Koncem listopadu jsme vám nabídli článek, který vysvětluje, jak OpenAI uzavřením dohody s Hynixem a Samsungem způsobila nedostupnost a zdražení všech typů pamětí.

• Za paměťovou krizí stojí OpenAI. Skoupila 40% světové produkce DRAM pamětí?

K jeho obsahu se ještě vrátíme - prozatím však budeme pokračovat tím, co je nové.

S odstupem času vyšlo najevo, že když OpenAI jednala se společnostmi Hynix a Samsung, byla tato jednání zcela oddělená a ze strany OpenAI vedená způsobem, který v obou firmách vyvolal dojem, že jde o exkluzivní zakázku, kterou se danému subjektu podařilo získat. OpenAI navíc vyžadovala NDA, které mělo zajistit, aby se informace o jednání s jednou ze značek nedostalo ke druhé. Je možné, že se OpenAI bála, že kdyby se obě firmy dozvěděly, že OpenAI objednává podobné extrémní objemy pamětí i u druhé, nesouhlasily by s rozsahem zakázky. Každopádně situace dopadla tak, že po zveřejnění tiskové zprávy OpenAI byl výsledek pro oba výrobce šokem.

Šokem byl i pro další výrobce pamětí, velké zákazníky vyrábějící sestavy a konkurenty OpenAI. Ti všichni, poté co se dozvěděli, že OpenAI jednala tajně a vlastně i za zády vlastních partnerů, měli obavy, že mohlo dojít na další tajná (doposud nezveřejněná) jednání, která by mohla situaci ještě dál zhoršit. Všichni tudíž začali nakupovat, co ještě bylo možné sehnat, aby vytvořili alespoň nějaké zásoby pro vlastní provozy.

Prakticky od počátku kauzy se objevují hlasy, že přístup OpenAI neměl primárně zajistit paměti pro vlastní potřebu společnosti, ale vyvolat chaos a zdražení, které by především poškodilo konkurenci. Objemy, které OpenAI objednala, jsou totiž tak velké, že pro ně v době objednávek neměla uplatnění. Předpokládá se, že cílem mohlo být zdražení konkurenčních řešením a tím dotlačení zákazníků k nákupům u OpenAI. Až díky těmto zakázkám by OpenAI získala odbyty na získané objemy pamětí. K tomu přispívá i pojetí tiskové zprávy, ve kterém chybí zásadní informace, že objem 900 000 waferů měsíčně se netýká současnosti, ale až roku 2029. Řada médií stále operuje s údajem, že OpenAI skoupila 40 % aktuální světové výroby pamětí, což je chybný odhad, který vznikl porovnáním 900 000 waferů měsíčně ke stávající měsíční světové výrobní kapacitě. I to do značné míry přispělo k panice a dalším nákupům ze strany konkurentů OpenAI a výrobců PC.

Hypotéze, že cílem OpenAI bylo primárně vyvolání chaosu a zdražení, nasvědčují i zprávy, podle nichž pracovníci OpenAI minulý měsíc obíhali kamenné obchody a oslovovali distributory, od kterých chtěli skoupit zbývající skladové zásoby DDR5 pamětí. Zaměstnanci OpenAI tedy věděli, co se bude dít a chtěli si na situaci sami přivydělat překupnictvím.

Dalším prvkem, který ke krizi přispěl (i když asi řádově nižší měrou než praktiky OpenAI) jsou americké sankce vůči Číně. Zatímco korejští výrobci pamětí jako Hynix a Samsung při inovaci výrobních linek prodávali starší stroje do Číny, která na nich dále vyráběla (čímž docházelo k růstu celosvětových výrobních kapacit), z obavy před zásahy americké administrativy tito výrobci vyřazené stroje přesouvají na sklad. Funkční stroje nejsou dále využívány a inovace linek již nemá pozitivní vliv na celosvětové výrobní kapacity.