Potvrzování bloků do blockchainu není tak jednoduchou záležitostí, jak by se mohlo na první pohled zdát. Ve světě byznysu těžby kryptoměn je každý nepřítelem. A tento faktor se v posledních letech, kdy se stala těžba obrovským průmyslem, ještě zvětšil.

Navzdory velkým penězům, které se v něm točí, naráží těžaři stále na mnoho potíží. Tři z nich v dnešním článku i s možným řešením představím. I ten nejdokonalejší systém má své unikátní slabé stránky.

Vysoká cena elektřiny

Celá síť Bitcoin spotřebuje zhruba stejné množství energie, jako celá Česká republika. Je to důsledkem používání náročného hardware, kterému se říká ASIC. Jde o speciálně navržené zařízení, jehož jediným cílem je těžit kryptoměny.

Jak takový problém vyřešit?

První se nabízí maximalizace využití čisté energie. Elektřina z vodních elektráren se již využívá například při těžbě kryptoměn v Sečuánsku, nicméně například energie ze slunečního záření ještě ve hře není. (Až na některé kuriózní africké projekty.)

Druhým řešením je snaha o tlačení více efektivních protokolů, jako je například konsensus Proof of Stake. V něm proces těžby chybí úplně. Na druhou stranu může být takový protokol více náchylný k centralizaci.

Kryptojacking

„Kryptojacking“ je termín ze světa kryptoměn, který se dokázal několikrát protlačit na stránky předních světových deníků. Při kryptojackingu se hackerovi s pomocí infikovaného kusu kódu podaří na nakaženém počítači těžit kryptoměny do vlastní kapsy.

Tento problém nesužuje pouze tradičního uživatele, ale také společnosti obsluhující nejmodernější superpočítače nebo farmy pro těžbu kryptoměn. A zločinci se přitom stávají čím dál tím sofistikovanější. Například místo tradičního malware začínají používat ransomware s výkupným v kryptoměně bitcoin.

Tento problém se navždy vyřešit nedá. Zločinci si vždy najdou cestu, jak sebemenší skulinky využít pro svůj zisk. Avšak poměrně solidní možnost najdeme na tokenu DigiByte. Na jeho síti se používá hybrid pětice protokolů, které se setkávají až při konečném stanovování bloků. Pokud je tedy jeden protokol na zařízení ohrožen, zbylých 80 % funguje nadále v pořádku dál.

Každý správce nodu si musí vybrat, který z pěti protokolů tvořících hybrid bude spravovat. Tím se bojuje i proti centralizaci, protože nikdy nejde dosáhnout více jak 20 % sítě.

Tím se dostáváme k poslednímu problému….

Centralizace

Zařízení ASIC jsou většinou poskládána za účelem těžby pouze jediné kryptoměny. Velká konkurence, která vlastní ty nejmodernější z nich, tak snadno může centralizovat moc nad sítí ve svých rukou.

Ačkoliv jde o velký pokrok ve světě kryptoměn, tak velká honba za ziskem vytlačila ze hry všechny uživatele s vlastní grafickou kartou, kteří pouze chtěli pomoci k decentralizaci sítě. Místo toho se do popředí dostávají gigantické těžící pooly a farmy.

Bohužel ve svobodném světě není příliš možností, jak divoké konkurenční prostředí narovnat. A pokud možnost byla, již vzhledem k citlivosti ceny není.

Avšak třeba se někdy v budoucnu dočkáme protokolu, který by specializované zařízení vyřadil ze hry. Diskuse na toto téma probíhají potichu, nicméně kontinuálně.