Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Pekne napísané :D
V podstate máš pravdu, ale asi nemáš ešte deti, že? Ja sa teraz celkom rád s rodičmi pohrabem v krabici s fotkami z môjho detstva, a trochu ma mrzí, že nie sú farebné, že ich nie je viac... Môj 1,5 ročný syn to bude mať určite lepšie :) I keď často len výcvaky mobilom bez umeleckej hodnoty. Možno si ich rád pozrie za 35 rokov :)
Četl's článek pořádně? David píše, že za 3-4 generace nebudou tvoje fotky nikoho zajímat. Tj. generace tvých pra-pravnoučat a dále. Opravdu myslíš, že si budou procházet stovky digitálních fotek, které jsi možná vyfotil?
A Ty si čítal môj príspevok poriadne? Píšem o 35 rokov, nie o 350 rokov :)
Výborně, takže když konstatuju, že tvoje argumentace se vůbec netýká předmětu článku (jímž jsou fotky po sto letech) a ty mi to ještě následně potvrdíš, tak to znamená, že čtu špatně? Dobrá, tento thread mám za ukončený :-)
Dovolil som si napísať môj názor na to, o čom je článok. Zle? Pretože sa s ním nestotožňuješ? šup sem mínusky, idem sa zatiaľ vyplakať na WC.
Já si naopak velmi vážím několika fotek mého pradědy, stejně tak jako např. fotek ulic dávné Prahy, vše více než 100 let staré.. A myslím si, že moje děti budou také. Někdy v budoucnosti to pro ně bude více než 150 let historie. Ale každý to máme holt hozený jinak..
Opět - z článku to jasně plyne - kolik fotek zůstalo po pradědovi a kolik jich vyprodukujeme v digitální době my? Asi nikdo, kdo mě zná, mě neobviní z nelásky k historii, ale kdyby po pradědovi zůstávalo 2000 za rok jeho života, byly by mi z větší části srdečně ukradené. Zůstalo by těch pár "nevýcvaků" o kterých David píše.
V podstatě potvrzujete autorovu doměnku: "maximálně pár desítek let". Já děti mám a nemohu si pomoct, de to do kytek. Mladší lidi si to moc neuvědomují, jsou ještě "opařený životem", který prožívají a který se před nimi "otvírá". Ono je to ale kolem padesátky přejde a kort v tomhle "nehumánním marasmu". U některých mnohem dřív a někteří dokonce už "včera skočili s okna v 10-tém patře"... Těch pár, co jsou v relativním klidu a mají svého koníčka, tak i ty čas nebo špatné zdraví zastihne a bude po iluzích...
Já bych to (se) nepřeceňoval. Právě to množství je kolikrát kritická záležitost. Po babičce mám hromádku fotek, krásnou profi svatební a pár dalších, možná 30 dohromady a konec. Jsou to dobré a kvalitní snímky a v tomto množství zaujmou už tím, že jsou na papíře a tak mohou padnout do ruky.
Dnes jsou fotografií miliony. Pokud na to někdo koukne náhodně (a bude to médium čitelné), zřejmě narazí na fotky, které mu jsou cizí, nebude vědět na co se kouká, protože on je nemá v paměti jako emoční podporu. Za minutu jej to přestane bavit, protože tam není konctrát toho podstatného. Prostě na vyhození.
Čímž neříkám, že by si člověk neměl fotit pro podporu svých vzpomínek, ale nelze očekávat, že to je generačně přenosná zkušenost, zejména jsou-li toho kvanta. Jednoznačnou předností jsou fotky na papíře či publikované, už je proto, že je na první pohled znát, co to je.
