Copyright © 1998-2025 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2025 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
"u her , kterým nedělá dobře běh na více CCD (seznam) omezí počet vláken tak, aby nepřelézala"
taketo nieco mi pripada absolutne sialene a absurdne !!!!!
ci uz by to vyliezlo z hrcna Intelu, AMD, kohokolvek !!!!
proste HW je navrhnuty ZLE !!!! ci uz u intelu big-LITTLE-UspornyHybrid (polofunckny hnus) alebo u AMD 3D cache iba na jednom z dvoch chipletov (asymetria)
KONKRETNE (este raz KONKTRETNE) vymenovavat v ovladacoch ako sa to ma spravat ku kobkretnemu softu je absurdne sialene !!!!
na ARM platforme (mobily/tablety) mame uz uplne bezne TRI skupiny ARM jadier: primarne super big/fast, big a LITTLE .... kolko je appiek na googlel play? sto ci tisic? ci milion? to su v ovladacoch/firmneri kazdeho mobilu vymeniovane vsetky appky z googlel play ze ako sa maju spravat vzhladom na 3 heterogenne bloky ARM jadier, aby appka isla silky smootly?
Promiň, ale píšeš naprosté nesmysly.
1. Aplikace si standardně afinitu nenastavují
2. ARM neprovozuje všechny typy jader naráz, ale naopak je různě střídá.
clovece vam dnes v ustave nedali prasky?
1) ved prave tu teraz o tom piseme hujere, ze proste ano !
2) ved prave !!!!! a ako je mozne ze "nikoho netrapi" ako tie statitice appiek z play storu napriek tomu bezia absolutne optimalne a to tak optimalne, ze uz ani v platonskom abstraktnem svete algoritmickych idei, uz ani optimalnejsie ist nemozu (odpoviem si sam: vobec nebezia optimalne)
Hlavně klid a nohy v teple... :)
Velká jádra se zapínají jen když Android rozpozná benchmark.
Jinak jsou vypnutá protože by ti to sežralo baterku a telefon by se rozlepil od tepla.
PS:
Mně se taky nelíbí asymetrické věci. Ale OCD se dá léčit.
jo na tom nieco bude, a to je docela humus
ale celkom to nebude tak, proste ked je potrebny supervykon, zapne sa aj nejake to 3,5 ghz cortex X3/X4 jadro a tomu pohamaju zvysne 3 jadra A720 na 2,8 ghz a dalsie 4 jadra A520 na 2,2 ghz sa pozeraju a hovoria "s cim mozne pomoct"
"ked je potrebny supervykon"
Kromě benchmarku taková situace nenastane.
Propojení více CPU/chipletů/jader je věda.
Každé řešení má svoje nevýhody a limity.
(V sítích se používají výrazi jako RING/STAR/BUS/MASH...u CPU to je podobný problém)
Intel se svým ringbusem narzil, protože zvedání počtu jader zhoršuje latenci.
Nelze mít 128 jader a čekat latence stejné jako u dvou jader.
Vždy to bude kompromis.
AMD ten kompromis udělala velmi rozumně.
Docela brzo se dočkáme 12 jader v jednom chipletu.
Takže se to zase celé posune.
A to ještě jen benchamark z whitelistu. S kamarády máme jeden svůj, ten jsem naportoval na Android (v Cčku) a běžel jen na malých jádrech.
Věřím.
Pár telefonu jsem rozdělával. Stačí zahřát na 80C a začnou se rozlepovat.
Stačí trocha kódu v Cčku a jde to hned :-)
Můj benchmark je single thread (primárně řeší historické počítače), takže jedním jádrem naštěstí nevyhřeje :-)
U CPU toto vědecky teoreticky i prakticky rozpracovali v SiliconGraphics i s pomocí slevného tvůrce superpočítačů Seymoura Cray a HPE Cray z toho dodnes těží mimochodem, ale už tehdy řešili problematiku propojení většího počtu CPU po jediném jádru i s přístupem do RAM a na sběrnici. Tam to bylo tedy ještě komplikovanější. Takže přidáme ještě náezv NUMA atd. Začali s tím ještě před rokem 1990, kdy se to komerčně prosadilo. Co se samotného propojení jade týká. Ring bus, přesněji dvojitý ring bus - jede to oběma směry, není jediný. Ale Intel ho nasadil kvůli jednoduchosti. Krychle, hyperkrychle a další už jsou náročnější, ale zas řeší ty latence s počtem jader. Serverové ARM zas nasadily "mříž", ta je jednodušší. Způsobů je mnoho, žádný není bez nějaké nevýhody, i kdyby jí byla složitost.
