Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
WD uvedli 2 novy disky, srovnavat je se starym triplotnovym 1001FALS je blbost, ten je o dost pomalejsi. Krom 1002FAEX je jeste 1001FAES. Ten je stejnej jako ten zminovanej, taky ma 64MB cache a 500GB plotny (konecne), ale je jen klasickej 3Gbit. Zajimal by me spis cenovej rozdil mezi temahle dvema, rozdil ve vykonu bude - predpokladam - mizivej
"zbytný luxus"
Jo, jasně, dejte mi mínus za to že upozorňuju na překlep...
Mínus jsi pravděpodobně dostal za to, že to překlep není.
V tom případě děkuji za rozšíření slovní zásoby, přiznám se, že tento termín vidím poprvé. Je to teda totéž co "zbytečný" nebo ne?
V podstatě ano, je to odvozeno od slova "nezbytný" odebráním "ne".
Ano, hned po svém dotazu jsem zadal "zbytný" do google a našlo mi to i "nezbytný" a v tu chvíli mi to došlo :-) Nesnažím se nijak obhajovat, pěkně jsem se tady ztrapnil... Ale zase znám nové české slovíčko :-) Omlouvám se za off-topic, už na toto téma končím.
Je sice pravda, že z ploten tak rychle data načítat neumíme, ale z cache disku ano. Proto si myslím že SATA6 trochu významu přeci jen má...
Jenže cache na disku je řádově menší (a pomalejší) než cache operačního systému. Tudíž přínos 6G SATA bude u harddisků mizivý, zanedbatelný, menší než 1%.
Cache na disku neslouží stejnému účelu, jako cache v RAM. Cache na disku je pouze vyrovnávací paměť, která odděluje velmi rychlý zbytek počítače od pomalého disku. Umožňuje, aby počítač jen již připravená data přečetl (co nejrychleji) a CPU nemusel celou dobu čtení čekat, až se plotna pootočí a načte se dalších několik bajtů dat.
Pokud data nejsou v cache, musí "procesor" (reálně zbytek systému) stejně počkat, než se požadovaná data dostanou do cache. Takže to, o čem hovoříte, je poněkud mimo. Rovná se to situaci, že by disk dopředu věděl, co bude po něm systém chtít a data si do cache připravil. Což poněkud kulhá ;-).
Jenze zatim muze delat neco jineho. Kdyby disk (ani radic) nemel cache, tak by po celou dobu fyzickeho cteni z disku byla blokovana PCI sbernice ...
Krome toho cache umoznuje po precteni sektoru overit kontrolni soucet dat. To se taky hodi.
(Tedy PCI, pripadne PCI-X nebo k cemu je ten radic disku pripojeny ...)
Samozrejme rozdil mezi cache + 3Gb SATA a cache + 6Gb SATA moc velky nebude, ale na serveru kde se o sbernici s diskem perou 10Gb sitove karty se tom hodit muze.
Kdyby musel opravdu celý systém čekat pořád jen na pevný disk, tak nic jiného dneska nedělá, protože OS s ním pracuje v mnohých případech až nezdravě často :) Přesto tomu tak není, dokonce lze zároveň zapisovat na jeden a zároveň číst z jiného disku a navzájem se to nefackuje.
Jenže rychlým rozhraním ten čas zablokování sběrnice výrazně zkrátíte. Bylo by vhodné, kdybyste svůj omyl uznal. Děkuji.
Cache na disku je 10x menší než cache operačního systému. Pokud systém nenajde data v cache v RAM, je velmi nepravděpodobné, že by ty data mohly být v cache na disku.
Cache na disku slouží např. pro zrychlení sekvenčního čtení(disk může dopředu načíst nějaká data ještě před tím, než si o ně řadič řekne - read ahead), potom taky pro NCQ a cachování zápisu.
Autor článku by si měl uvědomit, že rozdíl je zde kardinální - a to v latenci I/O operací. Disk NIKDY nedodává do počítače průběžně, ale VŽDY přes cache, která se nejprve naplní a pak pomocí přerušení dá disk najevo, že má proběhnout čtení. Čtení vždy probíhá nárazově (trhaně). Systém nebude tak dlouho blokován probíhající I/O operací. Stejně tak při zápisu. Více se to projeví, bude-li v počítači více disků (např. v RAID poli).
U pevných disků to, o čem mluvíš, udělá celkové zrychlemní práce s diskem nula celé skoro nic. V běžné činnosti to nepoznáš.
