a co jako ?

Máte v tom TDP nějak nepořádek - z pěti čísel (89W, 104W, 62W, 62W a 25W) sedí jen druhé a poslední. Tak si to opravte.

Maju teda obrovsku spotrebu na notebook. IMHO Intelove PentiaM maju o rad mensiu spotrebu.

no hlavne TDP neni spotreba! , je to dany maximalni tepelny vykon daneho typu - kde se pocita s budoucimi modely (aby vyrobce nemusel dimenzovat pro kazdy cpu prvky jinak) a taky tam musi byt rezerva pro vyrovnani treba teplot prostredi .... , v notebooku je to spis umerne tloustce chladiciho plechu nez spotrebe :-)

Ps.: jde ten Mobile 754 strčit do desktope desky?nebo ma jiny napajení a nejaky pin na vic?

Ale beze všeho:
stolní A64 4000+ má TDP 85W, 89W měla pouze stará 0.13um verze, která už se nějaký ten pátek nevyrábí
mobilní A64 4000+ má TDP 59W
mobilní Sempron má TDP 59W

btw: pentiumM by som daval do porovnania s turionom a pentium 4m s tymto klcakom..

A ze 4000+ podvod iba 2600+.....amateri

2wwwFMGsk: Nebudou spis amateri ti co si mysli ze frekvence a PR je jedno a to same?
 

2 morph: To jedine vodikove palivove clanky.... je to ekologicke a dotankujes hned :o)

2Byte >> procesor nema ziadne mechanicke suciastky, takze cela tepelna energia pochadza z privedenej elektrickej energie !! Inak povedane, ak procesor vyzaruje (u AMD max, u Intelu priemerne) X watov tepla, znamena to ze do neho X watov priteka ako elektricky prud. Je mozne teda povedat ze TPD je spotreba. IMHO

To IGI: Mylis se, opravdu si nelze michat TDP se spotrebou intelu, protoze TDP je teoreticka maximalni spotreba energie vzdy pro celou serii procesoru v navrhu patice pro CPU. A to bez ohledu na to zda-li je dany procesor vubec schopny i pri maximalnim zatizeni takovou spotrebu mit. Zato technicka konstrukce chlazeni i privodu el. energie v MB proste je dimenzovana na TDP a je tedy mozne tam nacpat i procesor s takovouto spotrebou.Snadno si tohoto lze vsimnout ze TDP je vzdy pro urcitou serii ruznych frekvenci CPU shodny, presto ocekavat stejnou spotrebu napr. u CPU beziciho na 2Ghz nebo 2,6Ghz asi nelze.

Vycházím z OPN tabulek. Bohužel to, co je na webu, obsahuje chyby. Nech si například vyjet Athlon 64 X2 - podle AMDCompare má napětí 1.35V - 1.40V. To ale není pravda, je dodáván s s 1.30V - 1.35V (lze snadno ověřit z nedávných screenshotů z případu TCaseMax). Takových chyb je tam bohužel víc, včetně například oněch TDP hodnot. V OPN tabulkách jsou údaje správně. Tabulky bohužel nemůžu přeposlat, zkus kdyžtak AMD, možná ti nějaké pošle.
 
Nicméně - TDP Opteronů kopíruje TDP Athlonů 64 a jak je vidět tady - http://www.amdcompare.com/us-en/opteron/details.aspx?opn=OSA150DAA5BN&nb... je TDP Opteronu 150 (2.4 GHz) opravdu 85.3W, přesně jako u 90nm Athlonu 64 4000+.

Mohl by nekdo odpovedet na moji a Kotovu otazku: Jde Mobile Athlon socket 754 strčit do desktop desky ? D.

2morph: OT, ale asi si zaspal dobu, od letoska zadne vymeny gum behem zavodu.

morph: Tvoje úvaha, že vyšší výkon u CPU musí být vždycky vyvážen vyšší spotřebou a následné srovnání s F1 je naprosto a totálně mylná. Procesor není topné těleso ani motor. U procesoru je emitované teplo nežádoucí vedlejší produkt, podobně jako třeba u žárovky. Všichni výrobci CPU neustále zdokonalují svoje technologie, aby tranzistory, ze kterých je procesor vyrobený topily co nejmíň. A daří se jim to, jinak by nemohli dělat stále rychlejší a rychlejší procesory. Kdyby se někomu podařilo vyrobit čip, který nebude emitovat parazitní teplo, pak bude moct běžet na obrovských frekvencích (strop bude fyzika elektronů) a nebude mít prakticky žádnou spotřebu.

