Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Ja by som skor videl problem, pri takych kapacitach na jednom disku, v rozhrani. Nejaka SATA3 bude zufalo pomala v pripade potreby skopirovat alebo zalohovat data. Take disky budu musiet fungovat minimalne na PCIx alebo rovno ako nejake dalsie pamete.
Přesně na to jsem myslel ... ale nejenom rozhraní, to je půlka problému.
Ale ono už jen zálohování "pitomých" dnešních 8TiB je docela peklo ... když si představím, že i v hodně levném firemním (lepším domácím) řešení je mirror + denní záloha s historií (třeba btrfs) + týdenní záloha s historií víceméně minimum a tedy jsou potřeba minimálně 2x 8TiB + 2x 10TiB disky ... tak s kapacitou v PiB a byť násobně vyšší rychlostí "potěš koště", sync pole po výměně disku = práce na týdny (a během toho nervózní okusování nehtů, aby se to neposralo a stihlo dokončit, než se porouchá druhý disk) ...
To už chce jiné pojetí synchronizace, než tupě synchronizovat všechno. I jiné pojetí pole. Nějaký moderní FS říznutý volume managementem, který bude synchronizovat jen rozdíly.
napr zfs + raidz3??
Sice jo, ale při obnově po havárii opravdu nezbyde než to kopírovat všechno. :-) A občas by se mělo ověřit, že ty staré zahnívající verze dat jsou ještě validní a čitelné.
Tak je asi trosku velka blbost prepisovat to cele neustale dokola ze?
Tak vem si dnesni hiend v podobe sestivodicoveho 10gbitoveho USB.
Kompletne jej prepises za nejakych 12 dni.
Kdyz si veznes displayport ten ma nejakych 10 vodicu a zvladne trojnasobek ... rekneme 40 vodicu a i na celkem dlouhou vzdalenost se dostanes na 100gbitu. Na vzdalenost do metru by nejspis na tuhle rychlost stacilo bohate 20 vodicu pri rozumnem stineni. Jeste nedavno jsme meli 80ti zilove kabely k disku, takze zadna tragedie, ikdyz samozrejme vsechny tyhle display porty, hdmi, saty a podobne nesmysly to uz tak pred nekolika lety chtelo nahradit optikou, o tom zadna!
Ale tak u 100gbitu uz 1PB prepises za nejaky den a to je srovnatelne s dnesnima 8TB diskama, takze to uz je uriditelne:) Myslim ale, ze nejvetsim problemem bude spotrebitelsky segment, ktery proste tohle nebude k nicemu potrebovat, takze si na to jeste dlouho pockame. 1PB disk je krasny, ale bude stat milion ..... 1TB opticke rozhrani taky, ale bude stat dalsich sto tisic, protoze ani mezi nadsenci se to nevyuzije ..... rychlejsi GPU? proc ne? rychlejsi CPU? proc ne? ale disk uz daaaavno neni brzdou ..... dnes i to nejposlednejsi SSDcko zvladne sata3 limit nejakeho pul giga za vterinu a brzou je vlastne CPU .... kde jsou ty "zlate" casy, kdy byly brzdou HDD:o)))
Hadam, ze to bude trvat jeste 10 let nez pocitace zacnou narazet na hranici dnesnich SSD ....
A nebo se mylim .... ovladne nas treba gugl se svym "operacnim systemem" a PC nebudem upgradovat jednou za 5 let, ale 2-3x rocne jako telefony a prijde nam to jako zcela "normalni" a vyrobci se budou predhanet v papirovych parametrech, budou predvadet 6356 jadrove procesory, hlediskem vykonu bude 285 kvadrilionu bodu v tututututu benchmarku .... 600 megapixelove 15" monitory ..... tak se treba tech patabajtovych disku s 1tbitovym rozhranim dockame driv nez si myslim:o)
Realita je ale ovsem takova, ze zkratka neni duvod a mozna ani nikdy nebude .... dnes stado tlaci do cloudu, tak se bude patrne brutalne rozvijet rychlost internetu v nasledujicich letech nez disky .... vse se bude streamovat a hlad po kapacitach klesne i na strane cloudovych poskytovatelu. Je nakonec mozne, ze to dospeje do stadia, kdy za mesicni poplatek si clovek bude moct sledovat kdy chce, co chce a nebude duvod mit doma desitky terabajtu filmu ..... kdyz bych splacal, co vse jsem v zivote natocil nebo nafotil, tak to bude do pul terabajtu. A fotky a video jsou vlastne jedine, co clovek muze digitalne vytvorit, co ma nejakou nezanedbatelnou velikost. Nakonec bude mit ten svedomitejsi clovek doma 1TB SSD + cloud ..... a 99% to SSD bude mit jen nekde v mraku a v PC v podstate nic (uz i dneska to tak ma obrovska spousta lidi).
