Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Snad by se slušilo zmínit, že SSD obecně nevyhovuje, když jsou moc zaplněné.. Radši nechat třetinu volnou, poběží to líp ;) To jen k tomu bláznivému nápadu s 24 GB diskem.. Masochisti.. Blázni..
Přílišná zaplněnost obecně nevyhovuje ani harddiskům, dochází pak k nadměrné fragmentaci.
Harddiskům je to je zcela jedno. Fragmentace je sw věc konkrétního filesystému. Pokud vyhradíte diskový oddíl na swap nebo na databázi, pak žádná fragmentace se nekoná.
Harddiskům tedy naprosto nevadí přílišná zaplněnost ani v nejmenším, nehledě na to, že fragmentace i při zaplněném hardidsku může být nulová, stačí spustit defragmentaci.
Děkuji za mínusy, i ty v minulých diskusích, já jsem díky mim konečně pochopil Davida Ježka. Lidé mají spousty dogmat, která se nezakládají na pravdě, jako že třeba hardidiskům vadí zaplnění, kterým je to ale zcela jedno.
David Ježek nad věcmi přemýšlí, a tak neskutečně prudí ty, kteří se řídí dogmaty, často neplatnými. Už chápu neustálé útoky nad jeho blogy.
Chápu, že z hlediska reklamních dogmat je David Ježek kacíř. Ostatním stačí nepravdy a lži.
Ještě jednou děkuji za mínusy, zase jsem něco pochopil o lidech.
Ehm, jenže ono to je fakt - přílišné zaplnění u HDD vede prostě k postupné fragmentaci, přičemž málokdo tuší co to vůbec je, natož aby dělal nějakou defragmentaci...
A o tom, že fragmentace HDD mu škodí snad neni potřeba diskutovat... Je to na úrovni toho říct, že u myši tlačítku nevadí, jestli se na něj kliklo 3x nebo 10000x, je přece na klikání... Aneb hlavička behajici jako blázen má taky nějakou životnost...
Ne, zaplnění hardidsku na úrovni hardidisku k ničemu takovému nevede. Hardidsk ze stejného místa bude číst i zapisovat stejně rychle data, ať teď nebo za několik let, ať při 1% nebo 100% zaplnění disku. Na rychlosti fyzického čtení a zápisu do jednotlivých sektorů disku se to nikterak ani v nejmenším neprojeví. Na rozdíl od SSD, kde podle zaplnění se zpomalují rychlosti a snižuje životnost, hard disku je zaplnění zcela fuk – nezpomaluje, nestárne – na nic takového zaplnění hard disku nemá absolutně ani ten nejmenší vliv.
Fragmentace hard disku nijak neškodí, protože hard disk o fragmentaci vůbec neví. Nehledě na to, že se tu zaměňují hodinky a holínky. Fragmentace jako u SSD disku díky wear leveling u hard disku vůbec neexistuje.
Zatímco fragmentace na úrovni filesystému, což je zcela něco jiného existuje jak u SSD, tak u HDD a oběma zařízením je to u zadnice, protože to není hw level, ale level operačního systému. A podle použitého filesystému fragmentace nemusí na úrovni filesystému existovat vůbec (swap oddíl, raw databázový oddíl, …) nebo být velmi malá, či veliká. Filesystémy jsou různě hloupé či chytré, a podle toho mají různé strategie předcházení fragmentace.
A jestli si myslíte, že filesystémová fragmentace na SSD nezpomaluje, tak zpomaluje.
Všiml jsem si, že diit i jeho autoři trpí zvláštní nepravdivou vírou, že čtení z SSD disku je rychlé a neopotřebovává SSD disk. Opotřebovává, protože i čtení je u SSD destruktivní. Jakmile se opotřebuje SSD, tak z něj nelze ani data číst, protože i čtení likviduje náboj nainjektovaný v sousedních buňkách. A proto velmi často SSD po čtení potřebuje zapsat opravená data destruovaná pro čtení – což znamená interní neviditelný zápis, ale na opotřebovaném disku to jaksi nejde. Take pokud firmware disku zastaví opotřebovaný disk chvíli před totálním zničením, je ještě chvíli čitelný – ale pokud se přečte vícekrát, tak klekne zcela. A pokud firmware jede na doraz, tak po opotřebování není ani čitelný.
Zatímco tedy SSD se opotřebovává a ničí bloky čtením i zápisem, hard disk nic takového nedělá. Kromě toho se zápis ztrácí rychle samovolně časem, a čím více bitů na buňku, tím rychleji. Také je to náchylné na elektrická i magnetická pole.
Zatímco u magnetického zápisu je problém díky hysterezní křivce vůbec zapsaná data smazat – a proto se dnes používají vysoké triky, které pochopíte jen s velmi virtuózní znalostí fyziky, u elektrického náboje zapsané tunelingem do SSD buňky je problém tam ten náboj rozumně udržet.
SSD je spotřebák na data, která můžete ztratit, jako je systém, či exáče. Ale na uložení důležitých dat je to pitomost non plus ultra. Hard disk je mnohonásobně lepší všemi svými parametry s výjimkou jediné: rychlost I/O operací. Ale podle progrese časového vývoje to možná už brzy nebude pravda, protože SSD jsou čím dál nespolehlivější, pomalejší, s každým nižším nanometrem a každým zvýšením počtu bitů v buňce ještě více zpomalují, ještě více a rychleji odcházejí, a ještě více žerou.
Už nelze ani říci, že SSD žerou míň elektřiny než HDD, protože čím dál šitovější a žumpoidnější bloky potřebují čím dál výkonnější řadič, který pro rozumnou rychlost musí mít patřičný výkon a tedy spotřebu. Podle progrese spotřeby SSD velmi brzy budou HDD úspornější ve spotřebě elektřiny. Když odečtu od reklamy, pak hard disk je ve všech parametrech lepší (nebo bude lepší v nejbližší době) s výjimkopu rychlosti (a to je otázka, jak dlouhou si udrží primát zde vzhledme k neustálému zpomalování).
SSD je v podstatě taková náhrady EPROMKy v moderním vydání.
Naprosot jsem chápal Davida Ježka, když psal, že preferuje HDD, dělám to také. Mám ve svém počítači HDD, a přesto výkonem je nad běžným počítačem. Vše startuje okamžitě, a protože nenahrávám raw videa v obrovských rozlišeních, SSD by mi nic nezrychlilo.
Zkrátka chápu moderní trend plivat na HDD a vychvalovat na SSD, a plácat se po ramenou, ale jsou to více emocionální dojmy, než fakta.
Pekne napisane, ale z vasho prispevku vyplyva: ludia pokojne si nadrbte HDD naplneny na 99,9%, hlavne na OS, programy, dokumenty proste co sa casto meni/edituje/maze/nahrava/kopiruje... a HDD vam aj za 10 rokov pojde jak hodinky. Nepojde. Prave kvoli SW defragmentacii. Majoritny OS su Wokna a tam SW defragmentacia vznika. Sam to poznam ked na urovni OS na serveroch vidim 10-20 GB subor databazy rozdrbany na 15-20 tisic fragmentov. A o pol roka zas. Preco? Lebo sa tam furt zapisuje.
Ano je pravda ze na HW urovni to ma HDD u prdele, pripadne aj vtedy, ked sa to tam raz naladuje, HDD je prakticky negefragmentovany a potom sa to iba cita. Vtedy je jedno ze na 8 TB Seagete Archive natlacim 5-10-15 GB x264/x265 MKVcka a je zapratanych 7990 GB z 8000 GB a iba 10 GB je volne. Vtedy je to suma-fuk. Ale inak nie.
U kterého filesystému že to neexistuje fragmentace? Napadá mě snad jen deduplikovaný ZFS ale ten je ze své podstaty blokově fragmentovaný téměř na 100%.
Jsem uživatel Windows a rád bych se dozvěděl jak to dělají jinde líp.
Co se týče HDD, ano je mu jedno jaká data na něm leží ale už mu rozhodně není jedno jestli přečte souvislý proud dat z jednoho místa nebo musí 100x předrchat hlavou sem a tam.
Souhlasím že kvalita SSD má razantní sestupnou tendenci ale to se dá říci i o HDD z poslední generace konkrétně mam na mysli ty He nesmysly.
Úplně nejhorší je NTFS. I když začnete kopírovat kontinuálně data na úplně prázdný disk, není schopen vytvořit nefragmentované soubory. S časem se to jen zhoršuje a není problém mít soubory se statisíci fragmentů. Někdy fakt nechápu, proč rozdrbe v kuse kopírovaný sobor na kusy. Pokud je to disk, ze kterého se občas i čte v průběhu zápisů, je to daleko horší, protože NTFS prostě nedokáže navázat na poslední blok kde naposledy zapsal než byl nucen si někam s hlavou odskočit a v zápisu pak v klidu pokračuje jinde, i když je místo za tím posledním blokem, kde by mohl klidně navázt.
Z toho důvodu za zálohy používám ExFAT, který tím kupodivu vůbec netrpí (při čistém nakopírovávání na prázdný disk) a navíc jdou takové disky používat i na Macu.
"Zatímco tedy SSD se opotřebovává a ničí bloky čtením i zápisem, hard disk nic takového nedělá"
Vedle jako jedle. Doporucuji si neco precist o modernich discich...
A jakkoliv jsou SSD-lovers emocionalni, vy jste uplne stejne emocionalne zatizen na HDD. A vase "fakta" jsou uplne stejne dojmy. Jo a pres vsechny vase reci o spolehlivosti HDD, cisla prodejcu o spolehlivosti mluvi dost jasne - HDD je stejna spotrebni sr*cka jako SSD.
A jestli vam "vse startuje okamzite", tak gratuluji, nicmene spousta jinych lidi nemaji to stesti, a potrebuji pouzivat i jine programy jako Notepad. A SSD jim opravdu pomaha.
Jo a BTW a to ze harddisk nedela fragmentaci na urovni hardwaru, je hezke, a taky je to 99% zakazniku sumafuk. Software framentuje vsude stejne, a po roku updatovani a 300 updatech windowsu je rozdil SSD-HDD sakra poznat...
omyl, vetsina disku, zejmena seagate a WD jsou o rad poruchovejsi nez normalni SSD (intel, samsung, crucial, micron a pod). https://www.backblaze.com/blog/best-hard-drive/
Jezis, to jsou blafy, nezlobte se na me.... Muj prvni HDD mel v roce 1990 20MB a od te doby jsem jich vystridal desitky, tak si troufnu rict, co je to fragmentace a jak tragicky se na rychlosti disku projevuje. Je mi uplne sumafuk, jestíi za to muze HW, FW nebo SW, fakt je proste ten, ze jakmile se u HDD dostanete nekam k 10% volneho mista a s diskem pracujete, tj, mazete stare veci a nahrazujete novymi, tak fragmentace narusta. A jestli mi chcete tvrdit, ze nacteni souboru, ktery je rozdelen na 100 fragmentu trva stejne dlouho jako 1 v kuse, tak to uz fakt nevim co si o tom myslet.
