Nejsem v tom takový znalec, ale není to na škodu, když se přeskočí 1 generace výrobní technologie? ... Podle mě to totiž je, jako kdyby jste z 19ti let skočili rovnou do 30ti - tím chci říct, že nebudete mít tolik zkušeností a bude problém se do toho dostat (přece jen, každá zkušenost se hodí že?). Je to fakt polopatické přirovnání, ale vysvětlete mi to prosím někdo :o).

Ono to je prakticky naozaj ale naozaj jedno - pokial dokazes uspesne aplikovat vyrobnu technologiu a nie su s nou problemy tak naco sa obtazovat s vacsim vyrobnym procesom? Ono inzinieri ktori na vylepsovani vyrobneho procesu pracuju nie su ziadny novacikovia a ked firma prejde vyvojom 240, 180, 130, 90, 80, 65, 55 nm a neviem kolko medzistupnov medzi tym este bolo tak myslim ze skusenosti maju viac nez dost ;)

Ricmen: To je jen vec pohledu, stejne tak u CPU se nezastavili na 55 a pristi krok planuji ne na 40 ale na 32nm, obvykle co krok to polovicni plocha cipu. Ale je zajimavy, jak se rozesly tyhle klasicke zmensovaci posloupnosti u CPU a GPU.

A proč se teda RV730 nejmenuje RV755, když je vyráběná 55nm procesem? To je pane logika :-)

shinigami: CPU nikdy half-nodes nevyužívaly, to byla specialita, kterou zavedlo TSMC. Využití 40nm namísto 45nm zřejmě bude vycházet z roadmapy TSMC, která prezentovala nasazení general purpose 45 nm zároveň s low-power 40nm, což by mělo znamenat, že oba procesy budou dostupné zároveň. Jestli tomu i ve finále skutečně tak bude, nemá použití 45nm výroby skutečně valný smysl...

no-X: diky ze si to vsetkym vysvetlil a ja len dodam ze GPU prave bezia v mode nizkych frekvencii, teda okolo 1GHz a obrovsky pocet AKTIVNYCH tranzistorov (nie SRAM) a nie okolo 4GHz a par tranzistorov na co je urceny prave 45nm proces. Pre GPU je dolezite sa zmestit do tych 100-150W spotreby, napriklad CELL/BE sa dal vytiahnut v labaku IBM niekam na uroven spotreby 600-700W pri nejakych 6-7GHz. GPU idu prave cestou velkeho poctu a malej spotreby na tranzistor, nasadenie 40LP dava dokonale zmysel.
Pridanie 26% GPU v 40nm procese na jednom plate oproti 45nm daleko prevazi aj pripadnu vyssiu chybovost jednotlivych cipov, ta sa ale nezvysi tak dramaticky kedze podstatne chyby su bodove a to horsie co sa stane ze niektore cipy nebudu az take rychle - vsak aj o tie je zaujem na trhu!

rotavator: ono to tak jedno není. Tady se už blíží ke konci možností klasické světelné litografie (ten konec je tuším někde pod 30 nm). A ikdyž prošli celou řadou předchozích dílčích kroků, vždy se nalezl nějaký ten problém, ktzerý museli řešit. Ale zde jde o to, že TSCM, které to bude prakticky vyrábět, zkušenosti s 45 nm zřejmě má.

TyNyT: vieme co dalej len po 11nm, ale to je uz koniec a ani ten sa prakticky moc neuzije.
ale mame ine veci co sa pouzit daju.. 3D. 3D tranzistorove struktury vo vrstvach, kde n-FET a p-FET mozu byt nad sebou napriklad. V sucasnosti su vsetky tranzistory v jednej rovine a v jednej zaklaqdnej urovni. Az nebude kam dalej zmensovat, budu sa obsadzovat vyssie poschodia.

A nebo se začnou využívat další principy v hybridu. Elektřina je na jemné počítání docela hrubý nástroj.
Např. zavedení fotoniky jen na sběrnice má výkon zvednou v rozmezí 100-10000x Pokud by se podařilo donutit fotony i počítat...

TyNyT> Nepřekročitelné hranice jsou pořát nějaké, nakonec se zatím vždy ukázalo že to byly hranice představivosti které jejich majitel nedokázal překročit a ne fyzikální ;)

Mamlasos: mozes sa k tej fotonike vyjadrit konkretne? Ako napriklad zo 100Mbit v 1998 na hlinikovych spojoch a 10Gbit v 2010 na optickych spojoch? Pozname vyhody optickeho prepojenia na cipe, ale tie su hlavne mala strata signalu s velkymi vzdialenostami (milimetre su na 45nm a pod "neprekonatelne" vzdialenosti, treba pouzivat vyssie urovne metalizacie). Rad by som videl odkial si cerpal, pretoze co ja o optickych spojoch viem nie je nijako prehnane optimisticke - to co zvlada v tej istej generacii optika zvlada aj kovovy spoj.

A co sa tyka 40Gbit ETH spojenia publikovaneho pred rokom, dvomi to bolo tiez len po drate...

jojo2> Mluvíme tu o čipech protože článek je o čipech a toho se týká i ta předpověď z populárních článků (propaganda). Reálně se mluví o propojování jader, něco konkrétního už má třeba IBM, podrobnosti:

http://domino.research.ibm.com/comm/research_projects.nsf/pages/photonic...

Pak jsem četl něco o využití nanotrubic ale takových hypů je kopec.

Zde je ještě jeden odkaz pro zvědavce.

"optics on a chip"
http://web.mit.edu/newsoffice/2007/optics.html

Spravne Mamlasos, tak si este nalistuj Journal of Research and Development a tam je niekolko clankov o optickych prepojoch, myslim ze to bude v BG-L serii.

O co jde a co mám hledat? Samozřejmě že když se jedná o nastupující technologie ještě to není ono, jako vždycky.

to je zaujimave ze ma vsetky spravy precitane ale do googlu nevie zadat jediny vyraz, nazov casopisu...

Chceš se hádat co ? Tak kvůli tomu se přehrabovat v haldě dat nebudu. Sorry