Jako dobry co pises, ale brutalni rozvoj internetu to je presne to, kde ja vidim ono uzke hrdlo budoucnosti. Data budou potreba nejen skladovat, ale i prenaset a tim urcite nemyslim, ze je budes nahravat na externi disk a posilat postou. :-D
Muj nazor je, ze prave budeme mit doma dostatecne rychle pocitace (procesory i disky), ktere nam lokalne data protlaci skoro v realnem case, ale prave ono potrebne posilani dat pres internet zacne byt neskutecne pomale nebo neskutecne drahe.
Už před cca 20ti rokama nás ve škole učili, že kabelový přenos je nejrychlejší - vezmeš disketu s daty (dnes disk, usb flashku, v budoucnu ... kdo ví), dáš to do kabely a pošleš ji vlakem kam potřebuješ ;)
Never underestimate the bandwidth of vagon full of tapes - nikdy nepodcenuj prenosovou kapacitu vagonu plneho pasek. Myslim, ze google pred par lety v praxi synchronizoval datacentra tak, ze narval kontejner disky a poslal letadlem.
SAS tu bude coskoro na urovni 24Gbit. V dobe 1PB SSD uz bude aj SATA zrejme daleko pred 6Gbit rychlostou.
Při použití naznačeném v článku by skoro nikdy nebylo potřeba kopírovat tolik dat.
Aktuálních dat by bylo např. několik TB a zbytek by byly předchozí verze uložených souborů.
Když by se člověk smířil s tím, že po obnovení ze zálohy by se už ke dřívějším verzím souboru mohl vrátit jen přes tu zálohu, asi by to nebyl takový problém.
V pripade BER 10^15 (a la SATA), mate na 1PB disku rovnou 8 neodhalitelnych chyb :)
no na to tu máme mirror. ale chápem že sa bude musieť zmeniť veľa vecí. inteligentnejší checksum, vnútorné presúvanie dát predtým než bunka stratí náboj, a hlavne chladenie. v práci už sme dostali na testovanie veľkokapacitné SSD a je to problém uchladiť v hustom diskovom poli. tieto zariadenia síce majú 2.5 palca, ale okolo nich je potrebné dávať 3.5 palcový hliníkový rebrovaný adaptér nech sa to uchladí. pripomína mi to staršie FusionIO SSD karty ktoré mali chladiče hlučnejšie než grafické karty.
Možná tak jednou budou SSD uvnitř vypadat - obrovská kapacita, ale write once. Navenek samozřejmě menší kapacita a přepisovatelné vícekrát. Protože to bude furt levnější než vyrobit buňky, které se dají přepsat vícekrát.
Takhle se kdysi uvažovalo o 650 MB CD ROM - že tak ohromnou kapacitu nikdo nikdy nevyužije a že se teda budou podle potřeby připisovat kratší úseky dat (i s ohromnou režií).
Tuhle uvahu jsem take mel. NSA a jine agentury budou jasat pokud na disku zustane obnovitelna veskera historie zapisu :)
Ten blogovej zapisek ma nejednu chybu, treba nepocita s tim ze az nastane doba kdy si domaci uzivatel bude moct poridit 1PB SSD, urcite uz nebude ukladat fotky ve ztratovem JPEGu vycvaknutym v dnesnim telefonu a video v SD rozliseni. Samozrejme neplest si bezneho budouciho uzivatele s panem Jezkem :)
Dalsi tu popsal PV (a ono uz je to do jiste miry i dnes, jen to neni "once").
Uloziste nikdy nebude dostatecne kapacitni, a pak je tu jeste vyse zmineny vetsi problem se zalohovanim.
