Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
tipujem, ze to je spravna cesta
toto je sakramentsky spravna cesta, 50% plochy a z architektonickeho hladiska prakticky absolutne totozne jadra (IPC zhodne v medziach statistickej odchylky), akurat C-ckove musia ist na trocha nizsej frekv. + polovicna L3 k tomu
intel s jeho P-cores a E-cores s roznymi mikroarchitekturami a roznymi instr sadami a polovicnymi vykonom, to je cira katastrofa
Současný atom zabírá 1/4 plochy velkého Intel jádra. Je otázkou kolik plochy navíc zabere implementace AVX-512 a hyperthreadingu, ale já bych se přimlouval, aby se u malých jader na HT vykašlali.
HT tam nemá smysl, akorát by to zaneslou spoustu nových problémů s plánováním a bezpečnostních děr
jenže to nemá 8 ALU ani SVE2/SME2 flexibilní šířku registrů, takže ARM zase zvítězí, protože na to nemá AMD (ani Intel) odpověď .... :-b
Už sme na 8 ALU? Len nedávno stačilo 6 ALU.
jasně , protože čím vic ALU tím víc Adidas :-b
... tim vic Apple.
Zen4 má 8 ALU
https://static.cnbetacdn.com/article/2021/1102/34b805047851b23.webp
To, že ALU určené na špecifické účely je na obrázku označené ako AGU resp. BR na tom nič nemení. A dokonca jedna BR je konfigurovateľná, či sa použije ako bežná ALU alebo ako špeciálna BR jednotka...
musíš spočítat všechny ty chlívečky, abys dostal co nejvyšší výsledek, možná ti pak vyjde ještě lepší číslo .-)
Stejně ty ALU nejde srovnávat. Většina ARM ALU umí jen jednoduché jednotaktové instrukce, pouze 2 umí složitější a některé zvládne pouze 1 jednotka. Kdežto ALU v ZEN jsou všechny daleko složitější.
zdá se, že nikdo nepochopil narážku na zdejšího uživatele 6xALU Apple A13 :-D
https://diit.cz/clanek/zen-3-zvysi-ipc-o-8-procent-takty-o-200-mhz/diskuse
Narážka - nenarážka, jen jsem to lehce upřesnil.
V princípe sa ALU a AGU (=Address Generating Unit) nelíšia, lebo robia tie isté operácie, len výsledok AGU má svoje presné určenie
radši už nic nepiš, co věta to perla Peterko .....
Dokážte, že je to inak, ako píšem.
a co ti mám dokazovat ? žes plácáš kraviny a že Zen má opravdu jen 4 ALU jednotky ?
Nebo AMD lže ve svých schématech a pravdu máš ty ? proč tím ztrácet čas .....
Nepíšem kraviny: AMD má 8 fyzické ALU, z ktorých sú 4 využiteľné vo výpočtoch,
z toho je jedna zdieľaná s prediktorom.
Keby ste napísali 4 ALU použiteľné vo výpočtoch, tak máte pravdu, ale nemáte pravdu, ak píšete, že má 4 ALU.
Ať se dívám jak se dívám, já na schématu ZEN4 vidím celkem 8 portů a na nich navěšené 4 ALU + 3 AGU + 1Branch unit. ( jedna z těch 4 ALU sdílí stejný port s druhou Branch unit )
jinak k těm ALU :
ALU je ALU (viz to, co ta zkratka původně znamená, aritmeticko-logická jednotka). Branch jednotka se mezi ně opravdu nepočítá a pokud ty počítáš AGU (address generation unit) jako další "ALU", tak pak ti zase nesedí ty počty protože potom by platilo, že těch tvých "ALU" jednotek má ZEN4 celkem 7 a nikoliv 8 .-)
ostatně sám jsi tu postoval tohle schéma: https://static.cnbetacdn.com/article/2021/1102/34b805047851b23.webp
Jinak existuje dobrý důvod, proč se v terminologii CPU označují různé jednotky vlastnímy jmény a nemíchá se to vzájemně dohromady. Ty si je pojmenováváš jak chceš a tím v tom děláš akorát bordel. S tvojí logikou bychom pak mohli tvrdit, že nové jádro Cortex 4 má celkem 11 "ALU" , ale byl bys jediný, kdo něco takového tvrdí .-)
https://fuse.wikichip.org/news/7531/arm-introduces-the-cortex-x4-its-new...
