Podle zprávy se agentům podařilo zabavit čtyři účty na kryptoměnových platformách. Účty byly používané „militantní organizací, která sídlí mimo území Spojených států Amerických. Vlastníci účtů mají napojení na Islámský stát a Al-Káidu.“

Šlo evidentně o obrovskou operaci, která zahrnovala několik amerických úřadů. Teroristické skupiny si dávají velký pozor, aby o svoje kryptoměny nepřišly. Například požívají ke komunikaci výhradně zašifrovanou aplikaci Telegram. Tu používá většina disidentských nebo teroristických skupin. Podle zprávy teroristi skrze kryptoměny provozovali podvodné akce a prali peníze.

Michael Sherwin, právní zástupce Kolumbijského okresku, řekl médiím:

„Bez financování se vám operace nepodaří. Soustředili jsme veškeré své síly na to, abychom teroristické organizace zasáhli co nejširším způsobem.“

Poslední akce podobného rozsahu proběhla v roce 2014, kdy byl Islámský stát na svém vrcholu. Tim Draper, miliardář a investor, zabavené kryptoměny od Spojených států Amerických vykoupil. Velcí hráči na trhu mají často o aukce zabavených digitálních aktiv zájem.

Draper později na sociální síť Twitter napsal:

„Státy přišly o téměř dvě miliardy amerických dolarů tím, že prodaly levně zabavený Bitcoin.“

Financování terorismu skrze kryptoměny je na vzestupu

Analytická společnost Chainalysis letos v lednu vydala zprávu, ve které tvrdí, že financování terorismu skrze kryptoměny je opět na vzestupu. A to přesto, že Evropská unie i USA přijaly tvrdé opatření v podobě nutné verifikace osobním dokladem.

Největším expertem na financování skrze Bitcoin je teroristická skupina Hamás. Hlavní nepřítel Izraele měl na své webové adrese dynamickou Bitcoin peněženku. Každý příspěvek se poslal na jinou adresu a bylo tak prakticky nemožné vystopovat jednotlivé dárce.

Původ prostředků se dá vystopovat, avšak do poloviny roku 2019 většina směnáren operovala bez zajištění dat o zákazníkovi. Teroristické organizace vytvořily detailní návod na to, jak jim mohou dárci přispět. V návodu se objevuje internet na veřejném místě, Tor i nakoupené vzdálené servery. Kampaň probíhala v roce 2014 a 2016.

Chainalysis dokonce tvrdí, že většina prostředků pocházela ze Spojených států Amerických. Nicméně vzhledem k využívání vzdálených serverů se nedá přesný původ vystopovat. Celou část o USA uzavírá analytická společnost tím, že od roku 2016 je vidět mnohem hlubší spolupráce amerických směnáren s FBI a dalšími bezpečnostními orgány.

Jak se jim to povedlo?

Není vůbec jisté, jaké nástroje Spojené státy Americké proti částečné anonymitě kryptoměn mají. Zatím víme pouze některé střípky mozaiky.

Před několika měsíci koupila americká centrální banka software, které využívá směnárna Coinbase ke sledování svých zákazníků. Jde o mocný nástroj, který doteď sloužil pouze pro vnitřní účely kontroly zákazníka. Podle některých zvěstí dokáže vystopovat jakoukoliv transakci až ke konkrétní osobě.

Není vůbec překvapením, že nyní vyjednává Coinbase také s CIA. Komunita kolem kryptoměn se proto bouří a největší americká směnárna a burza se stává vyvrhelem. Aby toho nebylo málo, whistleblower z Coinbase pro Cointelegraph udělal rozhovor, ve kterém tvrdí, že burza má databázi veškerých transakcí a konkrétních účtů.

Samotný whistleblower ale přiznává, že burza nemá na výběr. Pokud by nesledovala každého, kdo se dotkne kryptoměn, nikdy by nemohla fungovat a přišla by o licenci. Je tak zřejmě velmi naivní se domnívat, že americké úřady nemají mocné nástroje, které Bitcoin transakce dovedou ke konkrétní osobě. Je jisté jen to, že si svoje páky nechávají na velké ryby.