Primární strana

Na samotné primární straně jsou paralelně osazeny dva kondenzátory Ltec TY o celkové kapacitě 300 uF, určené na 450 V a do 105 °C. Ltec je jeden z nejhorších čínských šmejdů, ovšem na primární straně obvykle jakž-takž drží, snad tedy zvládnou vyšší napětí a vyšší zatěžování díky aktivnímu PFC. To tvoří (kromě samozřejmé cívky) dva N-kanálové MOSFETy Fairchild FCP20N60 (600 V, 20 A/25 °C a 12,5 A/100 °C, resp. 60 A pulzně) a superrychlá dioda Vishay UG8JT (600 V, 8 A/100 °C, resp. 100 A pulzně). Dopředný odpor v sepnutém stavu (Rds(ON)) u tranzistoru činí maximálně 0,19 Ω, což je poměrně hezká hodnota, napěťová ztráta na diodě o hodnotě 1,75 V při 25 °C tedy ovšem nic moc.

Řízení obstarává oblíbený čip CM6800 ve verzi AG (CM6800AG), což je kombo pro řízení PFC i spínání tranzistorů. K sobě má kvalitní kondenzátor Rubycon YXG (47 uF/25 V). Spínání obstarávají opět dva FCP20N60 v oblíbeném zapojení Active Clamp Reset Forward. Použitý chladič je celkem masivní, všechen zmíněný křemík je připevněn k němu a celkem netradičně odečítá termistor, který řídí otáčky ventilátoru, teplotu z tohoto chladiče.

+5 V SB

Pro větev +5 V SB je osazen čip TinySwitch-III od Power Integrations, konkrétně TNY278PG. Ten zvládne dlouhodobě 16 W při napájení 230 V střídavými, špičkově až 32 W. Zde je osazen ocelovým chladičem, tudíž by měl výkon bez problémů zvládat a neupéct se při tom. Výrobce slibuje příkon naprázdno (při napětí 265 V AC pod 150 mV). Čipu sekundují kvalitní japonské kondenzátory Nippon Chemi-Con KY (10 uF/50 V) a Nichicon PW (47 uF/50 V) (pozn.: tady někdo má stejný výběr jako já (:). Na výstupu této části je šotek SBR20A40CT (40 V, 20 A/110 °C, resp. 180 A pulzně) s napěťovou ztrátou maximálně 0,6 V.

Výstupní napětí z něj filtruje ultrašmejd Ltec s kapacitou 2200 uF při 10 V. Chválím vyšší kapacitu, ovšem jediné štěstí je, že tento zdroj nejspíš pojede stále mimo stand-by režim a kondenzátor bude díky tomu chlazen proudem vzduchu, navíc má celá větev lepší účinnost než běžné šmejdí zdroje. Jinak by se s vysokou pravděpodobností kondenzátor časem vyblil nehledě na svou kapacitu.

Sekundární strana

Pokud se přesuneme na sekundární část celého zdroje, na první pohled je zde zřejmé uspořádání. Čtyři paralelně zapojené šotky KCQ60A06 (60 V, 60 A/69 °C, 400 A pulzně) zde vyrábí jedinou +12V větev, řízenou tradičním čtyřcestným komparátorem LM339DG (SSOIC verze). Zde je to dále úplná pastva, napětí je filtrováno dvěma 2200uF Ltec šmejdy a jedním 470uF polymerem Nippon Chemi-Con PSC (chudák bude mít co dělat až se oba Ltecy odeberou na věčnost). Fyzicky zde jsou pro jistotu hned čtyři 12V větve pro napájení samotných komponent (viz čtyři bočníky).

Pro větve +3,3 V a +5 V jsou zde dva moduly s DC-DC měniči. Na každém modulu jeden PWM čip APW7073 od Anpec Electronics řídí dva tranzistory Fairchild FDD8880 (30 V, 52 A při 4,5 V a 25 °C, pulzně nějakých 180 A) s dopředným odporem maximálně 0,015 Ω. Na každém modulu jsou na vstupu dva 270uF polymery a na výstupu jeden 1500uF, označený CF. Pokud to je Nichicon CF, pak zakázková výroba, normálně se taková kapacita ani z daleka nedělá. Ještě u samotných výstupních kabelů sedí vždy jeden Rubycon ZLH 1000 uF/10 V na každou větev.

Nad tím vším bdí čip Weltrend WT7527. Poskytuje ochranu proti podpětí, přepětí, přetížení na +3,3 V, +5 V a dvou 12V větvích plus jedné další větvi (na tu se zdá být zapojena třetí 12V větev, čtvrtou má nejspíše na starost „třitřidevítka“).

Větev -12 V má samostatný regulátor ST Microelectronics L7912CT. Ten zvládne výstup až 1,5 A s chladičem, zde tedy chladič nemá, 0,5 A specifikovaného na štítku v předchozí kapitole by ovšem mělo být zcela bez problémů i tak. Filtraci napětí obstará jeden malý Rubycon YXG (47 uF/25 V) a jeden Nichicon VZ (100 uF/25 V).

Kabely

Použity jsou kabely 16AWG na exponovaných místech (ATX 12 V/EPS konektory) a 18AWG na zbytku. Konektory a délky přibližně následující:

• Main ATX (24pin): 33 cm
• ATX 12 V (4+4pin): 36 cm
• EPS (8pin): 33 cm
• PCIe (6+2pin): 51 cm
• PCIe (6pin): 62 cm
• 6× SATA: 1× 38 cm, 2× po 51 cm, 2× po 65 cm, 1× 80 cm
• 4× peripheral molex: 2× po 51 cm, 2× po 65 cm
• 2× molex k disketové mechanice: po 80 cm

Kvalita provedení

Z hlediska součástek došlo částečně ke komentářům již dříve, zde tak zbývá věnovat se hlavně kvalitě jako celku. Za sebe se mi rozhodně nelíbí používání fixační sračky v jakémkoli množství; zde sice není patrné nadužívání známé např. z Fortronů, rozhodně ale nemusela být použita žádná, kdyby AcBel následoval cestu Enermaxu (ten používá plastové formy, které součástky drží při pájení na místě a dají se používat znovu a znovu).

Kvalita pájení je dobrá až na jeden malý kousek, kde je holá měď bez pokrytí pájkou či barevným lakem. To je právě u přívodu síťového napětí…dále, snad jen místo pásků na výkonových cestách mohlo dojít k nanesení pájky v celé vrstvě, ale budiž. Z hlediska elektrické bezpečnosti snad není co vytknout, všechny filtrační prvky jsou pro svoje použití certifikovány, oddělení vysokého a nízkého potenciálu je provedeno ukázkově. Na desce jsou plastové sloupky pro dodržení vzdálenosti od kovového krytu zdroje, k tomu ovšem nechybí ani izolační folie.

Jedna věc, která rozhodně není úplně v pořádku, ač se ve většině případů nemusí nic stát, je uchycení chladičů. Prakticky u všech byla jedna strana zapájena jen do malého kousíčku mědi, ten se ovšem může celkem snadno utrhnout z desky celý. Takové případy jsem viděl i u zdrojů, které se dostaly přímo do zahraničních redakcí, tudíž to není tak úplně neexistující jev.

Na sladký závěr celkový pohled na zdroj.