Plán má několik kroků, protože něco takového jako opuštění architektury, která je tu s námi desítky let, nelze provést ze dne na den. Prvním krokem bude s Ubuntu 16:10 (tedy letos v říjnu) příchozí konec tvorby ISO obrazů pro desktopovou a serverovou variantu i386 Ubuntu, aby tak více lidí nasadilo amd64. Canonical to mimo jiné zdůvodňuje tím, že tyhle obrazy musejí buildovat, mít je na serverech a mít pro ně přenosové pásmo. Nadále ale bude pokračovat podpora běhu 32bit aplikací na amd64 a buildování instalátoru, jádra či cloudových obrazů.

Toto poběží až do Ubuntu 17.10. S příštím LTS, tedy Ubuntu 18.04, přijde konec všeho kromě podpory běhu i386 aplikací na amd64 platformě. Tato LTS verze má podporu až do dubna 2023, tedy až za necelých 7 let skončí možnost běhu 32bitových aplikací na Ubuntu jako takovém (ne že by vám to přestalo běžet, ale v roce 2023 prostě přestanou vycházet aktualizace pro Ubuntu 18.04 LTS).

A finálním krokem,. který nastane s Ubuntu 18.10, bude kompletní ukončení podporty i386, takové aplikace bude možné pouštět pouze ve virtuálu, v kontejnerech či pomocí snapů. Tedy určitá cesta bude, jakkoli značně omezená.

Nicméně si uvědomme, že tento problém - pokud dáme verzi 18.04 LTS pár měsíců žití i po konci podpory, nastane řekněme zhruba začátkem roku 2024. Ano, můžete si vytáhnout Černého Petra, nicméně máte nyní zhruba 7 až 8 let na to, abyste se přizpůsobili. Ostatně ani od samotného linuxového jádra nelze očekávat, že bude 32bitovou x86 platformu podporovat donekonečna.

Ač jsem do nadpisu dal slovo „rozhodnuto“, cokoli z výše uvedeného může samozřejmě Canonical přehodnotit. Osm let je opravdu dlouhá doba.