Sorry, ale prohlásit o tom že CCD = zle navrhnutý HW je silně idiotské. Jaksi zapomínáme na to, že právě díky rozdělení už nemusíme vyrábět drahé monolity a v podstatě to AMD přivedlo tam, kde je.
Lidi jako ty nikdy nepochopí, že 50x T-34 je lepší jak 1 královské tygr, ač to druhé je impozantní, tak právě ono druhé je failem
50x T-34 je sice lepší než Königstiger (protože to byl v podstatě zastaralej krám), ale jen díky tomu, že jich bylo mnogo. Výrazně nižší počet M26 Pershing celkem v klidu devastoval ty "čajové konvice" T-34 následně v Koreji... :)
Hodně debilní srovnání. Takže tisíc domorodců s šutrem je lepší než 5 kulometů?
Pokud nestačíš přebíjet a chladit lauf, tak překvapivě může být... :)
První těžké kulomety měly hlaveň chlazenou vodou. Hiram Maxi, když předváděl první svůj kulomet, vystílel 5000 nábojů najednou.
Což je sice hezké, ale o praktickém využití to moc nevypoví.
Poví a dost. Za únavu při předchozím psaní se omlouvám. Rozdíl mezi těžkým a lehkým kulometem je mimojiné v tom, jak dlouhé dávky zvládne. Dnes u kulometů mimo těch odvozených od pušek (RPK, Steyr a podobně) je standardem rychle výměnná hlaveň. Ještě před druhou světovou to nebylo běžné ani u těžkých. Naše konstrukce (vz 26, 37, 52, 59) v tom vynikaly 37 s pevnostní hlavní (neměla žebra) vydržel 5 minut v kuse se spojenými nábojovými pásy. Tedy 2500 nábojů než bylo nutno hlaveň vyměnit. Nevím jak MG 34, ale MG 42 střílel tak rychle, že výměna byla nutná po 250 nábojích, proto se Němci museli cvičit na krátké dávky. U vodou chlazených to nikdo nemusel řešit. Pro srovnání dvou generací jedné konstrukce. Browning 1917 chlazený vodou a 1919 ne. Hlaveň vyměnit šla, ale ne rychle, mimojiné k tomu byla nutná měrka... Proto Sověti zůstali u Maximů, Britové u Vickersů. Zvládaly velkou zátěž a spolehlivě. I Němci někde u svých Maximů zůstali. Jinak první na kontinentě s Maximem byli Švýcaři. I Finové měli Maxim, Švédové měli předělávky Browningů 1917 i 1919. Ty vodou chlazené i jako protiletedlové dvojčata. Všechny v rážích 6,5x55 a 8x63. Poláci měli Browningy v ráži 8x57 (7,92). Všichni kvůli výkonu a spolehlivosti. A velké Brovningy v padesátce (12,7x99) taky i s vodním chlazením ať u v přístavech, na lodích. Ti lidi nebyli blbí. Měli zkušenosti.
Zeptejte se Britů, jak dopadla jejich potyčka s Bůry.
Těch příkladů bylo víc. Při správné taktice před kulomety byly hory těl.
Záleží na strategické pozici domorodců a kulometů. Pokud jsou domorodci na vrcholu skal a kulomety brání vstup do soutěsky, budou mít domorodci vítězství zaručeno.
Puškový náboj je dost silný aby zabil i na vrcholu kopce. Argumentace o velkém smradlavém. Pointa je jinde. Zda se cesta k hlavni dost zužuje, aby tudy nemohlo proběhnout moc starousedlíků s šutrem nebo kopím. Přesněji aby jich nebylo víc, než kolik jich olovo stíhá pokosit.
Případně ... jestli úředník stíhá vydávat náboje v souladu s předpisy (viz. Briti vs Bůrové)
V době kulometů už to tak nebylo.
Ja tomu nerozumiem, u homo sapiens sa vytratila schopnost citat S POROZUMENIM !?!?!?!?!?!
Ja nepisem ze JEDEN chipet je zly koncept, ja pisem ze 3D cache na jednom z dvoch chipletov neni to prave orechove. Ale je to relativne rozumny kompromis z hladiska vykonu/ceny/rentability....
Vykonny koncept je: brutalna 192 MiB L3 cache (a ani nie 3D) na kazdy chiplet, ale to by bolo brutalne drahe, lebo chiplet by mal nie 75 mm^2 ale napr. 150 mm^2.
Dalsi koncept je zaradit 128-192 MiB L4 spolocnu pre oba chiptely. Ale to by bol dalsi chiplet istotne nad 100 mm^2 a bol by to dalsi medzi clanok a bolo by to proste pomalsie ako L3.
