Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
666.666 MB na vrstvu, no nevim, posledni dobou se spis jen vrstvi a velice velice zvelicuje, hlavne superlativama jako 3D
2D je velmi obmedzujuce. Preto sa ide na "2,5D" napr. u prvych GPU Fiji s interposerom a HBM vedla GPU die a na 3D. Prave orechove 3D bude, ked HBM2(3...) bude priamo sediet na GPU, bez nejakeho interposera. Ak by CPU malo tvar kocky a nie stvorcoveho plosaku, tak na piny ma k diskopizii 6x viac plochy (6 stvorcov). Aj vnutro takeho 3D CPU moze byt riadne nadupane. Otazku chladenia takeho CPU teraz nechavam bokom.
Kazdopadne: vysledna kapacita je binarne okruhla, pocet vrstiev nie (iba binarne polookruhla hodnota). 666,666 MiB na vrstvu je IMHO blbost, samotny cip ako celok (zlozeny z tych 48 vrstiev) ma IMHO nejaku vnutornu redundanciu, rezervu, kontrolne sucty, vnutornu logiku atd. a kazda vrstva ma bud 768 MiB (co je binarne polookruhle, t.j. medzi 512 a 1024), alebo co je pravdepodobnejsie dokonca az 1024 MiB í 1 GiB. Fyzicky ma tak cip az 36 GiB = 288 Gib, alebo dokonca 48 GiB = 384 Gib, ale efektivna kapacita celeho cipu je len 32 GiB = 256 Gib. Je totiz totalne nepravdepodobna blbost, aby pri takom pocte vrstiev a TLC neexidtoval ani jeden jediny bit navyse.
Detto pri HDD FYZICKY na urovni sektorov, ci uz 512 bajtovych, alebo tych 4 kiB é 4096 bajtovych, existuju pri kazdom sektore dalsie bajty na kontrolne sucty. Je to niekolko desiatok bajtov. Kazdy 512 B sektor ma tak za sebou dajme tomu k dispozicii 32 bajtov na internu HW reziu, ktore nikto nikdy nespristupni. Detto 4096 bajtove sektory. HDD ma potom fyzicky na platniach o 5-10% viac bitov/bajtov, ale neda sa k nim nijako dopracovat a ani sa nedaju efektivne vyuzivat na data.
Stejně nechápu, proč zrovna tři bity na buňku. Vzhledem ke vnitřní složitosti těchhle zařízení není vůbec nutné, aby to byla taková konkrétní celočíselná hodnota, vnitřní kódování bude nepochybně mnohem složitější. Jestli jim tři bity momentálně z hlediska dlouhodobé spolehlivosti dělají pořád ještě problémy, klidně mohli jít třeba do 2,58.
Taky mi uchází, proč se termínem "triple-level cell" označují osmistavové buňky. Tři úrovně jsou 1.58 bitů na buňku, ne tři bity na buňku.
"Stejně nechápu, proč zrovna tři bity na buňku."
To preto lebo 3 je hned dalsie prirodzene cislo po 2.
"...klidně mohli jít třeba do 2,58." A to jako? Nejakym priemerom? Tato bunka bude mat 2 bity, tato len, jeden, tako 3, tato 4, ale vacina bude mat 2 alebo 3 ....
triple-level cell je fakt divne pomenovanie, kedze urovni musi byt 2^3 = 8, nazov IMHO pochadza z nejakeho choreho, vypatlaneho marketingoveho mozgu, kedze uz MLC obsahuje slovo multi-(level-cell) konkretne tam sa pouzivaju 4 urovne na uchovanie 2 bitov... ak by neexistovalo pomenovanie MLC, ale napr. dual-level-cell, chapem ze jedna blbost nadvazuje na druhu blbost, ale MLC v sebe logicky obsahuje aj TCL, hypoteticke QLC (quad-level cell), PLC (penta-level-cell) a pod... ale pod akousi konvencno-historcko-skomoleno-blbou pricinou sa pojmom MLC mysli CISTO DLC, cili dual-level-cell.
"To preto lebo 3 je hned dalsie prirodzene cislo po 2."
To není důvod technický, ale emocionální. Neexistuje technický důvod, proč by jedna buňka musela obsahovat celočíselný počet bitů, obzvlášť když fyzické nábojové vzorce můžou být (a bezpochyby jsou) úplně jiné než data prezentovaná na blokovém rozhraní jednotky.
"A to jako? Nejakym priemerom? Tato bunka bude mat 2 bity, tato len, jeden, tako 3, tato 4, ale vacina bude mat 2 alebo 3 ...."
Ne, podle profláklého vzorce H = log₂ N. Nicméně je pravda, že po odečtení samoopravných kódů bude užitečná informace na jednu buňku stejně o něco nižší.
