Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Tak napadají mě hned dvě otázky:
1. Co Intel? Kdy už konečně přijde s pořádnou gpgpu-schopnou grafikou? IB?
2. Když ARM bude OpenCL-ready, co bude s CUDA?
1. suskanda je ze IB bude OpenCL-compatible
2. nvidia plne podporuje OpenCL uz dlouhou dobu. to, ze ma vlastni proprietarni model neznamena, ze by otevreny standard nepodporovala. to si jen zde v cechach nekteri lide stale mysli ..
1. Také doufám, že tomu tak bude
2. Jasně, že nVidia podporuje OpenCL, ale jde tu o CUDA.
CUDA pro Win se po posledních aktivitách Microsoftu (C++AMP) stává absolutně nezajímavou, Linuxáři zase preferují otevřené standardy a ARM jde také do OpenCL. Proto se ptám, co bude s CUDA?
CUDA proste postupne chcipne, protoze se postupne stava nezajimavou technologii vazanou na hw jen jedny firmy...
To je všechno jenom pusta teorie. V tomto odvetvi dvojnasob plati, ze vyborna vyvojarska podpora je nejdulezitejsi. To je přesně ten duvod proč se iniciativa AMD nikdy neujala, a CUDA se dnes učí na univerzitách a používá v superpočítačích.
V HPC jednoznačně platí, že hardware si kupujete až podle toho, co na něm chcete provozovat. Stručně a jasně vývojáři si zvolí CUDA, protože s poskytovanou podporou v něm nejrychelji dosáhnou cíle, a vy si koupíte nVidia, protože řešení bude využívat CUDA.
Tak jo, nechci ti při pátku brát tvůj optimismus, na akademické půdě tedy CUDA zůstane.
Zustane i v HPC, ale nemám důvod se domnívat, že se rozšíří i OpenCL, vzhledem k podpoře, kterou k němu nVidia také poskytuje. Všechno je to zejména o podpoře.
Dobrá souhlasím :)
CUDA zatím mrtvá není!
OPRAVA:
ale nemám důvod se domnívat, že se nerozšíří i OpenCL...
Ona je vůbec otázka, proč přicházet s GPGPU grafikou. Pro daný typ výpočtů může být lepší dedikovaná jadnotka přímo v procesoru, proč na to balit balast v podobě grafiky? To že se výrobci Grafik snaží najít pro grafiky i jiné využití neznamená, že jsou grafiky pro HPC nejlepší možné řešení. To mě jen tak napadlo vzhledem k tomu, jak Intel QuickSync natrhl AMD a nVidii lidově řečeno nečekaně zadnici. :-)
Media engine s QuickSync je jednoúčelová jednotka pro práci s videem (mimochodem pracuje výporně).
Takže si myslíš, že by na každé jednotlivé typy úloh měla být v cpu vyhrazena podobná speciální jednotka?
Návrh mnoha procsorů je tímto způsobem řešen. Přidávání jednoúčelových výpočetních jednotek je jistě řešení. Dnešní grafiky do jisté míry jsou hromada jednoúčelových výpočetních jednotek.
Věř mi, že fixně funkční jednotky mají smysl jen v ojedinělých a vyjímečných případech a nelze je vytvářet na každou úlohu. SB Media Engine je nouzovým řešením v tom, aby mu (hlavně)AMD nebo nVidia příliš neutekly v nejběžnější PC úlohách jako transkodingu videa.
Shadery gpu jsou programovatelné a tudíž se stávají univerzálním řešením pro masivně paralelní výpočty (je jich hodně). Dnes je tendence cpu a gpu spojovat, je však možné, že se v budoucnu gpu z cpu opět vyhodí, ale vsadím se, že ty SP (nebo jejich obdoba) tam zůstanou.
Mám pocit, že oba mluvíme o tomtéž. GPGPU procesor se dnes skládá z mnoha stejných jednoúčelových jednotek, které počítají ADD/MUL/MAD. To že se dnešní GPU posouvají z jednoúčelových zařízení pro zobrazování obvrazu někam k programovatelným výpočetním jdnotkám neznamená, že tyto jednotky by stejně tak nemohly být integrovány do procesoru. Ostatně AMD se o to více méně snaží.