Proste pristupov je vela a vsetky su v zasade kompromisy.
Je víc způsobů jak udělat cache. L3 by nemusema být čistě SRAM ale třeba eDRAM, ta zabírá menší plochu a kdyby šlo hlavně o její kapacitu, je to řešení. Ale to by nesmělo moc záležet na latenci.
Pokud ti nezáleží na latenci, tak počítáš na GPU. Throughput (GPU) vs malá latence (CPU).
Bavíme se o běžných aplikacích. Zdaleka ne vše potřebuje výkon GPU. Navíc pokud na GPU jede grafika, zbytek je stejně na CPU.
Běžné aplikace byly vytvořeny pro dřívější běžné CPU, takže na nových lítají jako z praku.
Ty jsi asi ani omylem nepochopil přínos větší cache pro výkon některých aplikací na CPU.
Ty mluvíš o běžných nebo starých aplikacích.
Současných s ohledem, na to, že se pro CPU stále píšou aplikace. I to GPU bez CPU samostatně nepojede
Aplikace jedou přímo na GPU.
Ale GPU nenabootuje.
Na Raspberry Pi třeba bootuje GPU, a až z něj se inicializuje CPU ;-)
OK, ale v jakém vesmíru je Raspberry Pi srovnatelné třeba s herní kombinací Ryzenu a Radeonu? Nehledě na nějakou workstations.
RPi je zrovna jeden ze standardů. Já přece neříkám, že každý CPU je takový a makový, to ty tu tvrdíš, že to jinak nejde.
Možné to je. Ale v GPGPU světě i Nvidia ke GPU dává své ARM. Protože GPU stále není dost universální a některé věci jdou CPU lépe. A pokud se bavíme o běžném osobním počítači, zatím je kombinace obou standard. A ještě dlouho bude.
Ale už roky máme counterexamply.
>> u homo sapiens sa vytratila schopnost citat S POROZUMENIM !?
Přesunula se do kategorie ... Superschopnosti
No ti, co seděli uvnitř T-34 a jeli proti tomu Königstigerovi by tvůj názor často nesdíleli :-D
Königstiger a vůbec německé tanky byly přeceněny. Idiot proti němu šel čelem. Kdo byl chytrý ani nemusel mít tank, zboku a hlavně zezadu byly a jsou všechny pancíře slebší a to výrazně. Navíc čím těžší byl německý tank a pro stíhače, samohybná děla a další podobné to platilo taky, tím větší šance, že na místo ani nedojel pro poruchu převodovky. A s méně zkušeným řidičem ta šance stoupala.
Problém tigrov bol benzínový motor a úzke pásy v pomere k váhe. Bol vyrábaný s nemeckou precíznosťou na kvalitu. To ho poslalo do prdele. Ako 1 proti 1 bol skvelý ale t34 boli vyrábané po rusky do ruských podmienok. N násobne proti nemcom nalr veže sa odlievali do zeme. Môj otec bol za čepičku vodičom t33. Kvalty dával sekerou.
Byly nespolehlivé, někdy skoro polovina ani nedojela do bitvy. To jsou fakta. Benzínový motor používali i Britové a Američani. V palivu problém nebyl. Ale Nedokázali vyvíjet dostatečně silné, aby to odpovídalo rostoucí hmotnosti. Zatímco motory, když nebyl řidič úplný debil se přetížení vyhnout mohly, převodovky už byly jiná věc. Ty byly na zacházení citlivé a přetížení nezvládaly. Pásy byly problém jak kdy podle terénu. Horší halvně v bahně byly překryvná kola. Jak tak zatuhlo a zamrzlo bahlo, trvalo o několik hodin to rozhýbat. Obecně největší výhoda té preciznosti byly dálkoměry a zaměřovače. Jinak to byla spíš komplikace.
V ruskej zime ten benzín teda fatálny problém bol. Naviac spotreba benzínu voči váhe je potenciálny problém. Opäť v európe a tisícov km ciest np. V rusku.... . V 1986 som letel z moskvy na kavkaz. Lyžovať na elbrus. Keď sme leteli z moskvy do minerálnych vôd a videl tie tisíce km2 bez ciest a civilizácie napadlo ma že dolfibol hlupák. Ak by si daltú námahu a turistický výlet lo rusku nikdy by ich nenapadol
Ty dlouhé cesty řešili pomocí železnice a speciálních vagonů. Až tam ty tanky musely po svém. V Rusku ještě takový problém s palivem neměli. To pak hlavně až když bránili sebe. Protože chemičky, kde vyráběli syntetický benzín, byly v troskách.
Problém byli vzdálenosti!
Sabotovat železnici je hrozně snadný.