Prave v beznej cinnosti poznas, co to je naplnanie a vyprazdnovanie diskovej cache. Praca s diskom pri prenose mnozstva malych suborov sucasne (co je u windowsu skoro vzdy) so 64MB cache ti pojde pomalsie, ako s diskom s 32MB cxache.
Mam to na vlastnej kozi vyskusane - vymenil som stary 1TB disk za novy 1TB disk ale s vacsou cache a sice pri kopirovani jedneho 4GB iso je rychlost porovnatelna so starym, ale identicky nakonfigurovany system (bol preklopeny len fyzickym prekopirovanim partition) jednak bootuje dvojnasobne pomalsie, k tomu sa prida pomalsie skenovanie antivirusu a tiez pri porovnani je kopirovanie suborov z jedneho miesta na druhy podstatne pomalsie. Takze prinos 64MB cache na systemovom disku je zaporny.
Tak to dvojnásobně pomalejší bootování je něco, co se mi ani za mák nechce věřit, že by bylo tou větší cache :). O tom mě nikdo nepřesvědčí.
Prosím redaktora, aby si ušetřil argumenty naprosto mimo mísu.
Těch "mnoho nic" dá v součtu velmi mnoho. I mravenci mohou udolat slona, bude-li jich mnoho. Prostě nemáte ve svém tvrzení pravdu. Bohužel.
Jenom proto, že to tvrdíš ty? To je tvrzení proti tvrzení. Neshodneme se, dokud nebudou testy, které jedno z těch tvrzení podloží.
Já myslel že hlavní rozdíl v těchto discích je použití méně ploten s větší hustotou?! Takže nové modely jednoznačně vítězí. Čekám na tříplotnovou 1,5TB verzi co hodlám použít jako systémový disk.
Dávat 6 Gb/s na klasické disky je nesmyslné. Klasické disky nevyužívají ani plné rychlosti 3 Gb/s. Jediné, co by mohlo trochu zrychlit disk je ta 64 MB cache.
Jak jsem již napsal, bohužel nemáte pravdu. Procesor nikdy nepracovává datový tok z disku průběžně, ale vždy pouze vyprazdňuje cache. Čím rychleji ji vyprázdní, tím více mu zbude čas na zpracování kódu programů. S pomalejším rozhraním dojde tedy v počítači k situaci, kdy zátěž CPU je nulová, avšak díky plnému vytížení I/O (vstupně-výstupními) operacemi prostě není možné nic dalšího dělat. Tento jev je v současných běžných počítačích velmi často pozorovatelný (tím spíše na serverech).
Procesor se o danou činnost dávno nestará. Řeší to řadič. A to "vytížení" je vzhledem k existující rychlosti 3Gbitového SATA naprosto zanedbatelné. V praxi je zrychlení neznatelné.
WIFT: Bohuzial nemas tak celkom pravdu, pravdu ma prispievatel vyssie. Skusenosti s identickym systemom s diskami s roznou cache som popisal vyssie a su presne v zmysle toho vyssie uvedeneho. Tvoje zavery neuvazuju cinnosti, s ktorymi je iniciacia I/O prenosu spojena a na vytazenie systemu vplyvaju podstatne viac, ako samotny prenos dat. Ak tomu neveris, vyskusajte to a urobte tu test alebo nieco podobne.
No, vzhledem k tomu, že mi přijde něco takového jako naprosto zanedbatelné co do celkové svižnosti práce s takovým diskem, asi takový test skutečně uděláme. A myslím, že to bude výtečně vidět právě na těch dvou discích, o kterých je řeč ve zprávě.
Přístupová doba a latence pevných disků je tak "velká", že to, co urychlí 6Gbitové SATA oproti 3Gbitovému, se na celkové svižnosti projeví velice zanedbatelně.
Naopak, ja bych to jako zbytecne nevidel. Rozhrani pro pripojeni disku bylo vzdy rychlejsi nez disky samotne, coz se projevilo, pokud si nekdo koupil do starsiho pocitace novejsi disk. Takze ja jsem urcite pro to, udrzovat tento naskok. Jen se podivejte, co se stalo s USB, ktere dlouho zakrnelo na verzi 2.0. USB3 neni dodnes beznou zalezitosti a jeste nejaky rok nebude a externi hardisky se pri prenosu dat nudi.
Povím to takhle: Ta cena není zas o tolik vyšší, abych si taky nekoupil ten s tím rychlejším rozhraním. Ale pevné disky mají pořád ještě k hranici 3Gbitového SATA celkem daleko. A jsem si jist, že ve zrychlení by jim nepomohlo, ani kdyby jejich vnitřní řadič byl přímo zapojen do PCI Express ×16 slotu.
