Samozřejmě v závislosti na tom, jak moc fotíte a co. U filmů víceméně platí, že čím vyšší citlivost, tím vyšší cena. Takže zatímco nejlevnější letošní focení na metrážový Fomapan 100 (u Fomy koupíte rovnou 50metrovou špulku zvící délky odpovídající 30 špulkám kinofilmu o 36 políčcích) vycházelo na 1 Kč/snímek, Ilfordí Delta 3200 ve svitku ve Flexaretě stála necelých 17 Kč/snímek (koupeno pro nedostatek času ve Vodičkově v jednom drahém obchodu).

A to šlo o čb s levným voláním „doma v koupelně“. Barva je na tom hůř, filmů ubývá, dodávky do republiky jsou občas sporadické a ceny letí nahoru. Já mám ještě tu výhodu, že čerpám staré mrazákové zásoby, takže letos došlo jak na expirovaný darovaný Kodak Gold 200 (tj. cena 0 Kč), naopak ale také na Fujifilm Superia 1600 s cenou 166Kč za špulku, tedy 4,60 Kč/políčko. Dnes už tenhle film těsně před expirací za zvýhodněnou cenu poplašíte těžko,běžná cena je někde kolem 250 Kč. A s diapozitivním materiálem je to ještě horší. Fujifilm nám ve výrobě filmového materiálu pomalu skomírá a prakticky už se nevyplatí tohle kupovat. Podobně je na tom Kodak, kde 36snímková špulka Porty 800 stojí ve vodičkově nechutných 330 Kč. Materiál je to ale parádní, šetřím si v lednici pár svitků.

Ale abych se vrátil k přehledu. Zde je celková rekapitulace toho, co jsem letos prohnal foťákem:

• 2ks Superia 200/135
• 4ks Kodak Gold 200/135
• 1ks Superia 400/135
• 2ks Superia 1600/135
• 1ks Pan F Plus 50/135
• 1ks Fomapan 100/135
• 3ks Fomapan 100/120
• 1ks Kodak T-Max 400/120
• 1ks Ilford Pan 400/135
• 1ks Ilford HP5+ 400/135
• 1ks Ilford HP5+ 400/120
• 1ks Ilford Delta 3200/120

K jednotlivým filmům jsem připočítal 10Kč u černobílých (volání doma) a 50Kč u barevných (jeden spolehlivý pražský lab). Celkově mi to dává za letošní rok (místo letošních Vánoc/přelomu roku jsem započítal loňské - lišit se to nebude) lehounce přes 2 200 Kč na negativech (nebo chcete-li v moderní mluvě: RAWech). Pozitivy do toho nepočítám, zdaleka ne ze všeho jsem je dělal / je budu dělat, něco navíc šlo skrz digi cestu (barevné fotky), zbytek je závislý na konkrétní ceně papírů Fomabrom dané velikosti (Foma mívá často zajímavé akce) a množství nutných proužkových zkoušek apod.

Čas od času se lidé ptají, jestli se mi to vyplatí. Trávit ty hodiny s gumovými rukavicemi na rukou a rouškou na obličeji. Obvykle na to odpovídám tím, že časově to vyjde plus-mínus nastejno s vyvoláváním RAWů, akorát to chce trochu větší fyzičku. Jenže já si u toho navíc odpočinu a vypadnu od toho PC, u kterého trávím až nechutně mnoho času. A kdo kdy viděl papír strčený do vývojky, ten ví, v čem spočívá ona poezie. Poezie v základech podobná všem těm AdobeRGB gamutům, kalibračním sondám a profilům a doplňování inkoustů do tiskárny. Jenže výsledek je jiný. Není to jen o papíru s fotkou, je to o celém procesu.

• Deset kroků k co nejlevnějšímu focení

Jsou situace, kdy je digitál daleko efektivnější a často oproti analogu (zejména středoformátovému či velkoformátovému) jediný použitelný. Zcela jistě je v získání vyvolaných negativů levnější, pokud se bavíme o spotřebitelských D-SLR či bezzrcadlovkách (jakmile koupíte full-frame zrcadlovku a odpovídající objektiv(y), cenově vyjde za celou dobu životnosti digitál velmi pravděpodobně dráž). Ale není všespasující. Digitál a analog se dobře doplňují a myslím, že mohou bez potíží koexistovat.

Na začátku jsem psal o čtyřech letech. Pokud vezmu v potaz, že fotografický materiál stále zdražuje, pak mi prognóza pro příští čtyři roky říká, že to půjde přes 10 tisíc Kč určitě. To je cena, za kterou lze koupit základní zrcadlovku se standardním objektivem a paměťovou kartu. Jednoho dne ale možná také zjistíte, že ničím neomezované cvakání s až následným zjišťováním, které snímky stojí za to, něco postrádá…

Kolik jste letos za focení utratili vy?