Diit.cz - Novinky a informace o hardware, software a internetu

Diskuse k Lennart Poettering ohlásil svůj nový projekt casync

Casync je jen svobodná varianta deduplikace. Nic nového, nicméně zajímavý počin.

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

Vsetko do coho sa pustil to opravil a posunul dalej. Narozdiel od tych uplakanych haterov v diskuziach.
Mohol by sa pustit aj do UI, tam je to katastrofa.

+1
-6
-1
Je komentář přínosný?

Se sysvinit vypnu daemona na dalku a z konzole ho muzu pustit. Se systemd vypnu daemona na dalku, z konzole ho pustim.. tvari se to ok a nic. Musim ho pres systemd ukoncit (pritom nebezi), aby ho to dokazalo pustit. Se sysvinit mi pri shutdown/restartu pride signal do daemona a muze se korektne ukoncit. Se systemd mi pride kulovy a zabije ho to na tvrdo. Oboji na debianu jessie.
Takhle si teda posun dale nepredstavuju...

+1
+8
-1
Je komentář přínosný?

To, že vy máte problém se systemd nijak nesouvisí s tím, že Lennart maká, zatímco vy žvaníte. Taky nemám systemd rád - hlavně proto, že se musím něco nového učit, ale taky proto, že se občas chová dost nepochopitelně; sám to popisujete.

Ale proč to musíme snášet? Protože Lennart makal, zatímco my slintali v diskuzích a nadávali. Mohl jste být na Lennartově místě a napsat si něco svého. Svět mění ti, co něco dělají, ne co je kritizují.

+1
-6
-1
Je komentář přínosný?

Proč by měli psát něco svého? Bohatě stačilo nerozbíjet to, co fungovalo. A kdo by chtěl, mohl by používat starý init + rc.v (nebo klidně init=/bin/bash, když na to přijde) a ten, kdo by chtěl by si mohl používat sd. Nemuselo se nic rozbít, nemusely se dělat pevné závislosti kde čeho na sd apod.

Tohle pravidlo se respektovalo mnoho let, programy obecně běží na každém dostatečně sane unix systému (já prakticky nepoznám, zda pracuju na BSD nebo na Linuxu, userspace programy používám tytéž na všech systémech bez rozdílu).

+1
+8
-1
Je komentář přínosný?

Ste si bohužel vybral špatnou profesi, pokud se Vám nelíbí, že se furt musíte učit něco nového, můžete jít třeba házet lopatou nebo makat u pásu, technologie lopat je dlouhodobě stabilní, takže tam Vás podobné problémy nepotkají.

+1
-6
-1
Je komentář přínosný?

Asi jste četl jiný komentář, já jsem si nikdy na nutnost učit se nové věci nestěžoval. sd samotný používám, napsal jsem o tom několik (dokumentačních) článků.

+1
+6
-1
Je komentář přínosný?

Právě kvůli lidem s takovýmito ^^^ názory mají počítače dodnes blíže k pop music než k třeba k matematice. Každá generace programátorských teenagerů znovuvynalézá již dávno fungující kolo. Možná se nám pouze nelíbí, že se "furt učíme něco nového", co ale dělá přesně totéž, co něco starého? Kdy se budeme učit něco nového, co skutečně dělá nové věci a obor posouvá někam dál? To je tak možná 5-10% případů. (Naštěstí mou lopatou je Common Lisp a Unix, takže hipsterské problémy nemám.)

Všem lidem, kterým záleží na pokroku, doporučuji nestudovat historii výpočetní techniky, protože je to spíš k pláči.

+1
+4
-1
Je komentář přínosný?

No vlastně ale máte pravdu, problém je akorát v tom, že matematice prakticky nikdo nerozumí, a proto kdyby měly počítače blízko matematice, tak by jim taky prakticky nikdo nerozuměl a nemohl by je tedy používat.

Sice se na první pohled může zdát, že furt vynalézáme kolo, ovšem v to staré kolo je všelijak šišaté a zprohýbané, prostě přizpůsobené účelu, ke kterému bylo původně navrženo. Pokud někdo usoudí že se k jeho účelu to staré kolo nehodí, tak si prostě navrhne svoje kolo, v čem je problém? Však se podívejte, kolik různých typů kol mají osobní automobily, před 20 rokama byly kola úúúplně jiný.