Až bude mít pevný disk takovou cache, jak je sám velký, pak má zrychlování rozhraní opravdový smysl. Disk by se hned po spuštění a načítání operačního systému celý "kešoval", v nečinnosti by načítal do cache celý svůj zbytek a pak … pak by se z toho vlastně stal SATA RAM disk :). Po "nakešování" už by se reálně prováděl jen zápis a pro OS transparentní kontrola zapsaných dat (pro případnou detekci chyb a realokaci vadných sektorů), čtení by probíhalo už jen z cache. Jen by muselo být zajištěno včasné fyzické zapsání dat na plotny při vypnutí. Celé by se to dalo urychlit kešováním jen skutečně obsazeného místa přidáním podpory TRIM. Akorát by takový disk vyšel celkem draho právě kvůli té cache ;).
Prosím, neuplatňujte směšné argumenty na obhajobu své prvotní chybné úvahy. Děkuji.
Co je na té úvaze chybného?
To WIFT: klony PCI sběrnice (též PCI-X i PCIe) jsou založeny na předávání zpráv. Požadavek OS na čtení se tedy zapíše do řadiče PCI a dále se CPU nemusí o doručení starat. Řadič PCI sběrnice počká na její uvolnění a pošle zprávu disku. Typické ATA nebo SATA má řadič na disku, takže během celé komunikace (čtení i zápis instrukcí nebo dat) je sběrnice blokována. I jednoduchý RAID1 komunikuje s disky současně. Zde se tady negativně projeví latence, která vznikne blokováním sběrnice. U dvou disků poklesne průchodnost na polovinu, u šesti na šestinu. Pokud uvažujeme, že komunikace skrz toto úzké místo je často synchronní (čekáme na odpověď), dojde k dalšímu ještě výraznějšímu poklesu. Dále je nutné si uvědomit, že rychlost datového přenosu je zde o režii nižší, než maximální teoretická, a zde máme další zpomalení. A jako poslední je fakt, kdy současné desky připojují na jeden kanál SATA rozhraní DVA disky (tedy další půlení průchodnosti). Je tedy absurdní předpokládat, že rozhraní je "zbytečně nebo nevyužitelně rychlé". Samozřejmě - zde často prezentované testy, které se zabývají sekvenčním čtením a náhodným čtením na JEDNOM disku, neukáží prakticky žádný rozdíl. Bohužel však takové testy neodpovídají reálnému nasazení.
BTW: Překvapivý negativní vliv latence lze snadno vypočítat na kusu papíru a její snížení na polovinu bude velmi hýbat výsledkem. Kromě toho se jeden můj student zabýval reálným měřením více spřažených disků, přičemž výsledky potvrdil.
Re: "Samozřejmě - zde často prezentované testy, které se zabývají sekvenčním čtením a náhodným čtením na JEDNOM disku, neukáží prakticky žádný rozdíl. Bohužel však takové testy neodpovídají reálnému nasazení."
No, já jsem si myslel, že do RAID polí se spíše nasazují disky k tomu určené, nicméně kde bereš tu jistotu, že desktopové disky jsou více v polích než samostatně?
Kromě toho teď už vím, že ten test nemá smysl dělat. Sám jsi uznal, že při práci jednoho disku se rozdíl prakticky nepozná a obávám se, že více než jeden takový disk spolu se 6Gbitovým SATA RAID řadičem se nám sehnat nepovede.
V tom, co jsem napsal, je RAID jen jako jeden z mnoha důvodu (snížení propustnosti, resp. nedostatečnosti SATA průchodnosti). Znám spousty serverů, které jsou jen běžným nebo lehce lepším desktopem. I Dell a ostatní prodávají low-end servery v konfiguraci bez HW řadiče. I běžný desktop má více, než jeden disk.
Ona ta nedostatečná SATA průchodnost stejně naráží na druhé straně na problém. Momentálně jsou 6Gbitové SATA čipy nejvýše dvouportové a na druhé straně mají mrzké PCIe ×1 rozhraní, což dva porty stejně neuživí. Myslím, že srovnání rozdílu práce se 6Gbitovým SATA vs. 3Gbitovým SATA diskem nebude mít smysl dříve, než bude 6Gbit. SATA přímo v čipsetu. Pak by se jistě dalo pokusit dojednat i víc těch disků, protože už snad budou běžně i u nás.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.