Osobne mam v PC jen 512 SSD (a dlouho jsem mel jen 128). Ten luxus, ze vse se nacte HNED je paradni. HDD jsem uplne vyhodil, otravovalo me uz to neustale nekolikasekundove nabihani, to uz je rychlejsi aktualni model, kdy mam disky pres usb 3. Jo a spolehlivost HDD oproti SSD je taky dobry vtip.... Za posledni 2 roky odesli 4HDD pri naprosto minimlanim uzivani....
Je poměrně typické, že když je někdo argumentačně slavý začne emocemi „to jsou blafy“. To je neklamná známka toho, že moc k argumetnaci říci nemá. Stejně ja\ko u vás.
Podstata byla, že rychlost čtení/zápisu bloku z HDD je nezávislé na zaplnění disku, a to ono je. Zatímco u SSD se zaplněním počítat musí, protože s ní jde dolů rychlost, životnost i spolehlivost SSD. Proti tomu nikdo z příspěvků nenapsal ani popel. Všichni se jen „hrozí a emocionálně lamentují“, ale fakta žádná.
Odzadu: To, že si kupuje vadné HDD, není vina HDD, ale váš špatný výběr. Zatímco seznam SSD disků, které se nehodí kupovat, protože jsou to špatné modely je velice dlouhý – a zohlednil ho i David Ježek v tomto článku – u HDD je situace daleko jednodušší a příznivější. Jak jistě víte, statistika je něco jiného, než „špatně jsem vybral, hleděl jsem na nejlevnější šmejdy (matně mi to připomíná příspěvky WIFTa kouse níže v této diskusi) a pak dělám špatné závěry o HDD, ačkoli bych měl spíše dělat závěry o své neschopnosti si vybrat nešmejd.
Já s diskem pracuji hodně. V nejhorším možném případě, totiž na transakčním filesystému NTFS, a disk se točí, až se od něj práší. Nic pomalejšího a více fragmentujícího, než transakce na filesystému už existovat nemůže. Ale časem jsem pochopil jednu věc.
Lidé si koupí SSD a to je rychlejší zejména proto, že jsou matláci: Nejsou schopní si dobře a výkonně nastavit operační systém a základní věci. Ve výsledku pak SSD slouží především jako „hrubou silou“ urychlené to, že mají systém v bordelu, pomalý, zatentovaný vším nepotřebným – a že tedy vše, včetně I/O přístupů jede jako s koulí na noze. Když přijdu k jinému počítači, on jim s SSD jede stejně rychle/pomalu (nehodící se škrtněte) jako mně s HDD.
Jediný rozdíl je, že já zapnu počítač, a boot trvá 1 minutu, což u SSD je to rychlejší. A poté už vše jede jako drak. A abych utratil řadu tisíc Kč jen za to, abych měl o pár desítek vteřin rychlejší boot mi přijde jako zatmění mozku.
Já si prostě počítač umím sestavit a nastavit – a jede velmi rychle. A totéž dělám pro příbuzné, a nikomu z nich se nezdá, když si sednou k cizímu počítači s SSD, že je to rychlejší, než jejich HDD doma. Beru to prostě tak, že SSD je daň z luxusu za to, když někdo neumí nastavit systém.
Jediná výjimka je, pokud bych točil video s vysokým rozlišením či ho stříhal. Ale to nedělám, pak je SSD jasná volba. Případně pokud bych dělal grafiku ve Photoshopu a ne v GIMPu, protože paměťové a I/O nároky Photoshopu jsou tak přestřelné, že i tehdy bych pořídil SSD. Ale na běžnou práci, programování, vývoj a databáze bohatě stačí HDD bez jakéhokoli zdržování.
Navíc SSD na rozdíl od HDD je možná jediná součástka do PC, jejiž parametry se s časem zhoršují, nikoli zlepšují. Zhoršuje se životnost, zhoršuje se spolehlivost, zhoršuje se rychlost čtení i zápisu. U HDD vidím progres přesně opačný, vše se zlepšuje. Jednoho dne se křivky protnou, a SSD bude i v rychlosti horší, protože regrese k horšímu u SSD je velmi výrazná až hrozivá.
Zkrátka abych začal emocionálně jako vy: Větší kraviny než píšete jsem neviděl (jen zdvořilostně oplácím stejné kulturní vzorce, které tu děláte v příspěvku).
Tak už je mi to jasné.... Jen trolling....
Takže:
Odešly mi 2x Seagate, 2x WD, co mi dle vás zbývá na výběr?:-D Hitachi? Když už ho problematicky seženu, tak co když padne i to.... To jsem asi na konci, že:-D.
Dále, že prý HDD parametry se s dobou nemění, pomalu by se z toho co píšete dalo vyčíst že zlepšují. No tak to je taky dobrý vtip.... Měl jsem 20MB, 150, 210, 640, 1GB a můžu postupně pokračovat.... Spoustu z nich mám na hromádce a mít je kam zapojit tak jedou.... Ty 4 co odpadly byly všechno nové disky nad 1TB.... Dokonce ještě v záruce až na jeden.... Takže kvalita HDD jde dolů s časem a kapacitou úplně neskutečně.... Dokonce až tak, že jak jsem to v minulosti nějak neřešil, tak teď už mám dva externí disky jako zrcadla.... Z těch x disků dříve mi kdysi odešel jen jeden, kapacita okolo 1GB....
Prý SSD na střih videa, lol..... Jako fakt je vidět, že netušíte ani co je to fragmentace a jak se u plného disku projevuje, ale ani smysl SSD... Zrovna na střih videa bych i já doporučil 2 HDD, jeden na zdrojová videa a druhý na výsledek.... Ono totiž při načítání gigabajtových videí do střih programu je to fakt šumafuk jestli HDD nebo SSD a klíčová je pro vás kapacita.
Že PC, které má SSD pojede stejně jako váš s HDD je nesmysl naprostý. Opakovaně jsem si ověřil, že když jsem v případě časové nouze udělal bitovou kopii HDD zasviněného PC na SSD a PC pustil, tak rozdíl je nesrovnatelný. Prostě IOPS, které má i ten největší šmejd SSD uplně někde jinde udělá svoje vždycky. Nesetkal jsem se nikdy, že by instalace SSD výrazně nezlepšila odezvu počítače.
Ale zkusít to ještě jednou, jednoduchá primitivní otázka: Načte se na HDD soubor ve 100 fragmentech stejně rychle jako ten v celku??? Mám pořád pocit, že žijete v tom, že ano.
(i když trochu tuším co tím svým blábolením o čtení na HW úrovni myslíte, taky občas dělám bitovou kopii disku a "kupodivu":-D ano, zde se fragmentace nijak neprojevuje, akorát je to jaksi z hlediska bežného uživatele k ničemu, že...)
Zaplnění HDD samozřejmě vliv má a to tak, že podstatný.
1. při intenzivním využití (tedy sobory se mažou, zapisují, přepisují) se čím dál více zapisuje do "mezer" po smazaných souborech a to HDD, které musí mrchtat hlavičkou, na rychlosti opravdu nepřidá. Defragmentace je jediná možnost jak situaci napravit, ovšem musí to být spojeno s konsolidací volného prostoru.
2. čím plnější, tím více jsou data u středu disku, kde jsou rychlosti čtení/zápisu několikanásobně pomajleší než u vnějšího okraje.
Navíc HDD upřímně nesnáší paralelismus, takže jsem vždy trpěl, když někdo, kdo to nechápal, do kopírování začal otevírat nějaký program, takže z bedny se dlouhé desítky sekund linulo "TrrrrrRRRRttttRRRtrrrrrrrrrrr....".
HDD mám opravdu hodně, na data je to nutnost, ale iluze o nich nemám. Pro vysoký výkon potřebují "mateřskou" péči. To zase to SSD je blbuvzdorné a prostě jede na rozumný knedlík, i když je úplně zabrodelené a zvětší části zaplněné.
Pravděpodobně se dozvíš, že máš jen špatně nastavený systém a jemu to na jeho HDD jede svižně i paralelně, hlavičky u svého skvěle vyladeneho disku vůbec neslyší, i když už má volných jen 5 procent ☺
Něco bych měl k tomuhle:
<em>Podstata byla, že rychlost čtení/zápisu bloku z HDD je nezávislé na zaplnění disku, a to ono je. Zatímco u SSD se zaplněním počítat musí, protože s ní jde dolů rychlost, životnost i spolehlivost SSD. Proti tomu nikdo z příspěvků nenapsal ani popel. Všichni se jen „hrozí a emocionálně lamentují“, ale fakta žádná.</em>
Tři věci:
<ol><li>Pevný disk se se zaplněním také zpomaluje. Bývá to tak, že nejprve zaplňujete disk od kraje a jdete postupně ke středu. Jak známo, tam je disk třeba i dvakrát pomalejší.</li><li>I kdyby se směrem ke středu disku nesnižovala přenosová rychlost, je vám to prd platné, protože SSD, i když se bude se zvyšujícím se zaplněním zpomalovat, pořád bude dávat lepší výsledky přístupových dob než pevný disk. A to je to, co dělá systém svižný. Mám tu jedno 32GB mSATA SSD ADATA - rychlost zápisu blbých 50 MB/s. Systém je s tím svižnější než s pevným diskem, aniž bych musel cokoli někde nastavovat nebo konfigurovat či jinak řešit.</li><li>SSD se v běžném provozu dramaticky zpomalí až tehdy, je-li zcela zaplněno. Do té doby je to jedno, protože pořád hraje v jeho prospěch nízká přístupová doba, a to velmi významně. A mimoto provozovat systém na zcela zaplněném systémovém disku je nerozum, ať už je jím SSD, nebo HDD.</li></ol>Já nevím, jak vy, ale já SSD používám na systém prostě a jednoduše proto, že u SSD není až tak důležité, jak dlouho na něm vydrží data. U SSD je důležité, že má mnohonásobně lepší přístupovou dobu než jakýkoli pevný disk. O samotnou přenosovou rychlost jde až ve druhé, většinou spíš třetí řadě (druhořadá bývá cena).
HDD používám na data proto, že z mých zkušeností vyplývá, že HDD zřídkakdy odejde jako celek, takže když se objeví problém, data se kopírují jinam a to málo, co se ztratí - čert to vem. Pak to záleží na tom, jak odolné diskové pole postavíte - podle toho, jak moc potřebujete data neztratit. A pak samozřejmě zálohovat, zálohovat a zálohovat.
