Zoufalství ze ztráty mobilu
Ztracený mobil se jmenuje Samsung Wave a je to takový ten typ, co je smartphonem spíše z titulu než z principu. Obsahuje OS Bada 2.0, který je v podstatě nepodporovaný, má mizerné zastoupení na trhu a z té tuny aplikací, které jsou pro něj k dispozici, se dá najít množství spočitatelné na prstech jedné, nanejvýš obou rukou, co za něco stojí.
Mobil přesto dobře slouží svému účelu. Jde s ním telefonovat, posílat/přijímat SMS/MMS, jde se skrze Wi-Fi připojit na internet (datové spoje operátora nepoužívám, byly by to zbytečně vyhozené peníze) a ve webkitovém prohlížeči Dolphin lze surfovat po stránkách, které vůbec nemusejí být optimalizovány pro mobilní prohlížeče. Točí celkem slušně v 720p a dělá na mobil docela ucházející fotky (neboli dá se z toho skutečně fotka vytisknout a za fotku to lze považovat). Na 32GB microSDHC paměťové kartě je tak poměrně dost materiálů, z toho řada tzv. „pracovních“.
Jak se to stalo?
Jsem bordelář. Přiznávám to. Nejsem na to sice moc pyšný, ale je to realita, které je potřeba postavit se čelem. Mělo mě varovat, když jsem mobil nechal nedávno kdesi ležet v režimu letadlo (tudíž nešel prozvonit), že si mám dávat bacha na to, kam jej pokládám (režim letadlo používám, když točím důležitá videa, aby mi třeba někdo nevolal a nepřerušil tak natáčení). Nepoučil jsem se. Zasloužil bych z každé strany jednu, ale svět ke mě byl o něco krutější.
Mobil se ztratil znovu, tentokráte vyloženě v provokativním režimu a poté, co jsem si do něj pořídil licenci na navigaci za ~13 stovek (k tomu se taky váže příhoda, co by dala na jeden článek, ale nebudu vás už dále nudit). Je zapnutý (a zůstane nejspíše zapnutý, než mu dojde baterie), dokonce se na něj dá provolat, ale nezvoní. Nezvoní proto, že je v tichém režimu (tak mobil přepínám vždy na noc, protože mobil mě i budí, ale nechci, aby se v noci ozýval, neboť i v noci chodí SMSky). A bohužel se sám neumí z tichého režimu probrat, protože na rozdíl od starých Nokií (nevím, jak jsou na tom dnes, moje poslední Nokia byla 3109 Classic) v něm nejde zapnout tichý režim jen dočasně. Takže je v tichém režimu natrvalo, než přejde do režimu „došla šťáva“.
Najít pomocí operátora? Zapomeňte.
Tím, že je telefon stále na příjmu, je jasné, že by měl jít najít elektronickou cestou, jeho poloha by měla být určitelná s přesností na několik metrů, ne-li ještě přesněji. Technologické prostředky na to existují a dokonce se využívají, avšak nikoli pro vaše dobro, ale téměř výhradně proti vám. Operátoři jsou povinni uchovávat spoustu informací, těm klíčovým v dané situaci se říká „provozní a lokalizační údaje“. Vám je ale nesdělí, protože ochrana soukromí, bla bla bla, kecy v kleci. Je jedno, že máte od mobilu doklady, je jedno, že máte doklady od SIM karty včetně PUKu (na jehož základě dokáže operátor v případě ztráty převést číslo na novou SIM kartu, dokonce vám může PUK sdělit, prokážete-li, že SIMka je vaše, takže ji můžete odblokovat). Polohu mobilu vám prostě operátor nedá.
Existují nicméně aplikace, které pro vás mobil hlídají. Musíte s tím ale počítat dopředu a aplikaci zavčasu nainstalovat. A bude to samozřejmě vyžadovat připojení k internetu. Nejsem si jist, zda se vůbec pro Badu někdo obtěžoval takovou aplikaci napsat, dost bych se tomu divil. Překvapivě tady to s tou ochranou soukromí není tak horké a takové aplikace zakázány nejsou.
Jsem ve stavu zoufalství. Vím, že mobil by šel snadno najít, ale operátor spolupracovat nebude (pročetl jsem na toto téma řadu fór). Vím, že mobil je téměř jistě někde doma, ale neozývá se, dokonce jsem zkoušel na něj volat v noci, jestli někde nezahlédnu světlo jdoucí z displeje. Všechny pokusy selhaly. Pokusil jsem se v mysli rekonstruovat celý svůj den do doby, než jsem zjistil, že mobil nemám. Vše bezvýsledně. Jediný výsledek je, že když na něj volám, mobil dělá, že vyzvání, ale někde se ve skutečnosti skrytý tiše řeže smíchy, jak se mnou vyběhl. Jsem si jist, že by pro mě bylo lepší, kdyby mi ho někdo ukradl, to mám aspoň jistotu, že je v nenávratnu.
Nezbývá než otočit domácnost vzhůru nohama. A uklidit. Při úklidu se vždycky najde věcí … a u mě většinou hodně moc věcí ;-). Víkend bude dlouhý…