teda mi se ucily o soucanych discich ze je tam jadérko s nekolika závity, "datového" drátu. samotné jadérko je rozpojeno z duvodu "uvolneni" silocar z magneticky vodiveho jaderka. tim dojde k rozptylu okolo maleho preruseni a tento rozptyl zasahuje az na plotnove domeny, ktere se magnetuji (podelny zaznam) samozrejme zcela analogove. zadna 1 a 0 na disku NIKDY neni. vzdy se jedna o integrovane pulsy, ktere byly predtim upraveny algoritmem RLL apod. na disku jsou analogove a stejne se ctou. nacitaji se analogova data jako poslech hudby a podle spicek se rekonstuuji data. to jen takovy maly upresneni :D
docela dobre reseni o kterem se vi uz docela dlouho, a v modernich discich je tato varianta jiz nejaky patek taky znama. dyt uz diskety mely tenhle prazaznam ovsem zde musely byt hlavy z obou stran aby vznikl pricny zaznam. zajimalo by me jak je udelano ze magneticka vrstva ktera je nanesena pod domenami nepreformatuje zpet data :D, urcite je zde nizsi trvanlivost dat. jestli je tohle vyreseno tak slava, a pricny zaznam muze zacit fungovat i s jednou hlavou. kdypak to asi zacne bejt v normalnich diskach (discich?)
 

Chupas: No to teda nevim. Co jsou podle tebe analogove zapisy a cteni? Stejne jako na CD a DVD i na HDD jde o sledování zmen. Myslim, ze jde jen o nejake nerozumneni, oba to asi myslime stejne.

martin: ja to myslel jako ze data primo na domenach jsou spise analogoveho charakteru aby prave pri cteni vznikaly integracni spicky. u cd je to jasny, dirka dlouha, dirka kratka je jasna dvojstavovost i kdyz cteni je taky analogove ve smyslu zpracovani signalu. ale u disku stav log. jedna na domene 1500 nebude shodny se stavem log jedna na domene 1600. uz z principu magnetickeho zaznamu, kdy by dochazelo pri zapisu samych 1cek k lavinovemu nasiceni jaderka a data by nesla dekodovad.
tim jsem myslel analogove, ale obecne je to sporny ja vim :))

Chupas: A navíc i na CD/DVD platí to samé co na HDD. log. jednička na adrese XY nemusí být shodná s log. jedničkou na adrese XY+1000. I zde se sledují změny (hrany) a ne díry. No však si o tom něco přečti.

Chupas> A i ty diry v CD nejsou vsechny 100% shodne - maji jine rozmery, jinou odrazivost - ja to taky analog?

IMHO dle tve definice by zaznam byl digitalniho charakteru pouze az na urovni atomu - ja tam atom =1, nei tam = 0. Cokoli vetsiho uz je tedy "analogove" protoze jinak se bude vzdy jedna log. 1 o nejak lisit v atomech od jine log. 1.

A to jeste neberu v potaz kavatovou fyziku ... ja bych se uz v tom nebabral.

No tak Chupas potreboval predevsim ukazat, ze to ovlada (s gramatikou uz je to horsi). Kdyz uz se tedy chces hadat o takovych malickostech... Z pohledu kvantove fyziky neni analogove, resp. spojite, nic. Energie se siri v kvantech, tedy diskertnich hodnotach. Samozrejme, ze v nasich meritkach nam tyto schodovite zmeny energie splyvaji a jevi se jako spojite. Takze hlava disku prevadi (pro nas) spojitou zmenu intenzity magnetickeho pole a prevadi ji na spojitou zmenu elektrickeho napeti. A pak se z toho udela (opet) nespojity sled nul a jednicek. :-P

Kvôli tomuto článku som si prezrel takmer celé IBM, lebo viem, že tam už navrhovali niečo podobné v roku 1998. Nakoniec som zistil, že ich technológia umožňovala priečny zápis - bol kolmý voči pohybu hlavičky, ale stále na povrchu média. Umožnil vyššiu hutotu zápisu, zvlášť po využití superparamagnetického efektu v roku 2001. Odporúčam prečítať http://domino.research.ibm.com/comm/pr.nsf/pages/news.20010518_whitepape...
(po anglicky). Vďaka tomuto efektu bolo možné znížiť fyzickú hĺbku média (a tým aj ostatné rozmery). Predpokladám, že zápis kolmo na povrch média ďalej znižuje fyzickú hĺbku - a to práve tým, že pod magnetorezistívnym materiálom je vrstva z magneticky mäkkého materiálu, ktorý v momente zápisu/čítania uzavrie magnetický obvod cez susedné domény. Ono totiž skutočne nejde čítať hodnoty magnetický sever a juh, ale len zmenu z jedného na druhý. (Čo podaktorí dokážu interpretovať ako 0 a 1 ;-) Odporúčam pozrieť napríklad animáciu: http://www.research.ibm.com/research/demos/gmr/index.html
Ešte pre chupasa: disketové jednotky mali vždy navzájom posunuté hlavičky - aby sa neovplyvňovali. Ich magnetický tok bol natoľko silný, že ich pozdĺžny zápis mal aj isté vlastnosti priečneho, ale to
boli vtedy skôr nepríjemné vlastnosti.