Výroba čipů v USA je podstatně dražší než výroba na Tchaj-wanu, v Číně nebo třeba v Koreji. Z toho důvodu americké firmy neměly příliš velký zájem o továrny TSMC na půdě USA. K jejich využití je přiměly až cla zavedená Trumpovou administrativou. O výrobu v USA však stále není takový zájem, aby se třeba TSMC vyplatilo rozšiřovat kapacity nad doposud naplánovaný rozsah, nebo aby zákazníci využili doposud nevytížené výrobní linky Intelu. To je navíc krom stavu samotných procesů a jejich cen způsobeno absencí moderních metod pouzdření v nabídce Intelu, ale i dalších technologických provozů v Americe. I čipy vyrobené v americké továrně TSMC jsou posílány zpět na Tchaj-wan, odkud se po zapouzdření vracejí do Států.

Čipy z americké TSMC už proudí zpět na Tchaj-wan, v USA chybí pouzdřící kapacity

Stávající politická garnitura USA však nejspíš s výsledkem stále není spokojena, protože pracuje na další legislativě, která nutí americké firmy vyrábět na půdě USA - nebo v opačném případě platit přirážku v podobě nového cla. Pracovní verze je nastavena poměrně prostě: Poměr čipů vyrobených v USA oproti čipům vyrobeným mimo USA musí být alespoň 1:1. Pokud nebude, budou odběratelé čipů z Tchaj-wanu, Koreje a dalších neamerických zdrojů platit.

Poměr 1:1 je nereálné dosáhnout, neboť hotové a rozestavěné továrny TSMC na půdě USA nedosahují ani 10 % celosvětových kapacit samotné TSMC, takže z celosvětových kapacit výroby čipů budou dosahovat řádu jednotek procent.

Epyc Turin s 16 čiplety Zen 5 (AMD)

Pokud se navíc má počítat „čip jako čip“, pak by stávající nastavení, kdy se výrobci jako AMD a Nvidia snaží dražší čipy vyrábět v USA, mělo tendenci padnout. Pokud totiž například taková AMD z 16 Zen 5 čipletů vyrobí buďto jeden Epyc nebo 16 Ryzenů, pak se jí zkrátka vyplatí levné Ryzeny vyrábět v USA a drahé Epycy na Tchaj-wanu, protože tím snáze dosáhne vyžadovaného poměru, při kterém nebude zatížena další daní, než při opačném rozložení výroby.