<em>Navíc SSD na rozdíl od HDD je možná jediná součástka do PC, jejiž parametry se s časem zhoršují, nikoli zlepšují. Zhoršuje se životnost, zhoršuje se spolehlivost, zhoršuje se rychlost čtení i zápisu. U HDD vidím progres přesně opačný, vše se zlepšuje. Jednoho dne se křivky protnou, a SSD bude i v rychlosti horší, protože regrese k horšímu u SSD je velmi výrazná až hrozivá.</em>
Promiňte, ale tenhle odstavec je vycucaný z velké části z prstu. SSDčku se časem zhoršuje jen schopnost udržet data při odpojení napájení, a to tak, že na systémovém disku to nevadí. Jakmile SSD smažete, i když má nalítáno kopici, je pořád stejně rychlé jako nové. Jestli se zpomalí, tak velmi nepatrně. Křivka se s HDD může protnout nanejvýš v přenosové rychlosti, ale NIKDY* v přístupové době. Tu bude mít SSD pořád lepší.
<small>* NIKDY v rámci smysluplného provozu SSD, tj. nezaplňuji ho až po poslední blok - což je nerozum dělat i s HDD, protože to prostě nedává smysl.</small>
- Pevný disk se se zaplněním také zpomaluje. Bývá to tak, že nejprve zaplňujete disk od kraje a jdete postupně ke středu. Jak známo, tam je disk třeba i dvakrát pomalejší.
- I kdyby se směrem ke středu disku nesnižovala přenosová rychlost, je vám to prd platné, protože SSD, i když se bude se zvyšujícím se zaplněním zpomalovat, pořád bude dávat lepší výsledky přístupových dob než pevný disk. A to je to, co dělá systém svižný. Mám tu jedno 32GB mSATA SSD ADATA - rychlost zápisu blbých 50 MB/s. Systém je s tím svižnější než s pevným diskem, aniž bych musel cokoli někde nastavovat nebo konfigurovat či jinak řešit.
- SSD se v běžném provozu dramaticky zpomalí až tehdy, je-li zcela zaplněno. Do té doby je to jedno, protože pořád hraje v jeho prospěch nízká přístupová doba, a to velmi významně. A mimoto provozovat systém na zcela zaplněném systémovém disku je nerozum, ať už je jím SSD, nebo HDD.
Já nevím, jak vy, ale já SSD používám na systém prostě a jednoduše proto, že u SSD není až tak důležité, jak dlouho na něm vydrží data. U SSD je důležité, že má mnohonásobně lepší přístupovou dobu než jakýkoli pevný disk. O samotnou přenosovou rychlost jde až ve druhé, většinou spíš třetí řadě (druhořadá bývá cena). HDD používám na data proto, že z mých zkušeností vyplývá, že HDD zřídkakdy odejde jako celek, takže když se objeví problém, data se kopírují jinam a to málo, co se ztratí - čert to vem. Pak to záleží na tom, jak odolné diskové pole postavíte - podle toho, jak moc potřebujete data neztratit. A pak samozřejmě zálohovat, zálohovat a zálohovat. Navíc SSD na rozdíl od HDD je možná jediná součástka do PC, jejiž parametry se s časem zhoršují, nikoli zlepšují. Zhoršuje se životnost, zhoršuje se spolehlivost, zhoršuje se rychlost čtení i zápisu. U HDD vidím progres přesně opačný, vše se zlepšuje. Jednoho dne se křivky protnou, a SSD bude i v rychlosti horší, protože regrese k horšímu u SSD je velmi výrazná až hrozivá. Promiňte, ale tenhle odstavec je vycucaný z velké části z prstu. SSDčku se časem zhoršuje jen schopnost udržet data při odpojení napájení, a to tak, že na systémovém disku to nevadí. Jakmile SSD smažete, i když má nalítáno kopici, je pořád stejně rychlé jako nové. Jestli se zpomalí, tak velmi nepatrně. Křivka se s HDD může protnout nanejvýš v přenosové rychlosti, ale NIKDY* v přístupové době. Tu bude mít SSD pořád lepší. * NIKDY v rámci smysluplného provozu SSD, tj. nezaplňuji ho až po poslední blok - což je nerozum dělat i s HDD, protože to prostě nedává smysl. https://diit.cz/blog/je-vlastne-co-vybirat-mezi-32gb-ssd/diskuse#comment-813717 +nezlobte se na me, ale vas prispevek je jeden nesmysl za druhym. moderni kvalitni SSD znacek crucial, intel, micron nebo samsung jsou o rad az o dva spolehglivejsi nez bezne HDD, mluvim o relanych datech: https://www.backblaze.com/blog/best-hard-drive/ relane poruchovosti SSD lze najit napr. na CZC.cz nebo softocom.cz a mpohybuje se v rozmeni 0.1-1%. O tom se diskum s vyjimkou hitachi muze jen zdat. Mam mnoho SSD, zejmena samsung a crucial a dale mnoho disku. Hadejte, ktere z nich maji bad sectory anebo odesly uplne. SSD drzi bez problemu.
Nevyhovuje mu to, ale funguje. Disk si automaticky vezme kus který prostě musí mít rezervovaný, aby fungoval správně za všech okolností. Dá se mu alokovat víc místa, ale to je zbytečné protože:
a) nový disk s TRIMem umí využít prázdné místo i na oddílech
b) výhoda z prázdného místa pro SSD velice rychle klesá. Třetina už si myslím je zbytečný luxus
To je zase ježkovina.
vtipny preklep ktere ho si jeste nikdo nevsiml (klido pak me smazat po oprave) :
... doprasený Linux zabírá cca. 20 GB dat. I tak by na něj stačilo hypotetické 24TB SSD ...
jako, ono vazne je zatim velmi hypoteticke :) ale pravda, me by to taktez stacilo na fbsd na notesu, kdy me / bez /home zabira ~6gb, mam trosicku upraveny lxde vcetne vsech aplikaci co pouzivam denne a staci me na notesu ...
no 24 TB SSD by stačilo asi všem :)
"640KB of memory ought to be enough for anybody" :))
Ono to má dva důvody
1. je malá poptávka - takhle malé SSD chce vyloženě minorita zákazníků (do průmyslu, kde tahle kapacita taky stačí, se používají krapet jiná SSD za krapet jiné peníze)
2. ve výrobních nákladech přestává být rozdíl mezi 32GB, 64GB a 128GB SSD
ale ked je telefon 16 - 64 - 128 tak to zazracne rozdiel je a hovadský :))
To je ale kvůli marketingové segmentaci a zvyšování hrubé marže u vyšších modelů.
No nevim, Oneplus One mel rozdil mezi 16 a 64 tusim 50 dolaru. Takze se priklanim k nazoru ze vetsi rozdily budou marketingem.. :)
Pane Ježku, jen tak pro zajímavost. Kolik GB má momentálně váš systémový HDD a není to zbytečně moc? :)
Taky si myslim. Mam zopar starsich 2,5-palcovych 20 GB HDD (este IDE rozhranie) rok vyroby 2001 ci 2002, to by slo ne? Vsetko funkcne. Pripadne jeden 80 GB 2,5-palcak (ten uz ma SATA) rok vyroky 2005, ale to by bolo neskutocne plytvanie.
Potom mam jeden 6,4 GB 3,5-palcak spred milenia, ale obavam sa ze by uz kapacitne nestacil.
"Novsie" som nespominal, 320 GB 2,5-palcak .......atd...
..... to vsetko sami vala na polici.
Pokud je jedine kriterium cena, tak bych koupil na aukru 32GB ssd za 200.-, redukci za $2 z eBay-e a parametry neresil. Protoze s touto cenou bude pomer cena:vykon stejne nejlepsi vuci nove konkurenci. A pro neduverive - zalohovat se SSD musi vzdy.
anebo usb 3 flešku, ta 32GB se 40/110MB vyjde na cca 500Kč. Pokud ovšem jeho střep má USB 3 :-))
Už minule jsem se podivoval nad článkem tohoto typu a hle ono to má pokračování:) Já si z toho mohu vyvodit jen jednu věc. Pán má opravdu obrovkou porci volného času a proto může řešit věci tohoto typu. Já když se vrátím z práce a chci být s rodinou, projet se na kole, něco si zařídit, jednou týdně skočit s kamarády na jedno, tak tohle už prostě nestíhám a proto bych bral tu 128 a podle reakcí tu takových lidu asi víc. Celé mě to připomýná akci jednoho známého, který týden vybíral podle všech možných testu dvd přehrávač do 1000Kč. Nakonec vybral úžasný sencor, který vše vyhrál. Nicméně byl již 4x na reklamaci, protože nečte spoustu DVD :)
Nojo, ale Ježek z toho ma $$$ (i když ne moc velké) :-)
duplicita... smazat prosím :)
Myslíte Váš komentář nebo ten článek?
Evidentně nestíháte ani studium české gramatiky.
Možná vynechat tu hospodu...
Tady http://www.amazon.com/Transcend-32GB-SSD-2-5-Inch/product-reviews/B000T9... to někdo měřil. Nic moc... :-)
Je to super, viac takychto canockov.
Nemohu si pomoct, ale autorovi rozslapali na piskovisti jeho babovicku (prestavaji vyrabet nesmyslne 32GB SSD), tak tu asi ted pul roku bude fnukat, ktere 32GB SSD poridit. Pak mu to prestanou vyrabet vsichni a dalsiho pul roku budeme mit na taliri, jak jsou ty vyrobci zli, ze on si nemuze koupit 32GB SSD. :-/
Tak pokud tak strašně lpíte po malém SSD, stačí se podívat po "bazarových" intel 370 a podobně. Najdou se kusy, které pouze někde odpočívali zabalené. Dokonce se dají najít i SLC SSDčka, pouze vyzkoušené.
No a poslední alternativa je prostě vzít nový, větší SSD disk. Kdyby jste potom chtěl inovovat na wokýnka, těch 128GB se bude prostě hodit, né-li rovnou 256GB.
no toto, nemám slov. Pokud se tak lpí na nejnižší ceně tak stačí vytáhnout nějaký disk z vyřazeného pc z doby P3. A jak už tu někdo podotkl, zaplňovat SSD nadoraz je nejlepší cestou jak jej zpomalit na úroveň starého laptopového HDD. Sám jsem v praxi viděl skoro zaplněnou "stodvacítku" a můj 5400ot. disk byl skoro dvakrát rychlejší. A když si to mám představit na 32GB paměti s mnohem menší propustností tak mi fantazie nestačí. Pán je opravdu masochista a to opravdu těžký případ...
Ale spíš bych řekl že je to opět článek na víkendové nakopnutí diskuse a udržení zájmu. Jsem zvědavý kam až se počet komentů dotáhne tentokrát, když už jde o recyklát hlouposti na druhou.
No vida. Pokud by se mělo něco řešit, a ne se v tom jen rochňat, tak to vidím na ADATA SP600.
A dát mu třeba ještě OP na 24GB, když tedy místo "není potřeba". Případně koupit dva, dát je do zrcadla (mdraid nebo LVM2). A když nevyhoví rychlost, tak třeba přidat nějakou soft cache - fbcache, bcache, ... případně rovnou udělat zrcadlo pod ZFS.
