Sigmě se v poslední době podařilo dostat na trh řadu produktů, které při cenových relacích srovnatelných s produkty Canonu, Nikonu a dalších předních výrobců optiky, nabízejí o generaci lepší optický výkon - případně při optických vlastnostech srovnatelných s novými top modely Zeissu nabízejí několikanásobně nižší cenu. CEO společnosti se v rozhovoru věnoval důvodům, které k nové strategii vedly a vyjmenoval i ty, díky nimž jí bylo možné uskutečnit. Podíváme se na nejdůležitějších šest…

I když je určitý stoupající trend v kvalitě produktů Sigmy znatelný již několik let, v poslední době je růst ještě o něco strmější. Nedlouho jmenovaný CEO Sigmy, Kazuto Yamaki, vysvětluje, že high-endové produkty nebyly cílem firemní strategie, ale spíš jejím důsledkem. Sigmu založil jeho nedávno zesnulý otec, jehož cílem bylo nabízet produkty určité kvality v co nejdostupnějších cenových relacích. Tato strategie fungovala po dlouhá léta dobře, Sigma prosperovala, rozšiřovala nabídku a sem-tam se odvážila i k nějakému ambicióznějšímu projektu, díky němuž o ní bylo víc slyšet.

Pak ale nastal zvrat. Cena práce začala na japonských trzích růst a většina výrobců fotooptiky v rámci snížení výrobních nákladů začala výrobu přesouvat do Číny, Malajsie a dalších asijských zemí známých levnou pracovní silou. Sigma se dostala do situace, kdy si zavedené značky mohly dovolit držet ceny níž než ona a protože se rozdíl mezi cenou práce v Japonsku a v rozvojových zemích prohluboval, musela přijít s nápadem. Nejprostším řešením by bylo přesunutí výroby do Číny a propuštění většiny japonských zaměstnanců, ale to se Yamakimu nelíbilo. Sigma fungovala jako rodinná (soukromá) firma a to vnímal nejen jako výhodu co do volných rukou při řízení chodu firmy, ale také jako zodpovědnost za zaměstnance, kteří po léta odváděli dobrou práci a drželi Sigmu v chodu. Rozhodnutí, které následovalo, se stalo prvním důvodem ke vstupu na high-end trhy.

1. Zajištění další existence firmy

Že se Sigma nemůže dlouhodobě udržet při životě prodejem levných objektivů, pokud její konkurenti vyrábějí ještě levněji, byla jasná věc. Přesun výroby do zahraničí byl pak proti rodinné filozofii stávajícího i předchozího CEO. Nebyla tedy jiná možnost, než rozšířit nabídku o produkty s vyššími maržemi, které firmě umožní po finanční stránce fungovat i při vyšších výrobních nákladech oproti konkurenci. High-endová optika nebyla snahou o zvýšení prestiže, ale strategií k přežití.

2. Moderní optické materiály

Sigma je v rámci novodobé éry jedním z prvních výrobců, který vsadil na používání nově vyvinutých optických materiálů. Na vývoji nebo způsobu zpracování některých z nich se podílela, známá je hlavně spolupráce s Hoyou. Tyto materiály jsou na jednu stranu dostupné všem výrobcům, takže samy o sobě nemohou vysvětlit náskok - ten spočívá spíš ve strategickém rozhodnutí a investicím do jejich opracování, které bývá složitější než v případě běžných druhů optických skel (bývají měkčí, případně křehčí a snáze při výrobě dojde k jejich poškození, poškrábání apod.).

3. Výpočetní výkon

Kazuto Yamai zavzpomínal, že když začal ve firmě (tehdy vedené jeho otcem) pracovat, probíhal vývoj optických návrhů tím způsobem, že inženýr zadal počítači k vypracování určité kalkulace, poté 20-30 minut čekal na výsledek, pak zadal další a takto pokračoval. Současné procesory zvládají tyto výpočty realizovat prakticky okamžitě, takže dochází k významnému zkrácení doby potřebné pro vývoj. Díky výraznému zrychlení si společnost může dovolit i složitější optické návrhy. V tomto případě ale nejde o prvek, který by bylo možné považovat za konkurenční výhodu; výkonnou výpočetní techniku mají k dispozici i ostatní výrobci.