Typicky to bude při přebírání pozůstalosti (a nálezu HDD): hele co to je za krabičku? Nějaký starý to... jaksetomu... jako ještě před cloudem, taková malá jako lokální pamět. A co se s tím dělá? No to se strkalo někam do počítače, podívej na ten obří konektor, doba kamenná. Hoď to do elektroodpadu. ;-)
Takze cely clanek shrnuty do jedne vety:
Pokud vam vadi ze ty fotky stejne nekdy nekdo vyhodi tak nema cenu fotit.
zdar, zaujimal by ma clanok na temu Filmovy archiv. vs. cech kameramanov. Kameramani tvrdia ze maju lepsiu metodu na restaurovanie. Archiv tvrdi ze to je uz remaster :) takze ako to je?
A není to jedno? Není důležitější výsledek?
Ne, neni to jedno. Je to velký rozdíl.
Tady jde o to, jaký má být výsledek. Jestli skutečná restaurace, nebo modernizace.
S článkem souhlasím až na poslední větu. Za sto let bude stačit kouknout na nalezený negativ proti světlu a bude vidět, že to je fotka. Za stolet nalezený JPEG soubor bude jen kupa digitálního šumu, u nějž bude poslední znalec jeho formátu už desítky let mrtvý. Jelikož jsou staré počítače můj koníček, vím že je občas problém rozlousknout data i blbých 30-let stará, v roce 2100 - za předpokladu, že ke každému CD s fotkama nepřiložíte voyagerovskou plaketu s popisem jak je přečíst - nebude nikdo, kdo by se na ty JPEGy podíval.
Tak o tomhle názoru by se dalo diskutovat hodně dlouho. V zachování v technickém stavu nevidím problém, to spíš ten nezájem o zastaralý formát. Data "blbých 30-let" nemáte v digitálu (myšleno foto), data z pc na strojích v nich vytvořených, za předpokladu, že jsou funkční, přistoupíte vždy, hezký den :)
Když jsem mluvil o třicet let starých datech, nemyslel jsem samozřejmě data obrazová. Ono za 100 let nikdo nebude tušit, jestli data na tom konkrétním médiu (pokud ho budou mít kam vložit) jsou obrazová nebo jakákoliv jiná, pravděpodobně nebude schopen ani přečíst souborový systém na médiu se nacházející a bude muset složitě archeologicky odkrývat.
Je to úplně stejné jako následující situace: udělám 5.25" disketu, zapíšu na ni data. Dám vám ji s počítačem ve kterém bude naprosto funkční mechanika a budu chtít, abyste zjistil co na disketě je za data a přečetl je. Předem popřeju hodně štěstí.
Ak budem svoj archív chcieť zachovať, tak ho vo vhodnom čase skonvertujem na vhodný "aktuálny" formát, a ak ho budú chcieť zachovať z nejakého dôvodu aj moji potomkovia, urobia to isté. Netreba čakať až kým sa zničia všetky zariadenia schopné formát prečítať/dekódovať.
"Jde o to, že nyní, nějakých řekněme 50 až 60 let od pořízení těchto snímků se z toho malého archivu stal bezcenný šunt při vyklízení půdy."
Tato kategorie fotek, která nemusí být o nic méně zajímavá, ale v digitální podobě sto let čitelně nepřežije. To bylo vše, o čem můj komentář byl.
Podle mě se mýlíte. Data stará 30 let je problém rozlousknout proto, že šlo o nějaký málo používaný formát, specifický pro konkrétní aplikaci. JPEG je široce rozšířený standard, má stovky implementací v nejrůznějších platformách. Ten jen tak nezanikne a bude stále čitelný, i když se primárně přestane používat. Ostatně už nějaké desetiletí jsou formáty technicky lepší, ale foťáky v tom nefotí, webové prohlížeče tomu nerozumí...
+1. Kdybych se toho mohl dožít, tak se vsadím, že i za 200 let se bude dát zrovna jpg formát zobrazit.