"Dual level cell" nějak moc nedává smysl. Mohlo by to označovat obyčejnou binární buňku - nula nebo jednička, informační entropie jeden bit. Jenže z nějakého důvodu se binárním buňkám říká "single level cell", přestože to nedává smysl, taková jednostavová buňka by nedokázala nést informaci... Jenže pak už zbývá jen ta alternativa, že to označuje počet nábojových úrovní MIMO základní (nuly) - tedy "dual level cell" by byla nula nebo jednička nebo dvojka, informační entropie 1,58 bitu. A podle téže logiky by TLC byla nejčastější forma MLC s nulou a třemi dalšími stavy, informační entropie 2 bity na buňku. Ale to samozřejmě taky není to, co se pod TLC rozumí. Ty názvy vymýšlel nějaký magor...
Tie nazvy proste hovoria, kolko bitov je uskladnenych v jednej bunke (1,2,3), a nie kolko stavov je na to potrebnych napriek tomu, ze v nazve sa spomina stav ci uroven (napatia). Je to blbost ale je to tak. V zivote je toto bezny fenomen. Nelogicka blbost je znama/rozsirena a logicka/efektivna vec je perlicka, alebo ani neexistuje.
Stale nerozumiem tomu, ako by to malo akoze v praxi fungovat, keby jedna pamatova bunka obsahovala napr. 2,63 bitu.
Nemylis si nahodou potrebu diktretnosti v pocitacom stroji zalozenom na von Neumanovom (Turingovom) koncepte a boolovej algebre kontra analogove (takmer spojite) hodnoty velicin vo fyzikalnej realite? Aj zvuk vo fyzikalnej realite je defacto spojity, ak si odmyslime planckov cas radovo 10^(-43) sekundy, tak jemnost delenia na osi X moze byt lubovolna a jemnost delenia amplitudy na osi Y detto. Pri digitalizacii sa ale musime drzat nejakych disktretnych (a CELOCISELNYCH) hodnot, napr. amplitudu (intenzitu zvuku) na osi Y rozdelime na 256 alebo 65536, alebo 16777216 casti (8,16,24 bitovy zvuk) a na osi X jednu sekundy rozdeliem napr. na 48000, alebo 96000 alebo 192000casti, cim vznikne nesmiesne jemne zubkovata pilka, ktora sa nesmirne detailne podoba na povodny analogovy (takmer spojity) zvuk. Ale tie disktretne hodnoty su celociselne. Nema zmysel delit apmlitudu miesto napr. 256 dielikov na 491,71 dielikov.
Darmo je, od binarne okruhlych hodnot sa zacina upustat aj tam, kde ich ITckari cakaju cele dekady.
- 3 a 6 jadrove CPU AMD
- 3 MiB = 3072 kiB = 3145728 bajtov L3 cache niektorych Intel CPU (2 je malo ze ano a 4 prilis vela/zbytocne/drahe), detto 6 MiB ci dokonca 10,15, 20 MiB
- detto 6 MiB L3 cache Phenomov II
o pocte SP/CUDA, resp. celych vypoctovych blokov modernych grafik radsej ani nepisat, v binarnej sustave to nie su polo-okruhle, ale stvrtinkovo- ci dokonca osminkovo- ci sestastinkovo-okruhle hodnoty, tak schvalne 2816 SP cili 44 CU HD 290X, to je preboha co? 48 by som chapal (poloopkruhle t.j. presne medzi 32 a 64), ale 44 preboha? To je medzi 40 a 48, lenze 40 je este medzi 32 a 48 ...
Napr. na fyzickej konstrukcii HDD NIE JE BINARNE UZ TAKMER NIC !!!!!! Ani pocet platni, hlav, stop, sektorov, proste nic okrem velkosti samotneho sektora neni binarne. Ziadne pamatove medium nemysli svoju kapacitu binarne, ale dekadicky: svetko zalozene na flash (SSD, USB kluce, pamatove karty), DVD, BR, HDD ... binarne su myslene JEDINE: CD, RAM, VRAM a kapacity cache pamati cipov a NIC INE. Vsetko ostatne ma kapacitu myslenu dekadicky. Len dementni soudruzi v Redmonde si to este nevsimli a ten paskvil Wokna potom ukazuje hausnumera typu 7,28 TB pri 8 TB Seagate archive !!!!!!!!!! Ja viem ze rozdiel TiB vs. TB je 10%. Ale lama BFU sa bude velice cudovat, kde mu zmizlo vyse 700 GB !!!
„od binarne okruhlych hodnot sa zacina upustat aj tam, kde ich ITckari cakaju cele dekady“
To je nesmysl.
- Jádra: Donedávna byl normální 1-jádrový procesor :-)
- Paměť: 3072 je binárně zaokrouhlené číslo :-) (1100 0000 0000) a množství paměti se celkem běžně skládalo z více čipů/jednotek různých velikostí. Už první PC mělo 640 kB RAM.
