Jak v redakci někdo (raději nebudeme WIFTa jmenovat) prohodil: „Kdo jednou propadne Facebooku, navždy ztracen jest ... a výjimkám čest,“ opravdu se nedá očekávat, že by se těch 500 miliónů facebookařů rozprchlo k něčemu bezpečnějšímu (lepšímu?), i když tu možnosti jsou (Diaspora, Snabbo, Trust Works, JustTheDonkey, a další). V PC Worldu přirovnali trefně Facebook k obezitě, která se také nedá jen tak vymýtit, leda by někdo vypěstoval salát chutnající jako slanina.

Je ale nutné neustále opakovat, že je třeba si dávat pozor a přemýšlet nad tím, jaké informace světu sděluji, v paneláku si také na dveře nenapíšete, že odjíždíte na 14 dnů na dovolenou a nevylepíte na ně fotky interiéru, na Facebooku to ale není nic neobvyklého. Tipaři ho už hodně dlouho používají, jistě už jste třeba slyšeli i o vyhazovech z práce, za kterými byla data na Facebooku (Twitteru, dosaďte si sami, kde o sobě všude dáváte vědět). Mnoho lidí dokonce ani není schopno si nastavit, co se komu zobrazovat má a co nikoliv.

Svou zásluhu na tom jistě má i skutečnost, že profil Facebooku je ve výchozím nastavení hodně otevřen a kdo si chce chránit soukromí, musí tomu nějakou tu čtvrthodinku nastavení všeho možného věnovat, tedy dohledat to a nastavit jinak než na výchozí hodnotu. V New York Times to spočítali a zjistili, že nastavení Facebooku představuje 170 předvoleb v 50 kategoriích. I prohlášení o ochraně soukromí (Private statement) se od roku 2005 ze 1004 slov rozrostlo na současných 5830 a spousta profilů by dle těchto pravidel vůbec neměla existovat. Víte třeba, že vaše profilová fotka musí odpovídat realitě? Nebo že nesmíte mít více než jeden profil a že dětem pod 12 let se zřizování profilů zcela zakazuje?

Když už tedy píšeme o Facebooku, slibovali jsme, že občas dáme vědět, jak roste naše komunita, tak tedy na Facebooku máme nyní 564 příznivců, na Twitteru nás sleduje 127 lidí.