Wang Qijie ze singapurské Nanyang Technological University (NTU) má nepochybně důvod k oslavám. Jeho týmu se podařilo dokončit vývoj prototypu grafenového snímače, který má být 1000× citlivější na světlo (přesněji mít 1000× vyšší fotokonduktivitu, což není ekvivalentní 1000násobnému navýšení citlivosti, ale pro tuto chvíli to tak berme) a současně konzumovat 10× méně energie a pracovat na nižším napájecím napětí. To vše díky tomu, že někde v jeho vrstvách sídlí elegantní šestihranná matice jednoatomové vrstvy „ušlechtilého uhlíku“ známého jako grafen.

A to nejlepší? Podle odhadu singapurských vědců má být sériová výroba 5× levnější než je tomu s dosavadními snímači. Vrstva grafenu ve snímači slouží k tomu, že zachytí elektrony vystřelované ve snímači fotoelektrickým jevem na delší dobu a ty tudíž vygenerují silnější elektrický signál. Nejde tedy o to, že by současné snímače byly schopné využívat jen tisícinu dopadlých fotonů, ale o to, že grafenová mřížka prodlouží „reakční dobu“ pro generování elektrického potenciálu vyráženými fotony ve fotocitlivých buňkách snímače. Profesor Wang hovoří o čistších ostřejších snímcích, což je přesně to, co z věci plyne: větší kontrast, jelikož rozdíly napěťových hodnot generovaných jednotlivými buňkami snímače se od sebe budou rozcházet více - až 1000× více. Technologie tedy zní skvěle, ale bude nutné ji vyladit tak, aby budoucí snímače dávaly snímky odpovídající realitě.

Výzkum dosud stál 200 tisíc dolarů a je financován z grantu. Podle mého skromného názoru jde o účelně vynaložených 200 tisíc, zejména ve srovnání s tím, kolik se v rámci grantů sype do oborů jako genderová studia, evropská studia a podobných. Vývoj snímače do současné podoby trval dva roky a vedle profesora Wanga se jej zúčastnili dva kolegové, Dr. Zhang Yongzhe a Dr. Li Xiaohui a čtyři doktorandi (Liu Tao, Meng Bo, Liang Guozhen a Hu Xiaonan) plus dva běžní studenti. Nyní přechází projekt do neméně náročné fáze: překlopit výzkum do komerční aplikace. V tuto chvíli to totiž například vypadá tak, že snímač nejlépe pracuje za kryogenických teplot kolem 12 K.