Musím souhlasit. Sice jsem v tomhle progresivista a souhlasím s Applem, že aplikace, která není překompilovaná (a upravená) aspoň jednou ročně, není udržovaná, a patří proto jen do emulace/virtualizace, prostě sandboxu (proto Applu stačí říkat deprecated věci jen s ročním předstihem). Ale svět x86 má svá specifika a kompatibilita k nim určitě patří (i když to v dlouhodobém horizontu může pro x86 znamenat smrt). ARM tady trochu podvádí, např když novější velká jádra neumí 32 bitů, tak systém aplikaci pustí na malých (výkon není problém, protože takto staré aplikace byly vytvořeny v době, kdy výkon odpovídal těmto malým jádrům). Ale to není nic nového, už např na Amigách apod šlo přidat novější procesor jiné architektury (tam to byl PowerPC) a OS měl 2 kernely souběžně (což je vlastně i na x86, pokud je v OS podpora spouštění 32bit aplikací).

To, ze ARM bolo bordel do znacnej miery platilo, kym ARM nevyrukoval s Cortexami. Dovtedy ta architektura bola prilis flexibilna a rozne jadra neboli navzajom funkcne kompatibilne bez emulacie, to im dokonca skoro zlomilo vaz. Cortexy-A navzajom binarne kompatibilne su a su spatne kompatibilne s ARM 4, 5, a 7. Takze o tom zahadzovani binarnej kompatibility sa moc hovorit neda. Slo skor o to, ze niektore casti instrukcnej sady neboli povinne a potom sa museli zdlhavo emulovat. Situacia nie nepodobna FPU, MMX, SSE2/3, AVX. Bud je, alebo ho nepouzijes.

Problemy u Intelu su ale ovela hlbsie. Uz sa to tu rozoberalo, preto len v skratke: total store ordering je velka brzda procesora, pretoze ten musi garantovat, ze stav pamate bude v kazdom okamihu zodpovedat tomu, v akom poradi instrukcie vstupili do procesora bez ohladu na to, ci boli alebo neboli preusporiadane. To je vlastnost architektury, ktoru nemozno len tak zmenit bez vyrazneho vplyvu na vykon. Druhym velkym problemom je instrukcny format, ktory je tak mizerny, ze bez kompletneho dekodovania instrukcie nemozno zistit, aka je instrukcia dlha a kde zacina dalsia instrukcia. Takze sa neumerne komplikuje frontend procesora a obmedzuje maximalna sirka paralelneho dekodovania instrukcii, ktora je este prakticka (za pridany kremik dostaneme nejaky pridany vykon).

Inac ze by v x86 bol nejaky zasadny poriadok sa povedat neda. 32bitove procesory ide zohnat aj dnes, aj ked budu zvacsa embedded (AMD Geode v BGA, VIA a tusim aj nejake BGA Atomy od intelu su este 32bitove), podpora instrukcnych sad tiez nie je automatika, staci porovnat podporu AVX na atom vs. core i.

Vyjímky jen potvrzují pravidlo v obou případech. Ve většině případů se servery upgradují kvůli vyššímu počtu jader a ne lepšímu výkonu na jedno jádro. Opět se bavíme o kategorii 64+ jader (nebo alespoň 32+).

Softwarové monopoly taky hrozí, uznávám. Jen mi přijdou méně pravděpodobné z čistě technických důvodů. I kdyby měl každý 500 Mbit/s optickou linku, tak na budoucí hraní ve 4K jsou problémy s lagy, které z principu nemohou být nižší, než když je výpočetní křemík metr ode mě. Workstationy to samé a vzhledem k tomu jak bobtná i blbý office, tak i méně náročné činnosti.