Za chyby bych to nepovažoval, je to pouze soukromá úvaha, vycházející ze současných znalostí a potřeb, konkrétního člověka. Budoucnost je naštěstí nepředpověditelná. Spíš mi ty dnešní úvahy připomínají dobu disket nebo CD. Krabici s disketami mám na půdě kvůli nostalgii a dodnes si vybavuji můj úžas a nadšení nad prvním představenim CD na BVV. Byl bych za šaška, vykládat tehdy, že si koupím médium, 64 GB, za pár drobných, velikosti dvoukoruny s neuvěřitelnou rychlostí zápisu a čtení.
Tak urcite... To ze autor nema znalosti IT problematiky uz se vi. A o jeho konkretnich potrebach nas tez pravidelne informuje :)
Diskety jsou i dnes v urcitych pripadech uzitecna vec ;)
Ono je třeba zamyslet se nad dalším problémem - a to je životnost dat na SSD neboli doba, za kterou u vypnutého SSD elektrony samovolně vyprchají z buňky a data se stanou nečitelnými (ta doba se zkracuje s menším výrobním procesem a s vyšším počtem bitů v jedné buňce). U 25nm MLC to bylo řádově několik let (pro zjednodušení řekněme třeba 10), u 15nm TLC jeden-dva roky, u 14nm QLC SSD by to mohlo být řádově 100 dnů. Kolik to bude u pětiúrovňového 10nm SSD? 10 dnů? Super samodestruktivní záležitost - odjedu na dva týdny na dovču, vrátím se a disk prázdný. Že to je problém je vidět i na tom, že Samsung aktuálně dělá své vrstvené čipy relativně konzervativní technologií (třeba 850EVO je 40nm)
U flash disků to bude taky zajímavý. Alespoň se konečně podaří vymýtit ten ultradebilní názor o poruchovosti mechanických disků a dokonalosti SSD.
SSD rozhodne nejsou dokonale, ale nazor ze jsou mechanicke disky na tom nejak zasadne lip, je taky ultradebilni...
Porucha magnetickeho kotouce u HDD je vyslovene vzacna, vetsinou se podela elektronika, coz sice neni levne ale resitelne, takze data na disku stale jsou. POkud nahodou elektronika neselze, tak HDD odejde do 15-20 let na vykloktani lozisek. Na druhou stranu umrtim bunky na SSD uz vam data nikdo neobnovi, takze co ze je na tom podstatne lip?
Přesně tak, mechanické HDD mají sice statisticky cca 3x větší poruchovost než SSD, ale .... u HDD je totálka relativně řídká, často se data podaří buď úplně nebo částečně vytáhnout amatérsky a profíci to zvládají řekněme v 95% poruch (sice to stojí děsné prachy ale jde to). U SSD je porucha totálka se ztrátou dat téměř vždy a pokud výrobce nezveřejňuje dokumentaci řadiče, tak to nedávají ani profi firmy (a dokumentace je dostupná snad jenom u některých Samsungů)
A proto, kdo má Filipa, pálí na optické disky... pokud to umí...
Presne toto som chcel napisat a predbehol si ma! ;o)
Jezek moze snivat a spekulovat, no zabudol asi na najpodstatnejsiu vlastnost aku by datove ulozisko malo mat v prvom rade....
No, za stávajících okolností bych se skutečně bál toho, abych u petabajtového SSD vůbec přečetl první zapsaná data, až začnu zapisovat druhou půlku ;). Na druhou stranu si umím představit, že pokud to dospěje do tohoto stádia, pak by smyslů nezbavený výrobce měl právě tu trvanlivost upřednostnit před počtem přepisů (kterých by tak opravdu mohlo být ve finále třeba jen 10) a nenavrhovat produkt tak, aby data odešla po roce ležení ladem, ale třeba až po 30 a více letech. Ideálně ještě tak o řád víc. Prostě o kolik řádů se sníží počet přepisů, o tolik se zvýší trvanlivost dat. Já vím, představuju si to jak Hurvínek válku, ale co už ... to je sen o petabajtovém SSD taky - a to právě z důvodu výdrže dat.