4. Zaměstnanci

Chování společnosti k zaměstnancům se zřejmě odráží i k loajalitě zaměstnanců ke společnosti. Yamaki dává svým pracovníkům velký podíl zásluh na stávající situaci. Podle jeho slov vše začíná už u studentů, kteří si vybírají, ke kterému výrobci půjdou na praxi. Sigma je unikátní v tom, že na rozdíl od většiny ostatních výrobců, kterých se fotografie nějakým způsobem dotýká, vyvíjí čistě fototechniku a nikoli elektroniku, počítače, bílé zboží a jiné spotřebiče. Pokud má student zájem skutečně o fototechniku, je pro něj Sigma logickou volbou; nehrozí, že by se náplň jeho práce posunula k oboru, o který nemá zájem. Firma tím zase získává zaměstnance, kteří jsou pro svůj obor nadšení a pro které je tvorba nových a zajímavých produktů víc než jen náplní práce.

5. Složité designy

Jeden z faktorů, který má zásadní vliv na optický výkon výsledných produktů, je optický návrh. Na papíře lze vytvořit řadu návrhů, které by i v praxi podávaly výborné výsledky, ale ne vždy je možné takový design realizovat. Mezi nejčastější limity patří:

• rozměry
• výrobní náklady (suroviny)
• (ne)dostupné optické materiály
• složitost výroby
• výtěžnost

Právě výtěžnost jsme zmiňovali v souvislosti s objektivem 50mm F1.4 DG HSM Art, který obsahuje optický prvek stmelený z trojice čoček. Tmelené triplety byly historicky využívané především v době před druhou světovou válkou, umožňovaly dosáhnout vyššího kontrastu (nebyly k dispozici antireflexní vrstvy), dosáhnout menších proporcí objektivu, ale jejich výroba byla velmi náročná na dovednosti pracovníků a i tak vykazovala velmi vysokou zmetkovost, jinými slovy zvyšovala výrobní náklady. S nástupem antireflexních vrstev proto většina výrobců rychle od tohoto konceptu upustila. Proto nás Sigma překvapila, když takový člen zahrnula do sériově vyráběného produktu.

Skutečně nejde o náhodu, Yamaki v rozhovoru potvrdil, že Sigma je schopná akceptovat optické návrhy, které jiní výrobci do sériové výroby nepustí - nikoli pro nedostatečný optický výkon, ale pro přílišnou složitost výroby nebo nízkou výtěžnost, která by ukrajovala na maržích. Sigma si oproti tomu díky personálu s dlouholetými zkušenostmi může dovolit jít i do produktů, se kterými by továrny v ostatních asijských zemích měly problémy, nebo by je vyrobit zvládly, ale s příliš vysokou zmetkovostí.

Zmínili jsme i rozměry - i k těm se CEO společnosti vyjádřil v souvislosti s vývojem nového tele-zoomu, který měl nabídnout zajímavý optický výkon při spíše nižších rozměrech. Během vývoje vyšlo najevo, že v případě úpravy designu, která by ale zvětšila proporce objektivu, by mohla ještě klesnout chromatická aberace v rozích.

Yamaki dlouho zvažoval, pro kterou variantu se rozhodnout, až nakonec zavelel projekt rozdělit na dva a zahájit výrobu obou variant, aby si zákazník mohl vybrat sám (větší a opticky lepší varianta již vyšla v rámci řady „Sports“ pod názvem 150-600mm F5-6.3 DG OS HS; menší verze o stejných parametrech bude dostupná v řadě „Contemporary“.

6. Výstupní kontrola

V době, kdy Sigma začala připravovat objektivy pevných ohnisek pro novou generaci aparátů s velmi vysokým rozlišením jako mají snímače Foveon Merrill nebo ~40MPix snímač Nikonu D800, narazila na problém. Standardní průmyslový tester pro inspekci objektivů postavený na bayerově masce „neviděl“ optické defekty, které již byly dostatečně závažné na to, aby degradovaly kvalitu snímků pořízených na těchto aparátech. Sigma se proto tehdy rozhodla postavit vlastní nový systém pro výstupní kontrolu, který vybavila Foveonem, díky kterému výrazně zvýšila laťku výstupní kontroly.

Kazuto Yamaki už v minulých rozhovorech prohlásil, že jeho cílem není získat co nejrychleji maximální podíl na trhu, ale udržet firmě mírný růst, který jí z dlouhodobého hlediska zajistí stabilitu. Na celém přerodu z řadového výrobce levných alternativních objektivů ve značku, která je schopná konkurovat i high-endovým produktům firem, které existují i 2× déle, je pozoruhodné hlavně to, že se jej podařilo realizovat se zachováním filozofie, na které firma vznikla, se zachováním výroby v Japonsku a s využíváním „tuzemských“ zdrojů a dodavatelů.