V perexu jsem se pokusil o jakousi připomínku toho, co bylo v roce 2010 na trhu. Abych to rozšířil, jsme v době, kdy se na trhu pár měsíců vyskytuje naprostá špička v podobě zdrojů Enermax 87+ s certifikací 80+ Gold. Kam mi paměť sahá, moc konkurence (jako ostatně často u tohoto výrobce) v této části trhu neexistovalo, do Seasoniců X, které nastartovaly trh se „zlatými“ zdroji, zbýval ještě necelý rok. Běžný uživatel, který chtěl něco „lepšího“, bral stále něco s certifikací 80+ (Fortrony, sem-tam nějaký ten OEM Seasonic), kdo kupoval něco jo lepšího, sáhnul po plnohodnotných S12-II či 82+ od Enermaxu; to už byly zdroje s 80+ Bronze (ne vždy s řádnou certifikací, ale účinnost odpovídala).

Tyto zdroje se již prodávaly v jakémsi znatelném objemu, to ano, ale rozhodně to nebyl mainstreamový standard jako dnes, standardem tehdá opravdu bylo stále jen cokoli s 80+. Konkurenční produkty vynechávám záměrně, Fortron, Enermax a Seasonic jsou na českém trhu takovými stálicemi, které si leckdo vybaví; jiné značky se zpravidla na našem trhu neudržely moc dlouho (přišly a za pár let zase odešly, tím myslím minimálně z velkých e-shopů, že se to najde i dnes v zapadlém obchůdku někde po republice je téměř jistota).

Zcela mimo býval obvykle segment serverů, o němž panuje názor, že v něm je technika vždy o kousek napřed. Z tohoto období se mi nyní dostal z jednoho našeho serveru do ruky (zatím dosud nezajetý) Supermicro PWS-502-PQ. To je zdroj s certifikací 80+ Bronze, prošel jí 4. února 2010. Jistě již v tomto segmentu existovaly zdroje s daleko lepší účinností, toto je ovšem zdroj z typické Supermicro skládačky v podobě tower serveru, což je obvykle mezi servery takový low-end (kdo chce něco pořádného, automaticky sahá po rackmount variantách). Tudíž ač ne moc velký, přeci jen je zde vidět rozdíl oproti spotřebnímu trhu, pokud se již do low-endu dávaly zdroje s certifikací 80+ Bronze.

Rozborka

Měl jsem trochu obavu o to, zda budu shopen určit výrobce zdroje, databáze UL nic nenašla, ovšem ty se ihned po otevření ukázaly jako liché díky velikému podpisu v rohu desky. Na něm ční AcBel Polytech, v našich končinách ne příliš známý, avšak velký a tradiční tchajwanský výrobce.

Návrh zdroje je do značné míry upravený oproti modelům na spotřebním trhu. Jsou zde jisté podobnosti s vlastními modely R8 Power II či iPower 85, kteréžte všechny mají také certifikaci 80+ Bronze, či Cooler Master eXtreme Power Plus. Právě posledně jmenovaný zašel fakticky ve všech provedeních na vysoké zvlnění mimo specifikace, případně ani nezvládl specifikovaný výkon (viz můj přehled s odkazy na recenze a poznámkami).

Pohled na tento konkrétní model započneme na štítku. Ten deklaruje maximální výstupní výkon o hodnotě 500 W, za povšimnutí stojí hodnota +5 V SB, slibující 3 A.

Další věc, se kterou, přesněji řečeno s projevy které, se ještě běžně může setkat uživatel zdroje, je ventilátor. Zde byl použit kvalitní Sunon EEC0251B2-0000-A99. Kuličková ložiska jsou téměř samozřejmost (pro vysokou životnost). Maximální průtok vzduchu činí 158 m³/h při 2700 otáčkách za minutu. Hluk pak činí 40,5 dBA. Hodnota je to vysoká, nicméně alespoň vypadá reálně, kolikrát běžně udávaných méně jak 30 dBA při 2000 otáčkách by bylo těžko uvěřitelných. V serveru to každopádně málokoho zajímá.

