Programátoři začnou vymírat ve chvíli kdy AI bude umět udělat efektivnější kód než oni (a to už je jen otázka času, ta chvíle nastane určitě). Zůstanou jen softwaroví kreativci. A jinak jaké je to lepší řešení olovnatého benzínu?

Před časem jsem si srovnával výpočetní výkon na počet tranzistorů (pro Pentium, C2D a Ryzen), a nepamatuju si přesné výsledky, ale ta efektivita hodně klesá.
Je to něco jako že když chcete (za jinak stejných podmínek) 2x výkonnější jádro, potřebujete 10x více tranzistorů.

Co se týká SMT, to je kontroverzní asi v některých usecase, jako třeba pro hry. Co se týká storage a síťařiny, je to dar z nebes. Díky SMT2 zpracujete 2x tolik packetů za stejný čas, protože zvládnete 2x tolik přerušení. Podobně si SMT jádro může dovolit čekat na IOWait a nic nedělat, zatímco druhé SMT jádro může dělat něco užitečného.
Na doma to asi využití úplně nemá, ale čím více vláken, tím více adidas; fanoušci to prostě milují. Hodně jader, hodně okének ve Správci úloh, netuším, co vás na tom tak fascinuje. Já bych byl nadšený z jednoho pořádně výkonného jádra. A pak klidně bambilionu prťavých.

Označení procesu spíš označuje něco jako rozlišení litografie, a to ještě čím dál tím pochybněji. Někde jsem viděl, že to má být velikost gate v tranzistoru. Od 10 nm je to čistě hausnumero.
U 7 nm TSMC je to 100M tranzistorů na mm2; kdyby byly tranzistory čtvercové, a nebylo by tam nic jiného (tranzistor na tranzistoru bez mezer), vychází to na 100 nm délku strany toho tranzistoru. Je to samozřejmě dost špatný odhad, na internetech se člověk dostane k číslům jako 50 nm velikost tranzistoru, což je s tím odhadem konzistentní.
Pořád je ta velikost tranzistoru cca 10x větší než "procesový nanometr".
Než se dostaneme na těch 0,21 nm, které má údajně křemík (to je taky dobré hausnumero), je tam ještě dlouhá cesta.

Vlastně, když nad tím tak přemýšlím, nejpoctivěji se k tomu kupodivu postavil Intel. Pokud si vzpomínám, měl nejmenšího nanometra, tedy při stejně nanometrovém procesu měl ve srovnání s konkurencí nejvyšší hustotu tranzistorů. Kdysi dávno.
No a teď prostě přestal používat nanometry; byť proto, že v nanometrech není konkurenceschopný. Hraje teda na to, že to lidi jako nanometry budou brát, ale narozdíl od TSMC a Samsungu tu jednotku nepoužívá. Což je svým způsobem fér.

Vždycky je důležité podívat se na vlastnosti výsledného produktu, protože jak nízké spotřeby, tak vysoké frekvence se dá dosáhnout i na starších procesech. Kdysi platilo, že starší procesy jsou dražší (větší výsledný produkt), ale to už dneska taky není úplně pravda. Opět mě jako příklad napadá Intel a jeho zoufalé ladění procesů do mrtě.