K ropným polím na jihu Ruska se Němci nedostali protože během léta to nestihli. Na podzim zapadli v blátě. Když bláto zamrzlo tak 14 dní zase postupovali. Než zapadli v metrových zavějích sněhu.
Rusové mezitím přesunuli výrobu tanků a zbraní na daleký východ. Kam německé letectvo nedoletělo. Po transibiřské magistrále posílali desetitisíce T34 na frontu.
Kdyby Hitler měl alespoň trochu představu o tom jak je Rusko ohromné. Tak by to naplánoval lépe. A nebo by se tam vůbec nepustil. Mírovou smlouvu by Stalin dodržel. Nemusel tak spěchat. Měl nejdřív dořešit Anglii. Jenže na to neměl dost ropy. Ta byla v Rusku. Ta troška technalu co vyrobili německé chemičky rozhodně nemohla stačit na nějakou větší akci.
Je to malinko složitější. Oni tam totiž nejeli přímou cestou. Hitler ve své představě veliké schopnosti vojevůdce, celkem honil sem a tam. Tu knihu už nemám, dal jsem ji kamarádovi: Hitlerovy tanky na Východě - Russel H. F. Stolfi. Je to tam popsáno.
Právě že to je jednoduchý.
V cestě k ropným polím stál Stalingrad.
Stalin rozkázal že nesmí padnout.
Za cenu těžkých krvavých ztrát ho Rusové udrželi.
Zase tam úplně v cestě nebyl. A generálové mu radili dobře, aby to nedělal. Nejdřív šlo o válečnou ekonomiku a pak už ne. K polím se nakonec dostali, ale vrtné věže už byly odsunuty a vrty zničeny.
Jo ale to bylo v zimě 1942/43.
Na Rusko zaútočili v červnu 1941.
Trvalo to přes rok než se ke Stalingradu dostali.
Prostě Ruské vzdálenosti byl pro techniku z 20. století problém.
Jo vrty stihli odmontovat. Protože měli dost času. Němci si mohli přivést vlastní. Kdyby to nebylo tak daleko. Opět logistický problém.
Neznám železniční mapu Ruska z roku 1940, ale předpokládám že Stalingrad byl tak trochu železniční uzel. Všechny koleje vedli tam. Nebylo to kudy objet.
Už si to přesně nepamatuji. Jen vím, že tu možnost měli, ale nechali si ji ujít.
Je to možné.
Význam města přeceňovala ruská i německá propaganda. Takže můj/většinový názor může být jiný než názor odborníka, který o tom dokonce napsal knihu.
Propaganda pokračovala ještě půl století po bitvě. Takže pravda je pohřbená hodně hluboho.
Propaganda je jedna věc a hromada mýtů druhá.
Běžná taktika totiž byla města obcházet. Kdyby to udělali, dost věcí by bylo jinak. Ze strategického hlediska navíc Stalingrad ani důležitý nebyl. Jen Hitler si najednou myslel, že by to asi zkrátilo válku, že by se sověti vzdali, kdyby ho obsadili.
Hitler boj o Stalingrad vzdát nemohl.
Protože prohlásil:
„Buďte ubezpečení, že Stalingrad dobyjeme... je to najdôležitejší strategický bod... mohutné ruské vodné tepny sú už preťaté... žiadna ľudská sila nás odtiaľ nedokáže vytlačiť,“ naparoval sa 30. septembra 1942 v berlínskom športovom paláci Adolf Hitler. Niektoré nemecké noviny dokonca oznámili, že Stalingrad už padol....
Zdroj:
https://plus7dni.pluska.sk/relax/akoby-vyhubili-cely-pariz-bitku-staling...
Tak pre hitlera bol stalingrad strategický už tým že niesol stalinovo meno. Navuac tam bola fabrika na tanky. Inak prístup k rope bpl cez kavkaz. Keď som lyžoval na elbruse tak tam nemci stavali cesru až do výšky cca 4000m. Oproti na čegete kde sme tiež lyžovali zase cca do 3k vytiahli delá rusy a tam sa ostreĺovali. Podotýkam že cesta jediným údolím dlhým cca 100km bola logistický problém pre nemcov. Muselo to tam byť zaujímavé.
Píšu o vojenské strategii ne politické.
Pořád se zapomíná, že rozchod kolejnic v Evropě a v Rusku byl (je) rozdílný. Proto jsou na hranicích mezi Slovenskem a Ukrajinou velká překladiště.
Němci za II. sv. války museli, kvůli logistice, předělávat tratě pro své vlaky. Dokonce o tom je dokument, občas ho dávají na ČT2.