>Branch jednotka se mezi ně opravdu nepočítá
Ale branch jednotka - teda pokiaľ nie robená Fuzzy alebo perceptronom, tak tiež len vykonáva algoritmus pomocou ALU, alebo pevnou logikou
Do ALU se ovšem počítají pouze jednotky přímo využitelné běžícím vláknem. Ty ostatní běh vlákna sice urychlují, ale přímo na výpočtech či rozhodování onoho vlákna se neúčastní.
Toto bereiem
Koukal jsem na ceny a uvažoval, zda by stálo za to koupit ARM server. Ne, nestálo. ARM servery jsou dražší jak AMD servery.
Ja myslel ze servery se primarne kupuji na to aby na tom neco bezelo. A pokud potrebujes nebo je pro tvuj ucel vyhodnejsi konkretni platforma, tak ji poridis. Pokud mas sw projekt za miliardu tak ho neprepises na jinou platformu proto ze usetris treba par milionu za hw
No prave, proto to ma ARM tak tezke.... Tedy zejmena u osobnich pocitacu a ruznych specializovanych legacy programu...
Zen5 bude mat 10 ALU, minule to hovoril redgamingtech.
A Intel gigantic cove to zvedne na 20, ovšem bude mít takovéto jádro jen jedno, pak 4 jádra s normálním výkonem, 8 s polovičním a 16 s čtvrtinovým
tomu se dost těžko věří :-D ledaže by to byly Fodrekovy ALU .-)
Redgaming je neskutecne ukecany kanal.. 2-3 vety s informacema, ktere chce sdelit roztahne na 6 minutove video a do toho pouzti video stream her nebo nejakych nesouvisejicich prezentaci..
a proč jako nedaj L3 cache na samostatnej centrální chiplet? Cache není níkdy dost.
Protože by to bylo daleko od jádra, což by mělo za následek otřesný latence? A ten kdo potřebuje více cache, má tu standartní nebo 'X' verzi?
tak jako jasně, když řešení přes chiplety výkonově nestíhá, tak tam může AMD frknout V-Cache.
Ne na "c" jádra. Nemají propojky.
Kontakty pro vertikální spoje k vrstvené cache zabírají dost velkou plochu, takže by se nemohli dostat na tak malou plochu chipletu.
Jsou aplikace, kde cache nevyužiješ. Zato se ti hodí více jader a nižší frekvence tě netrápí.
Za mě mnohem lepší deal než u Intelu, který na svá E-cores nedokázal dát Hyper Threading. Osobně jsem nejvíc zvědav na spotřebu desktopových Zen 5 CPU oproti srovnatelné generaci od Intelu, protože už v řadě 7000 to byl naprostý brutus, kdy Intel bez řečí spotřebuje často více než 2x energie. Ta energetická efektivita u Intelu je hrozivá a nedovedu si představit něco takového provozovat bez klimatizovaných prostor.
Ba co hůř, Intel nemá na e-cores AVX-512, což vedlo nakonec k vypnutí AVX-512 i na velkých jádrech.
a k čemu je to AVX-512 v praxi dobrý? To jako neni lepší výpočetně náročné úlohy poslat na GPU?
1/ Ne vždy je to GPU (na dedikované kartě) k dispozici.
2/ Intel to dlouho razil jako těžkou konkurenční výhodu.
3/ AMD aktuálně AVX-512 implementovalo a to výrazně lépe než měl implementováno Intel (u AMD to tak moc netopí a nesnižuje tím výkon okolních jader).
AMD s Epyc 9004 zvládla implementaci AVX-512 zvyšující výkon, ne však spotřebu
21. 12. 2022
https://diit.cz/clanek/amd-s-epyc-9004-zvladla-implementaci-avx-512-zvys...