Výpočetní technika má výhodu v tom, že její historii nemusíte studovat, nýbrž ji můžete prožívat :-) , je snad nějaký jiný obor, který se rozvíjí tak rychle?

+1
-3
-1
Je komentář přínosný?

Počítače nejenže "mají blízko k matematice", počítače ve skutečnosti nedokáží nic jiného než vyčíslovat vyčíslitelné funkce (kterým říkáme programy). A ano, skutečně jim prakticky nikdo nerozumí, proto v první řadě existují ti programátorští teenageři.

Problém s kolem je v tom, že celá řada "novinek" ve světě výpočetní techniky budí spíš dojem, že jejich autoři neopravovali staré a víceméně kulaté kolo, aby bylo ještě kulatější, ale že o jeho existenci vůbec nevěděli a místo něj vymysleli kolo ještě hranatější.

"Výpočetní technika má výhodu v tom, že její historii nemusíte studovat, nýbrž ji můžete prožívat"

To je stejné, jako kdybyste řekl, že je skvělé, že každý si může zopakovat tytéž chyby. To je sice pěkné v případě mladistvého sexu, drog a alkoholu, ale v průmyslu je to kravina, často i nebezpečná a v každém případě nežádoucí.

+1
+5
-1
Je komentář přínosný?

S tou historií to bylo myšleno trochu jinak, před 100 lety bylo na zeměkouli 10x méně lidí a chytrých zabývajících se vědou tak 1000x méně než dnes. Přestože i tenkrát byli lidi stejně chytrý jako dneska, tak už jenom proto že jich bylo tak málo, zvládli za celý život vymyslet to samé, co vědecké a vývojové týmy dneska zvládnou za 1-2 roky.

+1
-3
-1
Je komentář přínosný?

To nedává moc velký smysl. To, co se ve vědě objevovalo před sto lety, jsou úplně jiné věci, než co se objevují teď. Koneckonců nemá smysl již objevené objevovat znovu, že? Nemluvě o odlišných technických podmínkách apod. A že vědecký proces dnes trvá kratší dobu? No nevím, třeba Higgsův boson se objevoval desítky let. A nezapomeňte na survivorship bias. Co si pamatujete z výzkumu před sto lety jsou ty úspěšné fundamentální věci, ne ta notorická záplava trivialit ze současné publikační činnosti.

+1
+3
-1
Je komentář přínosný?

"No vlastně ale máte pravdu, problém je akorát v tom, že matematice prakticky nikdo nerozumí, a proto kdyby měly počítače blízko matematice, tak by jim taky prakticky nikdo nerozuměl a nemohl by je tedy používat."

A přitom by bez matematiky počítače neexistovaly. Matematická logika, teorie spočítatelnosti, Turingův stroj, problém zastavení, důkaz typu P/NP, Goedelovy věty a tak dále. Bez matematiky napíšete tak možná hello world.

Jedna věc je používat a druhá věc je vyvíjet. Uživatel nemusí nutně rozumět tomu, co se v přístroji děje (ale když tomu rozumí, může jej používat lépe), ale vývojář by tomu rozumět měl (jaksi z titulu své funkce).

Dneska nikoho nezajímá, jakou složitost má daný algoritmus (a že byl znám už před 40 lety), ale hlavně se z toho musí udělat hype (a hlavně prohlašovat, že je to novinka) a ten startup prodat dřív, než bublina splaskne.

"Pokud někdo usoudí že se k jeho účelu to staré kolo nehodí, tak si prostě navrhne svoje kolo, v čem je problém?"

Problém je v tom, že ten někdo jaksi nechápe a vůbec se nezabývá tím, proč je to staré kolo navržené takto a myslí si, že jej může navrhnout lépe. Potom se dostane do stejných problémů jako někdo před 30 lety, neví o tom a buď to tam zapíchne, nebo se to nějak pokusí obejít. Jenže ten původní projekt na to měl o 30 let více. Takže nakonec vznikne "alternativa", která je ve všech ohledech horší, než původní "fosilie".

Ten background znalostí je prostě potřeba a vědět o tom, proč jsou věci navržené tak jak jsou a jak se v praxi používají, je prostě nutnost. Nestačí být jen geniální samotář.

