Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Gratulujeme 1%!
To vám router nedaruje, takhle přehlížet všeliké užitečné krabičky.
Nás 99% (uživatelů serverů, smartphounů ... ) ti děkuje za gratulaci :)
99% ceho?
Uzivatelum Iphonu a Windows Phone by absence Linuxu nejak moc nevadila.
To same Windows serveru - takovy Microsoft SQL server nebo Active Directory se bez Linuxu obejde.
Dobře snižuji na 96% :) :) :) .
Ale už dost, myslel jsem to jako vtip. Všem uraženým se omlouvám.
Já myslel primárně spíš linuxový desktop.
Myslet znamená.... :)
...koupit macbook s nvidia grafikou.
a proto všechny nové macy s dedikovanou grafikou budou mit AMD :)
Kdyby nebyl Linux nevadilo by mi to. Měl bych pak čistokrevný Unix nebo něco jako Open VMS. Snad ještě na FELu běží :)
Mohl bys mít (a stále můžeš) i FreeDOS ;)))))))
Jsou přece i jiné systémy než Linux a FreeDOS a nemyslím tím ty od Microsoftu...
To byla drzá provokace, ale říkejme jí "nadsázka" ;)))
Mozna mel, ale stalo by te to dost penez.
mensi pocet uzivatelov ma aj svoje vyhody, 1. takmer ziadne virusy, 2. pomerne stabilny system, 3. data ktore mam u seba, mam skutocne len u seba, 4. system mi ponuka vsetko co potrebujem pre bezne veci, pre programy ktore su len pod win je tu virtualbox.
Pro programy pod Windows mam WINE.
Windows pod Virtualboxem potrebuji stejne licenci a pak je otazka zvazeni dualbootu. Ono samozrejme pokud to jde, tak ja lepe se bez dualbootu obejit, ale treba pro hry je lepsi dualboot.
Bohužel MS dost přehání s tím jak bere lidem kontrolu nad systémem, ale jinak Linuxu na desktopu stále vidím spíše jako věc pro nadšence.
MS se dá zazlívat kde co, hlavně změny v UI Windows 8 a 10, ale dříve ergonomii uměl a navíc Windows jsou v běhu mnohem plynulejší (surfování, práce se systémem, s lepších HW je možné mít otevřenou hromadu náročných aplikací atd.). Instalovat něco na linuxu je peklo, většinou jsem to dělal pomocí terminálu, což teda většinou fungovalo. Ale jinak je člověk v systému úplně ztracený a ve Windows snad ani laik nemusí hledat návod jak používat systém, je to intuitivní.
Oproti tomu na HTPC mám Kodibuntu a byl to krok správným směrem, jelikož vše běží perfektně i na starém HW (Atom) a nebylo potřeba nic nastavovat (teda kromě připojení) - jednoduché, rychlé a bezproblémové. Windows 7 s Mediaportalem tam byl utrpení a každou chvíli se něco zhroutilo. A nové verze Mediaportalu jsou čím dál více nenažrané.
Linux na desktopu neni jiz davno jen pro nadsence, kdyz vynechame gamblery (navic ten druh co pozaduje dostupne veskere hry), tak je Linux na desktopu vhodny pro 99% uzivatelu, do toho 1% spadaji profesionalni grafici a dalsi okrajove(v porovnanim celku) specializace...
na 'domaci' praci/zobrazeni/upravu fotek/videa/dokumentu, na pristup na internet (www/email/kecalek/torrent), nebo i na zahrani nejake hry (kromem tech free i jedne z tisice na Steamu)... to tem 99% uzivatelu Linux na desktopu udela mnohem lepsi/rychlejsi/stabilnejsi/bezpecnejsi/bezproblemovou sluzbu...
