Při vydání Sigma 50mm F1.4 DG HSM Art a 35mm F1.4 DG HSM Art se hovořilo ještě o třetím modelu do trojice světelných full-frame objektivů s pevným ohniskem, které spadají do nové řady „Art“. Světelná čtyřiadvacítka se očekávala na podzim 2014. Nakonec, se zhruba tříměsíčním zpožděním, přichází.

Sigma 24mm F1.4 DG HSM Art

• ohnisko 24 mm / 84° (pro full-frame; na cropu 1,5 se bude chovat jako 36mm)
• světelnost f/1.4
• clona s 9 zaoblenými lamelami (až f/16)
• konstrukce z 15 optických členů v 11 skupinách
• min. ostřící vzdálenost: 25 cm (odpovídá zvětšení 1:5,3)
• závitový filtr: 77 mm
• bajonety: Sigma, Canon, Nikon

Optická konstrukce si zaslouží bližší komentář:

Z 15 členů jsou 3 z FLD skla (žluté). FLD neboli „F“ Low Dispersion je materiál, který Sigma vyvinula ve spolupráci s Hoyou. Cílem byla alternativa k extrémně drahému a křehkému fluoritovému sklu, která by umožnila konstruovat objektivy nadstandardních optických vlastností v cenových relacích dostupných i běžným smrtelníkům. Jedním z prvních objektivů s FLD členy byl ultraširoký zoom Sigma 8-16mm F4.5-5.6 DC HSM (2010). FLD sklo vykazuje extrémně nízký rozptyl, vysokou světelnou propustnost, nízký index lomu a vysokou anomální disperzi. Používá se především pro korekci chromatické aberace.

4 členy tvoří SLD sklo (ve schématu modré). SLD znamená Special Low Dispersion a jde tedy o materiál s nízkým rozptylem (v rámci skel, které Sigma používá, se mezi materiály co do hodnoty rozptylu řadí někam doprostřed). Používá se rovněž ke snížení chromatické aberace. Fialové členy (2) pak vynikají asférickým broušením pro kompenzaci distorze a dalších optických vad. Zajímavá je (podobně jako u nové 50/1.4) přítomnost tmeleného tripletu, což je prvek, který u soudobých objektivů jiných výrobců nenajdete. Tmelení je poměrně náročný proces a s počtem tmelených prvků extrémně rostou nároky na přesnost: jedna výrobní chyba může vést ke znehodnocení tří čoček - v tomto případě navíc dvou ze speciálních optických materiálů (více k tomuto v samostatném článku).

Stručně k MTF křivkám:

MTF křivky pro Sigmu 24/1.4 (novou) a 24/1.8 (starou)

MTF křivky, zjednodušeně řečeno, ilustrují optické vlastnosti objektivu (rozlišení / ostrost / kontrast) od středu obrazu k okrajům. Nemá smysl porovnávat křivky mezi jednotlivými výrobci, každý používá trochu jiné metody měření. Lze ale objektivně porovnávat křivky různých objektivů od jednoho výrobce, jak činíme zde. Červené čáry znázorňují výsledky při vykreslení 10 čar na milimetr, což ilustruje kontrast (částečně i mikrokontrast) objektivu; zelené čáry jsou výsledky při 30 čarách na milimetr a ilustrují ostrost objektivu. Čím blíže jsou křivky hodnotě „1“ (tzn. čím jsou výše), tím lepší výsledek je.

Pro přesnější ilustraci rozdílu poslouží graf, kde jsou výsledky obou objektivů zarovnané a prolnuté (staršímu modelu odpovídají černobílé křivky). Lze tedy říct, že výsledky novinky jsou výrazně lepší. Měření jsou navíc prováděna při odcloněném objektivu, což znamená, že novinka je na f/1.4 lepší než původní model na f/1.8.

Velmi dobře vypadá i graf distorze - prakticky žádná se neprojevuje. Reálné testy zatím nejsou dostupné, takže další aspekty, které vytvářejí celkový dojem (chromatická aberace, bokeh aj.) zatím posoudit nemůžeme. Oficiální doporučená cena zatím nebyla zveřejněna.