Over that wide span of AVX-512-capable benchmarks, Zen 4's AVX-512 implementation led to a 35% increase in performance overall.
https://www.phoronix.com/review/amd-epyc-avx512#page-
a pritom má Zen4 so zapnutým AVX-512 o 3,3% nižšiu spotrebu ako s vypnutým AXV-512
takže s AVX-51ľ funguje Zen4 o 39,6% efektívnejšie ako bez neho
To je iná "pesnička" ako v prípade Intelu
When looking at the CPU power consumption across all of the AVX-512 benchmarks carried out, when using AVX-512 on the Xeon Platinum 8380 it increased the average power consumption by 24% (365 vs. 451 Watts for the two CPU configurations).
When taking the geometric mean of all the raw AVX-512 benchmark results in this article, the Xeon Platinum 8380 2P "Ice Lake" performance went up by 34% with the AVX-512 enabled run where as the Xeon Platinum 8490H 2P "Sapphire Rapids" AVX-512 performance improved by 44%
https://www.phoronix.com/review/intel-sapphirerapids-avx512#page-8
Takže v prípade Intelu ide efektivita hore so zapnutým AVX-512 len o 8% resp. 16%
"Základní takt je jen o 150 MHz nižší (2,25 GHz oproti 3,4 GHz)."
Někde se tam při pátku ztratil 1GHz.
Vidím, že napsali chybu. Standartní 96. jádrový EPYC 9654 má základní taky 2,4 GHz... Pátek.
Gigaherc sem, gigaherc tam... :D
Ano, klasika na diit. Rychle to sepsat (pokud už to za no-xe nedělá automat), nečíst a rychle s tím ven. Pak to dopadne tak, že autor neumí do 3,4 napočítat :)
Pokud to vemu seriózně, tak autor mi sděluje, že takty jsou jen mírně nižší a to o 29,5%...
Kam se na webu vrtnu, všude tam je nějaká taková koko.tina. To si fakt po sobě nemůžete přečíst? Nebo prohnat korekturou?
Kdybys něco psal, věděl bys, že čtení po sobě není spolehlivé.
Tohle je ukázka blbého překlepu, který nevychytá žádná vestvěná kontrola a i profesionální korektor by měl problém ji nepřehlédnout.
Spoléhat se na (auto)koretor lze jen do omezené míry. Typycky záměna jsem/jsme. Obě slova jsou validní, ale do věty sedí jenom jedno.
Pomaha vzit to po odstavcich odzadu.
A nikdy nemenit vyznam uz napsane vety po jednotlivych slovech! :-)
Korekturou myslím člověka (tady by stačila i manželka, dítě, sekretářka, účetní - někdo kdo měl matematiku základní školy).
Jde mi spíše o to, že se tento styl psaní všude rozlézá jak mor. Všude hromada chyb (i logických), rádoby anglicismus (i když máme téměř na vše krásné české výrazy).
Když ti v servisu u auta neutáhnou kolo a odpověď na tvou nehodu by byla jen " Sorry men", tak tě to taky nepotěší. Pokud mi lopata ve výkopu bude odpovídat "lámanou češtinou", tak mě to nepřekvapí a pochopím to. U redaktora mě to vytáčí.
Vše je o penězích a na tak malém trhu jako je ČR jo holt někdy maximem cut&paste a překlad, finanční situace je někdy tak napjatá že už nejsou finance ani na uvedení původního zdroje.
Buďte rád, že je co číst.
Taky můžete ty články psát vy. Se vší parádou.
".. máme téměř na vše krásné české výrazy .."
No právě. Téměř.
I když máme české výrazy shodného významu, tak se tam cpou anglické. Např. místo hustoty denzita. I když anglicky je denSity. Převezme se místo stávajícího českého výrazu ten lepší coolovější anglický a změní se jeho zápis, aby více odpovídal české výslovnosti. Je denzita (se Z) české slovo, když ho jiný jazyk nepoužívá?
Také máme české jednotky délky, co třeba místo cizího slova metr používat například staročeský sáh? Nižší číselné hodnoty rozměrů výrobních procesů budou z marketingového hlediska pro investory lákavější, nakonec i Intel se svými 7nm získá proces 4nsáhy.
To bychom se nedomluvili. Museli bychom určit čí sáh používat. Já do strunovky dávám 4 sáhy struny, ale když mi pomáhá neteř, tak na podobnou délku struny naměří 5,5 sáhů, ale na cívku se 6 jejích sáhů vejde.