to ze si instaloval z terminalu(tedy nejakou nebeznou aplikaci, nebo si vyzadoval verzi co nebyla v systemovem repositari) bylo ze si to mel jednodusi(jak pro tebe, tak pro tvurce navodu) zkopirovat par radku textu (kopirovat a vlozit zvladne i jakakoliv sekretarka po 1denim skoleni MSOffice), malokdo se na Linuxu bude placat (kdyz to neni potreba, narozdil od Windows kde z terminalu jde zlomek veci) s "obrazkovym navodem s 50 screenshotama a popisem na ktere tlacitka/menu/polozku tuknout mysi :), nebo snad video howto :))
jinak samozrejme a to si jiste poznal sam, instalae beznych veci a veci v dostupne verzi, co se instaluje z repositare se instaluje stejne snadno jako na Android/iOS telefonu, v "spravci software" se vyhleda nazev/popis a tukne na instaluj, vse se samo stahne z internetu a samo naintaluje na patricna mista a dale je udrzovane aktualizovane v ramci komplexnich aktualizaci systemu+aplikaci, narozdil od Windows kde musis rucne hledat na internetu nejakej setup.exe, pak procvakavat (skoro pokazde jinak) instalaci a pak (pokud si to aplikace nehlida samostatne, tedy zbytecne dupliitne) se starat rucne o aktualizace... ano vim o Chocolatey, ale ruku na srdce, kolik uzivatelu Windows to pouziva? urcite mnohem mene nez uzivatelu GNU/Linuxu pouziva nejaky nativni spravce software...
Vhodný pro 99% uživatelů a používá ho 1%, to je trošku paradox? Navíc u věci, která je zdarma a vzhledem k tlaku MS na své uživatele by ho měl používat snad každý tedy. Realita asi bude jiná, že.
Asi zvyk, ale najít software na webu mi přijde mnohem přívětivější, než to hledat v repozitáři nebo v nějakém marketu (Android, Steam).Hlavně vím co a kam instaluju, nic mě neomezuje, mám nad tím kontroku. Pravda, některé stránky jsou nepřehledné, ale jinak to časově vyjde asi nastejno.
Je správce software opravdu výhoda? Vzhledem k tomu jak si psal, že na Windows takovou věc nikdo nepoužívá jsem spíše skeptický. Většinou se to snaží někdo protlačit, protože to je jeho byznys.
"Vhodný pro 99% uživatelů a používá ho 1%, to je trošku paradox?"
Je :)
"Navíc u věci, která je zdarma a vzhledem k tlaku MS na své uživatele by ho měl používat snad každý tedy."
Zvyk je železná košile a drtivá většina sestav a notebooků má nějaké Windows OEM předinstalované. Vrátit nevyužitou licenci nejde a proto se Windows drží tam, kde jsou. I když podle NetMartekShare dochází poslední měsíce k jistému posunu. http://marketshare.hitslink.com/operating-system-market-share.aspx?qprid...
"najít software na webu mi přijde mnohem přívětivější, než to hledat v repozitáři nebo v nějakém marketu"
Když zrovna nenarazíš na stránku autorů SW, můžeš stáhnout pochybný setup.exe s přibaleným překvapením. Repozitáře a story jsou také bezpečnostním opatřením.
"Pravda, některé stránky jsou nepřehledné, ale jinak to časově vyjde asi nastejno."
Jak komu.
V Linuxu jsou výchozí repozitáře s aplikacemi zadarmo a protláčet je nikdo nemusí, jsou součástí distribucí od nepaměti. Díky open-source povaze sledují tyto programy vždy prospěch uživatele a nikoliv autora. Programy nejsou doplňovány/omezovány na příkaz obchodního oddělení (verze zadarmo bude zobrazovat reklamy, placená verze umí tohle a tohle navíc atd.).
No v Android Marketu byli nebezpečné aplikace už několikrát. Jak je na Linuxu ošetřeno, že se tam nedostane nic špatného?
V Google Play se několikrát objevily závadné aplikace a Google je obratem odebral a odinstaloval z koncových zařízení, která si je stihla nainstalovat. Market nezaručí 100% bezpečnost, tu nezaručí nic, jen velmi významně sníží rizika.
Bylo i pár případů, kdy došlo ke kompromitaci zdrojových kódů aplikace závadným komitem. Pokud si dobře vzpomínám, byly tyto pokusy vždy odhaleny včas a do běžných distribucí se takový kód nedostal.
Kdyby nebyl Linux, bylo by misto nej neco jineho. A Linux by nikomu nechybel, protoze by neexistoval.
Myslenku ze kdyby nebyl Linux nebylo by misto nej nic podobneho je treba zavrhnout. Kdyby nebyly Windows, take by bylo neco jineho. Kdyby nebyl Apple, nebyl by OS X ale take neco jineho.
Kdyby Agrofert delal software, meli bysme treba Babis OS.
Treba: https://cs.wikipedia.org/wiki/BeOS
Neuspech tohoto systemu se take da pricist na vrub linuxu, proc pouzivat toto, kdyz se linux zacal pomerne dobre usazovat jako druhy minoritni system vedle Windows. Takze bez linuxu bychom treba dnes "valcili" mezi Windows a BeOS. :-)
neuspěch tohoto jde na vrub MacOS X .. bytli si tak jisti že se prodají Applu až to prosrali ...
