Anička nejen o Linuxu: Facebookizace desktopových prostředí
Osobně s tím moc velký problém nemám, stačí mi ke spokojenosti prostě buď tuto funkcionalitu ignorovat a nevyužívat, nebo podlehnout představě, že bez Facebooku nelze žít. Necítím potřebu ze svého Thinkapu vymýtit každý kus kódu, který toto podporuje. Narazila jsem ale tento týden na takovou zajímavost. V Ubuntu GNOME 13.10 je pochopitelně implementováno aktuální GNOME 3.10 a k tomu všechny cloudové záležitosti, které podporuje samotné Ubuntu. Nezkušený začínající uživatel se tak může přistihnout v situaci, kdy vlastně konfiguruje ve dvou nastavovátkách totéž. Jenže jednou se to jmenuje (snad si to pamatuji dobře) „Účty online“ a podruhé „Online účty“ a v obojím se nastavuje přístup k účtům na Facebook, Flickr, Google+ atd. Jedno je součást GNOME, druhé součást Ubuntu.
Takový uživatel musí být zákonitě zmaten. Najednou má stejnou funkcionalitu ve dvou subsystémech jednoho operačního systému a získává tak dojem, kdy pravá ruka neví, co dělá levá. Je to specifikum právě Ubuntu GNOME, které je v počátečních fázích vývoje (jde o první vydání pod záštitou Canonicalu) a ještě se zjevně nerozhodlo, jestli půjde spíše Ubuntu cestou, nebo GNOME cestou. A vývojáři obou jim to neusnadňují, své síly vrhají právě i do implementací podpory cloudových služeb.
Když jsem to ukazovala kolegovi, střídalo se v něm pobavení, překvapení i naštvanost. Tenhle ortodoxní mladý pán, otec tří malých dětí, jednoduše celou cloudovou éru neuznává. Ve svém Gentoo poctivě vypíná a odstraňuje vše, co by zavánělo jakýmkoli kódem, který je v programu jen proto, aby zajistil komunikaci s nějakou „big-brother službou“ typu Facebook. S „velkobratrskou službou“ si jeho rodiče užili dost, zejména po srpnu 1968 a podobně se dívá na cokoli podobného, zejména nyní v post-NSA-Snowden éře. Podle jeho slov, kdyby se vývojáři GNOME či Ubuntu raději soustředili na vylepšování a ladění základní funkcionality, místo toho, aby plýtvali silami na tyto podpůrné a podružné věci, byl by linuxový desktop dál. A konektivita na Facebook by se řešila globálně, nějakým „gnome-facebook“ balíčkem nebo něčím podobným.
Jenže žijeme v době „Webu 3.0“, v cloudové éře, kdy majoritě populace nepřijde divné, že mají poštovní schránku „u někoho cizího v Americe“ a na Facebook dávají bezostyšně věci, o které by se nedělili ani se sousedem (no, tohle vlastně smysl dává, když máte souseda, se kterým nevycházíte, jako kolega) a na smartphonech ani pořádně neřeší to, že 9 aplikací z 10 požaduje přístup k většině informací v systému a ze senzorů, aniž by to skutečně potřebovaly.
Podobně jako pan Rusnok bezstarostně neřešil mikrofony před ním umístěné, jelikož vycházel z nějakého předpokladu o jejich stavu, ani většina internetové populace neřeší jemné drobnosti v rámci ztráty soukromí na internetu. Pak by totiž člověk mohl skončit jako RMS, pochutnávajíce si na čemsi, co právě odloubal ze svých chodidel protože v dnešní cloudové éře se ortodoxním až fundamentalistickým vyhýbáním všem takovým službám vlastně pomalu stáváme „asociály“, sami sebe vyčleňujícími z majoritní společnosti. Tak daleko ale kolega, ani nikdo jiný koho znám, nezašel. Zatím? Já jsem tak napůl cesty mezi obavami ze ztráty soukromí a chutí využívat to, co tato cloudová pohodlnost přináší. Kde se nacházíte vy?