ja to vedel ze AMD zustane. dekuji za tuto informaci a s klidnou hlavou muzu zainvestovat do ATX reseni na nekolik let dopredu. Jak muze nekdo obhajovat BTX tim, ze pameti jsou dal to nechapu, uz takhle kravskej "ping" :) do pameti jeste zvetsovat, az budou ty pameti litat na nekolika Ghz tak to ten signal snad ani nestihne fyzicky, protoze <ironie>BTX ma vic prostoru</ironie>. ja osobne bych naopak chtel jeste blize, co to pujde a ne to camrat pres celou desku. vetsi vzdalenost=vice konstrukcnich problemu (tedy cena)

Chupas - ja bych to jako ironii ani pomalu nevidel - za 1ns (neboli 1 GHz) urazi elmag. vlneni ve vakuu pouhych 30 cm! Ve vodici to bude o neco jina (mensi) hodnota (o kolik mensi netusim). A to uz je udaj, se kterym se musi zacit pocitat, ne?

Je to zatim ironie. CInitel zkraceni ve vodicich je kolem 60-70% takze v ty medi za 1ns signal urazi cca 20cm. To znamena, ze pridana latence u pameti vzdalenych od radice 20cm bude 2CLK. Vzhledem k vlastnim latencim pouzitych pameti (mezi 2 - 18 CLK, zalezi na operaci) se jedna o vcelku nepatrne zhorseni, ostatne problem velke latence RAM resi primarne CACHE na CPU s latenci 0-1coreCLK ! To se navic bavime o 20cm a pametech na 1GHz, ani jedno ani druhe dnes neni pravda, takze v realu to bude jeste priznivejsi.

Intel zase robi pokus na svojich fanusikoch. Dopadne to ako zo Slot1 - svinskym krokom a zo sklonenou hlavou sa vratili k Socketu d:-) Ehm, AMD to tiez skusilo :-/

NLX jsem bezne vidal v pocitacich HP a Dell...

Myslím, že jako rozhodující se ukáže podpora firem HP, Compaq, Dell a podobných. Pokud tyto firmy nezačnou BTX hromadně používat, tak nemá moc šanci. Pokud ano, tak má šanci, ale nebude mít ještě vyhráno. Takže uvidíme. Jinak si myslím, že takovéto řešení problémů s chlazením procesorů, se těmto firmám zas až tak moc líbit nebude. Jediné co je zajímá jsou výrobní a servisní náklady a oboje by vzrostly při podpoře BTX formátu navíc. Jediné plus pro BTX by mohlo být snížení nákladů na chlazení CPU, ale to nemám zdání kolik by to mohlo dělat.

RaStr - no ono 20 cm je dost - signal prece musi jit do pameti a zase zpet - takze pro 1GHz to uz je pro pameti, ktere maji vodice dlouhe fyzicky 10 cm (vodive drahy na MB jsou urcite delsi nez vzdusna vzdalenost pameti od CPU), nebo pro 500MHz (takove pameti jeste taky nejsou DDR 533 maji frekvenci 276 MHz) tech 20 cm.
Jak se tak na to koukam, tak za chvili uz pomalu bude problem i s velisti modulu RAM - cipy jsoui od sebe taky vzdaleny pekne daleko (12 cm?) a ty vzdalenejsi vrati data pomaleji nez ty prvni... holt svetlo je desne pomale.

Nalim>> Ano, s daty tam a zpet jsem pocital, proto take 2CLK wait cykly a ne 1CLK. Co se tyce vzdalenosti DRAM cipu, je to skutecne problem, resi se to tak, ze se na kratsich spojich museji delat meandry, kterymi se ta mensi vzdalenost dokompenzuje, latence se tak musi prizpusobit tomu nejdelsimu spoji, proto asi nebude mozne prakticky vyuzit pameti DDR treba na 700MHz, zatimco DDR2 uz jsou navrzene tak (tedy myslim tim definici standartu), ze bude mozno jit az radove do toho 1GHz. Mnohem lepsi reseni vsak predstavovala koncepce RDRAM, sice se tehdy v mainstreamu neprosadila, ale ani nelze rici, ze by to byl totalni propadak a budoucnost je urcite v resenich principu RDRAM, nejake DDR4, ktere by byly jen dalsi obmenou DDR pricipu jsou dost nepravdepodobne. Stejne se nakonec bude muset prejit na seriovou (mozna multikanalovou) komunikaci, stejne jako u ATA, ci PCI ! 