Neúspěch systému BeOS jde na vrub blbosti autorů BeOSu. Každá verze BeOSu totiž měla jiné API operačního systému, což hw weby, i české, předkládaly jako výhodu "BeOS se nebojí měnit rozhraní operačního systému".
Takže nastoupil BeOS, a vývojáři na něj portovali mnoho programů, včetně Firefoxu a dalšího. Jenže přišla další verze BeOSu a programy nefungovaly, protože se změnilo API. Takže bylo třeba programy znovu přepsat. Když takto vyšlo několik verzí BeOSu, autoři programů začli na BeOS zvysoka kálet, a BeOS zcela po právu bídně zahynul. Protože pravidlo "neštvi vývojáře" je základní pravidlo pro přežití operačního systému, jakkoli geniálního. I ten Ballmer z Microsoftu věděl, proč tancoval ten šamanský tanec se zpocenou košilí "developers, developers, developers!".
Kromě BeOSu se o podobný přístup "štvaní vývojářů" a "odvahy měnit programátorům pod rukama co fungovalo" vyznačují také některé programovací jazyky. A za odměnu jejich rozšíření neustále klesá, zceal dle zásluhy. Jde např. o Perl,. Python, Ruby.
A na druhé straně roste C++, které se až křečovitě drží zpětné kompatibility. Stejně jako ze stejného důvodu roste Windows.
Linux je někde mezi, také se "nebojí bořit zavedené", a navíc odvážně nemá žádný standard API, každá distribuce Linuxu nic nezaručuje - a zcela po právu tak má svých 1 % na desktopu. Plus něco na embedded krabičkách.
Jako C++ vývojář si nemyslím, že C++ roste. Pomalu každá firma přechází na .NET, i když je otázka nakolik z C++ nebo umírajících Delphi a Javy. Se zbytkem příspěvku souhlasím. Teda Linux má myslím neměné API, ale co na tom, když každá rodina distribucí má jiný systém balíčků, jiné init scripty, mírně odlišnou adresářovou strukturu, jinak pojmenované balíčky s knihovnami, na kterých program závisí etc.
"Pomalu každá firma přechází na .NET,"
Přesněji řečeno, pomalu každá firma z nějakého omezeného vzorku, který zrovna vás zajímá?
Ano, mám omezený vzorek a zajímá mě to jen proto, že psát wrappery v C++/CLI na čistě .NET DLL je dost opruz :-(
Tak míchat C++ s hnojem je opravdu nevděčné.
Delphi umřelo již dávno a z Javy se na .Net určitě nepřechází :)
Podíl widlí kontinuálně klesá a ještě si jednotlivé verze vzájemně konkurují.
C++ stoupá hlavně proto, že Qt a embedded.
Linux má Posix API a je i interně mu zcela odpovídá - je Posix nativní = Posixový OS a má logicky Linux kernel API.
Obě apiny žádné kotrmelce nepředvádí od svého vzniku.
To se ovšem dá říct i o vaší osobě. Tohle není argument. Prostě tomu někdo věnoval kopec práce a toto je výsledek. Možná by ti lidé věnovali práci jinému OS, možná nevěnovali, každopádně kdyby tetička měla koule byla by strejček a do paralelních vesmírů nám není dáno nahlédnout.
Řečeno slovy národního buditele: " Kdyby nebylo Linuxu, musili bychom ho vytvořit."
Linux je poslední zoufalý pokus unixu chtivých lidí. Poté co zabili unix nechutně předraženými cenami za unixové operační systémy (viz můj příspěvek níže) - a dovedli tak unix do kopru, kde se používal jen tam, kde opravdu nebylo zbytí - unix by komplet zahynul.
Pokud unixová generace chtěla unix, musela ho vzbudit znovu z jeho spáleniště jako Fénix z popela.
Nicméně Linux není de facto unix. Základní idey unixu jsou:
1) Maličké dokonale odladěné jádro o velikosti řádově max. desítek tisíc řádků v programovacím jazyce C - vše ostatní dělají user programy
2) Každý program v unixu dělá pouze jedinou věc, a tu dělá pořádně, dokonale a virtuózně. Celý princip unixu a celý princip práce v unixu je spolupráce více programů, každý udělá ten svůj kus práce.