Oni to samozřejmě věděli. Jen hlupák by se nepřipravil. Šílené je, že právě Hitlerovy zásahy znemožnily němcům vítězství. Generálové spolupracovali a měli výborné plány.
Problem nie je v tom, ze jeden CCD ma cache a druhy nema.
Problem je v tom, ze ked sa thready jednej hry rozleju po oboch CCD a pristupuju k tej istej oblasti pamate, vyznamne to zvacsuje mnozstvo prace, ktore musi cache-coherence robit a to spomaluje cely system.
To nie je ziadna novinka. Vola sa to NUMA - non-uniform memory architecture. Je to vec snad zo 70. alebo 80. rokov a systemy AMD su interne NUMA snad od cias povodnych Athlonov.
To, co tie ovladace robia je, ze supluju chybajuce funkcie primitivneho planovaca v OS. Planovac vo Windows ma zjavne velmi obmedzene povedomie o NUMA a primitivnu planovaciu strategiu. Tieto obmedzenia sa uz roky roznymi sposobmi obchadzaju. Toto je jeden z nich.
> AMD su interne NUMA snad od cias povodnych Athlonov
IMO tohle neni pravda. Keyword u NUMA je "NON-uniform". Chiplety znamenaji komplikovanejsi topologii, ale samy o sobe nejsou NUMA, pokud ma kazde jadro stejne dlouhou cestu k veskere pameti (pak je to totiz *uniform* memory access). NUMA procak byl napriklad AMD Threadripper 2990WX - 4 chiplety ale 2 z nich bez radice pameti, takze museli pristupovat k pameti neprimo pres vedlejsi chiplet.
Jsou a nejsou.
Záleží na tom, o které úrovni se budeme bavit.
Tím, že k hlavní paměti má přístup IOD se to navenek chová uniformně. (pro 1S systémy).
Pro EPYC se zvažuje použití 2+ IOD. Tím by se z toho stalo NUMA.
Poslední "Uniform" čiplety byly Zen2 4-jádrové CCX. Každé jádro může napřímo komunikovat s ostatními v rámci CCX.
Přístup k L3$ z druhého CCX (u 4+ jader) už je NUMA.
V 8-jaderném čipletu už nejsou všechna jádra propojena přímo. Ergo NUMA.
Přístup k L3$ z jiného čipletu je taky NUMA.
Stačí si projít latence pro jednotlivé případy.
I když maj jádra stejně rychlý přístup do RAM, furt můžou mít různě rychlý přístup do sdílené cache (jestli je to jiný blok jader).
„u AMD 3D cache iba na jednom z dvoch chipletov (asymetria)“
Toto ale nijak nesouvisí s V-cache. Jak jsem uvedl hned za citovanou částí textu, jde o prvek používaný již na Threadripperu (který žádnou V-cache nemá). Jde o to, že pro některé hry je vhodnější, pokud všechna vlákna běží na jednom CCD a naopak rozložení každého vlákna na vlastní jádro na různých CCD dává ve výsledku nižší výkon.
„u AMD 3D cache iba na jednom z dvoch chipletov (asymetria)“
Toto ale nijak nesouvisí s V-cache. Jak jsem uvedl hned za citovanou částí textu, jde o prvek používaný již na Threadripperu (který žádnou V-cache nemá). Jde o to, že pro některé hry je vhodnější, pokud všechna vlákna běží na jednom CCD a naopak rozložení každého vlákna na vlastní jádro na různých CCD dává ve výsledku nižší výkon.
https://diit.cz/clanek/amd-odvedla-praci-za-microsoft-windows-11-jiz-rozpoznaji-vymenu-procesoru/diskuse#comment-1496765 +Protoze zbytecne latence(L3 cache + RAM)...
Latence Cache a RAM, není totéž co latence při přenosu dat mezi chiplety. Jenže i zde se technologie vyvíjí. Čím blíž u sebe ten křemík bude, tím to bude rychlejší. Ono i samotné rozhraní přes které chiplety komunikují se vyjíjí a je rychlejší.
No, mel by to resit OS a take aplikace.
Treba prave Apple je krasnym prikladem, ze OS to moc neresi. A aplikacim neumoznuje nastavit afinitu a prioritu. Tedy aplikace, ktere dobre behaji na big.little ve Win, tak maji problem na Macu. Mluvim o casove kritickych aplikacich, jako treba drivery ke zvukovym kartam.
No a na Win zase mnohe aplikace afinitu a big.little neresi a vse nechavaji na OS. Nebo jde o stare aplikace pred prichodem big.little. Na Win casto beha SW stary i 30 let.