Intel nemusí, pokud se chce vyhnout mezinárodně uznávaným standardům, používat v jeho zemi cízí jednotky. Může používat palce anebo stopy. Ale aby mu ten jeho 10nm/7nm proces vycházel pro maketing menší jsou míle pro větší efekt vhodnější.
PS: Vlastně by bylo pro Intel vhodnější uvádět rozměry jeho architektury v nanoplaveckých bazénech nebo nanofotbalových hřištích.
To jsou objemový a plošný jednotky, délková jednotka je nano empire state building.
A jak je na tom naše Fábie? Je to hmotnostní, délková, plošná nebo dokonce i objemová jednotka? Viděl/slyšel jsem ji používat ve všech těchto souvislostech, ale konkrétnější definice ve wiki chybí. Že by se jednalo o nový typ jednotky jejíž charakter vyplývá z kontextu?
Nanosáh je odpornej vliv ze zahraničí, abychom měli pořádnou samostatnost od cizáků, musíme mít i vlastní předpony:
Sáh
Malosáh
Mrňosáh
Škvrňosáh
Prťosáh
Nejmenší je NedoSáh?
Naopak, ta je největší. Respektive nejdelší. Limitně se blíží nekonečnu. Násobné hodnoty jsou používány zejména jako hyperbola v krásné literatuře nebo jako metafora v projevech politiků,
Juraj sem, Juraj tam...
Tohle je budoucnost. Většina by ani nemusela mít obří jádra a i většině náročnějších uživatelů budou stačit jen cca 4 obří jádra a zbytek z těhle. Rozhodně jako někteří optimisté nečekám nástup 16 obřích jader do běžného mainstreamu, to s novějšími nanometry nepůjde ani teoreticky. Hlavně ať to hrnou do notebooků, protože pro ně je to jako stvořené, tam jsou frekvence nad 4 GHz stejně jen marketingový nesmysl.
Ono to směřování je vidět už dnes. Když kdysi přišlo 6 obřích jader (v podobě Phenomu II X6 1055T) a dneska také se 6 obřími jádry Ryzen 5 7600, tak je cena překvapivě srovnatelná. Velikost jader (počet tranzistorů - i v cache) totiž narůstá a tím se snižuje ten velký přínos v nanometrech (5 nm vs 45 nm), které jsou dražší a dražší.
Výsledkem je, že po započtení inflace stojí 6 velkých jader na nejlepších nanometrech srovnatelně jako stejná konfigurace před 12 lety (na tehdejších horších nanometrech). Pro šťoury - absence HT/SMT není podstatná. Tudíž až do konce křemíku lze předpokládat, že ani za dalších 12 let nebude cena 16 velkých jader mainstreamová. Vývoj je pomalejší a Moorův zákon už nějakou dobu neplatný.
S tou posledni vetou nesouhlasim. Minimalne z pohledu vykonu. Vykon cpu v poslednich peti letech narostl nekolikanasobne, naopak cena vykonu nekolikanasobne klesla. Kdezto potreby uzivatelu uz zdaleka tak rychle nestoupaji, proto se take prodlouzuje moralni zivotnost hw a pri nakupu noveho mute volit nizsi vykonovy segment a presto to bude upgrade.
S nastupem AI naroky opet stoupnou. Neco vyresi AI koprocesor, ale ne vse....
A já myslel, že AI jako skvělý programátor naopak potřebu výkonného HW sníží, protože kód už bude vždy jen špičkový/téměř dokonalý.
to až příští generace. Současná generace AI umí pouze automatizovaně zkopírovat ukázkový kód ze stackoverflow.
Dej tedy příklad toho výkonu a dvou procesorů, které dělí cca 5 let a jejich výkon se liší několikanásobně. Samozřejmě se vyhni výkonu v softwaru, který využívá nějaký specializovaný obvod. Výkon procesorů dříve (1990-2005) rostl cca 5x každou pětiletku jenom při započítání nárůstů frekvence, takže to budeš mít hodně těžké a jsem zvědavý.