Linux z toho nesplňuje ani jedno. Jádro Linux už je obludně velké. A věci jako systemd porušují zase ad 2.
Jinak řečeno, až Linux padne, bude muset být ressurection two nebo konečná smrt unixu. Linux už se od unixové filozofie značně vzdálil.
A Masox?
MAC OS je de facto normální moderní systém dneška. A je vystavěn přesně tak, jako Linux Torvalds, autor Linuxu, říkal, že se operační systémy dělat nemají a pomluvil takové architektury. Proto mě dost překvapilo, když kdesi jinde byl příspěvek, že "MaC OS je cosi jako Linux". Pochopil jsem to tak, že linuxová komunita se chce chlubit cizím peřím, a přisvojit si Mac OS do své rodiny, aby vypadali, že "jich je mnógo".
Mac OS je téměř mikrojádrový (tzv. hybridní) operační systém postavený na upraveném jádru Mach, což byl projekt jedné univerzity v Pelsynvánii. Nad tímto mikrojádrem je obal, v podstatě upravený operační systém BSD. A to je základ systému a celého jeho jádro.
Linux je v podstatě naprostý opak. Jestli se chcete zasmát, vyhledejte si co Linus Torvalds prohlásil o mikrojádrových operačních systémech. A nebo si jděte na českou wikipedii a přečtěte si heslo "Mikrojádro", které je velmi lživé, a bedlivě sledováno fanatickým linuxákem panem Keršlágerem a jeho studenty, aby to byl chvalozpěv na Linux.
Linux totiž není mikrojádrový systém ani náznakem, a protože linuxová komunita jede stylem "co není obsaženo v Linuxu je špatné, zavrženíhodné a mělo by se to upálit" - tak se samozřejmě kydá špína na samotný princip mikrojádra.
Nicméně každý operační systém, o kterém je mi něco známo s výjimkou BSD a Linuxu je alespoň částečně mikrojádro: Mac OS, Windows, ...
Uffff.
Meduňka pomůže.
Vám nějaký ošklivý Linuxák musel rozšlapat bábovičky, jinak si obsah textu nedovedu vysvětlit. :-)
No to je pravda, protože Linux sebral unixu dominanci na serverech.
Abych odpověděl: Mac OS je víc unix a více dodržuje unixové principy, než Linux.
Bejvavalo. Apple kdysi vzal neco co bylo unix kompatibilni a melo dokonce standardizaci podle unix 2003... a na tom se zasekli. Jenze doba je nekde jinde a zatimco veci z unixu 2008 mi behaj na linuxu, vetsine bsd, solarisu, illumosu nebo na podivnosti jmenem haiku tak na Mac OS mam smulu.
To jsou s dovolením takové abstraktně školní plky, protože skutečný Unix existoval v době kdy nikdo z nás doma žád HW neměl, nebo v lepším případě zápasil s prvními osmibity (když Unix končil). Takže vztahovat tehdejší ideje na bouřlivý vývoj HW je poněkud unáhlené.
Dnešním desktopovým následnímek Unixu je macOS (a iOS) s jádrem Darwin což je větev BSD, Linux není přímo vývojovou větví Unixu, takže určitě nemá potřebu se držet jeho konstrukčích tezí. Mezi servery je to pochopitelně hustší, do toho bych se nerad pouštěl.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Unix#/media/File:Unix_history-simple.png
Body 1/ a 2/ jsou asi 40 let stará koncepce, která je dnes asi nemyslitelná.
Bod 1/ protože se od OS očekává, že poskytuje rozhraní pro ovladače všeho možného od diskových polí po USB a zároveň tyto ovladače obsahuje (v sobě nebo v initrd), aby byl schopen nabootovat na čemkoli. Zpráva procesů, paměti, podpora více procesorů/jader, multithreading, zamykání souborů a podobně bude dnes asi na jiné úrovni.
Bod 2/ dával smysl v dobách, kdy se unix používal na dávkové zpracování dat, výpočty a tisk
Na základě mého poznání, je monolitické jádro OS pro současnou HW architekturu nejvhodnější řešení. Neříkám, že je to celé ideální.
Bod dva je Linuxu vlastní a systemd není Linux. Samozřejmě z kernelu je pravidelně odsekávána podpora obsoletního HW.
Linux neměl nikdy ambici být unixem zadarmo.
