVX1)
Rosetta 2 už umí emulovat i AVX2 a F16C. Další jsem nezkoumal.
Tak ako bolo v spomenute v clanku, k comu je to dobre? Ani tych qualcomm notebookov nie je nejak strasne vela a tazko sa hladaju pozitiva - cena je +/- rovnaka ako pri x86. Vykon tiez nebude uplne dealbreaker a ani ta vydrz na bateriu nie je ze o parnik lepsia ako pri x86. Akurat si clovek prida navyse problemy s kompatibilitou.
K čemu je to dobré? V konkurenci nebude moci x86 usnout na vavřínech a pro Qualcomm a NVidii jsou to zisky navíc. Vývoj je totiž nic nestojí, stejně jako v případě Apple jsou jádra vyvíjená primárně pro jiné produkty (Qualcomm a Apple primárně navrhují jádra CPU a GPU a dalších koprocesorů pro mobily, NVidia má svoje Tegry, např. pro automotive, a jádra GPU pro výpočty na serverech).
ARMová jádra jsou levná na výrobu (např. Qualcomm Snapdragon X Elite má poloviční plochu co srovnatelný Intel), takže není problém po počátečním nezájmu (po odpadnutí enthusiasts) dát slevu. Notebook je pak výhodný a ani nemusíš jít cíleně po architektuře ARM:
https://diit.cz/clanek/prvni-vysledky-cpu-nvidia-n1x-jej-stavi-nad-snapd...
Akorát Snapdragon X Elite je zhruba stejně velký jako CPU od AMD (samozřejmě nepočítám kousky s monstr grafikou) takže z tohodle pohledu moc prostoru na čachry s cenou není.
Ale OEM nenabízí AMD, resp. jen v pár modelech, kde je např. horší displej nebo pomalejší SSD. ARM ale není pro Intel přímá konkurence, proto ten dovoluje. PS: Já samozřejmě neříkám, že si máš koupit ARM místo AMD.
A proc to porovnavas s Intelem, ktery ma jadra zastarala a nabobtnala? Co to porovnat s AMD, to by neslo?
Teším sa z akejkoľvek konkurencie na Windows on arm. Používam to, ide mi všetko čo používam (VS2022 a vývoj sw všeobecne) a som nadšený. Výkon, výdrž, ventilátor
Taky jsem nadšený, ale dokud bude hardware pro Windows ARM dražší* než pro Windows x86, tak je to dost o ničem.
Edit: *Dražší při stejném nebo nižším výkonu
Ja ked si dam filter na laptopy 32GB RAM+ Qualcomm Snapdragon vs Intel Lunar Lake vs AMD Zen5 tak Qualcomm casto vide lacnejsi.
Aj preto som kupil HP Omnibook X, za 900 eur v akcii, bol lancjesi ako konkurencia.
Niekolkorocne Amd Ryzen 7730U a pod neberiem ako konkurenciu.
Jaká úspora z ceny jde na vrub případné nekompatibility a omezeného výkonu iGPU?
Ta iGPU byla výkonově a kompatibilitou srovnatelná s Intelem. Nezapomeňte, že nové Intel iGPU jsou nová architektura a nový ovladač, s novými nekompatibilitami.
S nekompatibilitou som sa zatial nestretol, iGPU mi pride velmi vykonny (oproti staremu notebooku Intel UHD Graphics 620 GPU alebo stolnemu PC s Radeon HD 4350), resp vykon iGPU mi je ukradnuty ak dokaze zobrazit windows :)
Umi to kod s alespon AVX1 instrukcemi?
Aj avx2 by už malo ist
Viem priblizne povedat, ze X Elite 78-100 - tj jeden zo slabsich X Elite ma na moje veci (VS2022, kompilacia) vykon skoro Ryzen 5900x a 5x lepsi ako i7 8660u a skoro 2x lepsi ako i7-1260P laptop.
Bodejť, když dekóduje 2x tolik instrukcí za cykl než x86 (obě architektury mají dost výpočetních jednotek pro obsluhu).
V dekódování rozdíl není dvojnásobný. Navíc šířka dekódování je pouze jedním z faktorů ovlivňujících celkový výkon procesoru. Dalšími důležitými aspekty jsou například šířka dispatchu, velikost reorder bufferu, efektivita predikce větvení a další mikroarchitektonické optimalizace. Taky bych se zamyslel nad tím, jak složité ty operace jsou a kolik "vyprodukují" mikroinstrukcí a jestli tedy ke stejnému výkonu nemusí ARM těch operací dekódovat víc.