Otázka je spíš přes jaké média a "přesuny" se ty jpg soubory dostanou do té budoucnosti. :-)
Myslím si že s některými dnešními formáty to bude lepší, dokonce by s Unicode mohl i zůstat čitelný text. Tenkrát byla doba prudkého vývoje a malého výkonu a tomu odpovídaly specifické formáty. Třeba už na Amize jsem se setkával s JPEG (i když 50 MHz 68030 dával kapky :-). A je tu pořád a v podstatě stačí na vše jako distribuční a archivní formát, takže ještě hodně dlouho vydrží. Dokonce 2 prohlížeče fotek umí Amigovský IFF, takže ještě dnes bych je mohl zachrátit převodem.
Takže si myslím, že formáty jako JPEG, TIFF, MP3 nebo PDF dle X1a zůstanou podporované opravdu dlouho, i když už nebudou jako hlavní větev, prostě protože bude ještě moc médií v daném formátu. Naopak DOC(X), XML(X) atp. to bude stejné jako s těmi dnes zastaralými formáty. Možná to něco otevře, ale bude to brajgl.
Zásadnější problém budou nosiče a rozhraní. SATA, USB to vše už asi bude pryč a nálezy takových HDD budou rovnou končit v koši, totž CD a DVD i kdyby byla sebezachovalejší. Obzvláště když chybí pikantní upoutávky na popisu. :-)
V zásadě souhlas.
Za svého mládí jsem psal (pro mě) zajímavé texty v textovém editoru Klasik. Ne, že by nešel sehnat, ale zaboha si nevzpomenu na to, jakým heslem jsem je zahesloval. A protože tomu formátu nikdo nerozumí, asi by ani nikdo nedokázal spáchat něco, co by to heslo dokázalo buďto z toho dostat, nebo brute forcem prolomit. Je v tom ztracenej kus mýho mládí a už si ani nevybavuju, čím jsem tehdy myslel, když jsem to heslo vymýšlel. A ne, kokot fakt to heslo neni ;).
Dobro je prisjetiti se da prividno prav put prema cilju predstavlja u stvari pravodlivo krivudanje.
A teď už tady jen chybí radostné WIFTovo "heuréka, mám to, tímhle jsem je rozkódoval" :-)
Výhodu digitálního uložení (a v to se dá počítat i dodatečný scan původního filmového materialu) vidím v tom, že se časem velikost úložiště zmenšuje. To co bylo na disketách, CD-čkách, DVD-čkách se dnes vejde na zlomek současných nosičů - takže případný úklid nemusí vést k likvidaci dat, pouze k likvidaci nosičů.
Co se týče té morální životnosti, opět má digitální forma navrh, protože se snadněji dostane k tomu, pro koho má nějakou hodnotu. U některých snímků nás ta životnost netrápí, stejně byly udělány jen kvůli tomu, abychom předvedli svým známým, kde jsme byli a jak jsme si to užili.
Ja veľmi rád zháňam staré fotky z môjho okolia. Keď zoženiem fotku na fotopapieri, alebo dokonca filme tak super. Bohužiaľ niektoré fotky som zohnal iba v tlačenej, knižnej podobe ako túto z roku 1939
http://static.panoramio.com/photos/original/75246685.jpg
Zohnal som aj pár farebných diapozitívov a to sú krásne fotky! 100x lepšie ako tie dnešné hnusné zašumené presaturované gýčové HDR
Pěkný článek. Jak v diskusi už zaznělo, u negativu/fotky i za 100 let na první pohled bude jasné že je to fotka a možná i to co je na ní. Takže člověk na první pohled zváží jestli má cenu restaurovat a archivovat anebo rovnou vyhodit. U digitálních záznamú je to horší. Za 100+ let budou lidé těžko rozlišovat jestli to co drží v ruce je vůbec archivní médium (disketa,CD/DVD,rúzné flash média), jakým zařízením se dá přečíst (fyzická úroveň), v jakém souborovém systému a nakonec v jakém datovém formátu.Takže klidně většina takto uložených fotek skončí v koši - kdo bude ztrácet čas s jejich analýzou.