Jo, přiznám se, že občas zavzpomínám na dobu počátku s linuxem, kdy v manu byly tabulky a vzorce s přesností na 1B a člověk si mohl vypočítat, jak přesně bude daná struktura na disku velká. Nedávno jsem četl nějaký papír o bsdiff a dolehla na mě nostalgie. To se jen tak nevidí.

+1
+4
-1
Je komentář přínosný?

Říct, že init skripty fungovaly je dost silné tvrzení - jak si vysvětluješ, že je tedy hlavní distra opustily?

Nicméně stále platí, že kdo chce používá systemd a kdo ne, tak pořád může jet po staru, nikdo přece systemd nikomu nenutí...

+1
-7
-1
Je komentář přínosný?

"Říct, že init skripty fungovaly je dost silné tvrzení - jak si vysvětluješ, že je tedy hlavní distra opustily?"

Tohle je jeden druh konfirmačního zkreslení. Něco se stalo, tzn to před tím muselo být nějaké. Doporučuju se podívat na průběh rozhodování třeba v Debianu. Přečíst si maillisty apod.

Jinak mám pocit, že init skripty fungovaly. Servery na nich běží dodnes, na nové distribuce se sd se přechází až teď. Ano, původní init+rc skripry nejsou nejdokonalejší věc na světě, ale to sd taky ne. Každé má svoje, admin s tím musí umět pracovat a musí to umět používat.

"Nicméně stále platí, že kdo chce používá systemd a kdo ne, tak pořád může jet po staru, nikdo přece systemd nikomu nenutí..."

Tohle bohužel neplatí, spousta projektů je stále více se sd svázána a závisí na jeho komponentách. Stejná situace je s pulse audio, třeba takový skype už nic jiného neumí, ff se k tomu chystá. Na SD čím dál tím víc závisejí věci spojené s gnome a vůbec grafickými DE, na klasické userspace programy se ještě nedostalo, ale už někdo měl nápad dát závislost tmuxu na sd (což neprošlo).

+1
+6
-1
Je komentář přínosný?

Nic ti nebrání napsat si vlastní program nebo upravit existující OSS pokud ti nevyhovují jeho závislosti.

Popravdě mě jako autora SW poněkud zaráží myšlenka, že uživatel říká, že je do něčeho nucen když já na něčem vytvořím závislost. Ne, nenutím to nikoho používat, je to každého svobodná volba.

+1
-8
-1
Je komentář přínosný?

"Nic ti nebrání napsat si vlastní program nebo upravit existující OSS pokud ti nevyhovují jeho závislosti."

Tenhle argument by si zaslouzil zlatou medaili za blbost. Ta vec ktera vam brani samozrejme existuje, jmenuje se cas, a z nejakeho duvodu ho vetsina lidi ma jiste omezene mnozstvi (i kdyz vy a vam podobni teenageri mezi ne nepatrite, to je jasne).

"je to každého svobodná volba."

jo, myslim ze odborny nazev je Hobsonova volba.

+1
+4
-1
Je komentář přínosný?

Takže ty do toho nechceš investovat svůj čas, ale naříkat, že jiní co doho ten čas dali to nedělají jak chceš ty, to ti blbý není? Za to si zasloužíš leda tak zlatou medaili za vyčuranost.

Nevím co si mám myslet o tom pokusu nazvat mě teenagerem, docela bych řekl, že jsem i starší než ty. Pokud tak usuzuješ z toho, že věnuju čas SW, tak věř, že to jde dělat i po dvacítce.

+1
-2
-1
Je komentář přínosný?

On nerozbil nic, co by fungovalo. Implementovat systemd bylo rozhodnutí správců distribucí. Jasně, protlačil to Red Hat, to není úplně malinkatý hráč. Ale ostatní do toho nikdo nenutil.

Jenže i ti správci distribucí na to přešli. Na Gentoo vám systemd nikdo nutit nebude. Debian se starým initem taky prý nějak žije, kdyžtak je tu Devuan. Určitě bude existovat spousta nonsystemd dister. Případně můžete použít něco staršího, co systemd ještě nemá, ale to není nejlepší volba do budoucnosti. Pro mě osobně není systemd zásadní překážkou, rozhodl jsem se respektovat rozhodnutí správců dister, a tak si na systemd zanadávám, jen když mi třeba při odhlášení vypne screen. Za to bych tomu idiotovi urval hlavu. Naštěstí do většiy dister se tahle vychytávka v defaultním configu nestihla dostat bez opravy.

