Bez nějakého vyzdvihování konkrétní značky (snad až na jednu zmínku o Ultrabooku Toshiba Satellite U840W s displejem o poměru stran 21:9) se v této tiskové zprávě hovoří relativně střízlivě o přechodu o kompromisních 16:9 ke 21:9. Kompromisních samozřejmě z hlediska filmu.

Vím, jak se mnohým z vás nelíbí příchod 21:9 monitorů s rozlišením 2560×1080 a je mi jasné, že ani tento Ultrabook Toshiba nebudete mít rádi. Vím, že mnozí z vás se ještě ani nesmířili s 16:9 a úpadkem klasických 4:3 monitorů (případně 5:4 hybridů s 1280×1024). Ale to je jedno. Zákazník se specifickými potřebami, současně však neochotný zaplatit za uspokojení těchto potřeb výrazně nadstandardní částku, má odjakživa útrum. Výrobci vyrábějí dnes převážně pro masy: levně, sériově, rychle a se snahou o co nejvyšší marži. To je přesně to, co stojí za oněmi 29palcovými 21:9 monitory, které nabízejí oproti 27palcovým s 2560×1440 výrazně menší rozlišení za prakticky stejnou cenu, ale dohánějí to pro filmové fanoušky právě poměrem stran a reálnou úhlopříčkou nudloidních filmů.

Filmový průmysl využíval a využívá mnohé poměry stran. Točívalo se a točí do oněch zhruba 3:2/4:3, i do něčeho ve stylu 16:9, ale točívalo se i v supernudloudních formátech jako Cinerama (složený ze tří filmových pásů vedle sebe, promítaný následně na extrémně zakřivené plátno).

Můj osobní názor? Inu, nejsem programátor či kdokoli potřebující co nejvíce bodů na výšku, takže kdyby mi někdo nabídl výměnu redakčního Dellu s 2560×1440 za 29palcový monitor s 2560×1080, tak bych se nebránil. Ale v tomto ohledu jsem asi buď blíže k masám, na které tato nová snaha cílí, nebo se mi prostě trefili do vkusu, bez ohledu na to, jestli 21:9 přežije.

Tak si to pojďme probrat v diskusi. Jak se vy osobně díváte na novou iniciativu v podobě 21:9 monitorů a displejů u notebooků?