V posledním týdnu obletěla svět zpráva, že na nadcházejícím mobilním veletrhu v Barceloně představí znovuzrozená Nokia kromě několika dotykových placek s Androidem i reinkarnaci tlačítkové Nokie 3310. Tento model z přelomu století si od svého uvedení na trh vydobyl takřka kultovní status a i když následující roky přinesly ve světě mobilních telefonů nejeden převrat, tu a tam některý mobilní operátor zveřejní, jak překvapivě velký počet těchto mobilů se mu ještě hlásí do sítě.

Nejrůznější reakce na toto oznámení na sebe nenechaly pochopitelně dlouho čekat. Od těch negativních, které kritizují pokus snadno a rychle vydělat na retrovlně, po velmi pozitivní, vycházející ze vzpomínek na mládí, které jsou vždycky lepší než tehdejší realita ve skutečnosti byla. Do jaké míry ale může být nová Nokia 3310 shodná s legendou, kterou všichni známe?

I kdyby opravdu někdo chtěl vzít staré výkresy, nastavit stroje a začít chrlit sedmnáct let staré telefony, jsou tu nevyhnutelné změny, kterých bude muset nová Nokia 3310 doznat. Za tu dlouhou dobu, jež od roku 2000 uplynula, jsme si například v Evropě zakázali pájení pájkou s obsahem olova. Co to udělalo s kvalitou elektroniky nebudu obšírně popisovat, laskavý čtenář ať to téma někdy nadhodí v hospodě u piva s libovolným elektrotechnikem, uslyší sám. Prvním RoHS plnícím telefonem finské provenience byla Nokia 5140i, která je ovšem o celých pět let novější než 3310 a pokud jsem něco neminul, za příslovečně trvanlivý přístroj ji dnes nepovažujeme. A nově vyrobená 3310 se bude muset nařízení podřídit také, i kdyby vše ostatní zůstalo do posledního šroubku a SMD součástky stejné.

Ona ale i tak do poslední součástky stejná nezůstane, kdo by totiž dnes hledal nabíječku s původním silnějším nokiáckým konektorem? Sama Nokia jej opustila už před více než deseti lety a i užšího nástupce už dávno vyměnila za micro-USB, stejně jako drtivá většina ostatních výrobců. Spodní část telefonu, která obsahovala nabíjecí konektor, byla samostatným dílem a ten nebyl k základní desce připájen, ale pouze na ní nasazen - výměna za konektor nový by tedy byla relativně triviálním problémem. Otázkou však je, kolik dalších podobných drobností by bylo zapotřebí změnit a zda by se to vyplatilo více, než vzít některý z aktuálních Series 30 modelů a vyrobit pro něj Nokii 3310 designově podobné tělo. Odpověď na tuto otázku je asi více než jasná.

Některé problémy - například absenci podpory sítí třetí a čtvrté generace - ale nevyřeší ani nový mobil založený na Series 30.  V Evropě či Asii, kam běžně tyto mobily míří, je to celkem jedno, v USA ale už první operátor síť druhé generace vypnul a nikde nenajdete více hipsterů s gramofony a velocipedy než právě tam, tak proč jim upírat retromobil?

Jsem opravdu zvědavý, jakého „kočkopsa“ to na nás Nokia chystá. Nic by mi neudělalo větší radost než obyčejný mobil s čitelným černobílým displejem, bytelnou konstrukcí a slušnou bateriovou výdrží. V roce 2017 ale na příchod něčeho takového věřím ještě méně, než na Ježíška.