Právě že ARM to má s pevnou délkou instrukcí lepší. Takže stejně tranzistorů zabere o kus větší reorder buffer. A skoky má v mnoha běžných instrukcí zapečené.
Nikdo se x86 neposmívá. Jen je holt x86-64 o 10 let starší než Aarch64.
Tím pádem měl x86-64 o deset let víc na vývoj.
Takhle to v případě zachování kompatibility nefunguje 🫣
Intel sám chtěl vyvíjet 64 bit rozšíření x86. Jenže pak se objevilo HP a víme, jak to bylo dál.
Bylo to spíš obráceně. Intel přesvědčil ostatní, že jeho pokus o 64bit bude to nejlepší možné, takže ať zahodí svoje architektury. Navíc Intel vyvíjel architekturu nekompatibilní s x86.
Vívoj probíhal a mnohem dřív než u AMD. P7 měl stavět na Pentium Pro. Jenže jim to vycházelo na 4x tolik tranzistorů. Podle mne na to bylo u x86 zkrátka brzy. To co dokázaly velké RISC platformy zaplatit, by zákazníci Intelu asi nepřijali za tu cenu.
Intelův první pokus o 64bit bylo Itanium.
Ne. Jenže P7 se nedostal ani do fáze výroby prototypu. Zařízli ho dřív. Ale studii a nějaké modely dělali.
Studií jsou mraky. Možná se tam o něco pokoušel i nějaký stážista.
Na tebe je to prostě moc dávno, bylo to ještě před Pentiem II. Což ti z Pentia Pro jako výchozího mohlo dojít. A protože to zastavili, tak o tom moc informací není. Ale existují lidé, co se k tomu vyjadřovali veřejně.
To na tebe je to moc dávno. Intel měl výkonný RISC ještě pred prvním Pentiem. A 64bit měli i ostatní, i PowerPC v consumer segmentu. Takže měl představu, kolik to zabere tranzistorů.
Dost se do toho zamotáváš. Pentium Pro přišlo v roce 1995. Ale první 64 bit PPC bylo až současně poslední 970. To existovalo později i v dvoujádrovém provedení. Ale PowerPC 970 přišlo až v roce 2002 a vycházelo z POWER 4 což byl dvoujádrový Hi End CPU z roku 2001. Sice měl existovat i PPC 620, ale nikdy nevyšel a IBM ho použilo jako POWER 3 - 1998. Všechny předchozí CPU s vyjímkou RS64 - což nebyl monolit - z řady PowerPC i POWER byly 32 bit. Takže mi není jasné, jak by v intelu mohli znát nějaký 64 bit IBM CPU... MIPS a SPARC si taky prošly vývojem z 32 na 64 bit. Takže možná zde - MIPS 4000 1991 a ten taky byl dvoučipový.
Aby to za par rokov nebola nevyhoda x86 cpu - nevedia pustat ARM SW. Na rozdiel od ARMu, kde sa da pustat ARM aj x86.
Divné, mě třeba arm aplikace třeba pro Android jedou na x86 úplně v pohodě.
Emulátor Androidu na PC máš pravděpodobně x86 verzi Androidu. Tedy nic neemuluje, jen virtualizuje.
Potom by tam ale nemohlo běžet opravdu vše. x86 Android aplikací bude výrazně méně než ARM.
Unity a Unreal buildují duální binárky, Android Studio taky pro nativní kód a defaultní je bajtkód Java/Kotlin. A dyžtak tam je ještě softwarová emulace od Intelu, kdyby to byla ARM-only nativní binárka.
OK
Arm android emulator ide veľmi pomaly na x86. Väčšina beží v režime x86 android. Skoro všetky appky bežia na x86, x86_64, ARMv7, ARMV8
Jde to oběma směry. A vždy šlo, ale někdy si ten emulátor musí člověk sám najít, stáhnout a nainstalovat.
Super NVidia. Qualcomm se bude muset začít hodně snažit a hlavně hodně zlevnit, protože z toho jeho procesoru bude leda těžítko.
Super nVidia! Qualcomm se bude moci hodně zdražit a hlavně se méně snažit, protože jediné co mu bude chybět bude výkonné GPU, které u "armovaných" žiletek bez chlazení stejně netáhnou.
//opravil jsem ti to; není zač :)
Těžko zdražit, když konkurencí jsou i x86 notebooky.
Je to tak, navíc Qualcomm má slušné notebookové Adreno GPU, takže v tom je ten nejmenší problém. Nicméně těžko si bude moci Qualcomm dovolit nasazovat prémiovou cenu, když nemá prémiový procesor!