Jste opravdu schopný Brouk Pytlík. Bráávo!
fajn rýpnutí do systemd :)
Zajímalo by mě, co máte kdo proti systemd.. Nějaká konkrétní kritika?
je to bastl!
kdyz neco nefunguje, tak je slozite zjistit, kde nastala chyba a v dusledku toho trva naprava chyby mnohem dele.
Driv byl v debianu nejaky init a veci fungovali. Kdyz sem restartnul server tak my daemoni dostali patricny signal a ukoncili se. Od ty doby co je tam systemd tak mi je to utne na tvrdo. Driv sem si na dalku ukoncil daemona a pak si ho pres ssh init skriptem pustil. Systemd ho nepusti, protoze si mysli ze uz bezi... a pak takovy ty kraviny jako logy atd. Driv veci proste fungovali a ted uz ne. Nova doba.. ms styl..
Tak to je otázka konfigurace.. Já mám třeba spíše opačnou zkušenost.
Dříve bylo nastavování mnohem složitější, teď je k dispozici jednotné a řekl bych, že rozumně vymyšlené API.
Otazka konfigurace ? Driv sem nemel potrebu neco konfigurovat, protoze to fungovalo uz v zakladu. Ted aby se clovek zabyval a ucil neco na co driv nebylo potreba sahnout :(
konkrétně: je to binární blob, jehož funkcionalita není pod kontrolou a konfigurace rozeseta po všech čertech.
Srovnej si to třeba s OpenRC z Gentoo.
Přidám poněkud přízemnější úhel pohledu, ale spolu s mínusy očekávám i rozumné komenty. Přiznejme si jednu věc, Windows jsou "spotřebka", Linux je hračka. Aktuálně mám doma dva kompy píchnuté na net. Jeden s W7pro, druhý s XP (Wepos/POS Ready hack). Ano, na XP kompu čumím na filmy, poslouchám muziku a občas vlezu na net. Tedy nic, proč bych tam nemohl mít defacto jakoukoli mutaci Linuxu - vím, vím... Jenže když "mládež zabere" hlavní PC a já mám chuť chvíli zapařit např. NHL (starší díly), NFS Most Wanted (původní), Mass Effect (1-3), či (dnes) nenáročnou střílečku typu Crysis 2 - k čemu by mi byl nainstalovaný Mint ??? ...
To je stále dokola.. Záleží z jakého úhlu se na to kdo dívá. Většina her byla desítky let Windows only, takže logicky ještě nějakou dobu na hry Windows bude nutností. To netřeba stále opakovat. Byť existuje Wine a hodně nových her běží už i nativně na Linuxu.
Např. o Linuxu můžeme hovořit jako o náhradě desktopu (Windows) - tam to stále není ono (pár procent) a těžko říci jak to bude dále. Windows stále válcují Linux.
Např. Android má jako základ Linux - v mobilní sféře tedy Linux válcuje Windows.
Např. drtivá většina (embedded) zařízení (routery, pračky, televize, atd.), kterých jsou miliardy běží na Linuxu. Tady je Windows sprosté slovo.
Např. servery - Linux převažuje nad Windows.
Např. Apple jede na Unixu - ok není to Linux, ale má to k němu relativně blízko narozdíl od Wincek.
Atd, atd.. Prostě úhel pohledu. Každý pak zdůrazňuje jen ten svůj podle toho koho je fanoušek..
Sám jedu desktop celý život na Windows, a moje sedmy jsou zřejmě poslední Windows desktop. Pak přesedlám na něco jiného ze zištných důvodů.. Nicméně vyvíjím serverové věci i na Linuxu a BSD a občas jedu i na Mintu při testování GUI věcí. Takže trochu znám obě strany.
Apple nejede na Linuxu ani náhodou. Apple jede na upravené konkurenci k Linuxu zvané BSD. Je to proto, že Linux má obstrukční licenční podmínky, a tak se prostě použil jiný operační systém, který má normální právní podmínky.
Zatímco Číňanům právní podmínky a licence jsou vcelku u zadele, stejně jako Rusku, americká firma si nemůže dovolit zvysoka kálet na licence - a tak je pro Apple Linux naprosto nepoužitelný.
Proto prosím, ať se Linux nechlubí cizím peřím, Mac OS nemá s Linuxem nic společného. Není to Linux a nikdy to nebyl Linux. Chápu obrat ála televize Nova "něco jako Linux" jako snahu o podvod.