Ale Android a iOS/iPhoneOS/iPadOS sú Unixové OS a nie Windows
a vo svete Windows je to bežné
ex-inženýr Nvidie: Každou hru vydávají rozbitou, opravujeme to v driverech
11. 3. 2015
„Téměř každá hra je vydána rozbitá. Řeč je o významných AAA titulech od výrobců, kteří patří k nejznámějším v branži. Někdy řešíme i donebevolající porušení pravidel API - jedna D3D9 hra se ani neobtěžovala s voláním BeginFrame/EndFrame. Leccos jsou chyby nebo přehlédnutí - jeden titul byl vydaný s chybnými shadery, které silně snížily výkon našich ovladačů. Takové záležitosti jsou na denním programu bug-trackeru. Pak se na to někdo podívá, zjistí, co je v té hře zvorané a vytvoří záplatu, aby si s tím ovladač poradil. V ovladači už existuje dlouhá řada volitelných záplat, které prostě pro jednotlivé hry zapínáme nebo vypínáme - a pak jsou tam hacky specifičtějšího rázu - až po kompletní náhradu původních shaderů za verzi připravenou našim softwarovým týmem. Podivovali jste se někdy nad tím, proč je vydání každé významnější hry doprovázeno novými ovladači od AMD a Nvidie? Tak tady to máte…“
https://diit.cz/clanek/bugy-ve-hrach-resi-ovladace-graficke-karty
To je vlastnosť sveta Windows
keď Valve prepísala 1:1 s chybam L4D z DirectX do openGL klesol výkon z 270 na 4 fps. Opravou chýb vzrástol výkon na 315 fps v GNU/Linux a 303 fps vo Windows
Valve On Linux To Be Presented In Two Weeks
on 26 July 2012
Rich Geldreich of Valve Software will be presenting on "Left 4 Dead 2 Linux: From 6 to 300 FPS in OpenGL.
https://www.phoronix.com/news/MTE0Njc
Valve's L4D2 Is Faster On Linux Than Windows
on 1 August 2012
Using a NVIDIA GeForce GTX 680 graphics card with an Intel Core i7 3930K processor, Windows 7 SP1 was running Left 4 Dead 2 with the Direct3D renderer at 270 FPS while under Linux with OpenGL they are now at 315 FPS! Using the OpenGL renderer on Windows isn't also quite as good with its average frame-rate at around 303 FPS.
https://www.phoronix.com/news/MTE1MjI
A Microsoft sa s Windows stále viac blíži hernému štúdiu. OEM výrobcovia si píšu vlastné verzie MS Windows- veľa vecí zmenia a áno raz to skončí tak, že aj výrobcovia HW si budú musieť opravovať Windows, aby fungovali na ich HW optimálne - a ten čas už začína.
Už jsi horší než moderní AI, tak to nech příště na něm. Původní komentář je o CPU a ty tu taháš až 13 let neaktuální informace o ovladačích GPU.
Ale je to podobné a čím sú CPU komplikovanejšie, tým viac sa podobajú GPU a SW podpora je ťažšia
Hm, a čím jsou CPU komplikovanější, tím víc se podobají třeba zvukovým kartám nebo motorovým pilám ;-)
CPU jsou pořád daleko jednodušší.
To jsem ani nevěděl, že jsou ty nové Radeony 9070 (XT) až takový průser. Že AMD chytilo ty manýry od NVidie a vydalo grafiky za MSRP en kvůli recenzím. No ale naštěstí nejsou lidi blbí a na Gamers Nexus jim to Steve pěkně nandal. Tak má AMD po ptákách, tohle by si dovolovat nemělo!
Koukam ze trolling te porad bavi.
'' To jsem ani nevěděl ''
minulej tejden tu o tom byl clanek.. je pod nim 11 tvejch prispevku, takze si ho videl:
https://diit.cz/clanek/radeony-rx-9000-po-vyprodani-msrp-varky-o-50-zdra...
kecas, nebo tezka skleroza??
'' manýry od NVidie ''
jasne, u nVidie prodavaj tretinu az pulku nad msrp, to je ok.. u amd je 8% nad msrp pruser..
No ale on to podával tak, že AMD věděla, že tu cenu nastaví výš a že to udělali jen kvůli recenzím. Teda ne že by vychcaný byly prodeci nebo výrobci karet, ale přímo od AMD, že to vzešlo.
Mrkněte na GN sami, jen předávám, jak jsem pobral.
Rozdíl 2000 Kč v koncových prodejních cenách mezi e-hopy v ČR taky dělá AMD?
Nedá se nic dělat. Budeš muset počkat...
Souhlas a počítám s tím, že počkám. Rok, dva, jednou to vyjde.