Qualcomm ale vydělává i po brzkém zlevnění chvíli po vydání, po tom, co nasytí enthusiastics. Procesor má poloviční plochu co Intel. Neříkám AMD, ale Intel blokuje AMD u OEM, protože AMD je pro něj přímá konkurence - ARM ne, protože "kompatibilita aplikací".
Vždy píšeš, že Qualcolm má poloviční plochu co Intel. Nikdy srovnání s AMD, ale stejně mne zajímají konkrétní čísla. Nebo to jen tak odhaduješ?
Však píšu, že nesrovnávám s AMD. Asi se nebudem hádat, AMD je lepší. Jenže AMD nemá OEM, takže je mimo.
Já bych řekl, že mít Qualcomm lepší (po stránce výkon/cena) produkt, tak ho Intel začne blokovat úplně stejně jako to dělá AMD. Ale otázka je, jaké má Qualcomm kontakty a jestli se nechá blokovat tak snadno jako AMD.
Snapdragon X Elite je lepší než Intel. Větší výkon a větší výdrž. Ale není 100,00procentní kompatibilita se software.
Je snadne byt lepsi nez Intel.... Jen ta kompatibilita....
A pak je tu AMD, je lepsi nez Intel a kompatibilitu ma.... Ja bych rekl, ze volba je pomerne jasna....
Však ty si klidně vyber AMD. To mimochodem taky dřív nebylo 100% kompatibilní s Intelem. Je to jen otázka času.
Kdy dřív? Když ještě dělali kolny až po 586? Nebo K5, K6, K7 alias Athlon?
Víš, že v té době dělalo x86 už přes 10 let? Ty chceš, aby první verze Apple Silicon a Qualcomm Snapdragon X Elite byla 100% kompatibilní.
Ladisi, ty jsi tu básnil o rosettě. AMD dělalo už kopie i8080 pod označením am9080 a k nim první jednočipové FPU 9511 a 9512 na které dokonce Intel koupil licence a které se párovaly i procesory Motorola a MOS. To taky rozhodlo o tom, že pak na x86 už AMD mělo plnou licenci. Až v době 486 se Intel začal šprajcovat a nechtel předávat dokumentaci a došlo na soud. Taky proto přišel název Pentium.
No a vidíš, najednou mělo AMD problém s kompatibilitou.
Neuvedl jsi kdy přesně. Typuji K5...
Zde si Nvidia nemůže dovolit stejnou cenovou strategii jako v AI segmentu, poměry cena / výkon i spotřeba / výkon jsou důležité kvůli daleko větší konkurenci. A pokud vím, neprodává jen samotná CPU ale vždy jen ve spojení s GPU, takže o vlastnostech samotných CPU především o jejich spotřebě moc nevíme.
I když firma má většinu zisků z jednoho segmentu trhu, byla by škoda neinvestovat i jinde,.když těch peněz má "moc". Tohle nevyžaduje velké vstupní náklady, recykluje se existující architektura. A cenotvorba (marže) může být oddělená,.protože tyto produkty nekonkurují jejich hlavním. Pokud by se měla soustředit jen na zisk a marže, tak by zařízli i herní GPU.
PS: Takové procesory jsou SoC i ve světě x86. Obálka chlazení a spotřeby je holt společná.
Jen je otázka, zda CPU původně určeno k tomu, aby "krmilo daty" GPU a řídilo provoz na Multi GPU sběrnici vhodné pro zcela odlišnou zátěž Windows on ARM. Nvidia takovéto universální CPU nikdy neměla.
nVidia má ARM CPU na grafických výpočetních procesorech pro servery, má ho v Tegra (Switch, auto-moto, dříve Android tablety, ...), ... a může si licencovat i "desktopová" jádra Xčíslo.
To jsem taky napsal. Ale zátěž na nich je přece odlišná. V Autoaplikaci řídí zpracování dat ze senzorů, to ale posílá na k tomu určené koprocesory a výsledky jen vyhodnocuje. Pokud jde o AI, taky jen řídí tok dat sběrnic do GPU a dělá pomocné výpočty. Ale typická zátěž uživatelem vypadá jinak.
Typická zátěž moderního uživatele je gaming (výkonná iGPU s dobrými ovladači a DLSS4 jako bonus - tam NV vede), práce (skvělá podpora CUDA v aplikacích pro zpracování fotek, videa, AI atd.) a na hrubý výkon stačí licencovat X řadu Cortexů. Pokud chce HW akceleraci x86, tak tam byla NV první na světě s jádrem Denver před 11 lety, takže si může navrhnout vlastní nebo upravit existující. Ale dnes je většina důležitých aplikací už nativní, zbytek stačí výkon emulace, ve hrách bude CPU stačit i v emulaci - bottleneck je na iGPU.
