Sony otevřeně prohlásila, že pravděpodobně vyřadí z kandidátů na Playstation VR-kompatibilní tituly ty hry, které nezvládnou udržet minimální framerate na 60 FPS. Jednorázový pokles na 55 FPS může být legitimním důvodem k vyřknutí nepříjemného ortelu: „jestli budeme mít zájem, ještě se vám ozveme…“.

Striktní jsou i hardwarové požadavky výrobců samotných setů - Oculus i HTC jsou na tom v podstatě stejně - za minimum stanovují grafické karty jako Radeon R9 290 a GeForce GTX 970, tedy poměrně výkonné karty, které zvládají rozhýbat méně náročné hry i ve 4k.

Jinak se k situaci postavil Valve, který se domnívá, že virtuální realita by měla být tak nějak více „pro každého“. Specialista společnosti na tuto sféru, Alex Vlachos, měl na GDC připravené dvě prezentace, ve kterých vývojářům předával tipy, jak dosáhnout co nejvyššího výkonu a kde se naopak vyplatí nějaký ten výkon obětovat ve prospěch výrazně realističtějšího dojmu z výsledného obrazu (upozornil například, že při VR je mnohem viditelnější banding (pruhy) na jemných barevných přechodech než na klasických LCD a za v současnosti nejschůdnější řešení považuje využití šumu, který s použitím brýlí působí subjektivně výrazně lépe než banding).

Vlachos později poskytl rozhovor, ve které upřesnil některé názory Valve na výkonnostní požadavky pro virtuální realitu. Rovněž zmínil hardware výkonnostní úrovně GeForce GTX 970, ale nikoli jako minimum, ale spíše jakožto doporučenou konfiguraci. Za minimum považuje takovou grafickou kartu, která při rozlišení cca 1 MPix (992×1102) na oko při použití vyhlazování MSAA 4× dokáže udržet 45 FPS. To splňuje i hardware z roku 2012, který předkládá jako minimum schopné vykreslit virtuální svět.

“Dokážu rozběhat Aperture na 680 bez výpadků snímků při nižší kvalitě a to považuji za dostatečné ověření konceptu. Většina grafiky ve VR není tak náročná jako tato. […] všechno by mělo být schopno podporovat tento low-endový hardware.“

Vlachos uvedl příklad pro odstupňování kvality a výkonnostních nároků (kombinace různě odstupňovaného rozlišení a anti-aliasingu), které slouží k udržení požadované snímkové frekvence. Pro udržení dostatečné snímkové frekvence může rozlišení klesnout až na 1 MPix pro oko s MSAA 4×, naopak pokud je hardware dostatečně výkonný, vzroste rozlišení až na 5 MPix pro oko s MSAA 8×.

Zajímavostí je třeba fakt, že kvalitnější obraz poskytuje kombinace rozlišení 2,5 MPix na oko s MSAA 8× než 3,1 MPix na oko při MSAA 4×, čehož je při škálování využito - závislost rozlišení a výkonu tedy není lineární, viz tabulky na slajdech. Současný high-end dokáže po většinu času demo renderovat při maximální kvalitě, tzn. 5 MPix a MSAA 8×.

Hodnotit záměr Valve se zpřístupněním virtuální reality i majitelům obstarožního hardwaru zatím není možné. Jen těžko si lze představit, jak bude vypadat výsledek v rozlišení 992×1102 při 45 FPS a pro kolik her a aplikací (které zatím reálně neexistují) bude použitelný. Nechme se překvapit.