5070 Ti spadlo už na 26 499,- (2 ks u zelené obludy)
Tak se možná dočkáš karty dříve než vnoučat.
heh .. no nene .. ono to už nakladlo vajicka .. boha jeho ..spaste Krytaka a poslete na Aljasku ....
No až na to, že Nvidia ani AMD nikomu nemůžou nakázat, za kolik prodávat grafické karty. Oba prodávají použe čipy. Spíš by se tedy dalo říct, že ceny drží nahoře výrobci karet. MSRP je doporučená cena. Když je vyprodáno, jen blbec by nezdražil.
nVidia prodává (alespoň to tvrdí) i karty, čímž konkuruje ostatním výrobcům.
rtx 50xx FE
AMD samozřejmě vyřešila svojí věc a otázka je, jak spolehlivě. Nejde o to, že by AMD nechtěla, ale systém má pod kontrolou Microsoft a ten je za něj zodpovědný.
Problém s ovladači je na Windows 11 dlouhodobý a netýká se jen procesorů, ale úplně všeho.
Například já mám gamepad, je to starší kousek a jeho ovladač fungoval na Windows 10 spolehlivě, ale na Windows 11 jednoho dne fungovat přestal. Ale nevadí, gamepad funguje na obecný Xbox ovladač. Jenže mi Windows 11 vnutí ovladač toho zařízení a ten nefunguje.
No tak jsem zakázal aktualizaci ovladačů ve Windows 11. No a co myslíte? Gamepad se mi pořád přeinstalovává na nefungující ovladač a já to musím reinstalovat před každým spuštěním gamepadu.
Windows 11 = ODPAD!
> Problém s ovladači je na Windows 11 dlouhodobý a netýká se jen procesorů, ale úplně všeho
Vtipne je, ze porad vidim lidi nadavat na Linux, jak je strasny problem ze nema stabilni API pro ovladace, jak to demotivuje firmy psat ovladace, bla bla blaaaaaa. Pritom pokud mam 10+ let stare zarizeni ktere melo od zacatku ovladac v jadru, a dnes ho pripojim k modernimu linuxu, porad to funguje (nejlepsi priklad jsou asi tiskarny, ale taky ruzne gadgety jako volant/gamepad/zvukovka atd). Pokud mate stejny hardware s ovladaci pro treba XP/7, na 99% nebude fungovat v 10/11. Asi tolik k idiotskemu argumentu o skvelem windowsu a jejich stabilni API...
Zrovna jsem si hrál s novým Debianem na starším noťasu Core2Duo. Samotný linux (jádro) skvělé, ale zvolené prostředí LXQt mi posralo síť tak, že přestala běhat a celý noťas se začal sekat, že vůbec nebylo možné ho z GUI ovládat. Protože nejsem linuxák, který by měl bash v malíku, šel jsem cestou nejmenšího odporu a reinstaloval to celé s Gnome a Xfce. Prostředí Xfce fungovalo nerozdíl od LXQt, ale nešlo tam nic nastavit, protože byl problém s rootem respektive sudo.
Nakonec jsem musel celý systém, tak jak jsem si ho potřeboval nastavit, předělat v GNOME a teď už funguje i na Xfce.
Chci tím říct, že jádro linuxu - paráda, GUI na moderní PC - GNOME a KDE mají také dostatek vývojářů a také vše otestováno a funkční, ale jakmile chce člověk rozběhat něco staršího a potřebuje něco méně obvyklého, také tvrdě narazí do problémů. A je to logické, protože dnes už je linux poměrně komplexní systém a ty menší projekty, které jsou často "one man show" nebo se dělají v pár lidech, to prostě už nedokážou dát.
Nechci srovnávat, co je lepší, ale musim říct, že Windows 10 mi fungují už pár let spolehlivě stejně jako předtím fungovaly Windows 7. Microsoft ale z nějakého důvodu prokládá funkční systémy nefunkčními paskvily jako byly Visty a Windows 8 a teď Windows 11. Proč to dělá, netuším.
Určitě ale linux považuji vyjma hraní některých her, ze plně konkurenční systém, jen má své mouchy také.
Měl jsi tam dát nějaké starší (K)ubuntu, s tím problém nebývá.
>> Windows 10 mi fungují už pár let spolehlivě
Jestli to nebude tím, že ho přestali "vylepšovat"
Win 10 rozezná, že jsem mu v BIOS vypnul SMT.
Vypadá to tak, že problém, o kterém se zmiňuje článek, má především Win 11. Asi v rámci modernizace a zrychlení vývoje parta dělající Win 11 vyhodila všechny opravy Win 10 a znovu vynalézali kolo.