Linux a MacOS či OSx nebo iOS jsou Posixové OS, tak jsem to pochopil a portace aplikací není tak komplikovaná.
v ramci honky sveho ega prehlizis psany text, zkopiruju ti na co jsi reagoval:
Apple jede na Unixu - ok není to Linux, ale má to k němu relativně blízko narozdíl od Wincek.
tva reakce:
Proto prosím, ať se Linux nechlubí cizím peřím, Mac OS nemá s Linuxem nic společného
pokud se budeme drzet faktu (Mac OS/OSX spada pod UNIX, GNU/Linux spada pod UN*X coz znamena "Neco jako UNIX") tak Roxx to napsal spravne...
Tak dokolečka - dokola to sice být může, ale ber mě jako běžného BFU. A jako takovému mi tvůj "rozbor" nepřinesl ani to obligátní Ň... Z mého úhlu sis pohonil, jaký si SW vývojář (ač nevím proč máš tu publikační potřebu - já taky neonanuju že se věnuji HW ;))) ale praktický přínos - 0. Ale tak mi poraď, zmíněný komp je - E6750, 3GB DDR2, 160GB systém + 1TBD data HDD, GeForce 650 GTX s SB Audigy SE. Co občasně chci zapařit jsem zmínil. Jaký Linux mi prosím pěkně nabídne na této sestavě stejné/lepší uživatelské pohodlí, než XP/Wepos ?
Myslel jsem, že David Ježek bude mít větší přehled.
Takže tedy, na počátku počítačů byla unixová éra, chcete-li před Windows. Vyznačovala se neuvěřitelně předraženými cenami za operační systémy, za programy. Pak přišel Bill Gates a prodával sw za směšné ceny na tehdejší dobu. Cože? Operační systém za 3000 kaček nebo 100 dolarů? Nevěřím, dejte mi jich sto! Tak asi reagoval tehdejší uživatel.
Např. IBM OS/2 se uměřeně dodávala za nějakých 50-60 tisíc Kč za licenci. I to bylo velice levné proti cenám unixů a unixových operačních systémů. Když přišel Microsoft s Windows za 3000 Kč, postupně se unixy i OS/2 stávaly neprodejnými, alespoň na domácí a středně firemní použití. Ačkoli se nadává Microsoftu, že tyto systému zlikvidoval - je to pravda. Nikdo nenutil unix ani OS/2, aby jej výrobci prodávali za desetitisíce a statisíce korun (v přepočtu z dolarů), mohli jej klidně prodávat za lidovou cenu řekněme 5000 Kč a přežili by.
Pokud se chcete podívat, tak dinosauři ála IBM, Oracle, ale částečně i firmy jako Adobe - se rozhodly, že budou zachovávat staré předwindowsovské ceny, pokud možno.
Nicméně byl to právě Microsoft, který učinil mnoho věcí dostupnými, především finančně. To říkám já, starý unixový bard, který byl odkojen na unixu a terminálech.
Jinak je hezké, že Linux a jeho zastánci se snaží seč mohou Linux znechutit. Ona ta jehovistická vnější maska, kdy každý, kdo se neskryje, je linuxově evangelizován - stejně jako to dělají jehovisté s Ježíšem - je už dost odrazující. I diit se jaksi stalo dalším jehovisticko-linuxově orientovaným webem, a kromě chvalozpěvů na Linux tu postupně jakýkoli jiný obsah začíná mizet či jede po povrchu.
Já bych ale nezůstal u toho. Linux potřebuje nějakou bibli, se kterou by linuxová komunita chodila za lidmi, jinak jsou proti jehovistům dosti v nevýhodě. Také by Linux potřeboval nějaké mučedníky, kteří položily svůj život za svatý Linux.
Je smutné, že to píši já, který má plus mínus unixový chleba.
Co jsem našel, tak se OS/2 systémy prodávaly za cenu srovnatelnou s win95. Ale je otázka jakou licenci máte na mysli například Win NT3.5 Sever se prodával kolem 25 tisíc, Win3.5 NT Wokstation za 10 tisíc NetWare 4 (10 uživatelů) 60 tisíc, SCO UNIX 3.2 (16 už) 45 tisíc (katalog AutoCont 94)
JJ widle95 získali převahu díky silné reklamě.
Atari, Comodore, Amiga, ZX Spectrum a skládačka od Apple.
To jsou stroje, které si lidé pořizovali domů. Unix nebyl koncipován jako OS na počítače pro osobní použití.
Wintel dobyl svět osobních/domácích počítačů až druhé polovině osmdesátých let dvacátého století.