S druhým odstavcem souhlasím, nicméně zase; pokud se holt správci dister rozhodli přejít na systemd, můžete rozjet rozsáhlou emailingovou kampaň, ale nic víc s tím jen tak neuděláte. Krom toho BSD je dinosaurus (v tom nejlepším smyslu), Linux potřebuje i nějaké moderní a ještě modernější vychytávky, jinak by nebyl cool. Já to říkám pořád, pokud chcete cool systém, pořiďte si GNU/Linux, pokud ale chcete něco, co bude fungovat, jděte do *BSD...

Událost podobná systemd na Linuxu je (doufám) na BSD naprosté scifi.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

"Událost podobná systemd na Linuxu je (doufám) na BSD naprosté scifi."

Tak oni tam něco plánují, něco jsem četl, jsou dostupné přednášky na YT, ale zrovna v podání FreeBSD bych se toho nebál. Tam je vidět, že se nad věcmi přemýšlí, dělá se to dlouhodobě a správně (je třeba požitek si přečíst něco o historii a úpravách UFS).

+1
+4
-1
Je komentář přínosný?

"pokud ale chcete něco, co bude fungovat, jděte do *BSD..." co je samozrejme nezmysel. FreeBSD ma svoje muchy. A co je uplna ceresnicka, je nezmyselne a neopodstatnene casovo obmedzovana funkcnost portov a nutnost prechadzat na nove a nove releasy.

"Událost podobná systemd na Linuxu je (doufám) na BSD naprosté scifi." - suhlas.

+1
+2
-1
Je komentář přínosný?

Kdyz to berete takhle... v tom pripade makajici lennart je "aktivni blbec co je horsi nez tridni nepritel". A ja radsi nez aby sem jako on otravoval svymy produkty zivot spouste lidi tak radsi budu ten "kdo nic nedela, ten nic nezkazi".

+1
+3
-1
Je komentář přínosný?

Lenže toto je o paralených a heterogénych systémoch

Novší a komplexnejší pohľad ponúka,článok s mojimi komentármi veľkými písmenami

Heterogeneous computing: here to stay
Mohamed Zahran New York University
Communications of the ACM, Volume 60 Issue 3, March 2017, Pages 42-45
DOI:10.1145/3024918
https://dl.acm.org/citation.cfm?id=3024918

When multicore systems appeared, they were homogeneous—that is, all cores were similar. Moving from sequential programming to parallel programming, which used to be an area only for niche programmers, was a big jump.

At the software level, the situation is
also very challenging. How are we go-ing to program these beasts?
Sequential programming is hard.

Parallel programming is harder. (A TOTO RIEŠI SYSTEMD POČAS BOOTU)

Parallel programming of heterogeneous machines is extremely challenging if we care about performance and power efficiency.

Programovanie sa naučí 44% študentov IT
http://www.eis.mdx.ac.uk/research/PhDArea/saeed/paper1.pdf

Paralelné programovanie sa naučí 1% programátorov
https://www.theinquirer.net/inquirer/news/1026585/programmers-prepared-g...
http://www.theregister.co.uk/2014/02/26/software_needs_meaty_cores_not_t...
0,44% študentov IT

Systémové programovanie sa nauučí 5% paralelných programátorov. (OSOBNÁ SKǓSENOSŤ)
Teda 0,022% študentov IT na svete

Ak má byť heterogénne extrémnou výzvou, tak musí byť ťažšie ako systémové, teda tak 1% paralelných progamátororov s ato naučí. (OSOBNÝ ODHAD)

Portom Heterogénne paralelné programovanie (44 z milióna) sa nauuči
1% paralelných programátorov 0,0044% študentov IT.