Možná BTRFS, ale je to již v produkční kvalitě ? Myslím, že ne, ZFS je zcela jistě mnohem dále (o světelné roky).
Chytré řešení by také bylo, nakoupit takových zmetků více na Aukro nebo někde v bazaru za pár pětek a dát jich více do ZFS RAID10. Někde se takových věcí musí válet spousta, dolar za kilogram elektrošrotu (třeba těch starých spotřebních SSD první generace 60GB Intel X25 nebo takových podobných), TRIM tam není vůbec potřeba, když se tam dá firmware s agresivním GC a nechá se tomu dost prostoru. Anebo takový šunt sehnat nový.
Třeba tady: http://www.aliexpress.com/item/FASTDISK-SSD-32GB-SSD-2-5-inch-SATA2-32GB...
Doprava zdarma, ale 15-60 dnů (plus týden proclení).
Celý lot (10 kusů) 32GB SSD za $165, sice jen SATA2, ale proč ne, stejně rychlost nebude větší. 6 kusů můžete prodat a 4 použít do ZFS RAID10, kapacita bude (neformátovaná) 64GB. Můžete každému disku dát OP 30% (na cca 20GB každý) a mít výslednou kapacitu pole (formátovanou) kolem 30GB, což splní i podmínku, že ZFS by se neměl zaplňovat na více než 60-70%, tedy pokud máte jen 20GB dat.
Když 6 disků prodáte, možná na tom ještě vyděláte nebo budete mít SSD (velmi rychlé a spolehlivé) téměř zadarmo.
Je to samozřejmě celé pitomost, buď prostě to ADATA nebo něco lepšího - až po nějaké PCIe/M2 bazmeky s NVMe protokolem. Ale to mi na normální desktop připadá jak s kanonem na vrabce, protože k čemu ? Je fakt rozdíl v seek/latenci 20ms a 200-300 IOPS u HDD proti řekněme latenci 0.5ms a 10-20 tisíc IOPS u nejhoršího SSD. Ale proč chtít 100 tisíc IOPS a 2GB/s ? Pokud z toho PC nehoníte celé datacentrum nebo svůj tajný projekt vývoje atomovky, pro který počítáte rovnice.
Za dobu, kterou trvalo napsat tyhle dva clanky mohl mit autor i na jejhur placene brigade v klidu vydelano na 512GB SSD a cele by se to obeslo s jednim tweetem "mam 490GB zbytecneho mista, to jsem frajer".
Mily pane Jezku, vase snaha je sice obdivuhodna, ale je to napsoto zbytecne vynalozena energie. Kdybyste stejnou snahu venoval smysluplne cinnosti, mozna by to melo i nejake vysledky.
To se pletete, ještě pár takových článků a pan Ježek má vyděláno na enterprise SSD 400GB NVMe PCIe, 2GB/s čtení, 1.5GB/s zápis. :-)
Pokud tedy lumpů se zapnutým Adblock+ nebude příliš.
Předpokládám, že pan Ježek se teď směje někde u bazénu a užívá si počitadlo přístupů (a s tím související cinkot kasičky).
:-)
On někdo taky nepoužívá ABP?
Co mi řeknete příště? Že snad IE6 byl nejoblíbenější prohlížeč světa? :)
Divil byste se, opravdu takoví jedinci bez ABP existují, dokonce jich je hodně - mimo ICT.
No když po tom tak toužíte: IE5 (a IE6) byl nejoblíbenější prohlížeč světa. Ještě tak kolem roku 2000 - to bylo těsně po tom, co počítače přestaly fungovat na páru, už se nemuselo topit v kotli uhlím. To už si nikdo nepamatuje. To taky ještě fugoval Napster, to byl takový P2P projekt na sdílení muziky. Jo, a muzika - to je taková věc, jako když si pustíte video a vypnete obraz - takže to pak jenom hraje. Divné, co ?
Ale néé! Pravě jste mi zboural veškerou důvěru v lidstvo! :)
No v předchozím komentáři šlo samozřejmě o sarkasmus. Já vím. Nikdy nepouživejte sarkasmus a tak na internetu :) Ale mám dneska nějakou trolivou náladu :)
:-)
Zpátky k meritu věci: očekávám, že v dalším "blogu" pan Ježek prohlásí, že si koupil to nejhorší SSD, které splašil a že ... je třeba pomalé při zápisu nebo tak něco. Načež se strhne komentářové šílenství, takže bude mít splněno.
Možná, že ho někdo z redakce buzeruje, že nemá na své články dost reakcí, tak se do toho vložil. Úspěšně, jak se zdá. Nebo mají v redakci soutěž o počet vyvolaných komentářů a hlavní cena je třeba pořádné SSD nebo metr piv nebo prostě něco tak hodnotného. Nebo ho baví prudit a hrát mimoně, kolik se nachytá chytroušů. Kdo ví.
Že by to myslel úplně vážně, to nepředpokládám.
No koupí si Transcend, následně ho zařadí na svůj black-list a příští článek o spekulativním 32 GB SSD nákupu bude velice zajímavý, včetně velice krátké tabulky výběru.
Nazývat to redakcí by bylo dnes asi trochu přehnané. Píší tu dnes dva autoři a no-X má proti panu Ježkovi tak třetinovou frekvenci článků.
Je to asi stejně hodnotná úvaha, jako přemýšlet jestli stačí 2GB RAM na dnešní OS, když i MS uvádí že ano. Stejně jako si pan Ježek neuvědomil, že kdomě OS jsou na systemovém disku i jiné věci a system pro svůj chod potřebuje určité rezervy, tak si MS neuvědomuje, že uživatel chce system na svůj PC nejen nainstalovat a dívat se na něj, ale taky s ním i pracovat. Takže otázka nezní JAKÝ 32GB SSD vybrat, ale PROČ se dnes 32GB SSD vůbec zabývat. Pokud nejste novinář či bloger samozřejmě, tam je důvod jasný - okurková sezona ...
Já mám 20GiB systém + 40GiB home, kde mám ty nejdůležitější data a pár drobností. Zbytek mám na SATA diskách, většinou v RAID1.
Teď jsem přešel z MX100 128GB na Intel 530 240GB, protože byla velmi výhodná bazarová koupě a staré SSD mohu udat v rodině. Plánuji využít část volné kapacity pro bcache, popř. jinou cachovací tech., abych měl zbytek disků v PC tichých a rychlých :).
Jinak kromě bcache a nějaké nutné volné části, aby se disk nezpomaloval, je ještě potřeba počítat se snapshoty apod. věcmi. Dále plánuji, že když si zvirtualizuji win, tak img hodím právě na ssd.
Zdar Max
Tohle si volá o Kickstarter kampaň, aby si chudý redaktor Ježek mohl dovolit utratit navíc tři stovky za disk ( a nejspíš i licenci na lepší OS). Vážně uvažuju, že mu ten disk koupím aby začal psát o něčem jiném.
Jinak nechápu tu posedlost vybírat SSD jen pro systém. Neměl jsem točivý disk v počítači přes pět let. Nechápu že to ještě někdo používá a kupuje počítače bez SSD. Pokud k něčemu chci I/O výkon, tak to chci pro všechno a hlavně pro data. Pokud mám zdrojáky a chcije zindexovat a najít v nich třeba něco tak SSD je rychlejší o několik řádů. Každá I/O operace je rychlejší řádově.
32GB neni to prehnane moc? Co takhle 32MB.
Minule sem to jeste nekomentoval, ale tentokrat mi to neda. Vazne je nejakej rozumnej duvod proc resit 32 GB ssd ? Nebo fakt jde o penize ? Pak mi mozna autor misto toho co pise mel zacit psat zajimavejsi clanky, co pritahnou vic ctenaru. Ja resil neco podobnyho pred rokem. Relativne historickej notebook se sata 2. Vyslo mi tenkrat 64 GB ssd a zrovna ten transcend 340. Naformatovy 2/3, aby to melo dostatek mista na over provisioning. 1200 korun fakt cloveka nezrujnuje a ten rozdil proti jakymukoliv rotacnimu disku je obrovskej.
.... zajimavejsi clanky? Zajimavost je irelevantni, dulezita je ctenost a tu zvlada nejlepe temihle clanky :-)
"Berte to opravdu tak, že 64 GB je pro mě zbytečný luxus." Dovolím s vámi nesouhlasit, právě tato velikost je pro vás podle mého názoru ideální. A to z prostého důvodu. Aby se co nejvíce omezilo opotřebení paměťových buněk při zápisu, elektronika SSD disku rozděluje zápisy rovnoměrně po celé kapacitě. Takže pokud neodejde disk do křemíkového nebe z důvodů selhání elektroniky, déle vám vydrží.
Ze stejného důvodu je pro něho nejlepší 1 petabajt SSD, protože ten se bude ještě méně opotřebovávat a ještě déle mu vydrží.
Btw, duvod ze jsou 32GB pomale, je fakt ze maji maly pocet cipu na dnesni dobu. A je zde analogie s rotacnim diskem - dnes by me nenapadlo kupovat 250-500-1T disk, saham rovnou po 3-4 TB modelech, protoze i ty Green maji hodne slusne prenosove rychlosti. A odpada nutnost resit kazdy rok problem s mistem.
Za poslednich 10 let me vychazi "TCO" na domaci pole lepe s vetsima diskama nez jsou aktualne na spici v pomeru cena:kapacita. A to z duvodu ze je nutno mensi pocet obnovovacich cyklu, ktery kazdy znamena prodej/nakup novych disku, se ztratou vetsi nez je pripadna neefektivita v cene/GB.
Ale kazdy at se zaridi podle sveho subjektivniho pocitu. Porad je to lepsi nez si nechat neco vnutit.
Nikdo Davidovi nerozumite. On chce 32GB ssd, aby bylo optimalne vyuzite. Pro ten OPTIMALNI pocit, jasny?
Neni dulezite, ze reseni bude nekvalitni, pomale, poruchove, neperspektivni, s mizernym pomerem cena/vykon.
Delam si samozrejme srandu, David hleda jen pseudoargumenty, proc ssd nestoji za nic. Pokud si vubec koupi nejakej ten transcend s radicem phison, kterej mu za 4 mesice zdechne, bude tu vitezny clanek "ja to rikal", a pak pravidelne jednou za cas to same.
Není problém. Přehrát tam linux a shrinknout oddíl a máme stoprocentní využítí. 100% využití! A místo na druhý oddíl se "sprasenou" instalací linuxu.
A co kdyby jste zapoměl na mSATA/M.2/SATA a zkusil USB 3.0 ... mít celý systém vždy s sebou také není na zahození. Třeba tohle:
https://www.alza.cz/sandisk-extreme-64gb-d516540.htm
Ty udávané rychlosti jsou reálné. Mám na tom Win8 embedded a chodí skvěle
6TB disk si nekoupím míst 2TB, protože stojí násobně více peněz, kdežto 64BG nestojí 2x tolik co 32GB (často je rozdíl jen 15%..) a navíc bývá rychlejší...