phanatic - nastuduj si prosim zakony fyziky, lebo tu len trepes same ***, energia sa vzdy zachovava. bud mas tepelnu energiu alebo elektricku ale vzdy je rovnako velka a ked ma nieco spotrebu 60 W tak tu energiu co spotrebuje , vlastne len premeni na iny typ energie , napr. na tepelnu.

kolko: Ptákoviny tady plácaš ty, protože si pleteš pojmy a průjmy. Procesor není měnič energie !!! Prakticky veškerá energie, kterou CPU spotřebuje se naprosto bez užitku vyzáří ven v podobě tepla. Ony totiž tranzistory i spoje mezi nimi mají nějaký odpor, což je důvod uvolňování tepla. Kdyby ten odpor neměly (supravodivost) nebo byl zanedbatelně malý, teplo by se neuvolňovalo a spotřeba by tudíž byla nula nula nic.

morph: Ježiš, ty jsi v*l. Vždyť ty nevíš naprosto nic a ještě máš tu drzost rejt do někoho, kdo se ti to snaží polopaticky vysvětlit! Nedokážeš pochopit rozdíl mezi topným tělesem a procesorem. Nechápeš princip fungování polovodičů. Nechápeš nic a přitom reješ.

Slyšel jsi někdy slovo účinnost ? U topného tělesa je účinnost prakticky 100%, protože veškerá energie, co se do něj pošle se přemění na teplo. U elektromotoru je účinnost až kolem 90%, jinými slovy 90% dodané elektrické energie se přemění na pohybovou energii a 10% se vlivem tření a odporu vinutí vyzáří bez užitku v podobě tepla. Podobně u pulsního měniče napětí je účinnost rovněž kolem 90%, takže když z něj odeberu 90W, tak do něj musim přivádět 100W a těch zbylých 10W se mi opět bez užitku vyzáří v podobě tepla. Naprotitomu obyčejná žárovka má účinnost pár %, takže skoro všechnu elektrickou energii přemění na teplo a jenom zlomek na světlo.

Smyslem procesoru (respektive jakékoliv elektronické součástky) ovšem není v žádném případě to, aby ohříval chladič ! Procesor ani ničím netočí, nesvítí, nevytváří elektromagnetické pole, ani se z něj neodebírá žádná jiná energie. Kdybychom se mohli u procesoru bavit o účinnosti (což není dvakrát korektní), byla někde hodně blízko nuly, protože procesor veškerý spotřebovaný proud vyzáří v podobě tepla (vyjma nějakých zanedbatelných promilí, které utečou po sběrnicích do jiných brouků).

Jestli to nechápeš ani teď, tak doporučuju návrat do páté třídy základní školy.

morph: Doprkna a řikám snad někde, že zákon zachování energie neplatí ?!?! Já říkám celou dobu akorát to, že prakticky všechna elektrická energie, kterou do procesoru přivedeš se naprosto bez užitku přemění na teplo. Zatímco u motoru, měniče nebo zesilovače platí jednoduchá rovnice výkon=příkon*účinnost (což je číslo, nabývající maximálně 1), u procesoru neexistuje něco jako výkon ve fyzikálním smyslu. Neexistuje žádná relace mezi příkonem a matematickým výkonem. U jakékoliv elektronické součástky platí, že energie přeměněná na teplo = zmařená energie. A topivost součástek je daná čistě technologií výroby, která se neustále zlepšuje. Stačí se podívat do minulosti kolik topily TTL šváby a jak rapidně se to zlepšilo přechodem na CMOS, kolik topily procesory před deseti lety a jak směšný měly výkon. A jak budou směšně pomalé a topivé dnešní procesory z pohledu roku 2015. Dnes jsou 1GHz procesory, co žerou pár W, přičemž před pár lety byly taková frekvence sci-fi bez ohledu na spotřebu. To jsou prostě fakta. Není to žádné perpetuum mobile, to je prostě eliminace parazitních jevů zlepšováním technologie.

morph: Prosímtě nemlž a uznej, že jsi tím srovnáním CPU a motoru v F1 (nebo kde) ustřelil a necháme toho. A příště si nech ty osobní invektivy.