Linux nemá ambici se stát dominantním OS. To je výplod paranoidních jedinců.
Presne - Unix nebyl koncipován jako OS na počítače pro osobní použití a podle toho byla nastavena cena.
Co se tyce ambici Linuxu, tak to neni vyplod paranoidnich jedincu, ale nepochopeni vtipu. Cituji:
"World domination. Fast."
"...and scantily clad females, of course. Who cares if it's below zero outside."
-- Linus Torvalds
Ne, vy nejste starý Unixový bard. Vy jste tuctový Brouk Pytlík. Máte fanklub? Že bych se přihlásil...
To co tady žvaníte je směs polopravd, nepravd i zjevných lží. Nevím proč a proti komu vedete tu svoji svatou válku, ale je to zábavné - pokračujte...
Ne vše se mně ve světě Linuxu líbí - hlavně systemd je hloupost...(a proto jedu něco i na FreeBSD), ale vy kdákáte a kokrháte takovým způsobem, že se to člověku až nechce věřit. To vám říkám jako již mírně opelíchaný admin, root, user a developer na RSX-11, DOS/ADT, Ultrix, Digital Unix, HP-UX a xBSD. Ano, dnes většinou Linux...
Az nebudu muset pouzivat terminal, tak pak zvazim prechod na linux.
Až nebudeš muset pouzívat terminal na windows? Nebo jak si to myslel? Já jen, že jsem si ve W10 proměnou prostredí jinak než v terminále nenastavil.
Proměnná prostředí lze velmi jednoduše nastavit cestou GUI. Terminál jsem vždy musel používat u balíčkovacích správců APT a PacMan, protože se vždy v něčem podělaly a bylo nutné sáhnout na terminál. U Pacmana si pamatuji na celkem častý problém se zámkem databáze, který bylo nutné vždy terminálově odstranit. Je jasný, že nenáročný uživatel si postačí s pár aplikacemi a terminál možná ani nepolíbí, i když ono by se časem něco určitě našlo (třeba takový teamviewer musíte spustit přes terminál při prvním spuštění), ale když jde o tweakování systému, tak Linux jde cestou terminálu, což je vlastně hezké, když děláte vzdáleně přes SSH, ale klasičtí uživatelé mají radši cestu GUI. V tom jde Linux sice dopředu, ale velmi pomalu. Jediná distribuce, ve které jsem skoro na terminál nesahal, byla Deepin. Ten jde solidně GUI cestou, protože má pro tuto distribuci charakteristické nástroje a dokonce i aplikace. Windows je i přes mnohé nedostatky pro mě jasnou volbou. Když chci software, tak ho prostě stáhnu a nainstaluju. Nemusím přidávat repozitář, aktualizovat databáze a pak až teprve instalovat (pokud samozřejmě neexistuje instalační balíček, a že ten je jen na nejznámější software. Třeba takový dobrý soft TLP instalačku nemá a jsou mnozí další.
Proměnná ve WIN se mimochodem nastavuje takto:
PMB na tento počítač -> vlastnosti -> upřesnit nastavení systému -> zde je tlačítko na proměnné prostředí
Jen v případě, že máš oprávnění správce. Bez toho to přes GUI neuděláš! A kdoví, jestli to pro konkrétního uživatele uděláš i s oprávněním správce. Ale nevím, jestli to s tím posledním buildem neopravili, ale pochybuju o tom.
Tak to taky opravdu nevím, nikdy jsem to nezkoušel.
To se vůbec nedivím, pod Windows je zvykem pracovat na administrátorským učtu. Tady je ten problem popsaný i s řešením : http://www.tenforums.com/general-support/30455-how-do-i-change-environme...
Z vlastní zkušenosti vím, že když člověk přechází z widlí na tučnáka nebo ho alespoň zkouší, tak si většinou rozbije systém sám právě proto, že chce automatické přihlášení nejlépe do roota. A může za to M$, který si z lidí vychoval bandu trotlů.