Otázka je spíše, vážně má cenu se snažit kupovat 32Gb ssd?
Taky jsem tak uvažoval - měl jsem systém o velikosti cca 22GB včetně SW. Tak jsem si koupil 32GB SSD ADATA pro / a /home jsem dal na HDD. Nějak to fungovalo, ale rychlost občas brzdilo načítání souborů z /home umístěného na HDD. Tak jsem dal i /home na SSD, ale najednou to místo došlo, protože v .local, .cache apod. je docela dost věcí, programy tam zapisují konfigurační soubory, projekty, dočasné soubory, hry tam pak dávají ne zrovna malé savy. Tak mi zbylo úžasných 1.5GB místa.
Skončilo to tak, že jsem si stejně potom koupil rovnou 120GB Intel a tu 32 strčil do starýho notebooku co slouží výhradně na internet.
Teď mam na tom Intelu sice víc než polovinu volnýho místa, ale za těch pár stovek navíc jsem se zbavil starostí o místo i životnost téměř plného SSD.
da se nastavit odebirani rss bez jezkovych blogu? vzdycky mi akorat zvednou mandle
at uz si koupi nejakej smejd nebo inteli 80GB SSD, stejne bude hejtovat ssdcka bud tak ze sou pomaly(32GB verze) nebo ze si koupi vetsi a nevyuzije to podle nej
Celá ta záležitost s blogem je jen alibismus ze strany autora. Je to asi jako s tím čúráním v dětském koutě velkého bazénu. Jako když se ke článku napíše "blog", tak to znamená že se tam pak můžou psát totální blbosti?
Pokud je to opravdu blog tak proč je to promíchané s normálníma článkama, propojené v RSS, promované na titulní stránce, atd. Spíš je to alibismus.
Autorovi odporucam kupit do zalohy aj rychly 64 GB SSD, aby ked si panko zmysli o 3-4 r dalsi disk a take velkosti uz nebudu takmer na trhu sme nemuseli citat podobne nezmyselne clanky. Tolko zbytocneho textu kvoli 4€ ....
32GB SSD je v dnešnej dobe číry nezmysel. Ak sa autorovi SSD nepáčia, tak nech si kúpi klasický HDD, možno si to nabudúce rozmyslí.
<em>…potřebujete někam „odlifrovat“ třeba 2,5TB archiv „anatomického videa“. Koupíte prostě 3TB disk, možná 4TB jako rezervu, ale určitě ne 6 či 8TB.</em>
No, já si pořád hraju s myšlenkou koupit toho šindelovýho 8TB sígejta. A to ne proto, že bych potřeboval někam nutně ulejt 6 tera anatomickýho videa, ale prostě proto, že mi přijde ta cena za tu danou kapacitu jako dobrá.
Jediné, co mě od toho odrazuje, je ten šindel coby zubem času neokousaná technologie. A tak červíček hlodá, jestli nemám koupit dva do mirroru (každej v jiným šopu a tak aspoň měsíc od sebe). Sice už to bude za 8 tera raketa (přes 13 litrů), ale když ta technologie po třech letech ukáže, že tam ty data pořád držej, tak z jednoho zrcadlenýho 8terárka udělám dvě nezrcadlený a v ten moment mám dalších 8 tera k dobru. Mám takovou zkušenost, že když HDD nejeví známky odchodu ani po 3 letech trvalýho provozu, tak pravděpodobně neodejde ještě hodně dlouho a má smysl riskovat ztrátu trochy toho anatomického obsahu jeho provozem v single režimu, kdy se prostě nějaká data odebéřou do věčných lovišť a v ten moment se kupuje záloha. Nic důležitého, co by potřebovalo být zálohovaného, tam stejně nemám (beztak chci jen zazálohovat internet, resp. ty jeho části, které považuji za důležité - a upřímně, anatomický obsah tam fakt neni, toho nemám na svých úložištích ani bajt, protože toho bude na netu vždycky dost ;).
PS: ještě k tématu: co se týče SSD, tak platí dvě věci: jakýkoli dnešní 32GB SSDčko, i to nejlevnější, bude vždy lepší než HDD (není-li kritériem kapacita). A jakýkoli 64GB SSDčko je vždy víc jak dvakrát lepší než 32GB (po zvážení všech pro a proti). Takže (asi se budu opakovat) je ideálním minimem sáhnout po 64GB SSDčku a neřešit nic. To, že 64 giga nevyužiju, je v daným momentě s prominutím hodně blbej argument, proč ho nekoupit. Tak holt využiju jen půlku (udělám partitions přes půlku) a zbytek mám jako těžkej overprovisioning a investici do prodloužené trvanlivosti a zachování rychlosti ;).
Ty Archive disky nejsou na bezne pouziti vhodne. Ani cena neni nijak zazracna. Standardni Green od WD ma cenu za GB stejnou. Akorat vzhledem k poctu ploten bych kupoval aktualne 5GB verzi (4 plotny).
Archivní 8TB Seagate se dá sehnat za bezmála 7 tisíc. Přepočtená cena je 865 Kč/TB.
5TB WD Green je za 5044. Přepočtená cena je ~1010 Kč/TB. Šlo by koupit externí WD Elements 5TB za 4767, pak by přepočtená cena byla 953 Kč/TB. Aby byla cena za TB srovnatelná, musel by stát 5TB disk i s dopravou pod 4400 Kč.
Nenápadně připomínám, že kritériem pro datová úložiště, archivní zvláště, bývá spolehlivost, životnost a údržnost dat. Cena pak až na druhém místě, zvláště liší-li se jen o málo.
Chápu, že pokud hodnotíte jen cenu a rychlost, tak můžete napsat nesmyslnou věc jako jste napsal výše: „že 32 GB SSD je lepší než jakýkoli HDD, nejde-li o kapacitu“. Pochopil jsem, že vy datové úložiště potřebujete pouze na zápis něčeho, co už nikdy číst nepotřebujete, případně jako těžítko pod stůl.
Ale seslký rozum říká, že datová úložiště, zejména archivní, mají v první řadě spolehlivě a dlouhodobě držet data. To je jejich primární úloha, teprve sekundární jsou vlastnosti jako je rychlost čtení/zápisu, cena, apod. – samozřejmě není-li nějaký parametr extrémně špatný.
Ale chápu, že spolehlivost a životnost držení dat je zastaralý a nezajímavý parametr. A že mé názory jsou značně staromódní, když tyto parametry beru na prvním místě. Jsem zkrátka divnej.
Archivni v pojeti seagate ale neni "dlouho to vydrzi", je to "nepracujte s tim". Ty disky nejsou vhodne na R/W provoz, je to takove... write once, read sometimes :)
Danieel nade mnou přesně pochopil, k čemu ten velkej disk chci. Tam prostě data budou ležet a občas se budou i číst. Typickým příkladem jsou velké ISO soubory a ještě větší MKVčka. Když se náhodou z toho něco ztratí, prd se stane. To jsou disky pro domácí data, ne úložiště pro zálohu bankovní databáze. Nazvěme to třeba „keš vod internetu“. Důležitější věci budou mít ještě jedno další spolehlivější umístění.
„32GB SSD je lepší než jakýkoli HDD“ zejména s ohledem na využití pro operační systém (pro co jiného by se taky tak malé SSDčko hodilo - no, možná jako základ lepší flešky, když to dám do malého boxíku). Takže tam to opravdu není o tom zapsat něco, co nikdy nebudu číst.
Na spolehlivost a životnost držení dat každopádně není ani HDD, ani SSD.
Na tyhle věci má naštěstí každý unixový systém integrované zařízení. Write-only, tedy naprosto stejná funkcionalita jako ty šindelové disky po pár letech. /dev/null. Ideální na zbytečná data. Cena za terabyte je velmi nízká, fakt mizivá.
Vy už jste zaznamenal, že by někomu ty šindelové disky po pár letech odešly? Tedy alespoň po dvou letech? Počkat, ony vlastně tak dlouho na trhu ještě nejsou, ne?
To samozřejmě ne, jak správně uvádíte, na trhu ještě tak dlouho nejsou.
Hlavně mě pobavilo, jak to píšete - shrnutě, že je to fajn na data na kterých nezáleží.
Četl jsem nějaký článek - od lidí ze storage byznisu - že prý "best practice" na těchto discích je několikrát za rok ten disk projet, data přečíst a znovu zapsat. Tomu jsem nakloněn věřit. Vůbec bych se nedivil, kdyby po například dvou letech od zapsání, bez další péče, byla data nečitelná, případně počet chyb značně stoupl.
Je to jistě moc fajn technologie, pro onu "cold-storage" v datacentrech, například fotobanky, kdy se data uloží a pak se jen několikrát za čas přečtou, ale chce to určitě svoje. Zvláštní zacházení.
Stačí mi zkušenosti se stávajícími disky velkých kapacit, poněkud rozdílné od PR článků oslavujících WD od pana Marvana, a pár nenápadných zmínek od dodavatelů zálohovacích řešení založených na off-line vyjímatelných discích - cosi ve smyslu, že šindelové disky nepodporují a podporovat pravděpodobně nebudou. Lidem od výrobců disků zkrátka vůbec nevěřím ani nos mezi očima. Až příliš často se jejich informace ukázaly jako, řečeno diplomaticky, poněkud nepřesné.
Jediné, co na dlouhodobé uložení funguje - a mám důvěru k jejich údaji o 30-ti letech uložení - jsou LTO pásky (Ultrium). Jediný problém je, že jednotka stojí 50 tisíc a kazeta s páskou také není levná. Ale nikdy se mi nestalo, že by něco nešlo přečíst, ani po letech, i když to nikdo nikdy ani nepřemotal (má se to několikrát za rok přemotat sem a tam, aby se magnetické domény neprokopírovaly skrz závity).
Když už disky, vyhnul bych se šindelům a héliu. A důsledně používal nějaké redundantní uložení s mnoha "zbytečnými" bajty navíc.
Po Ultriu pokukuju už hodně dlouho, ale ještě to nedošlo tak daleko, abych do toho ty prachy dal. Možná mě přesvědčí hromadná ztráta dat na šindelových discích :). K těm tedy, pravda, nemám takovou nedůvěru jako k héliovým.
<em>A nebyl to právě Strindberg, kdo experimentálně zjistil, že vypouštěním tabákového dýmu do vody zlato nevzniká? Někdo to totiž vyzkoušet musel. Někdo musel slepou uličku lidského poznání ohledat a ohlásit světu: „Tudy ne, přátelé!“</em>
Průkopníků slepých uliček v oblasti uložení dat je bohužel v dnešní době mnoho, hlavně proto, že výrobci místo jasných slov vypouštějí mlhu. Kdyby jasně řekli, že velké >4TB disky jako disky jen vypadají, ale nesmí se jako normální disky téměř používat, bylo by to hnedka jiné.