No ale pokial viem, tak problem trvanlivosti dat je priamo umerny zmensovaniu bunky a snahe o ulozenie vecsieho poctu bitov na bunku...
t.j. cim mensia bunka, tym menej stabilny je uvezneny naboj a zaroven pri SLC s dvoma urovnami su naroky na stabilitu ovela mensie ako u MLC so 4 ci nebodaj TLC s 8.
Preto je asi jedina cesta vrstvenie (ale to zas zvysuje narocnost a naklady vyroby, takze ekonomicky to nie je velka vyhra) a inak je to naozaj len snivanie pri tejto aktualnej flash technologii.
Podle mě ta cesta, co to zpřístupní masám (tj. za rozumný peníz) bude přechod na jinou technologii než NAND flash.
Ved prave preto to (bohuzial) nevidim ako blizku buducnost...
A kedze aj k vyhladom HDD technologie som dost skepticky, tak som skepticky tak celkovo a drzim sa modelu SSD na SW a HDD (niekolko) na data... ;o)
Nesuhlasim s ideou, ze takuto kapacitu bezny smrtelnik nikdy nevyuzije. Iste, vyvoj pameti a kapacita ulozisk stupa raketovym tempom, onedlho bude musiet prist utlm. Ked nebude dopyt po takych kapacitach, nebude dovod vyrabat tak sialene a nikdy nevyuzitelne kapacity. Kazdopadne aj rozne naroky na objemy informacii v roznych odvetviach stupaju. Kolkoze zabera jeden film na DVD? A kolko zabera rovnaky titul na 4k? A sme stale na zaciatku, uz ideme pomaly k 8k, a myslim ze nebude daleko doba holografie. Tam naroky na kapacitu vzrastu skokovo, to co doteraz bolo dvojrozmerne (X krat Y), bude odrazu trojrozmerne a (ak to velmi zjednodusim) ulozenie kazdeho "policka" filmu bude vyzadovat desiatky, stovky a mozno az tisicnasobne viac kapacity.
Rovnako nenasytny bude herny priemysel, akonahle holografia dospeje do technicky prijatelneho stadia, jedna hra bude vyzadovat desiatky az stovky terabajtov...
V medicine sa uz vyvijaju technologie na operacie na dialku, obycajny RTG snimok je uz pomaly prezitok ako parna lokomotiva, o chvilu bude moct lekar aj z druheho konca sveta nahliadnut kdekolvek dovnutra pacienta v rozliseni, o akom si aj CTcko moze nechat len zdat. Kamery su uz pomaly na kazdom rohu a co som videl tie ubohe zabery z "prosim pomozte identifikovat tuto podozrivu osobu", tak bude nutne vymenit vsetky do jedneho za podstatne lepsie. A samozrejme vsetko bude nutne ukladat, archivovat. To vsetko a bohvieco este co som nespomenul, bude vyzadovat kvanta a kvanta dat... Dnes ma chvilu navrch ulozisko, jeho kapacita je docasne vyssia, nez naroky drvivej vacsiny uzivatelov, uz o par rokov to moze byt presne naopak. Kto to dokaze spolahlivo posudit ako to bude?
On dnes existuje finančně dostupný princip holografie? A jejího záznamu? Dovolím si tvrdit, že amatérský holografický záznam tu nebude možná nikdy, protože to chce, z principu věci, prostě víc než jen jednu kameru a to ti 99% lidí prostě tahat nebude.
Stejně tak by mě zajímalo jaké jsou současné novinky v medicíně ohledně scanningu. Co je dnes lepšího než magnetická rezonance? Nebo co se chystá na dalších +- 10 roků?
Podle mě je jedna věc mít na stole supertruper 15k monitor zobrazující 50bitové barvy a druhá věc je zdroj dat, který obsatará materiál na prohlížení. A s tím, jak jde "vývoj" dopředu bych řekl, že budeme rádi, když tu za 10 roků budeme mít běžně dostupné (rozumněj levné) 10 bitové zobrazovadla na kterých bude co přehrávat (takže i běžně dostupné záznamové prostředky).
... jsem ziral jak mizerne rozliseni maji snimky z magneticke rezonance.
Ok. medicíně nerozumím, ale myslím že bych zaregistroval kdyby se někde psalo o novém skenovacím zařízení budoucnosti který tu bude za pár roků.
