Pomalu se dostáváme do situace, kdy na tagy „DVD“ nebo „mechanika“ dochází jednou, nanejvýš dvakrát za deset let. I když je to zatím tak trochu hyperbola, jde skutečně z pohledu současného uživatele o technologie, které jsou (podle segmentu) buďto mrtvé, nebo tak samozřejmé, že se k nim není důvod vracet. Tag „DVD“ nenese jediný článek, který na DIIT v loňském roce vyšel a letos jej použil David jen proto, že distribuce multimediálního obsahu na tomto nosiči (i v kombinaci s Blu-ray) byla překonána online distribucí.

Přesto byly doby, kdy DVD mechanika a často i vypalovačka nemohla chybět v žádném stolním počítači. Je pravda, že vypalování DVD nikdy nedosáhlo takové popularity jako vypalování CD, ale to už bylo dané prostým faktem, že zatímco v době rozkvětu vypalování na 650-700MB média si člověk mohl obsah pevného disku zazálohovat na 2-3 kolečka, vypalování DVD jakožto forma zálohování obsahu postrádala onen výrazný cenový bonus. Kapacita pevných disků šla rychle nahoru a zálohování na DVD by bylo drahé, pomalé (desítky koleček) a celkově nevýhodné. Většina vypalovaného obsahu tedy nebyla smíšená data, ale spíš kopie obsahu distribuovaného na DVD v podobě 1:1, plus mínus.

Pomineme-li vypalování, bylo čtení DVD naprosto nezbytné (pamětníků se vybaví populární komba, vypalovačky CD vybavené čtením DVD) a mechaniky se montovaly prakticky do všech vyráběných PC. Konkurence byla velká, ceny padaly rychle a výrobci cítili, že nástupní technologie je ještě příliš daleko na to, aby jim mohla v dohledné době pomoci se zvýšením marží na lepší úroveň. Rozhodli se proto, že největším výrobcům sestav (HP, Dell a podobně) budou nabízet podobné ceny, aby nerostl tlak na další slevy.

To se podle verdiktu amerického soudu dělo přinejmenším od dubna 2003 do konce roku 2008. Nyní, plus mínus po dekádě, se tuto variaci na kartelovou dohodu podařilo rozkrýt, dokázat a protlačit soudním procesem, jehož výsledkem je, že společnosti Sony, NEC, Panasonic a Hitachi-LG musely složit $124,5 milionu dolarů, z čehož si může až 9,3 milionu zákazníků odnést po $10 odškodného. To se týká obyvatel USA, kteří si v dané době pořídili OEM PC s mechanikami těchto výrobců. V době, kdy byla situace aktuální, by si za odškodné tito uživatelé mohli pořídit pár prázdných médií (o kapacitě nezanedbatelného procenta kapacity typického pevného disku) nebo film na médiu; dnes už je relativní význam kapacity úložiště dostupného za $10 zcela zanedbatelný. Nicméně se k této částce začíná blížit cena nejlevnějších 32GB USB flash-disků, což je praktické přenosné médium, jehož kapacita vydrží běžnému smrtelníkovi dlouhá léta.