Věřím, že díky archivaci know-how dnešní doby to bude možné přečíst i za 1000 let (pokud to médium přežije), otázkou je kdo bude vlastnit takovéto technické prostředky. Kdo z vás má dnes čtečku disket (odhaduju že tak 10%). Kolik lidí bude mít čtečku DVD za 20 let ? Takže za takových 50let potřebné technické prostředky budou vlastnit jen univerzity, muzea, specializovaná pracoviště.
Jednou z možností budování takového archivu je, uložit je na spolehlivé médium a přibalit i potřebný HW např. notebook . A doufat, že za 50+ let dokáže ještě nabootovat, protože i ten SW na něm je na nějakém úložišti, které degraduje.
Další je mít ty nejdůležitejší fotky na papíře v albumu a k němu přibalený disk s popisem na papíře jak to z toho média dostat - něco jako rok 2016, USB 2.0, NTFS/exFAT, JPG, Canon RAW .
Na druhou stranu je to i o nás - kolik fotek z našeho života si zaslouží aby nás přežili. Takže u mně je to tak okolo 200 fotek ročně o kterých si myslím, že budou někoho zajímat i za 20+ let (rodinné foto, stav prostředí - město, budovy, ... V tomto může být docela zajímavá archeologie za 50+ let.
"čtečka disket" je hezký termín :) . Jinak máte pravdu v tom, že bude problém ty původní datové nosiče přečíst a tipuju, že jen specializované pracoviště bude mít možnost některé z těch méně rozšířených formátů číst. Disketa, CD-čko a DVD-čko jsou poměrně běžné a nebude problém si je obstarat na e-bay i po dvaceti letech, ale třeba páskových jednotek bylo více druhů a jsou mnohem vzácnější.
Digitální fotky, o něž někdo pečuje, se neztratí - jsou několikanásobně jištěné a plynule přecházejí na novější média - z disket přes CD, DVD, HDD, cloud atd. A vůbec se nebojím, že by lidé za sto let nepřečetli JPEG.
Pokud se ztratí, bude to proto, že je nikdo nepředá další generaci - nebo pro její nezájem. K čemu je záloha fotek v cloudu, když je tam vnuci prostě nechají válet a zapomenou na jejich existenci...
Jenže s tím nezájmem je to relativní. Viz nedávné výstavy fotek z 1. světové nalezených náhodně skoro po 100 letech. Ve své době o ně asi moc zájem nebyl, tak je fotograf nebo jeho příbuzní hodili do krabice a odložili na půdu. Po 100 letech, kdy z těch kdysi běžných fotek jinde moc nezbylo, jsme rádi za takovýto nález. U fotek na deskách nebo papíru pak není problém i pro náhodného objevitele zjistit, o co se jedná. To u HDD nepůjde, vždyť už dnes je dost nešťastníků, kteří mají na VHS nahranou třeba rodinu a mají problém to přehrát. Další generace už bude mít šanci jen přes nějakou odbornou firmu nebo nadšence.
Si živě představte, že zítra umřete. Kdo se bude starat o vaše fotky dalších 100 let, tedy cca 3 - 4 generace? Máte děti, aby vůbec nějaké převzivší generace byly? Kdo je zkopíruje na jiný disk a jiný filesystem za 15 let? Fakt ještě nějaký cloud bude existovat? Zná k tomu někdo přístupy hesla kromě vás? Atd atd.
Většinou z toho bude smetí hned jak jednou zaklepeme bačkorama. Jako u drtivé většiny ostatních před námi o kterých se neví vůbec nic (kromě jména v matrice a to ještě ne vždy). Je těžké si to připustit, ale je to tak. Zajímavé je se třeba projít nejstarší částí hřbitovů v Praze na Olšanech, ty jsou zhruba 100 let staré. Rozpadlé hroby zarostlé břečťanem, vyvrácené kameny, zřícené hrobky. Čas požere všechno.