To co jsem chtěl říct je, že jedna věc je miniaturizace díky které tu máme docela brutální kapacity pamětí a výkonné čipy velikosti čočky a druhá věc je vymyslet principielně něco naprosto nového co přinece do oboru revoluci.
A holografie, podle mě, do té druhé skupiny patří. Jsou tu sice pokusy to udělat, ale myslím že rozumné řešení prostě neexistuje. To spíš věřím tomu, že bude dřív zařízení vysílající signály přímo do oka nebo mozku a tím se nasimuluje obraz podle představy. Ale to je virtuální realita a ne holografie.
Pisem vari niekde, ze uz holografia existuje??? Neprekrucajte, co pisem.
Pred par desatrociami si tiez malokto dokazal uz z principu predstavit, ze do velkosti nechta dokazeme natlacit cele gigabajty, lebo supermoderna bubnova pamet tej doby mala desiatky kB a vazila desiatky kg. Pripadne ze kamery s vysokym rozlisenim si bude nosit kazdy vo vrecku (Vtedy nic take neexistovalo a najlepsie kamery boli obrovske tazke stroje, chemia, kotuce atd.). A dnes je to realita. Takze ohladom sudov co bude ci nebude mozne za dalsich par desatroci, by som bol zdrzanlivy.
No podle mě je to docela odvážné tvrzení. Když jsem si před pěti lety skládal počítač, tak jsem si říkal: Nebudu na to stahovat filmy, budu na tom hrát hry, jednotero stačí. Po pěti letech mám plno a už se poohlížím, jaké dvoutero bych si pořídil. Jediné, co nám brání v nezaplňování disků, je vnitřní disciplína.
Pokud budu mít k dispozici petabajtový disk, nic mi nezabrání neustále zálohovat svou práci a dá se předpokládat, že to stejně zaplním, i když se nepokusím stáhnout celý internet.
náročné věci s domácím použití:
-3D fotografie a video
-(3D) fotografie a video do všech stran
-virtuální realita
-3D tisk s detailními modely
Nároky na úložný prostor určitě porostou, tak jako rostly doposud. Jen spousta těch dat bude ve společných nebo dokonce veřejných úložištích. Protože proč si to vše skladovat doma, když o to měsíce a roky nezavadím. A pak budu v tramtarii s kamarády a sakra, chtěl jsem vám něco zajímavého ukazat, ale mám to doma.
presne tak, era ukladani dat doma pomalu konci, ono staci kdyz kazdem smazeme ty terabajty ukradenejch filmu a mp3 a hned bude hromada mista na domaci fotky a videa...
diky rychlosti internetu je takovyto content efektivneji dostupnejsi primo na netu, navic forma spotreby tomu i nahrava - na jeden konkretni film se podivam 2x 3x za zivot - proc bych ho mel mit lokalne ulozeny ?
take jsem cetl zajimavou studii o ulozne "kapacite" samotneho internetu jakozto transportniho media, slo o to ze kdyz se pakety nekam poslou a data hned smazou a druha strana to posle zase do pryc v nejakem kolecku dojde k "ulozeni" techto dat, dokud bude spojeni mezi clankama fungovat, pak si je muze clovek vyzvednout - takto by sla vyuzit nevyuzita transportni kapacita ;) no dobre zatim to je blbost ale kdo vi kam pujde vyvoj dal...
Bohužel platí jedno zásadní klasické rčení: co je doma, to se počítá. A to pouze a bezvýhradně.
Domácí ukládání nezmizí, už jen z důvodu soukromí nebo rychlosti a bezproblémovitosti přístupu k datům. Jen bych prostě nekopíroval současný stav do budoucnosti. To co je dnes "ukradený" obsah, může být zítra plně legální, za pár drobných měsíčně. Prostě až dostanou majitelé autorských práv rozum a jejich současné chování je přivede na mizinu. Takových případů již v minulosti bylo. Další věc je, že netušíme jak bude vypadat lidské, společenské, chování za pár let. Nemusí se přece jednat o plně veřejné, státy kontrolované databanky. Viz. zmiňované 360° fotografie, filmy, 3D modely. Zrovna jsem nad tím přemýšlel letos na dovolené. Zda je nutné amatérsky fotit kdejakou zajímavost, zda to někdo jiný neudělal lépe a nějakým způsobem by se nepodělil o své data. Mám si zálohovat data ze StreetView, 3D model dortu, truhlíku, ...... Nebude lepší to dělat nějak společně a kooperovat?