Typická zátěž moderního uživatele? Spíš podle sebe soudím Tebe...
A co teda dělá na tenkém notebooku, smím-li se zeptat?
NTB nemám, takže nebudu spekulovat. Ale spousta uživatelů prostě "konzumuje obsah".
A občas schůzka, vzdálené připojení do práce, fotky, videa, hry a nově AI.
Asi tak. A to AI ani na tom NTB nemusí běžet.
Minimalistické modely ano, např zlepšení obrazu kamery a odstranění šumu a ruchů v místnosti musí být pro schůzky s co nejmenším lagem. Jinak se slyšíš 2x, pokud si někdo nevypne mikrofon. Proč myslíš, že autor Linuxu na schůzky používá MacBook .
Vím, co akustická zpětná vazba umí. A moc dobře.
Take existuje neco jako sluchatka....
Jistě. Ale ty taky nechci mít na hlavě celý den. Ostatně na co jsem si pořizoval reprosoustavy? Na potlačení zpětné vazby jsou mašiny, ale nevím, na jak krátkou vzdálenost ještě můžou fungovat. Technicky jde DSP, takže by to šlo řešit i SW cestou. A mikrofony nejsou jediné náchylné. Taky kytary a baskytary - prostě strunné nástroje se snímači.
Ladis asi nemel na mysli zpetnou vazbu, ktera jde az do piskani. Na to jsou dynamicke filtry. Jasne, mohou byt i SW. Ony budou tak jako tak SW, jen to bude v DSP, nebo i nejakem ARMu.
Mel asi spis na mysli echo, ktere ale nejde do piskani. I to jde nejak resit pres SW. Nebo si lide mohou vypinat mikrofon, kdyz nemluvi. Nebo mit sluchatka. Tedy jsou minimalne tri zpusoby reseni.
nVidia se chystá ztrapnit intel i v superpočítačích.
https://top500.org/news/el-capitan-retains-top-spot-65th-top500-list-exa...
Jo a konečně máme výsledky HPL-MxP kde se intelu "dařilo":
https://diit.cz/clanek/aurora-ani-napodruhe-nesesadila-frontier-z-top500...
Nvidia bude svůj systém upgradovat? Nebo jak chtějí Intel pokořit? Stále to byl hlavně souboj Intelu a AMD, které má v TOP nejvíc instalací. A hlavně dva na prvních místech.
vypadá to zajímavě, jenže úspěch na ARM znamená se snažit jako Apple. Bude se až tak chtít nV investovat? Ikdyž na x86 mají zajímavé nástroje tak tady by byl další kus práce udělat svoji vlastní vrstvu ala Rosseta. Ale je možné že pokud chtějí v dané sféře zůstat tak nic jiného jim nezbude - AMD má svoje a Intel nyní už taky. Od Battlemage je gpu Intelu dost schopné takže si také bude chtít pohlídat platformu. Pro uživatele je to spíš negativní protože se vytvoří několik propojených firemních ekosystémů kde bude nevýhodné brát něco jiného od konkurence.
Ale od nVidie už lidi berou, takže velká změna tom nebude. Podíl Intelu je tak velký, že vůbec nemá smysl mezi sebou soupeřit: Apple, AMD, Qualcomm, nVidia, Mediatek, ... Každý si z koláče Intelu rád uzobne.
To je dobrá dedukce.
Někde zaznělo, že to má mít TDP 120 W, tak by to i výkonem mohla být konkurence AMD Strix Halo. Kdyby tomu tak bylo, tak kde je ta efektivita armu? Musíme si ale počkat, ať to není jen o kdyby, ale něco mi říká, že AMD armovým CPU/APU šlape pěkně na paty co se týká výkonu na watt. A to ještě pořád na 4nm procesu.
Abys věděl efektivitu, nestačí znát příkon, potřebuješ ještě počkat na výkon.
Pokud vezmu mobiní GPU s 6 144 CUDA (která sama o sobě je odvozena z desktopu) a k tomu 10 Cortex-X925 s boost taktem 4,1 GHz + 10 Cortex-A725, buď ten boost nebude dosahovat nějak dlouhodobě, patrně jen na malém počtu velkých jader a nebo nezdude dost energie pro GPU a poslední možnost je že TDP zrovna nízké nebude.
Možná jde NVidia jako grafická firma cestou Apple, kdy hlavní výkon bude na grafice. Ta má architekturu z desktop PC, takže si s vyšším TDP poradí.
Z pohledu hrubého výkonu, který lze pasivně paralelizovat, to tak být může. Ale stále zůstává dost obecných i řídících funkcí, které stejně ten CPU můžou výrazně zatížit.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.