United States Patent and Trademark Office (USPTO) v posledních dnech přišel s poměrně zajímavou iniciativou. Zřídil službu, pomocí níž žádá veřejnost o pomoc s vyhledáváním a upozorňováním na patentové žádosti, které si chtějí patentovat již dříve známé věci. Obecně se tomu říká „prior art“ a právě to je hlavní kámen úrazu té severoamerické země, kde si pomalu můžete patentovat i uprdnutí v hospodě. Mnoho žádostí je právě s prior art v kolizi a úřad to prostě nestíhá a ani není v možnostech jeho zaměstnanců podchytit úplně vše v úplně všech oblastech.

Nová služba využívá Google k vyhledávání prior art záležitostí kolidujících s patentovými žádostmi. Lidé zde mohou pátrat a poté u dané žádost označit, že je s něčím dřívějším v kolizi. Ono to zkrátka v době, kdy musejí firmy platit i za patenty, které byly přiřknuty neoprávněně, asi jinak zařídit nejde (tedy krom navýšení počtu úředníků a tím i rozpočtu úřadu, což v superzadlužených USA není dobrý nápad - raději přesuňme práci úřadu na veřejnost, které se nic platit nemusí, že). Mimochodem, průměrně stráví americký patentový úředník nad jednou patentovou žádostí 22,5 hodiny - a to je prostě na posouzení komplexních patentů příliš málo. USPTO tak po více než 200 letech konečně otevírá svá zatuchlá vrata.

My toto vnímáme jako logický a asi jediný realizovatelný krok pro boj s patentovými trolly (kteří si často patentují věci, které ani nejsou žádnou inovací a patent slouží jen k tomu, aby byl v budoucnu vymáhán na jiných firmách), kterými se USA jen hemží. Jenže na druhou stranu: je to pouze nepatrná léčba následků, navíc s nejistými výsledky, nikoli řešení příčin. Tak jako mnozí vtipně o USA poznamenávají, že „nemají healthcare, nýbrž sickcare“, čímž narážejí na komerční povahu amerického zdravotnictví, tak něco podobného lze říci i o americkém patentovém systému a zejména softwarových patentech, u nichž ani žádnou skutečnou invenci nemusíte vyrobit, stačí ji pouze vymyslet.

Pokud je něco spolehlivým zabijákem vývoje lidského druhu, pak jsou to právě dlouhotrvající patenty na všeobecné technologie, kam ty softwarové spadají. Krásně to ukazuje spor Apple × Samsung, ale to je jen špička ledovce. Hnacím motorem lidské civilizace je sdílení informací a objevů - to je právě věc, která posouvá vývoj civilizace kupředu. Říká se, že sovětskou vědu ve 20. a 30. letech velmi zpozdilo to, že Stalin a) zavíral špičkové vědce do vězení (např. Lev Landau tam strávil rok, o Sergeji Koroljovovi kroutícím mnohaletý trest na Gulagu ani nemluvě) a b) uzavřel sovětskou vědu před světem a přísun informací do a z Sovětského svazu se tak na dlouhou dobu zhoršil. Podobné mechanismy ve své praxi realizuje patentový systém vytvářející umělá omezení na využívání informací a objevů ve světě. Tento meč ale samozřejmě není tak jednoznačný, protože je klíčovou součástí ekonomického boje „západu“ s „východem“.