Před 20 lety by se lidé vysmáli myšlenkám, že podnikatel dá svým zaměstnancům volnost, že si sami budou určovat pracovní dobu, nebo část úkolů, nebo že výše platu přestane být stimulací efektivity. nebo tak hrozná věc, že při výběrovém řízení nabídnete potenciálnímu uchazeči 5.000 USD jako odměnu, když nenastoupí. Protože jste zjistil, že by nezapadl do týmu a má jiné představy než jsou vaše potřeby.
"ukladani dat doma pomalu konci, ono staci kdyz kazdem smazeme ty terabajty ukradenejch filmu a mp3 "
Ak ľudom zakážeš sťahovať nelegálny obsah, rýchly internet im bude na prd. No a na lacnom ale pomalom nete je ukladanie do cloudu blbosť. A nezabudni že stále platí, že čo je doma to sa počíta :)
Za celý život som vytvoril asi 900 GB jedinečných dát. Je to všetko možné od uložených hier (napr. desiatky až stovky rôznych z jednej Civilization 4 kampane), cez 3D grafiku až po fotografiu (panorámy, RAW ak sa dá). Najrýchlejší spôsob zapĺňania disku v domácich podmienkach je asi video. Avšak ak sa stane bežným 3D 360° HDR video, nájde sa potom niečo ešte náročnejšie na objem dát pre bežného človeka?
Píšu to níž, jsem houby věštěc.... ale něco mi našeptává, že určitě ano. :o)
Hm, zajímavý je, že já v lógru ráno našel jen dva kočičí chlupy. Jsem houby věštec...:o)
A já si troufám tvrdit, že žádné Flash tak jak je známe dnes se nikdy 5nm vyrábět nebudou, proč životnost dat v takové buňce by byla jednotky přepisů a životnost zapsaných dat statisticky jednotky let při 35C.
Cvičně jsme upravil standartní Accelerated Tests vycházející z Arrhenius law a pokusil se spočítat životnost dat z pohledu teploty, při 25C vyšlo cca 9 let ,už jásáte , nejásejte, to znamená, že při 50C jste na 1,2 roku a při 100C na cca 1 měsíci. Jsou to zhruba o řád horší výsledky než pro 40nm. Vzhledem k tomu, že buňky samotné se zápisem zahřívají nebyla by taková paměť pamětí, ale spíše šumovým generátorem náhodných čísel. Zkrátka izolované hradlo flash buňky prostě svém zmenšováním ztrácí vlastnosti. Sečteno a podtrženo v ploše se rozhodně nebude počet buněk zvětšovat tak jak předpokládá autor. Jak to bude v počtu vrstev je otázka, podle mého také žádná sláva a to opět z důvodů chlazení , každá vrstva znamená horší odvod tepla z vrstev pod ní.
V neposlední řadě, každá vrstva je vlastně nová výroba chipu a to stojí čas na výrobní lince, tedy peníze . Počtem vrstev se tedy nesnižuje cena tak jak zřejmě předpokládá autor.
Sečteno a podtrženo autor má pravdu nikdy nebudeme řešit životnost buňky na PB SSD s Flash pamětmi, protože se taková věc nebude na křemíkové Flash technologii nikdy masově vyrábět a to z důvodů technologických i cenových.
Další drobnost na kterou autor zapomíná a výrobci SSD jí rádi opomíjejí je fakt ,že flash je organizována po stránkách a zápis jediného bitu znamená přepis celé stránky, ale to by bylo na delší povídání .