- U datových úložišť se snad nikdy nehledělo na binárně kulatá čísla, ale na to, jakou kapacitu lze vytřískat z dostupných rozměrů. Zářný příklad jsou 3,5" diskety s kapacitou 1,4 MiB, CD s různými kapacitami od 650 někam k 900 MB, a tak dále.
Jinak zaokrouhlená binární čísla tam pořád jsou, ale typicky jako maximální limity, které jsou tak vysoké, že se na ně prakticky nikdo nedostane.
Čili myšlenka, že existovala doba, kdy se u PC tyhle parametry pohybovaly výhradně v mocninách dvojky, je jen iluze.
No kedze som matematicky podkuty, podme si to rozobrat a kazdy Vas argumetn vyvratit:
Donedávna byl normální 1-jádrový procesor - to je pravda, ale cislo 1 je specialne, preto sa napr. ani nepocita do prvocisel. AVSAK mozno o nom uvazovat ako o 2^0, takze JE TO BINARNE OKRUHLE CISLO !!! Aj 0.5, 0.25, 0.125, 0.0625, 0.03125, 0.015625 .... SU BINARNE OKRUHLE, porade 2^(-1), 2^(-2), 2^(-3), 2^(-4), 2^(-5), 2^(-6) .... ale 0.4 ani 0.872 neni binarne okruhle.
3072 je binárně zaokrouhlené číslo. NE NENI! To je binarne polookruhle cislo! Vidite tie dve jednoty na zaciatku? Mozme si vseobecne definovat "okruhlost" v z-adicnej pozicnej ciselnej sustave v konvencnej definicii. V dvojkovej potom A) cislo musi obsahovat viac nul ako jednotiek B) nuly a jednoty by mali byt zgrupene pri sebe C) zgrupene nuly by mali byt pri konci cisla. Preto 1100000 je okruhlejsie jak 1110000 a 1100000 je okruhlejsie jak 1010000. Chapeme? Absolutne okruhle cislo v z-adicnej pozicnej ciselnej sustave je ale IBA MOCNINA zakladu sustavy "z" a teda jedna jednotka na zaciatku a za nou uz len nuly. Jo a 640 je binarne stvrtinkovo okruhle (1010000000), okruhlejsie jak napr. 1001000000 (576), alebo 1000100000 (544), jednotka sa posuvala.
U datových úložišť se snad nikdy nehledělo na binárně kulatá čísla, ale na to, jakou kapacitu lze vytřískat z dostupných rozměrů. Opat chyba. Kde su 400 GB USB kluce? Alebo 150 GB? Alebo 700 GB? Pozeram, pozeram nikde. Furt iba 8,16,32,64,128,256,512 .... GB napriek tomu, ze kapacita USB klucov uz daaaaaaaaaavni neni myslena binarne, ale dekadicky, takze 10, 20, 50, 100, 150, 200, 300, 400 alebo 500 GB USB kluc ma vacsi zmysel jak 8,16,32,64,128,256,512 GB. Hmmmm cim to asi bude? Ze by BINARNYMI kapacitami flash cipov? Dalej: HDD spred 15-17 rokmi mali kapcity 2,1 - 3,2 - 4,3 - 6,4 a 8,5 GB pred erou okruhlych kapacit. No lenze to boli HDD s kapacitami 2147483648 bajtov, 3221225472 bajtov, 4294967296 bajtov, 6442450944 bajtov, 8589934592 bajtov, cili 2-3-4-6-8 GiB. Hovorovo 6,4 GB HDD bol 6448 MB a na tych diskoch to bolo dokonca napisane: http://goo.gl/64glZ7. Kapacity RAM boli NAJBEZNEJSIE binarne uplne okruhle: 8-16-32-64-128-256-512-1024... MiB ... az v sekundarnom rade 24-48-96-192-384 MiB (t.j. polookruhle ked niekto mal napr. 2 ks. 16 MiB a 2 ks 8 MiB modulov a stvrtinkovo okruhle snad uz nemal takmer nikto, napr. 20 MiB = 2x2+2x8 ci 80MiB = 2x8+2x32, . Aj moduly RAM maju binarne kapacity. Kde je 100 MiB alebo 5 GiB RAM pamatovy modul? Aj vyssie levely L2/L3 cache CPU boli este pred 10 rokmi UPLNE binarne okruhle, co uz dnes neplati.
Momentalne nemam viac casu ...
Tak toto nechapu, mam asi 5 let stare 256 Gbit pameti od Toshiby. Nemelo by se jednat o 256 GB uz dneska? (tj. 2Tbit/package?). Pak by odpovidala kapacita 42Gbit/vrstvu.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.