Přestože je architektura ARM obvykle vnímána jako energeticky efektivní a dosahující vysokého IPC, neplatí to zdaleka vždy a pro všechny typy zátěží. GFH Financial Group BSC po přednesu své únorové zprávy uvedla, že procesory postavené na architektuře ARM v segmentu AI akcelerátorů zažívají slabou poptávku. Důvodem má být méně efektivní scheduling než u standardních x86 řešení. U akcelerátorů v hodnotě desítek tisíc dolarů je každý pokles efektivity vnímaný jako nežádoucí, což je pro ARM problém.

Podle analytika společnosti Citrini Research měla dále GFHK uvést, že společnosti, které se spoléhaly na ARM, včetně Nvidie, nyní hledají cestu k nasazení x86 ve svých systémech. Jednou z nich může být podíl na vývoji x86 ve spolupráci s Intelem.

V kontextu prodeje zbývajícího podílu v ARM společností Nvidia to skutečně působí jako možný zvrat ve směřování budoucího vývoje AI systémů, který může zahrnovat alespoň částečný odklon od ARM a posílení role x86.

Grace Superchip, ARM řešení Nvidie (Nvidia)

Nutno dodat, že Nvidia, navzdory dlouhodobým snahám, nikdy nebyla ve vývoji vlastních procesorů příliš úspěšná. Snahy o vývoj vlastní ARM architektury v éře Tegry (64bit K1 alias Denver, „Nvidia-designed“) v podstatě vzdala, ARM jádra Grace pro AI akcelerátory staví na generické ARM v9 / Neoverse V2 a v případě čipů GB10 / N1(X) již nepoužila vlastní implementaci generické ARM architektury, ale nechala CPU část SoC s ARM jádry zpracovat společnost MediaTek. I v tomto kontextu se tedy zdá, že Nvidia do ARM řešení investuje spíše méně než více - jak na úrovni vývoje vlastních architektur, tak na úrovni vlastní implementace licencovaných architektur.

I v případě, že by u Nvidie k nějakému významnějšímu odklonu od ARM došlo, nelze očekávat, že se projeví dříve než za několik let. Případná náhrada současných plánů novými a spolupráce na vývoji x86 není záležitostí pár měsíců.