Já jsem nedávno instaloval do svých Xboxů dnes už pomalu veteránské Kingstony V300 120 GB. Ty jsou s MLC paměťmi tuším. Xboxy mi vlastně skoro celý rok leží vypnuté ve skříni, takže ideální ležáky pro testování. Schválně jsem zvědav, za kolik let či desetiletí nepůjde něco načíst. Vím, že když jsem tam měl magnetické disky, stalo se mi, že došlo k chybám čtení, ale spíš to přisuzuji mechanickému poškození jak se s tím za chodu manipulovalo.
k tomu prehrievaniu, tak výrobcovia namiesto 2,5" budú vyrábať 3,5" SSD a chladenie sa vyrieši
mě by nevadilo kdyby ten disk měl třeba 10přepisů, ale daleko důležitější by mělo být to že co na něm uložím bude:
1) Zápis tam bude natrvalo a bude jej možné přečíst za 100let a bude možné čip přenášet na jiné kompatabiliní řadiče, tak aby když se rozbije řadič nebo nějaká jiná posraná věc založená na RoHS, tak aby mé data byly bezpečně uložena v tom kousku přenositelného čipu. To je věc, která mi u SSD absolutně chybí a výrobci ji nechtějí řešit. Proto jsem tady před časem uváděl že vítám zápisy v nějakých plexiskelných lasserem zapisovaných discích s trvanlivostí 1000+let.
2) data aby byla naprostou kopií toho co vidím na obrazovce (u HDD to tak není).
Ale to je velice jednoduché, stačí vyjít z fyzikálních zákonů:
1) Elektrický zápis je krátkodobý. Jakékoli úložiště pracující na zápisu elektrického náboje nikdy neudrží data dlouho: Paměti RAM, SSD disky.
2) Magnetický zápis je trvanlivější a dlouhodobější.
3) Skutečně trvalý je pouze zápis, který mění mechanickou strukturu média, a toto médium musí být z trvalého nehnijícího materiálu.
---
Uložená data nikdy nebudou naprostou kopií toho co vidíte na obrazovce. To si zopakujte digitální techniku.
Ulozena data nejen ze nebudou kopii toho co vidite na obrazovce, ale byl by to naprosto dementni napad. Ulozena data by mela byt vybavena kontrolnimi soucty a samoopravovacimi kody.
Skutecne trvale neni nic, ale v praxi zivotnost nekolik tisic let staci. Takove zivotnosti nelze dosahnout elektricky ani magneticky, ale lze ji dosahnout dostatecne velkou mechanickou zmenou dostatecne odolneho (predevsim chemicky) media. Takovy vryp do kamene treba funguje skvele a narozdil od trezorovych DVD je i otestovany.
Tak ono s tím kamenem je to také o hustotě záznamu. Oštípaný kámen je stále čitelný, pokud známe jazyk, protože si chybějící drobky domyslíme z kontextu. Pokud má na "písmenko" případat hromádka atomů, je to horší a drobný výštipek znamená ztrátu gigabajtů. :-)
Nicméně digitální, hlavně komprimovaná (nebo dokonce zakódovaná) data se zřejmě na skladování po tisíciletí nehodí, protože za desítky let už nikdo nebude vědět jak je "rozluštit". V tomo je zlatý analog, který je logicky rozlousknutelný. Archivy holt musí být živé, sledovat vývoj techniky a překlápět se na aktuální technologie a standardy.
no tak nic no tak si fotky alespoň vytisknu no.
Což funguje skvěle. Protože analogový záznam potřebuje na fotografie, videa podstatně méně materiálu než digitální záznam.
To co uložíte na jednom filmovém pásu na film, to ve stejné kvalitě je podstatně těžší uložit v digitální formě a zabírá to neuvěřitelně mnoho místa. A teď si představte, že jste filmové studio, a máte těchto filmů k uložení třeba sto tisíc. I když filmové archívy provozují digitální úložiště vyšších kvalit, je veřejným tajemstvím, že ten filmový svitek je podstatěn spolehlivější jako analogový záznam - a čas od času se ztracená digitální data doplňují opětným skenováním filmového celuloidu.
V zásadě to, že jsme dnes schopní digitálně uložit větším množství fotek, zvuku, filmů je podmíněno zprzněním a podstatnou ztrátou kvality pomocí ztrátových kompresí. Obrázky przníme ukládáním do JPEGů, zvuk do mp3 a videa do plejády ztrátových a prznících věcí.
Analogový záznam, třeba vytisklá fotografie je zde docela výhodný (pro ukládání na staletí), protože potřebuje málo místa i s porovnáním s digitálním uložením.