Tyhle potvory totiž mají MTBF/AFR jakž-takž odpovídající vysněným údajům výrobce jen když nedělají pokud možno vůbec nic (to je hyperbola, prostě když je zátěž nízká).
Takže například 4TB disk ze série WD Red má "doporučený roční nájezd 120TB". To znamená 30x přepsání. Za tři roky záruky tedy 90 přepsání (kdyby Vám někdo chtěl prodat "speciální SSD pro NAS", které bude mít 90 přepsání, asi byste ho kopnul do zadku). Pokud se to přetíží, spolehlivost radikálně klesne (místo cirka 1% AFR jsme měli až 8%, i při používání lehce přes doporučený load - asi 300TB ročně, celkem rovnoměrně rozložené). Enterprise WD RE4 mají plnit udávanou spolehlivost při "doporučeném ročním loadu 550TB", takže také nic moc.
Tyto zajímavé údaje pan Marvan ve svých pěkných článcích kupodivu nezmínil ani slovem - nedivím se, za takové PR by mu určitě "pěkně poděkovali".
Znamená to (při uvažované rychlosti zápisu 150MB/s) a 24/7/365 provozu roční průměrnou utilizaci 2.5% (WD RED) a 11% (WD RE4). Pak stačí prohlédnou grafy zátěže polí při resilveringu vadného disku, kdy to dostává - vzhledem k obrovským kapacitám, zcela nepoměrným k rychlosti čtení/zápisu - kouř po mnoho hodin. Pokud nemůžete pole odstavit z provozu, přidá se k tomu ještě standardní zátěž. Když to všechno zhodnotíte, musíte mít pro reálný provoz tu kapacitu několikrát duplikovanou, aby to fungovalo - nebo dodavatele, který vadné kousky bez řečí mění na záruku - ale i tak s tím máte velké náklady. Při konečném výpočtu zjistíte, že dnešní velká SSD jsou vlastně ohromně levná - i to nejhorší "spotřební SSD" 1GB snese mnohem více, proti velkému točivému disku je prakticky nesmrtelné. A navíc má 3-4x vyšší rychlost zápisu i čtení, takže jich jednak potřebujete na daný load méně, druhak trvá resilvering pole 3-4x kratší dobu proti HDD. A je to menší a méně to žere, nemusí se to tolik chladit.
Tím neříkám, že ty HDD jsou špatné, prostě se na určité věci hodí a na určité věci nehodí. Do domácího NASu se čtyřmi disky asi není nic lepšího než WD RED (NAS disku od HGST/Hitachi bych ale věřil o hodně více, ačkoliv dnes je to také WD).
Jsem zvědavý, kdy se objeví "archivní SSD", případně SSD na "cold-data". Asi to nebude dlouho trvat, s QLC buňkami.
Víš co - kdybych těm diskům fakt věřil, tak už jsem si je koupil :). Ale červíček pochybnosti samozřejmě hlodá. Ono když odejde plný 8TB disk, tak člověk přijde o 8 TB dat :). A zvlášť u těch šindelů bych si dokázal živě představit, že ta data, pokud už začnou odcházet, tak jich odejde výrazně víc naráz než v případě běžných disků. Právě protože šindele - disk z jedné drobné vady zešílí a pokazí celý šindelový pruh.
Takže protože mě ještě netrápí akutní nedostatek místa na discích, tak jsem zatím nic dalšího nekoupil. V mém úložišti je zatím 2TB a 1TB disk. V záloze mám ještě jedno 1,5terárko, jehož současný účel je trošku jiný (původně bylo místo toho 2TB disku), ale klidně tam může přijít taky, protože pro současný účel (kontinuální záznam většího množství dat) jsem ho už hodně dlouho nevyužil a nejspíš už asi nevyužiju. A kdyby - tak to ho spíš nahradím SSDčkem a 1,5terárko půjde do serveru.
Takže já mám na upgrade ještě čas :).
Tak jistě, domácí použití je něco úplně jiného. Není třeba "propadat panice", ale ani není dobré si naběhnout na vidle, protože, jak uvádíš, třeba ztratit 8TB domácích dat, může být fakt strašná věc.
Dělal jsem v posledních asi pěti letech kromě jiného také úložiště a SAN řešení pro pár větších projektů, protože dodavatelé chtěli naprosto nereálné sumy - EMC, NetApp, IBM, o Sun/Oracle ani nemluvě. A kromě toho jsem vyrobil asi 100+ domácích/SOHO servříků, většinou na bázi HP Microserver nebo podobných bazmeků, často s těmi WD Green/WD RED/WD RED Pro (jak se něco v dnešní době jmenuje Pro, začínám z toho dostávat předem kopřivku - velmi pravděpodobně je to jen přebrandovaný šmejd). Většinou na bázi ZFS, LustreFS, Ceph. Takže mi prošlo rukama 1500+ HDD všech možných značek (tedy hlavně WD a HGST/Hitachi) a asi 800 SSD. Je to v provozu a mám přístup k monitoringu zátěže a spolehlivosti (ale bez práva publikovat, protože nikdo si to nechce rozházet s výrobci a dodavateli, kromě toho je to know-how, celkem cenné). Pro tyto projekty jsem počítal spolehlivostní matematiku podle dostupných údajů výrobců (s tím související dostupnost, redundanci, servisní náklady, ...) a pak to mohl porovnat se syrovou skutečností. Takže jsem asi poněkud vysazený na "údaje" výrobců, na ty jejich sladké řečičky.
Skutečné údaje se člověk od výrobce nedozví, protože každá firma místo reálných hodnot jen mlží nebo vyloženě lže. Když se čas od času objeví nějaký větší report z větší instalační báze, vypukne povyk. Takže pak to dopadá jak dopadá - místo abychom věděli, do čeho jdeme, zbývá nám jen "věřit". No a to je docela na prd.
Víš co - bez práva publikovat jsou ta data na nic :). Mně by to fakt zajímalo - např. proč většinou WD a HGST, proč ne třeba ty Seagaty.
Je to naprd, člověku projdou rukama stovky disků, to je vyloženě skvělej materiál na nějakou statistiku či analýzu, podle které by se dalo orientovat v případě další potřeby nákupu (chápu, že ty už se podle toho nejspíš orientuješ, ale co já chudák plebs? ;)
Já třeba ten 1,5TB Seagate vyřadil z úložiště proto, že SMART už hlásí určitý počet realokovaných sektorů. Nicméně se to na tom čísle zastavilo a ať jsem s tím diskem dělal co chtěl, zůstalo to tak a je to tak už několik let. Takže i když SMART už hrozí prstíčkem, mně ten disk přijde zatím v podstatě spolehlivej. Ale je fakt, že na něm opravdu není nic, o co kdybych přišel, tak by se zbořil svět. Takže až dojde místo na 1+2TB, půjde ten 1,5TB Seagate znovu do roboty, akorát ho budu bedlivěji sledovat.
Jj, bez práva publikovat je to k vzteku, také mě to mrzí, mohl bych na bázi těch dat vypálit moc pěknou studii. Ale nedá se nic dělat, prachy a kontrakty jsou přednější než cokoliv jiného.
Jistěže se podle toho orientuji, jsou to cenné zkušenosti, zaplacené mnoha problémy a probdělými nocemi. Dnes je to ale téměř mrtvé, v enterprise oblasti začala vláda SSD, HDD jsou už jen v oblastech "cold-storage". I místo velkých HDD (enterprise, jako je HGST Ultrastar nebo WD RE4) se dávají běžně 1-6TB SSD. Protože se to vyplatí.
Proč ne Seagate, to je dané souběhem okolností - nepochybuji, že jejich velké disky nejsou o nic horší ani lepší než WD. Ale stalo se mi, že pilotní projekt, kde to bylo 1:1 (WD a Seagate) sklouzl na stranu WD - a to byl lokální vliv - Seagate dodavatel a zastoupení bylo plné idiotů a velmi nekomunikativní. Pak už jsem pokračoval s tím, s čím byly větší a lepší zkušenosti.
Co mohu říci, tak nejlepší disky velkých kapacit jsou HGST/Hitachi Ultrastary 7K, to prostě nemá žádnou konkurenci. Také se objevily na retail trhu až když několik let celá kapacita výroby padala do těch "Tier 0" dodavatelů, dlouho se nedaly sehnat v EU, vozili jsme to z USA.
HGST/Hitachi také nikdy nedělali brikule s výrobou v co nejlevnějších zemích. Třeba WD RED jsou - přes stejné označení - z Thajska nebo Malajsie - přičemž se to chová zcela jinak.
Naproti tomu mám super zkušenosti s 15k Seagate disky Savvio, to považuji za vůbec nejlepší HDD všech dob - 300GB model, konkrétně (600GB už byl trochu horší). Dnes se to už nevyplatí, enterprise SSD jsou někde jinde. Ale ty 300GB Savvio jsou prakticky nezničitelné - přežije to i ZFS on-line deduplikaci, což jinak každý HDD spolehlivě při velké zátěži odvaří (protože je to synonymum pro fragmentaci).
Přes mnoho negativního jsou SSD řádově spolehlivější bazmeky než HDD. Hlavně proto, že jsou necitlivé na typ a rozložení zátěže a dodržení provozních podmínek. Nevadí jim seeky přes celý rozsah a tak dále. Omezení zápisů a všechny ty divné věci s "bohatým duchovním životem" jsou proti tomu minoritní (nakonec onen bohatý vnitřní život mají dnešní HDD také, nikdy se nedá s absolutní jistotou říci, co se stane).
Jak se orientovat při nákupu disků, je celkem jednoduché - diskům nevěřit. Mít to vždycky v zrcadle (konvenční RAID 5, 6, ... je mrtvý). Pak je celkem jedno, co se provozuje, v malém - osobní použití - není problém disky v záruce vyměnit za nové.
Ohledně S.M.A.R.T věcí, asi největší přínos je dobré PR pro uživatele, manažeři ty statistiky přímo milují. Ale celkově je to jen trochu lepší než křišťáová koule nebo si hodit korunou. Protože většina HDD neodejde na mechanické poruchy, ale na vyhnití elektroniky - možná způsobené nějakou mechanickou anomálií, kdo ví. Je to tak složité zařízení, že nejčastěji prostě odejde elektronika. Proč, nikdo neví.
Záleží, jak se k tomu chová systém, obvyklé je, jakmile začnou reporty, disk z pole vyřadit. A podrobit ho menší tortuře, pak ho tam vsadit zpět, když všechno projde nebo ještě lépe ho přesunout na méně exponované použití.
Některé disky se jeví jako "ukecané" a neustále brumlají, jiné nenapíšou nic a najednou jsou po smrti.
Celkově je S.M.A.R.T velký přínos, ale že by to nějak extrémně pomáhalo, to ne.
Díky za info.
