Představte si 1PB SSD, kde nikdy nebudete řešit životnost NAND flash buněk
Výrobci, jak víme z posledních dní, už svorně hovoří o 100TB SSD, a to je jen projekce možností na základě technologií, které mají relativně blízko k uvedení na trh. Pokud se podaří jednoho dne sériově vyrábět 7nm, 5nm a menší čipy a pokud bude možné je používat v podobě TLC či dokonce QLC čipů a současně pokud se možnosti vrstvení NAND flash die zlepší natolik, že se od současných 48 až 64 vrstev dostaneme na 96, 128 či více, půjdou poskládatelné kapacity i za hranici stovek terabajtů v případě 2,5" šasi. Petabajtová hranice bude prolomena někde v rozmezí 5 až 10 let a přitom naše nároky (z běžného desktopového hlediska) natolik nevzrostou.
Jsem toho názoru - a berte to jako jakési zveličení mého názoru na TLC čipy - že u SSD s kapacitou v řádu PB bude uživateli moci býti jedno, jestli NAND flash buňky zvládnou přepisů 1000, 100 nebo jen 10. Dovolím si s téměř 100% jistotou tvrdit, že za celý svůj život jsem na datová úložiště neuložil více než stovky TB dat (a že jsem se NĚCO nagraboval FullPAL M-JPEG videí, nastahoval FullHD a dopustil řady podobných věcí). U hypotetického 1PB SSD bych tak stále nevyčerpal 1 kompletní přepsání jeho prostoru. A myslím, že takto to má 99 % běžných uživatelů.
Dnes je doba podstatně horší. Rozumnou cenu (z hlediska absolutního) mají tak maximálně 240/256GB, případně 480/512GB SSD, na opravdový boom 1TB SSD ještě čekáme. Tam se s prostorem zacvičí daleko více, zejména aktualizace OS se o to dosti postarají. Takže současné (malé) stovky garantovaných zápisů jsou přijatelné minimum. Ale představte si, že byste místo 1TB SSD měli 1000TB.
Pokud cesta k až zbytečně obrovským kapacitám vede skrze 4 bit v buňce, případně v budoucnu 5 bitů v buňce (jak budou quintuple level cell značit, si netroufám odhadovat) a současně zmenšující se výrobní procesy a tedy i hradla tranzistorů, pak je to cesta, kterou lze jít v případě, že se podaří garantovat uchování dat alespoň s jednotkách přepisů buněk. Už dnes platí spíše to, že nejvíce namáhanou komponentou SSD je řadič, který to celé musí počítat, kódovat, ověřovat a přerozdělovat. Nároky na něj nadále porostou, protože NAND flash čipy/die rozhodně v letech nadcházejících lepšími nebudou. Ale tak jako 99 % z nás nemuselo dodnes řešit životnost svého SLC - MLC - TLC SSD z hlediska NAND flash čipů, nebudeme ji muset řešit ani u mnohovrstvých QLC, pokud bude mít někdo odvahu je vrhnout na trh.
Strašně rád bych za pár let viděl srovnání spolehlivosti řekněme 10nm mnohovrstvým QLC SSD s řekněme HAMR + SMR + heliovým mnohaplotnovým HDD.