Jméno Sarah Sharp a osobu za ním se ukrývající jsem poznala relativně nedávno, v jednom videu Linux Foundation. Je to poměrně mladá kernelová vývojářka, která pracuje pro Intel a mimo jiné vytvořila podporu USB 3.0 v Linuxu, udržuje xHCI ovladač a „zodpovídá se“ přímo Gregu Kroah-Hartmanovi.

Vlastně vždy, od doby, kdy mě to začalo zajímat hlouběji, jsem věděla, že Linus Torvalds se umí chovat jako hulvát. Je to určitý způsob komunikace, který je starý jako lidstvo samo. Pokud jste na určité intelektuální úrovni a proděláváte právě „srážku s blbcem“, je často nejrychlejší cestou jak problém vyřešit, zasypat dotyčného menším či větším množstvím vulgarismů. Jinak vám hrozí, že danou debatou strávíte více času, než byste si přáli a bolí to zejména ve chvíli, kdy VÍTE, že máte pravdu (což má Linus přece vždycky :-). A někdy se ve vás prostě nahromadí určité množství frustrace, která vyrazí bezpečnostní ventil a musíte si ulevit. Tak jako si Linus ulevil na adresu Nvidie.

Nicméně to bohužel znamená, že mailing listy se hromadí vašimi explicitními vyjádřeními na adresu nebohých ubožáků. A pokud je Sarah opravdu taková jemná dívka, ještě plná idealismu, pak asi bylo jen otázkou času, než se ozve. Sarah tedy napsala email, ve kterém v podstatě lehoulince navrhla, že by mohly diskuse probíhat v poněkud profesionálnější úrovni.

A tím asi přiložila polínko pod Linusovým kotlem.

Linus svoji reakci zahájil slovem „Bullshit“ :-). Vysvětlil, že toto profesionální chování je přesně tím, co komunikaci škodí. Lidé se k sobě navzájem chovají navenek slušně, ale v pozadí si jdou po krku. Linus připomněl, že on sám není tak zdvořilý a navíc se snadno vytočí, ale netrpí obecně záští. Pak ale vznikají ty jeho emaily protkané vulgarismy, což ale funguje dobře na některé lidi, ne však na Sarah. A to je dle Linuse v pořádku. Nicméně to, že jí osobně nevyhovuje nějaký způsob komunikace, nedělá z tohoto způsobu automaticky špatný způsob.

Zjednodušeně řečeno, dle Linuse si někteří lidé sedí lépe než jiní a to samé platí i pro kernelové vývojáře. Sama Sarah by těžko tak dobře jako s Gregem vycházela s Linusem či jinými, ať již kvůli jejich rozdílným osobnostem, nebo právě kvůli způsobu vyjadřování. A je to v pořádku. Linus by raději řešil, jak spolu mohou tací lidé pracovat navzdory svým rozdílným povahám. Zeptal se tedy Sarah, jestli má zájem o debatu na tohle téma, nikoli to, které se týká Linusovy neomalenosti. Protože pokud by Sarah chtěla, aby se Linus navenek „choval profesionálně“, pak o takovou debatu on nemá zájem. Jako příklad dodal, že sedí ve své pracovně v županu a rozhodně místo toho nezačne nosit kravaty. A stejně tka se nezačne chovat navenek slušně a předvádět falešnou zdvořilost, lhaní a kancelářské politikaření na druhou stranu plné podrazáctví či pasivní agresivity. Protože právě to je dle Linuse tím, co „profesionální chování“, ke kterému jsou lidé ve společnosti nuceni, ve skutečnosti znamená.

A já musím dodat, že vlastně dávám Linusovi za pravdu. Když jsem jeho reakci četla poprvé, trochu mě šokovala, ale pak jsem si uvědomila, co tím vlastně myslí. Sama jsem v minulosti mnohokrát musela situaci s někým řešit hodně, hodně ostrým tónem. V mém případě nešlo přímo o vulgarismy, ale když se rozohní „křehká dívka“, tak je to pro ostatní takový šok, jak když muž Linusova formátu použije vulgarismy. Je prostě nutné v určitých situacích ostře vybočit mimo obvyklé mantinely a dát protějšku jasně najevo, že další pokračování v dané linii je nepřijatelné a neakceptovatelné. To se dle mého snažil Linus říci a to by dle mého měla Sarah začít rozlišovat a respektovat. Přes všechen pokrok od dob sufražetek je kernelový vývoj stále převážně pánský klub a pokud funguje tak dobře i díky tomu, že se pánové na mailing listech „přečůrávají pomocí vulgarismů“, pak by bylo kontraproduktivní jim tento sport narušovat.

Ale živě vidím Sarah tak za 20 let. Stále stejně schopná programátorka, stále stejně bystré oči, ale značit se v nich bude něco víc. Poznání, jak skutečně vypadá onen svět, do kterého se rozhodla vstoupit během studia na univerzitě. Nepochopení či odpor nahradí tolerance a částečná rezignace. Linusovi v té době bude 64 let, ale pořád bude stejně nekompromisní a inteligentní jako dnes a úplně stejně nepůjde ve vypjatých momentech pro ostré slovo daleko.