K tomu poslednímu odstavci, či spíše poslední větě: nejsem si jist, zda dokážu během záruky dostat ve svém „provozu/neprovozu“ disk do stádia, kdy je to na reklamaci. I proto jsem ještě nekoupil ty 8TB šindely - je to dost peněz na to, abych zjistil, že to odejde až po záruce. To raději ten 5TB Western :).
Jinak teda obecně disky trvanlivé nejsou, to vím sám moc dobře. Hodně lidí za mnou chodí s PCčkama a notebookama, že „je to hrozně pomalý“ a já velmi často zjišťuji, že disk je v křečích (pak je to logicky pomalé, když se to furt snaží číst něco, co přečíst v podstatě nejde). Mrtvých disků mám doma pomálu už tolik, že by jimi šel vykachlíkovat menší hajzlík :). Spolehlivost disků šla hodně dolů, staré kousky (do 20 GB) většinou drží a jsou ještě dneska bez závad (jeden takový mám jako systémový ve svém serveru), dneska už to začíná připomínat floppy disky v nejlepších letech :).
Souhlas.
Ještě k těm S.M.A.R.T věcem, užitečnost té celé věci je negována tím, že dodavatel/výrobce neposkytuje skoro žádnou zpětnou vazbu, co se s diskem stalo. Nečekám, že každému vrácenému bazmeku dělají kompletní "pitvu", ale nějaká rámcová informace by se hodila. Vždy přikládáme k reklamaci S.M.A.R.T reporty a jejich vývoj v čase, ale jestli to někoho opravdu zajímá, to je ve hvězdách. Většinou se nic spolehlivého nedozvíme - často jen "reklamace byla uznána". To je sice příjemné, ale pro optimalizaci použití docela na nic. Nedá se to z nich vyrazit, tyhle informace - kolikrát jsem o tom psal dopisy a říkal to různým hlavounům, pokývali makovicemi, ale výsledek zcela nulový.
Co se týče domácích NASů, dosud jsem nezkoušel ty HGST/Hitachi NAS disky, které - jako poslední disková značka - začali také vyrábět (po WD a Seagate). Takže netuším, jaké jsou. Zkušenosti mám pro domácí použití s WD RED dobré, prostě ze všeho nejvíce záleží na zátěži, od toho se odvíjí spolehlivost. Pro domácí/kancelářskou NASku pro pár uživatelů a minimální provoz to vystačí.
Je to prakticky to jediné z NAS (Pro), co jsem všude do těch "malých krabiček" - 4-8, výjimečně 12 pro zálohovací "cold-storage" dával, ty WD RED (Pro - když se očekává nepatrně vyšší zátěž), případně HGST/Hitachi Ultrastary 7K family při vyšší zátěži. Sem tam - když někdo vyloženě chtěl - ještě ty WD RE4, ale musím říci, že ty Ultrastary jsou mnohem lepší a přitom za skoro stejné peníze.
V poslední době je zábavný trend - jak jsou lidé zvyklí na chybující HDD, a mají na to vybudovanou infrastrukturu - tak se hodně i v profesionální aplikaci používají ty lepší - nebo naopak nejhorší, tedy nejlevnější - spotřební SSD. I s tím, že třeba po 3-6 měsících provozu se to vyřadí a prodá za sníženou cenu, třeba někde v univerzitním kampusu.
Pořád to vychází lépe, než provozovat HDD nebo - pro některé účely - kupovat enterprise SSD. Vývoj je prostě tak rychlý, že pro určitou zátěž - vysokou, ale ne extrémní - je záruka a zatižitelnost drahých enterprise SSD overkill.
Koho zajímá 5 let (nebo 10, to je už úplně směšné) záruky, jestliže je kapacita každých pár let (12-18 měsíců) za stejné prachy dvojnásobná. Navíc se každých pár let mění rozhraní (SATA, SAS2, SAS3, PCIe/NVMe), to nové pošle stávající řešení do muzea - alespoň to tedy půjde do šrotu v plné síle.
Vyplatí se dnes někomu provozovat třeba úložiště, vybudované v roce 2012-13, na bázi enterprise 15k HDD a enterprise HDD větších kapacit, jen lehce "vyztužené" několika (desítkami) enterprise SSD nejvyšší kvality coby cachemi ? Jedním slovem: nevyplatí. Lepší je to "shodit ze skály" a postavit zbrusu nové úložiště na bázi enterprise NVMe disků a PCIe karet s NVMe protokolem. Bude to menší, mnohem úspornější a mnohem spolehlivější - a také výkonnější, není nutné skládat desítky a stovky HDD na požadované IOPS, propustnost a zátěž. Vývoj je prostě příliš rychlý, kdysi obvyklá obrátka 5 let je moc dlouhá, dnes se používá kontinuální upgrade.
Tohle je i v čistě spotřební oblasti - sice je třeba nějaký ten Samsung Pro s desetiletou zárukou určitě o dost lepší disk než nějaký nejlevnější bazmek, ale 10 let ? Bude ten člověk mít v notesu nebo desktopu za 10 let SATA SSD, až všude kolem pojede PCIe 4.0 (5.0) SSD nebo "sroste" SSD s RAMkou ? <550 MB/s v porovnání s 18GB/s (RAM) ?
Chyby disků jsou časté, nejhorší jsou ty "napůl odešlé".
oprava (asi už někdo odpovídá, takže to nemohu editovat): "i to nejhorší "spotřební SSD" 1GB" samozřejmě 1TB.
Páska LTO-6 (Ultrium) je super věc, skutečně jediná archivace, na kterou se dá spolehnout.
Jenže, pro domácí použití to není. Jednotka stojí cca 50 litrů, je připojená po SASu, fyzická kapacita jedné kazety 2.5TB, s LTFS (páskový filesystém) kousek méně. Sice reklama říká 6.25TB nebo kolik, ale to vychází z komprimace 1:2.5 - a lepší komprimaci udělá každý druhý algoritmus puštěný na serveru před uložením, který jede s velkými bloky, tedy na nekomprimovaných (a komprimovatelných) datech.
Hlavní úskalí pro samostatné použití je, že datový tok při "krmení" je 160MB/s, při nižším toku páska neustále zastavuje/startuje a ničí kazetu. Což normálně znamená, že je nutné provozovat nějaký archivační server, kam se data štosují na diskové pole a páska se krmí až z něj. Další věc je, že 2.5TB není dnes nijak ohromující kapacita, takže se provoz neobejde bez páskového changeru - knihovny. A ta stojí - 1U na 12 pásek, z toho jedna se dává čistící - přes 100 tisíc, když se to koupí levně. Používají se také 24 páskové 2U knihovny, které mají tu výhodu, že se dají štosovat na sebe - umí si podat pásku ze zásobníku mezi sebou. A mohou mít v sobě dvě jednotky. Jsou i větší systémy s tisícovkami pásek, to pak mají v kruhových zásobnících, jsou to úplná monstra.
Když má někdo v baráku více disk a polí, tyhle páskové knihovny - nejčastěji jsou vidět ty 24+ krabice - jsou "must have". Ne že by to bylo až tak úžasné, ale prostě nic lepšího není. Provozně se musí archivace nosit mimo objekt nebo alespoň zavírat do požárně odolných trezorů, a dělat to s nějakými těmi "archivačními disky" je docela vošajslich, protože nikdy nevíte, komu to na schodech upadlo.
Letos jsem byl na archivační konferenci, kde ukazovali nějaký výtvor IBM a myslím Fujitsu, který má umět na jednu pásku nacpat 220TB. Takže možná za takových 10 let to pronikne mezi nás obyčejné lidi, až se nasytí Velký bratr.
Já bych si s úplným klidem dokázal představit LTO-3 na doma. To má kapacitu 400 giga, páska stojí, jestli dobře koukám, kolem 8 stovek, což je s ohledem na trvanlivost akceptovatelné, a 80 MB/s si myslím, že tomu jsem schopen dát :). Jediný problém mám s tím, že se mi pořád nějak nechce důvěřovat bazarovým páskovým jednotkám za peníz, který jsem do toho ochoten vrazit :). Takže zatím mám „důležitější“ věci na kombinaci 20GB DATek a kopičce DVD-RAMek :).
Jo, na spolehlivé uložení - třeba rodinných fotek a dalších věcí - na 30 let, nic lepšího není. Jednotky jsou dělané odolně, měly by nějaký čas vydržet. Proto také cena neklesá tak rychle, jak by se dalo podle pofiderní kapacity (400GB pro LTO-3) čekat.
Ale nemusím vlastnit krávu, když mám rád mléko - není problém vzít velký disk a dojít si to někam na LTO pásku vysmahnout, pásku pak uložit, případně mít více kopií na různých místech, pro strýčka příhodu.
LTO systém má výhodu, že současná generace musí umět zapisovat o generaci zpět, a číst o dvě generace zpět.
A je to všude, není to žádný obskurní systém s pár instalacemi, pro který bude za pár let jednotka nedostupná. Je to tak říkajíc archivační standard, velice rozšířený.
A díval jsem se, ten nový archivační zázrak - na 220TB - dělá IBM a Fujifilm, kdy to půjde do prodeje, není zatím jasné.
„Mám takovou zkušenost, že když HDD nejeví známky odchodu ani po 3 letech trvalýho provozu, tak pravděpodobně neodejde ještě hodně dlouho“
Ano, pro elektroniku a disky vyrobenou před 3 lety to nejspíše platilo. Ale dnes, s mohutnějším katováním kostů, to platit nemusí.
Věci i výroba a kvalita je jaksi proměnná závislá na čase.
„PS: ještě k tématu: co se týče SSD, tak platí dvě věci: jakýkoli dnešní 32GB SSDčko, i to nejlevnější, bude vždy lepší než HDD (není-li kritériem kapacita).“
… a není-li kritérium spolehlivost, životnost a údržnost dat (parametry pro datové úložiště jistě natolik nepodstatná, že ani WIFT tyto vlastnosti od datových úložišť nečeká a nepotřebuje)
Viz výše v předešlém vlákně. Fakt sorry, ale nepovažuji úložiště o kapacitě 32 GB za něco, co by se hodilo ke spolehlivému držení dat. Určitě ne v segmentu HDD, o SSD ani nemluvě.
Ja to zvazoval taky (6x8T v Raid5), ale upustil jsem od toho - jsem v komunikaci s vyvojarem Seagatu, ktery ma na starosti patche pro ext4, aby to podavalo alespon nejaky vykon. Nebylo to odporucovano provozovat se soucasnou verzi... proste jakmile bloky filesystemu nejsou zarovnany a alokator datovych netusi ze by mohl udelat lepe jinak... tak to neni to prave. Zhruba za rok pry :)
(mel jsem moznost provozovat raid pole s FS ktery nebyl pro nej nakonfigurovan a vykon pak byl jen zlomek.. nechci se dostat do tohoto stavu - pockam si radeji)
"Připomínám, že v tabulce chybí značky, ke kterým jsem osobně v minulosti ztratil důvěru."