AcBel zvolil správné místo, kde se dá šetřit, u samotné kovové skřínky zdroje. Průchodku pro kabely zařídilo zahnutí plechu, pozice pro přišroubování jsou vlastně také jen naohýbané části s vysoustruženým závitem. Toto řešení rozhodně nikde neubírá na použitelnosti či bezpečnosti, tudíž mu není co vytknout. Škrábance vznikly mou vinou při mnohonásobném vyndávání a vracení desky zpátky. Člověk by nevěřil, jak to kolikrát jde těžko zpět, kdyby si to nezkusil (: Použitému plechu jsem naměřil rovný milimetr.

Filtrace

Další úspora tentokráte vznikla na čtvrtém šroubku, uchycení desky místo toho zařizuje dvojice vytlačených kousků plechu, do kterých deska zapadne. Opět nic závadného. Přímo na napájecím konektoru je první část vstupní filtrace, dva Y a jeden X kondenzátor. Spínač chybí, u zdroje v serveru se tak nějak nepředpokládá, že ho bude někdo pravidelně odstavovat od sítě, tudíž to ničemu neškodí.

Filtrace pokračuje dvěma cívkami, jedním X a další dvojicí Y kondenzátorů. Natěsnán je tam ještě varistor a termistor. X kondenzátory (mezi fází a nulovacím vodičem) a Y pro totéž mezi fází a zemí/nulovacím vodičem a zemí slouží pro filtraci vysokofrekvenční zvlnění ze sítě (obvykle ze zařízení, které filtraci v rámci úspor nemají, ale i z jiných zdrojů, kde je filtrace jaksi těžko proveditelná) a zabraňuje naopak jejímu vyzařovaní do sítě tímto zdrojem. Totéž v podstatě obstarávají cívky. Současně tyto součástky (částečně) mohou pomoci k zachycení menších napěťových špiček v síti.

Termistor potlačuje proudové nárazy (na síť) při startech zdroje, varistor pak potlačuje vysokonapěťové špičky v elektrorozvodné síti. Ideální opět bývají tři varistory, mezi fází a zemí a také mezi fází/nulákem a zemí, ovšem minimem by měl být alespoň ten jeden fáze-zem. Jen připomenu, že varistor propouští proud tím víc, čím víc je napětí nad jeho hranicí, kdy začíná spínat. Varistor má (stejně jako termistor) omezenou životnost (obvykle několik stovek cyklů), navíc čím větší výkony přenese, tím víc se poškozuje.

Tradicí AcBelu je použití dvou usměrňovacích můstku v paralelním zapojení, zde GBU805 (600 V, 8 A maximální průměrný proud při 100 °C, 1 V napěťová ztráta). V tomto případě ještě doplněno o kus hliníku. Za běžných okolností by úplně stačil jeden můstek bez chladiče, ale když chcete zvyšovat účinnost, je třeba se honit i za desetinkami wattu, doby, kdy stačilo do placu hodit lepší platformu a pár lepších kusů křemíku a hned účinnost vzrostla o 10 % jsou již dávno pryč.

Specialitka

Ve zdroji se nachází jedna zajímavost, kterou bych normálně snad i přešel. Tedy nebýt na to ještě před rozebráním tohoto kousku mimoděk upozorněn prohlédnutím projektu na jednom zahraničním fóru, a vyjádření recenzujícího kolegy o tom, že je to dnes v lepších zdrojích celkem standard. Jedná se o elektromagnetické relé. To bývalo běžné u CRT monitorů (mj. aby nebyl stále pod proudem vysokonapěťový transformátor a jiné části desky), dnes se to objevuje u kvalitních zdrojů. Je to drobnost, která ovšem může o desítky procent snížit počet závad high-endových zdrojů. Jedněmi z mála součástek, které mají omezenou (a potenciálně krátkou) životnost ve zdrojích jsou varistor(y) a termistor, jak jsem zmínil výše.

U termistoru je navíc potíž v tom, že proud přes něj teče celou dobu běhu zdroje, kdy je navíc zahřátý, což je sice jeho funkce, ale teplo obecně ničemu nesvědčí. Navíc se jedná o zcela zbytečnou ztrátu energie. Výrobci si tak vzpomněli na staré dobré relé, které po chvilce (řádově desítky milisekund nanejvýš) po spuštění zdroje termistor zařízne a proud pak teče přímo přes relé. Sníží se tak ztráty a životnost termistoru zvýší nejspíše někam velmi daleko za jakoukoli morální životnost i těch nejlepších zdrojů.