fotr>>> Ja jsem tedy specifikaci BTX celkem studoval, ale nic co by bylo horsi nez ATX jsem tam nenasel. Ostatne ATX uz dnes prakticky nikdo z velkovyrobcu nepouziva, vzdy je tam alespon jedna proprietarni uprava jako je zdroj, PCI stromecek, nebo system chlazeni CPU. Na vsechny tyto nedostatky ATX, reaguje prave BTX. AMD to muze nechavat uplne klidnym, pro OEM velkovyrobce stejne prilis nedodava, takze jejich potreby jsou pro nej az druhorade. Co se tyce P4, uplne miluji, jak dnes, kdyz INTEL ohlasil ustup od teto jiz asi 5 let stare architektury, ji najednou vsichni zacnou zatracovat. Ve sve dobe (tj. cca 3-4 roky zpet) byla architektura P4 velmi dobra, prinesla novou sbernici FSB (a to vyrazne lepsi nez u vsi konkurence) a udajne velky potencial pro rust taktu. Pravda, narust taktu byl draze vykoupen poklesem vykonu pri stejnem taktu, to ale ostatne nikdo ani nikdy netajil ! V te dobe byl takt hlavni marketingovym tahakem a proste prodaval. A asi Vas vyvedu z bludu, ale ani Intel nevyrabi CPU pro Vasi potechu, nybrz pro penize, a ty se mu asi jen sypou, kdyz narozdil od konkurence s udajne vyrazne lepsi technologii, je trvale ziskovy. Ostatne ani dnes, po dalsich 3 letech neni architektura P4 az tak spatna, stale jeste je v  absolutnich cislech vykonejsi nez PIII architektura (Pentium-M), ale trh se zmenil, jeste pred tremi lety byli lide ochotni si do PC nainstalovat 3kg medeny fukar, hlavne, ze jim to pobezi na 2GHz, ale dnes volaji po tichem PC, takze na to pochopitelne reaguje i INTEL.

Mrknete se sem:
http://www.arctic-cooling.com/pc_case2.php?idx=12
Jak se zda, tak se i s ATX da vymyslet neco novyho a udajne i lepsiho (kolega ma doma tri a moc si je pochvaluje).

JeJe: Intel menil sockety a Intelaci kupovali... tomu sa hovori oddanost :-)

RHINO>> Hezke vysvetleni, ale bohuzel ten uvedeny priklad s koulemi je uplne spatny. Popsany impuls - naraz se totiz prave vubec nesiri rychlosti svetla, rychlost jeho sireni je naopak znacne ovlivnena vlastnostmi castic ze kterych je danna koule vyrobena, a uvedena rychlost je spravene oznacovana jako rychlost zvuku a ne svetla. A to je neco docela jineho, napr. rychlost zvuku v prostredi je tim vetsi, cim je prostredi hustsi, resp. tuzsi, zatimco u rychlosti svetla (resp. elmag. vlneni) je tomu prave naopak, nejvyssi je je ve vakuu. Krome toho je vhodne podotknout, ze rychlost svetla oznacovana jako c je rovna tem 3x10^8 m/s jen ve vakuu, stejne tak jako rychlost zvuku je rovna cca 330m/s ve vzduchu, obvykle by se tedy melo mluvit spise o rychlosti svetla v necem, stejne jako o rychlosti zvuku v necem, aby to bylo uplne korektni. Abych vysvetlil to sireni el. impulsu ve vodici, pouzil bych spise neco jako kulicky v potrubi, nazajem spojene pruzinkami. Pokud do te krajni stouchnu, zacne se pohybovat rychlosti treba jen 1cm/s, ale zaroven se zacnou stlacovat i vsechny pruzinky a po chvili se zacne hybat i posledni kulicka na druhem konci potrubi (take rychlosti 1cm/s), co nas zajima je doba, kterou trva nez se danny impuls prenese pres celou soustavu pruzinek a ta bude tim kratsi, cim jsou pruzinky tuzsi, ale je to jen velmi nepresny primer, stejne jako nutne asi musi byt jakykoliv jiny obdobny, je to proste dano znacne odlisnymi zakonitostmi mikrosveta (ktery popisujeme)  a makrosveta , ktery zname a vnimame.
Ale abych se vratil k tematu, BTX rozhodne neni revoluce, tak jako revoluci nebylo ATX, vzdyt ATX oproti AT prineslo jen par kosmetickych zmen v rozlozeni konektoru a predevsim moznost rizeni spusteni zdroje napajeni, plus dalsi napajeci napeti (3.3V). Tehdy by to za revoluci asi take nikdo neoznacil, ale pravdou zustava, ze i tak AT skrine vymizely po nastupu ATX velice rychle, a nikdo pro to snad neplakal ! A predpokladam, ze stejne tak tomu bude i s BTX, ono ATX vlastne take vniklo az jako dusledek toho, ze obdobne schopnosti uz proste tehdejsi zarizeni stejne casto meli, ovsem neexistoval pro to jednotny standard, ten prineslo az prave ATX a stejne tak tomu je i s BTX.