SYSTEMS MÁ BYŤ PRIPRAVENĚ AJ NA HETEROGÉNNE SYSTÉMY A TOMU ZODPOVEDÁ SPÔSOB PRÁCE S NÍM LEBO MUSÍ REŠPEKTOVAŤ PRVÝ TYP HETEROGENITY

Cores can have the same architectural capabilities for example, the same hyperthreading capacity (or lack thereof), same superscalar width, vector arithmetic, and so on. Even cores that are similar in those capabilities, however, have some kind of heterogeneity. This is because each core now has its own DVFS (dynamic voltage and frequency scaling). A core that is doing more work will be warmer and hence will reduce its frequency and become, well, slower. Therefore, even cores with the same specifications can be heterogeneous. This is the first type of heterogeneity.

+1
-5
-1
Je komentář přínosný?

"Parallel programming is harder. (A TOTO RIEŠI SYSTEMD POČAS BOOTU)"

Systemd zjevně během bootu řeší concurrency, nikoli paralelismus. Já vím, že se to mnoha lidem plete, ale v praxi to není totéž (třebaže by nad tím šla asi vybudovat nějaká jednotná abstrakce).

+1
+3
-1
Je komentář přínosný?

Z pohľadu celého boootu je to concurency, z pohľadu units je to paralelizmus. A systemd rieši iboje

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Ovšem paralelismus v tomto případě řeší spíš operační systém, tím, že umožňuje spouštět procesy současně na různých jádrech. Systemd snad nepřináší žádnou funkčnost navíc, kterou by správa jinak nekomunikujících procesů dříve neměla.

+1
+2
-1
Je komentář přínosný?

Takze rikas ze ze systemd uz zmizeli veci typu "tohle nejak nejsme schopni poradne sesynchronizovat tak tam dame sleep(5)"?

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

> Vsetko do coho sa pustil to opravil a posunul dalej.

To tezko. PulseAudio AFAIK dodnes neumi jakoukoliv hardwarovou akceleraci, takze napr ti co chteji delat muziku s lepsimi zvukovkami, co by chteli hrat hry s hw akcelerovanym 3D zvukem, maji smulu. Navic melo docela brutalni problemy s latencemi az tusim do verze 4.0 nebo tak nejak.

+1
+6
-1
Je komentář přínosný?

A fungoval na sieťovom X-terminále s X Window System zvuk? Pokial viem,ani Wayland ani Mir to nemaju,

To proste bez PulseAudio, alebo proprietárnej technológie nešlo.

+1
-1
-1
Je komentář přínosný?

Krom toho, ze dnes uz snad X terminal po siti temer nikdo nepouziva a Mir ani Wayland snad s podporou site ani nepocitaj, a toho, ze X nema nic spolecnyho se zvukem, tak pred PulseAudio umel zvuk posilat po siti treba JACK:
https://en.wikipedia.org/wiki/JACK_Audio_Connection_Kit

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

Jak psal TyNyT, je to deduplikace a distribuce image disků. Někomu se to může hodit. Ten systém chunků je zajímavý (ale není to první návrh tohoto typu), pokud to bude správně pracovat s fw typu btrfs, mohlo byt to být velmi zajímavé.

Vůbec je fajn, že se začíná víc využívat COW vlastností FS. nspawn už to využívá (sice tak nějak opatrně a zlehka), tohle by mohl být další krok.

Obecně by se hodil nějaký snapshot manager (což tohle být nemá), protože desítky tisíc snapshotů na jednom fs už by si něco zasloužilo.

+1
+3
-1
Je komentář přínosný?

já tohle celé beru jen jako jakýsi middleware, podle mě nebude problém vystavět nad tímhle řešením jednoduchý snapshot manažer nebo zálohovací SW - prostě se jen proud dat přesměruje z těchto programů do casync.

Problém vidím jinde - z vlastní zkušenosti s EMC Avamar je kladen až hysterický důraz na korektní zpracování a uložení jak chunků, tak hashů. Tedy ECC + RAID je naprosté minimum, je třeba si uvědomit, že ztráta jediného chunku znamená z hlediska záloh docela průser.

+1
+2
-1
Je komentář přínosný?

Jen tak ze zajímavosti, vlastní zkušenost s Avamarem ze strany EMC, resellera nebo koncového uživatele? A sice na to v EMC kladou důraz, ale občas i jim se ašibka vloudí, viz bugy v DataDomain OS 6.x :-(

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

Článek o PulseAudio a Poetteringovi v jeden den, to už je konec světa, nebo jen pozdní apríl?

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.