Například můj šestnáctijádrový Thr 1950X HEDT z roku 2017 má v MT CB23 menší výkon než desktopové osmijádro 7700X z roku 2022. Rozdíl v ST je snad také cca dvojnásobný ve prospěch 7700X.
To je o dost méně, než tomu bylo dříve v mnou zmíněném období.
1990 vs 1995
1995 vs 2000
2000 vs 2005
Treba v 2018 jsem kupoval 8700k. V 2021 to nahradila temer stejne vykonna 10400 za 40% ceny, loni to vykonem srovna 12100 za ctvrtinu ceny. Postarsi 5800X3D nebo 5800, dnes za polovinu ceny je vic jak 2x vykonnejsi. 7700 o cca 10% levnejsi nez 8700k v 2018 to prekona 2.5x
Tzn. Za stejnou cenu nasobky vykonu, stejny vykon za nasobne nizsi cenu.
Za 5 let se mi naroky na CPU nezvedly, spise zmensily, takze dnes muzu kupovat daleko levnejsi hw, ktery je ve finale dokonce rychlejsi, ale levneji uz to nema smysl. Treba zakladni M2 protoze s M1 se uz novy mini neprodava, nebo ze 1240P misto 1215u protoze se slabsim cpu ten laptop proste sehnat nejde.
Dřív to byla rychlejší jízda. Uvidíme jak to bude s M3, protože jestli bude v krizi i jabko, tak to budu brát jako důkaz, že výkon CPU už bude růst jen málo i u pro šířku lépe navrženého ARM, natožpak u x86-64.
Cca +25% CPU vykonu na jadro za generaci (u AMD) je malo? A to stoupa i pocet jader...
Jak to bude s M3 uvidime. Zejmena by mne zajimalo, zda se jim konecne podari uklohnit verzi Extreme (ctyrslepenec)....
Dřív to byla rychlejší jízda.
Rekl bych, e Apple s M2 nedostal ani vzdalene toho, co zacal s M1. Takze M3 by melo byt podstatne lepsi, jinak bude ve vykonu viditelne zaostavat za x86..
Apple u výkonu daleko víc naslibovala, než předvedla. Především v GPU části.
Ono nejake notebooky s Intelem nejdou sehnat se srackoidni "U" radou?
To jsou mi novinky..ted mi rukama zrovna prosly 2 kousky od dellu, ze dvou ruznych Latitude rad.
Co ty jeste nevymyslis Jiricku...
ps: a jenom takova drobnost tuliku, "P" rada uz je 28+W trida, narozdil od 15+W rady "U".
Výkon roste fakt hodně, v 03/2018 jsem kupoval 6-core Intel Core i5 8400 a byl to tehdá mainstream, měl jsem ho v podstatě do dnešních dnů, protože během těch let jsem přenesl část workflow na laptop(y) a desktop využíval minimálně. Nyní jsem desktop osvěžil AMD Ryzen 5 7600 což je opět 6-core, akorát s HT a vyšel mě snad na přesně stejnou částku, jako Intel před lety (lehce pod 6 tisíc s daní). Dostanu chladnější provoz, mnohem více výkonu, min. FPS ve hrách se alespoň zdvojnásobí, díky pokročilým instrukcím pravděpodobně i ta inference lokálních LLM bude o něco rychlejší. Osobně mám z tohohle CPU pocit, že jsem dostal za málo peněz hodně muziky, což opět relativně koreluje s pocitem z kraje 2018 a tehdejšího "poctivého šestijádra". Ale už tehdá mě mrzela absence HT... Nyní mám priority zase jinde, šel jsem totiž po co nejnižší spotřebě a provozních teplotách (v rámci zachování pokud možno co nejvyššího výkonu).
Blbost, 50 malých jader je mi k prdu. Stačí mi 8 velkých jader a nic víc mít nemusim a ani nechci!
Hlavně nechci, aby to u AMD dopadlo jako u Intelu, teda že vlastně žádné procesory bez Atomu už nejsou. Nevadí mi, když AMD vydá procesory s velkými a malými jádry, ale ať pro boha vydá i procesory jen s velkými jádry!
