ACTA má být podepsána za týden, bude jednání odtajněno?
Nejprve ocitujeme text prohlášení 12/2010:
PÍSEMNÉ PROHLÁŠENÍpředložené v souladu s článkem 123 jednacího řádu o nedostatečně transparentním procesu a případně problematickém obsahu obchodní dohody o boji proti padělání (ACTA) Françoise Castex, Zuzana Roithová, Alexander Alvaro, Stavros Lambrinidis Písemné prohlášení o nedostatečně transparentním procesu a případně problematickém obsahu obchodní dohody o boji proti padělání (ACTA) Evropský parlament, – s ohledem na článek 123 jednacího řádu,
|
ACTA (mezinárodní obchodní dohoda o boji proti padělání) je vícestranná mezivládní dohoda - jednání nastartovala USA a Japonsko (2006), dnes jedná včetně všech členských států EU 37 zemí (EU přibyla 2007, oficiální jednání se vedou od června 2008). Europoslankyně Zuzana Roithová považuje za problematické zejména:
- Vyjednávání není uskutečňováno na půdě žádné mezinárodní organizace, ani v rámci Světové obchodní organizace, ani v rámci Světové organizace duševního vlastnictví OSN.
- Součástí jednání není nikdo z „velkých padělatelů“ jako Čína, Rusko, Indie, Turecko, Latinská Amerika, ani rozvojové státy (až na pár výjimek – Maroko, Mexiko).
- Jedná se stále za zavřenými dveřmi. Ačkoli na základě veřejného tlaku a zejména kvůli změnám vyplývajícím z Lisabonské smlouvy byl text smlouvy jednorázově zveřejněn 21. 4. 2010, od té doby je dál vyjednáván tajně.
- Pro USA je dohoda politickou prioritou před listopadovými volbami do Kongresu bez ohledu na kvalitu; státy rezignovaly na hledání možná obtížnějších řešení proti Číně a padělkům ohrožujícím životy (např. padělané léčiva bez účinných látek – zboží s přímým dopadem na lidské zdraví, např. padělky potravin a nápojů, dětské hračky či kosmetika).
- Státy tvrdí, že dohoda nepůjde nad rámec současného zákonodárství – také Komise tvrdí, že ACTA nepůjde nad rámec stávajícího acquis, předpisů EU. Nicméně v praxi se těžko dá očekávat, že vznikne text, který by ani u jednoho státu z 37 nevyžadoval následnou úpravu národních zákonů či nevyvolal interpretační spor.
Mezi změny, které se již podařilo prosadit, je zrušení zavedení prohledávání notebooků, mobilních telefonů či MP3 přehrávačů na hranicích, zda-li v nich uživatel nemá nelegální obsah (možná víte, že legalitu měli posuzovat kontroloři čistě podle toho, jak se vyspali, s kým a kolik měli ráno kávy). Bylo také zrušeno ustanovení o navádění, napomáhání, podněcování k trestnému činu, kdy hrozil dopad na běžné aktivity, jako je půjčování děl ve třídě mezi středoškoláky, známým a podobně. Především pak došlo na zrušení právního postihu pro poskytovatele připojení k internetu za porušení práv k duševnímu vlastnictví ze strany jejich uživatelů.
Tím však není zdaleka vyhráno. Dosud není jasné, jak bude upraveno trestní právo, tedy zda dohoda dopadne jen na komerční padělatele či i na nekomerční povahu porušování autorských práv, tedy na uživatele či spotřebitele, kteří z neznalosti poruší právo jiného. Ostatně samotný směr vyjednávání naznačuje, že ACTA se nezaměřuje na komerční a ve velkém rozsahu provozované padělání, které způsobuje skutečné hospodářské ztráty.
Největší spor přetrvává ohledně rozsahu dohody mezi EU a ostatními. EU chce široký dopad na veškeré duševní vlastnictví, takže probíhá spor, zda-li součástí bude i ochrana označení původu/zeměpisného označení, tj. zda-li se rozšíří ochrana např. Olomouckých tvarůžků apod. Takovou ochranu neznají v dalších státech vůbec či ne v tak velkém rozsahu.
Jasno není ani v případě odpojování uživatelů od internetu. Z dohody sice vypadlo, ale státy budou moci (nikoli však muset) poskytnout svým orgánům pravomoc nakázat poskytovatelům internetového připojení, aby odtajnili identitu svých zákazníků. Dále jsou státy povinny poskytnout opatření proti nelegálnímu sdílení dat, nejsou tam však dány žádné konkrétní podmínky. Jako posun vpřed je však možné chápat dodatek, že tato opatření musí dodržet zásady spravedlivého procesu, svobody vyjadřování a soukromí.
Na pořadu dne je tedy odtajnění samotného jednání o dohodě ACTA. Vyjednávání o podobě nové smlouvy se účastní i Česká republika. Příští zasedání se bude konat 21. září 2010 v Tokiu, kde má být smlouva podepsána. Státy po její ratifikaci chtějí mít dohodu v platnosti od začátku roku 2011.