Krom počtu procesorových ARM jader, kterých bude 10-12, nejsou zatím známé bližší parametry (údaje získala neoficiální cestou redakce čínského webu MyDrivers), a tak není jisté, zda půjde o nějaký speciální koncept z rýsovacích prken MediaTeku, nebo nasazení standardních ARM Cortex A53 či A57. Možný je samozřejmě i mix, jako využívá například Nvidia na nejnovější Tegře X1.

• Osmijádrová Tegra X1 s Maxwellem zvládá 4k h.265 video i automatické parkování

Ať už půjde o jednu nebo druhou možnost, otevírá se celá řada otázek. Například jaký má smysl používat v telefonech či tabletech 12 jader, když mnohem výkonnější desktopové počítače si bohatě vystačí se 4-6. Případně jaký androidí software je vůbec schopný pracovat v tolika vláknech a především pracovat s tolika vlákny efektivně, aby to mělo i nějaký pozitivní dopad na výkon (jinak by samozřejmě jádra navíc neměla smysl).

Podobné otázky vyvolávají menší déjà vu. Je to již dva roky, kdy jsme vám představili záměr Intelu nahradit v budoucnu tehdy zoufalý koncept Atomu (bylo to před vydáním generace BayTrail) produktem postaveným na projektu Terascale, konkrétně čipem se 48 malými x86 jádry. Intel tehdy tvrdil, že z hlediska energetické efektivity je výhodnější rozdělit jednu úlohu mezi velké množství jader běžících na nižších taktech, než ji provádět na menším počtu jader s vyššími takty.

• Nástupce Intelího Atomu ponese 48 jader [1. 11. 2012]

Přístup je zajímavý z toho hlediska, že vlastně popírá veškerý dosavadní vývoj a současný trend, jehož cílem je naopak využívat minimální možné množství jader a nevyužitá „parkovat“ (dočasně vypínat do stavu téměř nulové spotřeby). Tímto směrem jde i mobilní varianta režimu turbo, který i na úkor spotřeby krátce zvýšené nad limit TDP přetaktuje procesor, aby jednorázový požadavek zpracoval co nejrychleji a naopak o nějakou tu milisekundu déle mohl trávit v klidovém stavu - protože takové provedení ve výsledku stojí méně energie.

Nabízí se proto zásadní otázka k zamyšlení: Je skutečně možné, aby s použitím většího počtu menších jader bylo možné dosáhnout vyšší energetické efektivity, když dosavadní trendy ve vývoji prokazovaly opak? Nebo jde spíš o řízení vývoje marketingem, pro který je počet jader parametrem, se kterým se dá dobře operovat, protože mu rozumí i prvňák? Inu, jsme zvědaví, s čím se Mediatek vytasí a zda to skutečně přinese nějaký svěží vítr... nebo jen ty proužky ;-).