Ano, naprosta vetsina mych fotek nema sanci prezit pokud se na na jedna generace deti vykasle. Ale ... nahral jsem par fotek na wikipedii. Mozna, ze nekdo vyfoti lepsi, ale wikipedie uchovava i historii, a ma dostatecne mnozstvi metadat aby ji slo zpracovavat automaticky. A jedna se o fotky prirody, nejpozdeji za 20 let zacne byt zajimave, jak se to misto od te doby zmenilo. Je realna moznost, ze tyhle konkretni fotky budou - mozna prevedeny na modernejsi format - soucasti nasledovnika wikipedie za tisic let ... nebo i milion. Ano, asi nebudou moc popularni, protoze podobnych budou miliony, ale co, vsechny ty miliony fotek z kolekce "Zeme, priroda, 21. stoleti" nebudou dohromady zabirat vic jak miliontinu promile archivu wikipedie. Nikomu nebude stat za to zamyslet se nad tim, jestli by mohlo mit smysl je smazat: kopirovani i prevedeni do jineho formatu pujde provest bez zamysleni ciste automaticky behem vterin.
Fotografie co mají hodnotu poskytuji pro publikování v knihách atp. Ne že bych si chtěl zajistit pocit nesmrtelnosti díla, ale prostě proto, že si myslím, že ty fotky dobře zaznamenávají nějaký zajímavý okamžik.
Trochu pracnejsi, ale taky dobra metoda. Pokud ta kniha bude stat za to, a mozna i kdyz nebude, tak ji google nebo nekdo jiny zdigitalizuje a zhruba za sto, dveste let skonci ve wikisource. Dal bude postupovat stejne jako moje fotky :-)
No, asi to bude znít divně - ale já si s tím potom už hlavu lámat nebudu. Mně už ztráta těch fotek neochudí. Co jsem za života stihl udělat, to jsem udělal.
To máte naprostou pravdu a je to jediný rozumný přístup, ale je to poněkud v rozporu s prvním prohlášením, že někdo o ty archivy musí pečovat a updatovat je (i po té co budeme pod drnem). :-)
Jo, David to docela vystihl a je to takove lehce depresivni, alespon pro nas fotografy, co tomu i nejaky cas venuji tomu postprocesu a tak... Zrejme nejjistejsi bude, vybrat par zajimavych fotek, vytisknout nejakou co nejstabilnejsi formou tisku (jeste mnohem stabilnejsi by bylo nejake leptani ci gravirovani do kovove ci sklenene desky), zatavit do folie proti vlhkosti a peclive ukryt nekam, kde to prezije bezne vyklizeni sklepa/pudy, ale zaroven to bude rozumne nalezitelne, pak to treba za nakych 100-200 let udela budoucim archeologum velkou radost :)
Protoze jestli prijde nejaka globalni apokalypsa, tak z tech vsech disku, i cloudovych serveru zbyde jen bezcenna hromada elektrosrotu a nikdo z toho nic pomoci klacku nevycte. Taky myslenka, ze s pametovym mediem uskladnime i cteci zarizeni ci cely PC system dosti pokulhava, nebot dnes kazde takove zarizeni obsahuje nejakou pamet typu flash/eprom s firmwarem (v beznem PC jich je nekolik) a jakmile ta pamet zapomene data, tak i kdyby jinak ostatni soucastky prezily bez degradace, tak vas bude cekat jen cerna obrazovka a po takove dobe uz bude nemozne ziskat ten FW a ozivit to (leda k tomu prilozit hexdump na papire :). Takze nepocitam-li to prevedeni do fyzicke podoby, tak nezbyva nez data neustale prelivat na novejsi media a konvertovat, coz se da predpokladat treba u te wikipedie, ale asi ne moc u osobniho archivu. Mozna treba casem vznikne nejaka digi-archivni instituce, ktere bude mozne odkazat sva data a ta z nich vybere neco hodnotneho, co ma smysl dale archivovat...
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.