Je to již přece jen jistá doba, takže si pojďme tu historii trochu zrekapitulovat: V roce 2013 založilo IBM nadaci OpenPOWER, jejímž prostřednictvím otevřelo svou procesorovou architekturu POWER k volnému licencování a o rok později vydalo v této nové realitě svůj první high-end procesor - POWER8. V roce 2016 Raptor Engineering přišel s crowdfundingovou kampaní na vývoj a výrobu otevřené pracovní stanice Talos, která by byla na POWER8 založena a byly od ní dostupné zdrojové kódy veškerého firmware. Nicméně tou dobou už POWER8 byl prakticky na konci svého životního cyklu, nástupnický POWER9 byl nejdříve ohlášen, následně se i začal vyrábět a kampaň skončila neúspěchem.

Od Raptor Engineering se odštěpila dceřiná společnost Computing Systems, která využila dosavadních zkušeností z  nerealizovaného projektu a během necelého roku navrhla, realizovala a začala prodávat stanici Talos II, která se od původního konceptu lišila prakticky jen novějším procesorem a dvojnásobným počtem patic pro tento procesor. V roce 2019 k velkému Talos II přidal menší a významně levnější Blackbird a tím prozatím historie končí.

IBM totiž u další generace procesorů, tedy u Power10, v roce 2021 změnila nejen velikost písmen v názvu, ale hlavně zavedla do procesoru části, které se neobejdou bez binárních blobů, jejichž zdrojový kód má k dispozici jen samo IBM. Raptor CS velmi rychle ohlásil, že na těchto procesorech nový hardware stavět nechtějí a dva roky tak panovala nejistota, zda je pro POWER v desktopech a stanicích ještě nějaká budoucnost.

Tato nejistota byla teď významně snížena. Raptor CS na Open Compute Project Global Summitu a také na svém profilu na síti X ohlásil, že chystá na rok 2024 nový hardware (nejdříve serverový, pak dle zájmu i desktopový), který bude založen na vlastních procesorech S1. Tyto procesory budou odvozeny od Power ISA 3.1, tedy budou stejné architektury jako Power10, nebudou ale obsahovat žádné proprietární části. Hlavní část, která je u Power10 uzavřena, je řadič OMI pamětí, které však S1 podporovat nebude - místo nich bude použito standardní DDR5.

Specifikace nejsou detailně známy, ví se jen o podpoře PCIe 5.0, předpokládaných taktech mezi 3 a 4 GHz, možnosti chodu jak v big, tak v little endian režimu a SMT4, přičemž základní model procesoru by měl mít 18 jader a deska bude mít dvě patice - stejně, jako je tomu dosud u Talos II. Dále bude přímo na procesoru umístěno BMC, založené taktéž na jádře kompatibilním s Power ISA 3.1, jen podstatně menším a jednodušším. Procesory má Raptor CS dodávat společnost Solid Silicon, což je relativně neznámý fabless, který existuje něco málo přes půl roku.

Je to samozřejmě celé jen úvodní oznámení, ale zhruba stejně a dokonce i stejně neuvěřitelně působilo ohlášení Talos II po neúspěchu Talos. Nezbývá než doufat, že se záměr vydaří - bylo by to od doby procesorů PowerPC G4 blahé paměti poprvé, kdy by někdo zvládl vyrábět procesory konkurenceschopné vůči těm, které dělá přímo IBM.