No vidíš, že se nakonec, shodneme. K provádění těmto masivně paralelním úloh budeš potřebovat programovatelný hardware (nejlépe přímo v cpu, dnes je to gpu) a samozřejmě nové vývojové prostředí pro vývoj takovéhoto software. Takže otázky znovu zní:
1. kdy už takový HW bude konečně mít Intel
2. Co s CUDA :)
1. Intel nakupoval patenty od nV, takze asi taky neco chysta (ale jestli nakoupil letos, tak neco uvidime tak za 3-5let)
2. Vcera jsem stravil vecer koukanim na prezentace z AMD Fusion Summitu. Jestli se AMD podari aspon pulka toho co by radi (a technicky to dava smysl), tak ma nV problem. Kombinace rychlejsiho OpenCL a spolehlive pracujiciho C++ AMP (nejen pro widle!) muze dostat CUDA do kolen celkem rychle. Nejspis jako vzdycky rozhodne Intel.
CUDA může dostat do kolen v současnosti pouze sama nVidia. Je sice evidentní, že výrobce masového konzumního software typu Adobe upřednostní univerzální varianty typu OpenCL - poběží to majitelům všech karet, ale uvědomte si, že v tomto segmentu je dnes programů akcelerovaných GPGPU velmi málo. CUDA tak v tomto segmentu prakticky nemá co ztratit. Naopak v oblasti HPC a supervýkonných serverů či pracovních stanic nikoho přenositelnost na jiný Hardware (ATI nVidia) nezajímá. Jestliže CUDA nabídne nejlepší podporu vývojářů, 100% podporu všech feature v HW (univerzální na výrobci nezávislé OpenCL může pokrývat třeba jen 99%) pak to budou mít konkurenti těžké. Stejně jako Microsoft, který v HPC platí spíše za břídila.
Adobe používá akceleraci kartami nVidia ve Photoshopu už pár roků a taky to bude asi o podpoře vývojářů.
v mainstreamu je problém s univerzálností a přenositelností kódu mezi platformami, tak dokud se nerozšíří použitelný standart, vývojáři se nepohrnou do implementace něčeho, co poběží jen někde
CUDA má svoje speciální aplikace a jak tady někdo psal, když se dělá specializovaná aplikace, tak už je programátorům jedno po jakém hw sáhnou, ale aby to měli implementované rychle a dostávali výsledky. Do dalších segmentů se nVidia nedostala tak jak by si přála (Gelato). Ale zase se vrací oklikou s vRay realtime GPU rendering, který byl napsaný nejprve pro CUDA a teprve pak do OpenCL
Programovatelné výpočetní jednotky nejsou doménou GPU. To spíše výrobce GPU napadlo, že by jejich produkt mohl TAKY využívat programovatelných jednotek. Jinak jsou tu s námi programovatelné procesory a koprocesory už dlouho, jen je neměl každý pepa z dolní horní v počítači. Na druhou stranu grafiku má každý.
Mimochodem moc se o tom sice neví, ale Intel dodává například do Industrial segmentu procesory kombinované v jednom pouzdře s polem programovatelných hradel.
Myslím, že zmíněný Atom s FPGA byl řešen i na tomto serveru. IMHO pro použití OpenCL bys z hradel nejdřív musel naprogramovat nějaký DSP a následně na něj napsat nějaký driver aby s ním mohl OpenCL pracovat.
Pro C++AMP zjevně nepoužitelné, protože tam potřebuješ kompatibilitu z DirectX. No ale kdo ví?
Upřímně řečeno bych docela rád věděl, kdo od Intelu ten Atom s FPGA kdy koupil a co z toho FPGA udělal. Nějaký příklad z reálného světa, kdyby se dal najít. Intel sám nám to asi neřekne.
ARM a x86 rozhodně nejsou dvě poslední relevantní architektury.
Cina podporuje MIPS aj ked posledne roky bol na ustupe, Oracle SPARC, nakoniec vyzera ze intel Itanium este neopusta, roadmapa uz je do 2014...
Hlavně tech MIPS/MIPSel se vyrobí skutečně hodně.
Na druhou stranu se nepouzivaj u zarizeni, kdy by byla potreba nejaka ukrutna inovace.
S tím nemohu souhlasit. Síťová/komunikační zařízení se rozvíjejí hodně rychle a MIPS je zde hodně oblíbený.
Čínská akademie věd pak dlouhodobě pracuje (vyvíjí) s výkonnými MIPS procesory pro počítače a servery.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.