Podle mého názoru toto AMD minimálně u X3D procesorů bude i nadále poskytovat, takže snad AMD ok. :-)
Zatím to určitě nevypadá, že by AMD chystala procesory pro spotřebitele bez velkých jader.
A co se malých týká, AMD nemá malá jádra zcela odlišné architektury, IPC zůstává stejné a rozdíl bude nejspíš jen v cache a maximálním taktu. Ale v době, kdy už dost zákazníků hledí na spotřebu a efektivitu, se kombinaci rychlejších a pomalejších v jednom CPU v některých segmentech asi nevyhneme. Protože ne každý potřebuje maximální výkon z menšího počtu vláken a vypadá to, že výkon z většího počtu efektivnějších jader nejspíš bude znamenat menší spotřebu, nároky na chlazení a tedy tišší počítač. V desktopu to ovšem AMD ještě pár let nechystá. Intelu efektivita chybí, takže moc na výběr nemá.
To intelovské jádro nemá být efektivní efektivní na spotřebu, ale na plochu. Bohužel.
To je pravda. I když Intel tvrdil opak. Ale potřebuje ta jádra, aby vůbec dohnal výkonově AMD.
Konkurenci pro AMD se stava ARM a ne Intel. Ostatne jeho chabe pokusy s od zacatku tragickym Atomem jsou znacne zoufale.
Taky se to dá vidět tak, že Intel natolik zbrzdil, že ho AMD i ARM dohnal. Tak to alespoň vidím já. Nikdo z nich nepřišel s žádnou revoluční technologií, prostě postupným vývojem ten Intel obešli.
Konkurence není nic moc. x86 je pořád standard.
Intel je dlouhodobe vyrazne horsi proti konkurenci v profi segmentu, to je hodne spatne.
Marze mel prave odsud.
V konsumer segmentu, vyjma apple, zadna konkurence k x86 v praxi neexistuje. Ty trhy jsou celkem jasne rozdelene. Veskere dosavadni pokusy ARM prorazit nekam do oblasti notebooku, desktopu a rekneme 'firemnich serveru', nikam nevedli.
Kompolikarovy Jabka ve firmenim nasazeni, jsou taky celkem specificka zalezitost.
Neexistuje, ale to neznamená, že by nevystrkovala růžky.
Chromebooky jsou skutečný lowend. U nás se to úplně neuchytilo, ale v USA svůj trh mají. A těm je jedno, jestli je v nich x86 nebo ARM; mobilní ARM čipset v tom nadělá hodně parády, a stojí třeba třetinu proti x86.
x86 se postupně ukusuje ze všech stran. Z mobilního a ultra low end segmentu tlačí ARM, z cloudů tlačí ARM, z výpočetního nasazení tlačí GPU. Úplně nejvíc to schytává Intel, který tlačí navíc ještě AMD.
A do toho vám kolos o velikosti Apple x86 opustí. Něco se, snad, děje.
".. mobilní ARM čipset v tom nadělá hodně parády, a stojí třeba třetinu proti x86 .."
A jak se to snížení nákladů projeví na ceně pro koncového zákazníka?
Tak neco se deje, to asi nejde rozporovat. Ale vsechny ty uspechy ARM na poli "x86" jsou vicemee specificke a z velke casti dany stagnaci Intelu a nemohoucnosti (v te dobe) AMD.
Tak uvidime :)
pet let je AMD tech inovator na poli x86, Intel stale nic.
To neni jenom o stagnaci vyrobnich procesu, ale i o architekture.
Uvidime co prinese v mob. segmentu MeteorLake a koncem pristiho roku Arrow Lake.
Prijde refresh Raptor Lake, ale mam z toho smisene pocity vzhledem ke spotrebe. Osobne bych tyhle pekace nechtel :))
".. Uvidime co prinese v mob. segmentu MeteorLake a koncem pristiho roku Arrow Lake .."
- méně P-cores
- více E-cores
- vyšší spotřebu
- vyšší ceny
Bez opravdu zásadních změn v architektuře to pouhým přelešťováním Core toho moc nezmůžou.
x86-64S by mohlo něco změnit, ale to tak nejdříve v roce 2030.
ano, v parametrech jako je vysoka cena, vysoka spotreba Intel nikdy nezklame.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.