Jj, pokrok nezastavíš... Takže výrobci GPU už léta fixují prostřednictvím driverů bugy v hrách, teď výrobce CPU fixuje bugy v OS... Jsem zvědav na příští dějství...
[Ale buďme fér - plno HW security bugů zase musí řešit OS]
Třeba to dopadne tak jako v linuxu, kde si výrobci CPU a GPU zajišťují sami. Což není špatný nápad, s ohledem na liknavost MS za poslední roky.
No hlavně, že pro potřeby aktivace to samozřejmě poznalo vždycky a byla potřeba jí udělat. To jo, ale vyřešit funkčnost, to né.
Sice rozeznalo jiný CPU, ale z hledska toho, že by se to přenastavilo pro nový CPU, tak to zas ne... Takže tam by bylo lepší, kdyby to nic neregistrovalo
Když jsem měnil Ryzen na 5700X z 5500 tak to widle taky nepoznaly.
sila, je teoreticky mozne ze mi na mojom 4mesacnom 9800x3d stupne vykon z povodneho 7800x3d? z 8c na 8c (asi nie) bez smt, na 23H2 -kdo taketo vi :)
Windows 11 nemeli nikdy vyjet, prinesli prd, vsechno resila za Microsoft AMD(!):
->api Mantle -> DirectX 12 -> Vulkan
->Ryzen Power Plan/ Balanced(scheduler->>>)
->vymena CPU(obnova ID procesoru) a scheduler+(X3D a CCDx)
Tohle vsechno mit ve SP5 pro Windows 7, na 8, 8.1, 10 a 11 jebe pes, prinesli velke prd, konkretne tunu picovin, metro, smirovani, prasarny a tabetoidni / mobilni duplicitu!
Presel jsem na ryzen 9 9950x3D z ryzen 7 9700x a jak je to v clanku tak mi to nefunguje, mozna to je tim ze mam z minulosti wokna rozesrana ruznymi tweaky s project lasso.
Proste automaticky to neprideli hru na x3D ccd, je i na druhem ccd a obcas to skace z jednoho ccd na druhe. Mam to tak jak amd doporucuje, power plan na balanced, pres gamebar zkontrolovano ze je hra detekovana jako hra. V pohode bych to vyresil project lasso a hodit herni thready manualne jen na x3D ccd, ale hry s anti-cheat nedovoli menit thready.
To je proste velkej problem ze se tyhle cpu kde 8core ma 3d cache a dalsich 8core cache nema, ze se to musi ridit nejaky softwarem ve windows, kterej na mym prikladu ukazuje ze ne vzdy to funguje!
Budu potrebovat reinstall windows.. coz se mi nechce, takze jsem to vyresil elegantne, v biosu jsem proste to druhe ccd zakazal a nechal aktivni jen to s x3D, docasne jsem svuj procesor ponizil na 9800x3D, ale funguje to nyni perfektne a oproti predhozimu 9700x vidim ve hrach rozdil, vsechno je plynulejsi, tezko se to popisuje,neni to jen fps bez propadu,ale vse v tech hrach je plynulejsi, ostatni hraci se hybou plynuleji, granat leti hezky plynule, nadhera.
To je super, že to jde vyřešit v BIOSu pro OS, co si s tím samy neporadí. Jinak rootkit anticheat už asi bude v příštím Windows zakázán, stejně jako v macOS od přechodu na ARM a v Linuxu.
jo ale vyresit tim ze ze sveho 16jadra udelam v biosu 8jadro, neni uplne elegantni. Uvidime, na youtube to vsem slape jak ma, kdyz se spusti hra, tak se ma to druhe ccd bez 3d cache zaparkovat, aby hry byly nucene pouzit jen ccd s 3d cache, ale me to parkuje ruzne a nefunguje to primo takhle, jak jsem videl na youtube, takze si myslim ze po cisty instalaci windows by to melo pak fungovat jak ma.
Hra nevyužije víc jak 8 jader / 16 vláken. Nepříjemnost je nutnost rebootovat. Příští Ryzen X3D bude prý už jeden čiplet.
"u her, kterým nedělá dobře běh na více CCD (seznam) omezí počet vláken tak, aby nepřelézala"
WTF ???
tady ta "hláška", (urban legend), má jakou relevanci ??!??
Většinu těch her, jsem odehrál na 16ti jádru a 12ti jádru, což JE 2x CCD a absolutně ŽÁDNÉ problémy s "během", jsem nezaznamenal ani omylem ..!!!
posledně jmenovaný titul aktuálně hraju na 9900X, navíc ze slušně agresivně nastaveným PBO! a světe "div se" žádné problémy s "během" ne a ne přijít !?
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.