To opravdu někdo dělá? Kdyby ano, tak to je problém jejich. Linux taky není svatý, rozbil jsem ho hodněkrát. Třeba pouze blbou instalací jádra, ovladačů a kompilaci balíčků. Stačí nekompatibilní soft, který vám na pozadí změní konfiguráky a už si neškrtnete. Třeba takový GrubCustomizer mi zničil GRUB na Arch linuxu ihned. Záchranu systému mají Win na mnohem lepší úrovni a nemusím proto rozdělovat systém do různých přípojných oddílů, abych něco zachránil. Problém je, že těm "trotlům" to je jedno. Stačí jim prostě systém, kde se nebudou muset omezovat kvůli nedostupnému softwaru či práci v terminálu. Já jsem skákal z Linux na Win hlavně kvůli Visual Studiu, Adobe a Autodesku. Linux je pro mě pro práci nepoužitelný. A nějaké to přeinstalování po roce nikomu neuškodí. Není to ale pravidlem. Na jedné Windows instanci žiju už 3 roky a běží stále svižně.
Když je pro Vás linux nepoužitelný pro práci, tak by mě zajímalo, k čemu je Vám vůbec dobrý?
Dobrý je tak maximálně na HTTP server, možná ještě servery pro další služby, protože se s ním dosahuje vysokého uptimu (Win taky, když se nekraví). Jinak se pro nic nehodí. Já ho nepoužívám, ale rád ho studuju. Podle mého názoru je, až na ty předchozí případy, Linux dobrý pouze jako hračka ve virtuálu. Jedinou výhodu, kterou jsem za ta léta zpozoroval je skutečnost, že GIMP načítá opravdu rychle. Viry pro mě nejsou problém - nejsem blbej, a tak si je k sobě nepřipouštím. Občas to projedu portable antivirem, který nic nenajde, takže OK. Dokonce se mi neosvědčil ani jako záchranný systém pro starší počítače. Pokud šlo o hodně starý kompy, tak jsem vždy sáhnul po XP, protože vždy byly v mém případě rychlejší. Dokonce ani VectorLinux, ani Puppy to nezachránil a navíc to jsou oproti XP pěkně hnusné distribuce. A to ani nemluvím o ovladačích, zejména potom pro Xerox 6121 tiskárnu, kterou se mi nikdy nepodařilo zprovoznit. Tiskový démon se plnil a plnil, ale ne a ne nic vytisknout.
No, já se jen divím, že máte tolik poznámek k systému, ktrerý vlastně vůbec neznáte.
Např. OpenSUSE používá zypper. Ten lze zcela lehce ovládat přes YaST. Ten podporuje tzv one click instalace - na xml postavený předpis instalace např. http://opensuse-community.org/ a dokonce by měli jít instalovat YUM balíčky. RPM je samozřejmě základ. Tady je spousta balíčků s one-click instalací
http://software.opensuse.org/421/en
Pro nastavení tučňáka existuje spousty GUI toolů.
Opensuse jsem zkoušel. YaST mi přišel hodně dobrý, ale systém mi přišel celkově hodně těžkopádný. Poznal jsem to tak, že teploty CPU byly hodně vysoké. Např. při Archu jsem větrák vůbec neslyšel.
Já s OpenSUSE neměl nikdy výkonový problém.
Zkuste třeba Manjaro, tam uvidíte teprve svižnost. OpenSUSE je hodně těžkopádný, ale to bude možná tím KDE, které jsem na tom měl.
Pokud budou stejně/podobně konfigurované, není důvod, aby se "rychlost" různých distribucí lišila.
Jsou to úplně dvě odlišné distribuce postavené na jiném základu. Manjaro staví na Archu a OpenSuse na upraveném Linuxu od Suse. Arch je o hodně rychlejší, ale náročnější na konfiguraci. O rychlosti Archu samotného vypovídá i stále manuální způsob instalace, kdy po instalaci máte čistý systém bez balastu. Manjaro pak k tomu přihodí trochu toho bloatu, ale nic hrozného nezpůsobí. Nádherné je to sledovat třeba na bootovacím čase, kdy Manjaro bootuje na SSD do 5 sekund. Naproti tomu OpenSuse si říká o zhruba dalších 5 sekund navíc (při KDE, XFCE jsem bohužel nezkoušel)
Co má vliv na dobu trvání od zapnutí počítače až po zobrazení přihlašovací screeny pod X
0. Bios
1. zavaděč - OpenSUSE nastavuje grub na 5s čekání na případnou reakci uživatele - lze vypnout
2. load jádra do paměti
3. spouštění daemonů atd., tady lze optimalizovat, jaké služby chci a jaké ne, popř. je patřičně nastavit
4. Start X
Vliv grafického prostředí je tedy pouze po přihlášení pod X.
Distra se od sebe liší především způsobem instalace. balíčkovacím systémem a výchozí konfigurací - Bod 3. OpenSUSE má v základu více služeb než Arch.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.