"Takove zivotnosti nelze dosahnout elektricky ani magneticky, ale lze ji dosahnout dostatecne velkou mechanickou zmenou dostatecne odolneho (predevsim chemicky) media."
Takové životnosti nelze dosáhnout elektricky - nikdy. Magneticky ho dosáhnout lze, a vědci dodnes čtou magnetické záznamy polí třeba v kamenech, které byly zapsány před milióny let - a usuzují podle toho na pravěké hodnoty magnetických polí planet.
Optický záznam by byl skvělý, ale tento směr byl na nějaký čas zmražen tím, že vyhrál technicky velice špatně navržený BluRay. Tento disk byl navrhován nikoli s ohledem na kvalitu, ale především s ohledem na ochranu dat proti kopírování. Po technické stránce je BluRay strašný zmetek a bastl - a na dlouhý čas tím zazdil vývoj optických médií lepším směrem.
Vryp do kamene funguje skvěle, ale on skvěle funguje i papír. Až budou archeologové za tisíc let hledat pozůstatky po počítačové době dneška - nenajdou žádné CD, DVD, natož SSD, ze kterého by šla přečíst data. Najdou možná starší hard disky s malou hustotou záznamu a děrné pásky - to jediné půjde po tisíci letech sem tam přečíst). Všechno ostatní bude v háji.
"...ale on skvěle funguje i papír." Funguje, ale rozhodne nie tie tisicrocia, o ktorych sa tu bavime. Zakladna zlozka papiera je organicka (celuloza) ktora sa samovolne rozpadava casom aj pri uchovani v hermeticky zapecatenych schrankach. Aj knihy vyrobene starou poctivou metodou s hrubymi strankami (ziadne smiesne 90g/m2), starostlivo ulozene v suchom prostredi su casto tak krehke, ze je prakticky nemozne uz nimi listovat, stranky sa lamu, papier rozpadava. Zo zapecatenych egyptskych hrobiek a hermeticky uzavretych skriniek vedci v drvivej vacsine pripadov tahali uz len papyrusovy prach a ulomky.
Papier je dobry tak na par desiatok rokov, mozno stovak, ak sa zabezpeci dobre ulozenie.
Ak sa bavime o tisicrociach a lahko dostupnej citatelnosti zaznamu (bez nutnosti pouzivat specialne zlozite zariadenia) je podstatne vhodnejsim materialom napr. paska na baze mineralu alebo zo zmesi vysokostabilnych kovov (titan, platina a pod). Dostatocne tenka na ohybnost a na navinutie na kotuc (napr. 0,1mm), ale stale dostatocne hruba na to, aby vydrzala aj hrubsie namahanie a ostala bez zmeny tisice rokov.
A na taky pasik staci laserom vypalit opticku informaci v hocijakom univerzalne zrozumitelnom kode (napr. matematika je univerzalna) pripadne hoci aj v anglictine s prilozenym slovnikom na pochopenie aj pre vedcov buducnosti, ktori nebudu mat sajnu, co anglictina je.
Napriklad pri sirke pasky 1" (2,5cm) a hustote zaznamu cca 4-5kB na stvorcovy palec (pismenka a znaky hravo rozpoznatelne pomocou hodinarskej lupy) by meter takej pasky mohol niest cca 160-250kB. 100m kotuc pri hrubke pasky 0,1mm by nemal viac ako 12cm v priemere a mas v nom 16-25MB. To je na archivaciu dolezitych informacii pre buduce generacie dostatocne dobra hustota ulozenia informacii.
ked zomrieme, aj tak vsetky nase data pojdu doprdele. nikoho dalsieho nezaujimaju
Do kamene tesat.
To je přesně ten důvod proč si nedělat lokální filmotéky. Lepší je si ten život užít (a nekoukat po dvacátý na film), na stáří mít hromadu fotek a videí rodiny, života. Možná si pár fotek vezmou děti, ale další generaci je už všechno ukradený.
Jak ukazují poslední testy tak SSD spíše trpí časem než počtem zápisů. Tedy nehledě na obrovskou kapacitu. Nekvalitní čipy prostě začnou chcípat po 3 letech.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.