Lisa Su již k příležitosti zveřejnění finančních výsledků společnosti potvrdila Zen 3 a i RDNA 2 v letošním roce. Na březnovém FAD (Financial Analyst Day) pak bylo potvrzeno, že první produkty s architekturou Zen 3 dorazí ještě v roce 2020, ostatní budou vydané v průběhu roku 2021. Z konkrétních novinek chystaných na letošní rok došlo k potvrzení serverových procesorů Epyc Milan. U grafických produktů k upřesnění nedošlo.

Objevil se jakýsi drb (=neoficiální informace, o které si každý může myslet, co se mu zlíbí), že ze tří očekávaných GPU architektury RDNA 2 (Navi 21, Navi 22 a Navi 23) bude jedno vydané již zhruba v polovině roku, druhé (high-end?) koncem roku a třetí příští rok. Jinou informaci podává redakce webu WCCFTech, podle jejíž zdrojů v současnosti AMD chystá vydání prvních produktů RDNA 2 pro osobní počítače na letošní říjen.

Epyc Milan: stejný centrální (IO) čiplet, nový procesorový čiplet

Ještě podstatnějším sdělením by pak bylo, že se na říjen chystají i desktopové procesory Ryzen 4000 z řady Vermeer, tedy samostatný Zen 3. K době jejich vydání se totiž AMD dosud nevyjádřila a z dostupných oficiálních informací nelze spolehlivě určit, zda by byly dostupné letos (podobně serverové procesory se Zen 3), nebo příští rok (jako ostatní produkty se Zen 3).

Architektura Zen 3 (na rozdíl od Zen 2) vznikala poměrně nezávisle na původním Zenu. Zen 2 měl být podle původních plánů pouze 7nm verzí Zenu, ale z důvodu časové tísně se nakonec rozhodla AMD Zen zjednodušit. V důsledku toho pak Zen 2 krom nového procesu přinesl i nárůst IPC (asi 15 %). V případě Zen 3 máme podle AMD očekávat nárůst IPC odpovídající architektuře nové generace. Z toho lze usuzovat, že lze prakticky jistě počítat s alespoň ~15 % posunem. Na druhé straně nelze počítat s tak významným zvýšením taktovacích frekvencí jako mezi Zen a Zen 2, neboť zůstane u 7nm výrobního procesu. Nejspíš dojde k náhradě původní verze za N7P neboli vylepšenou verzi 7nm výroby, ale bez použití EUV. Ta umožňuje (v nejlepším případě) snížit spotřebu o 10 % (při zachování stejného návrhu a stejných frekvencí), nebo zvýšit taktovací frekvence o 7 % (při zachování stejného návrhu a spotřeby). Zde samozřejmě půjde o odlišný (složitější) návrh a zvýšení taktů, které se blíží 5 GHz, takže posun bude zajisté menší než v případě malých ARM čipů taktovaných na poloviční hodnot, kterých se obvykle procentuální posuny týkají.