Davide mohl bys je vypsat?
Třeba Runcore pořád dělá i 16GB modely, byť SATA II, což je asi v rámci kapacity fuk, nicméně může to být jedna ze značek, ke kterým si ztratil důvěru. Oproti Transcendu je to v rámci no-name "značek" pořád lepší volba i co se týče případné reklamace.
U mě to znamená Kingston, OCZ, plus kandidáty Patriot a ADATA. Ale já jsem v tomhle hodně militantní, více než jeden produkt selže, nebo jeho parametry neodpovídají udávaným a výrobce maže na černou listinu.
Takže jste předběžně vyřadil prakticky ty jediné, které splňují Vaše požadavky...
Vlastně jste vyřadil skoro všechny značky, které se 32GB segmentem vůbec zaobývají. Zbyla jen ta jedna značka, která se Vás teprve chystá zklamat :)
Mimochodem, proč jste zrovna ty dva kousky ADATA v tabulce vzal na milost?
Ako uz vyssie zaznelo, pan Jezek, ak toto ma byt len blog a tudiz prezentacia Vasho OSOBNEHO nazoru na problematiku, prosim odstrante tieto clanky z titulku a z RSS. Taketo clanky naozaj nemaju nic spolocne so zameranim celeho serveru a zbytocne znizuju jeho uroven.
Teraz k problematike:
1. Pan Jezek, neviem preco to robite, pretoze si nemyslim, ze ste natolko hlupy, ale vo svojich nazoroch si znacne odporujete. Na jednu stranu pozadujete od titerneho SSD vykony high-endu, na druhej strane by ste ho najradsej zaprasili datami az po strechu. Pritom kazdy technicky trosku zdatny uzivatel vie, ze SSD sa so zvysujucou zaplnenostou spomaluju - spomalovanie zacina uz pri 50% zaplnenosti a pri 90% padaju rychlosti na uroven lepsich HDD (samozrejme bavime sa o consumer-grade SSD segmente)
2.aj BFU sa davno pochopili, ze za malo penazi dostanu malo muziky. Alebo inak povedane, ked chcem do niecoho investovat malo penazi, tak neocakavam high-end parametre. To je asi take naivne ako chciet male lacne mestske auticko [povedzme Toyota Aygo], ktore sa vsade zmesti a nic nezerie a zaroven sa stazovat, ze na dialnici take auticko neda >200km/h. A popritom nadavat, ze Octavia RS sice da polahky >200km/h, ale je pre mna zbytocne velka. A Renault Clio RS si nekupim uz len z principu, lebo mam voci francuzskym autam predsudky. A Ford Fiesta ST by mi mozno vyhovoval, ale ten uz stoji 2x tolko ako Aygo.
3. a este jedna vec mi napadla pan Jezek. Ked uz tak velmi bazite po 32GB SSD, mozno lepsie ako porovnavat na papieri pindiky a nadavat siroko-daleko, by nebolo od veci si tie SSD aj realne vyskusat a az potom vynasat ortiel nad tym, ake ubohe su dnesne nizkokapacitne SSD. Osobne som uz dlhodobejsie pracoval na viacerych strojoch s SSD a mozem Vam s kludnym svedomim povedat, ze tie rozdiely nie su ani zdaleka take drasticke ako to vypada na papieri, pokial sa bavime o pouziti SSD vyhradne pre system. Jeden z tych strojov mal prave 40GB Intel X25-V, ktory ma papierovy sekvencny zapis dokonca len 35MB/s a rozhodne som necitil pod Win7 ziadny drasticky nedostatok vykonu ani v porovnani s 250GB Crucial MX200, ktory ma sekvencny zapis 500MB/s (nehovoriac o niekolkogeneracnom rozdieli radicov). Hmm, ze by to bolo tym, ze system pri behu zapisuje ozaj len minimum dat!?
ad 1) to že konstatuji, že je kapacitně nejmenší SSD v řadě nejpomalejší, je pouhé konstatování faktu. jestli to ve vás evokuje, že si tím stěžuji, mýlíte se. přesně vím, co je příčinou této věci, vícekrát jsem to v článcích komentoval a opravdu nevidím důvod proč by to ve vás mělo evokovat to, co píšete.
Navíc jak jsem uvedl, očekávám obsazenost ssd kolem 17-18GB, takže nevím jak mi v tomto má pomoci informace o chování SSD při 90% obsazenosti.
ad 2 ) vlastně jen opakujete svůj komentář k tomu, co jsem nikdy neřekl (tj nikde jsem nepsal, že očekávám od kapacitně nejmenšího SSD výkony (nej)vyšších modelů). přirovnání k autům na tom opravdu nic nezmění.
ad 3) já jsem také na mnohých SSD pracoval, od nejvýkonnějších SATA modelů až po 1,8" ATA100 ZIF SSD a také tvrdím, že rozdíl mezi pomalým a rychlým SSD je spíše papírový. ostatně jsem to v posledních letech psal v mnoha článcích (ano, opakuju se, ale vaše "ohraná deska" to prostě vyžaduje).
Závěre: napsal jste 3 tučné body komentářů, ale v nich jen vlastně vyjadřujete rozhořčení nad svým chybným pochopením mých textů za poslední roky. Já vlastně hlásám zhruba totéž co vy. Nějak tedy nerozumím tomu, nad čím se rozčilujete. Ostatně já se nerozčiluji nad tím, že nabídka 32GB SSD je malá (no prostě je, to je stav trhu. tečka. když jsem hledal 1,8" ZIF PATA SSD pro notebook, také jsem se nerozčiloval na tím, že do výroby tohoto "prodejního trháku" se vedle runcore či supertalentu vlastně nikdo další nepouští. byl to prostě logický stav trhu). Nerozčiluji se nad tím, že udávané parametry 32GB SSD jsou oproti 128GB(+) slabé, protože dobře vím že zaprvé to nehraje tak významnou roli (byť např. 450MB/s vs 40MB/s sekvenční zápis už v řadě situací znát mírně bude) a zadruhé to beru opět jako stav trhu daný parametry použitých technologií (tj. moderních NAND Flash čipů).
Pokud byste se chtěl dále rozhořčovat, tak si prosím nejdříve zpětně pročtěte, co jsem na téma SSD na tomto webu psal. Díky.
ad 1) citujem Vas zaver z dnesneho blogpostu:
"Berte to opravdu tak, že 64 GB je pro mě zbytečný luxus ... můj doprasený Linux zabírá cca. 20 GB dat. I tak by na něj stačilo hypotetické 24GB SSD ...
Jsem schopen...být trvale ve velikosti do 17-18 GB"
takze aj napriek tomu, ze ste mi prave odpisal, ze ste si vedomy vykonovej penalizacie pri zaplneni SSD, tak aj tak v clanku pisete o hypotetickej moznosti fungovat na SSD s 80% zaplnenim. A mimochodom - pri zaplneni 17-18GB na 32GB SSD ste uz vykonovo zhruba na polovici oproti papierovym hodnotam vyrobcu pre ciste SSD
ad 2) citujem pre zmenu Vas predchadzajuci blogpost: "32GB je tak pomalý a předražený, že jej ignoruji, přestože by byl nejvhodnější"
ad 3) ak teda mate aj realnu skusenost s "pomalymi" SSD na system, a viete, ze skutocne rozdiely su pri pouziti SSD vyhradne na system naozaj minimalne, tak potom naozaj nechapem zmysel Vasej SSD blogpostovej sagy za posledne tyzdne.
Možná by pomohlo, kdyby pan Ježek místo těch jinotajů co vždycky všichni špatně chápeme napsal o co mu jde a proč to píše.
S tou rychlostí je to fakt. Měl jsem Samsung 240GB EVO a že také trpí bugem, kdy čtení klesne ze 400 na 50MB/s jsem poznal až když o tom vyšly články a pustil jsem na něm benchmarky... Jinak to bylo neznatelne.
Mám doma M.2 -> Sata redukci z číny za dvě stovky i s poštovným. Těch 900 je přeháňka
ok, beru, ale je to spíše doplňující informace, pořád to ta ssd neudělá výhodnějšími ani levnějšími. ale díky za zmínku, tabulku upravím.
Tak já článek beru obecně vzato i jako svůj názor... Poněkud úsměvné mi přide, že se diskuze "svezla" někam k trvalejšímu ukládání dat, což asi není primární myšlenkou článku. Takže za mě souhlas s malým SSD na systém (winaři budou asi náročnější) a pitvat zbytek by bylo mlácení prázdné slámy. Jako masochysta jsme svým způsobem pravděpodobně každý, někdo ta obludná místa hold nepotřebuje a jiný se bez nich neobejde, taková je realita využívání "písidel"...
Ty jsi teda dobrý típek. U SSD bych bral o 500kč dražší 120GB, u kterého máš teoreticky 3x větší životnost. Právě za předpokladu, že ani při vyšší kapacitě nebudeš využívat více prostoru.
http://www.czc.cz/kingston-hyperx-fury-120gb/154678/produkt - klasika, jistota
editováno
I když chápu jak je to myšleno, osobně bych viděl za nejmenší "logickou" velikost 64 GB. Ty 32 GB mrchy jsou prostě příliš kompromisní. A klidně na něm může být jen 32 GB pártišna a zbytek jako rezerva. :-)
Je nějaký důvod nevzít 64GB?
„Má zbytečně velkou kapacitu“ není důvod, větší kapacita ničemu nevadí.
Pokud tam není zajímavý cenový rozdíl, nebo nějaká jiná výhoda, není důvod brát menší disk.
Ostatně je dost paradoxní, že máte scénář, kdy je kapacita disku nezajímavá (kapacitně vyhoví téměř všechno na trhu), přesto se při výběru neustále zabýváte tím, kolik má ten disk gigabajtů.
Proč?
To je přece nesmysl, já bych jako hlavní kritéria dal cenu a rychlost a vyšel by mi nejspíš ten 64GB disk, u kterého bych těch dalších 32 GB navíc bral jako takový bonus.
Keď striktne trváte na 32 GB, nemobolo by lacnejšie zobrať USB flash alebo SD kartu? Linux by sa mal dať nastaviť aby fungoval na flashovom úložisku, a keď "sa opotrebuje" sa dokúpi druhý karta alebo disk.
Alebo to proste neriešiť ... zobrať prvý rozumný SSD bez oh%ladu na veľkosť. Pokiaľ sa veľmi radikálne a veľmi rapídne nezmenia konektory (NVME, SEX), vydrží aj nasledujúcich pár generácii HW, a aj keď zmeníte distribúciu alebo tá existujúca nabobtná.
Pevné disky tiež nekupujem štýlom "najmenší majú 250 GB ten bude stačiť", zoberiem rovno terový. Rozdiel ~6 Evry.
riesenie za 700kc:
Samsung SDHC EVO 32GB Class 10 +
SD SDHC Secure Digital MMC to SATA Converter Adapter
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.